Inzerce
Inzerce
Inzerce

Červen/3 - Renie porodila

Renie porodila - narodil se jí syn Tobiáš a oba jsou v pořádku. V seriálu nám zůstávají ještě dvě maminky. Přečtěte si, jak se jim daří. 
  • Lenižurka - se raduje z negativního testu na vývojové vady a mimi bude opravdu kluk!
  • MikeFree - už má porod za sebou! Připravujeme pro Vás podrobnosti.  
  • Amálie - si nemůže zvyknout na větší bříško, které jí začalo docela překážet. 
  • Renie - 10. 6. v 15:43 se Renie narodil syn Tobiáš. Měří 49 cm a váží 3 480 gramů.

 

LinolaSponzorem ONLINE projektu Rodíme společně s BOL je
Linolaznačka 
Linola, která každé z pěti rodiček věnuje kufříky s produkty pro miminka.  
 

 Společnost Hipp maminkám věnuje kosmetické taštičky. 

Hipp

 

Rodičky rovněž obdrží publikaci vydavatelství Babyonline Zdravé těhotenství.        

 

Společnost GS věnuje maminkám těhotenské vitamíny s vysokým obsahem kyseliny listové GS Mamavit a přípravek proti nadýmání v těhotenství NoballNoball

mamavit

 

Lenižurka (26 let, 22. týden, druhorodička) 

Ahoj BOLky,

jak jste se v týdnu měly?

Teplota v našem podkroví se v první polovině týdne při poledni vyšplhala vždycky na zajímavých 29,5° C. Ochlazení jsme pak vítali s povděkem, ale ne na moc dlouho, protože v pátek ráno se Sára probudila s horečkou, kašlala a chrčela. Pátek 13. jako vyšitý. Od středy jsme totiž s mamkou plánovaly tajnou oslavu narozenin pro mou sestru na pátek odpoledne, kdy se měly sejít její kamarádky i s dětmi. Na pátek dopoledne jsem původně měla domluveno s babičkou Oli, že pojede se Sisi plavat a sestru jsem objednala do jiného města na masáž, abych mohla nenápadně a v klidu udělat dort a občerstvení a odvézt všechno na místo oslavy. Jenže... Matky míní, děti mění. Takže místo toho jsme trávily čas na poliklinice a obvolala jsem potvrzené účastníky, že musím party zrušit a místo toho se starat o maroda. Holky nakonec domluvily aspoň společný sraz večer v pizzerii, kam jsem za nimi po uložení malé taky došla.

Rodíme ONLINE

Naší Haničce jsme popřáli akorát v kruhu rodinném. I nějaký ten dort jsem nakonec po poledni stihla rychle splácat. Mrzelo mě ale, že se to nevyvedlo, jak jsme plánovali...

Inzerce

Rodíme ONLINE

V letním kině, do kterého vidím z balkónu jako na televizi, se v sobotu konal festival hudby. Loni jsme zažili, co je to za hrozný virvál trvající do ranních hodin, takže jsme se sebrali a odjeli na chalupu do Krupice. V jedenáct večer jsem v polospánku hledala tašku s teplejší přikrývkou pro Sáru, ve které jsem měla mimochodem i všechny doklady a milá taška nikde. V tu chvíli jsem věděla, že je průser na spadnutí a přesně jsem viděla tu zapomenutou tašku při vchodových dveřích u nás u domu. Takže jsem jako jediná alkohol nepožívající sedla do auta a jela zpátky do Klášterce. Celou cestu jsem se klepala jak ratlík. Milá taška tam na mě ale čekala neposkvrněná. Tak mi spadl balvan z hrudi a vydala jsem se zpět noční krajinou. Cestou jsem potkala na silnici mrtvou slepici, jednu běžící lišku a přeběhnuvší kunu. Všichni jsme přežili a já si mohla jít konečně ve dvanáct v klidu lehnout. Noc moc klidná nebyla, Sárulka se trápila, takže jsem byla každou chvíli u ní a snažila se jí těšit v náručí.

Inzerce

Rodíme ONLINE

Ráno se mi záda odvděčila za tu mateřskou péči neskutečnou bolestí při ztuhlých bedrech. Ach ta moje skolióza a plotny. To si pak vždycky vzpomenu na to, jak mi známí říkají „To bys ji ale takhle neměla tahat, když jsi těhotná!“ A v duchu se musím smát. Co mi asi tak zbývá?:D Tohle asi zná každá vícečetná mamka. Bude hůř. Až je budu muset po porodu někam dotáhnout oba najednou. Mimi i Sáru. To bude teprve sranda. Přemýšlím o šátkování.

Těhotenské pocity

Týden jsem nemohla najít průkazky (očkovací průkaz a těhotenskou průkazku). Ve čtvrtek v půl desáté jsem je objevila a zjistila, že v deset mám pravidelnou kontrolu na gyndě:D Trochu honička, ale stihla jsem udat Sáru a včas tam dorazit.

Přišel mi dopis z karlovarské kliniky a test na vývojové vady plodu Prenascan vyšel negativní – úleva... A máme potvrzeno, že nosím pod srdcem opravdu malého Fanouška.
Přeji vám všem hezký týden plný pohody,

Léňa

Amálie (30 let, 24. týden těhotenství, prvorodička)

ahoj BOLky,

nemůžu tomu uvěřit, ale je tu další týden.

Dřív jsem několikrát denně hledala v kolikátém týdnu jsem, a který přesně den, propočítávala a očima tlačila čísla v tabulce a hltala každou malou informaci, co se zrovna vyvíjí a co se mi v tom břiše děje a co mě čeká a nemine...

Pak přišlo období zabezpečování miminka, šílenství, aby mi něco nechybělo, to už taky trochu ustalo, protože už přestáváme mít v bytě místo na další věci. A zjistila jsem, že si vlastně nedokážu ani představit, jak malé bude to miminko. Nakukuji teď maminkám do kočárků, koukám po kojících maminkách a odhaduju, kolik je miminku měsíců a vlastně si uvědomuju, do jaké situace se vlastně vůbec řítím.

No co si budeme povídat, ty řvoucí mě trochu odrazují, ale už vím, že vlastně nemám na výběr, takže kolem těch hlasitých procházím rychlým krokem a přehlížím :-)

Poslední týden, vlastně spíš měsíc mi strašně moc povyrostlo břicho, rodiče jsou na dovolené, až se vrátí, asi mě už ani nepoznají, protože mi opravdu narostl pupek jako hrom, už mám 10 kilo navrch a cokoli dělám, tak mi padá po břiše, zavadím břichem, a když se chci někde protáhnout, tak už není výhra jít bokem.

Kvůli tomu mám o kamaráda míň. Zaparkoval vedle mě auto a to dost blízko, normálně bych se protáhla, ale s tím břichem to nešlo. Tak se rozhodl udělat dobrý skutek, že auto přeparkuje, ale přehlídl zídku a prásk... nárazník v háji... A tak mám o kamaráda míň :-D Třeba se mnou bude po porodu zas kámoš :-)

Taky jsem na jedné společenské akci střetla dvě kamarádky, které mají podobně termín, jedna dřív o dva měsíce a druhá o týden, no co si budeme povídat, velikostně jsem na úrovni té s dřívějším termínem! Tu o týden dřív jsem strčila do kapsy ;-) No tak jsme dělaly společné foto s pupkama, to byla docela legrace.

Rodíme ONLINE

Sem tam ještě teda poslouchám, že nemám žádný břicho, ono to v sedě ještě trochu mate, ale na druhou stranu při chůzi už slýchám, že mám veliký břicho a jestli nemám pod tričkem polštář ;-)

Tak snad je tam ta naše holčička zdravá, když roste jak z vody, už se na ni těšíme, ale do podzimu ještě času dost!

Pa Amálka

Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Komerční sdělení

Související články

Červen/3 - Renie porodila - diskuze

  • Amálko já se na férovku maminek ptala, kolik že je těm jejich drobečkům, abych si udělala představu. A teď, co jsou prckové větší, tak se opět ptám maminek, kolik je těm jejich, abych věděla, jak si kluci stojí - co už umí, co neumí, co jim jde a co ne.

    Lenižurko mám radost, že se dostavil NEGATIVNÍ VÝSLEDEK!!! a vlastně i k Františkovi, že :o). Tak jen tak dál.
    Buik   | 23.06.2014 19:56:19
    Reagovat | URL příspěvku
  • Lenižurko gratuluji k dobrým výsledkům prenascanu a k Františkovi ;-), jeden 2,5letý exemplář Františka mám doma a většinu času bych to tedy vyreklamovala a vrátila ;-D, ten váš ale určitě bude zlatíčko (ten náš to občas umí taky, ale moc nám to najevo nedává)
    s tím taháním dětí to prostě jinak nejde, náš má 15 kilo a tahám ho taky i teď necelý týden do porodu. Ono to tělo je při druhém těhotenství takové zocelenější 
    Myšice   | 17.06.2014 07:15:59
    Reagovat | URL příspěvku
Vložit příspěvekČlanky s diskuzí

Poradna

Zavírání se v pokoji

| Ada1215 | 18.10.2020, 16:29

Dobrý den, dceři je 12 let a v poslední době se neustále zavírá ve svém pokoji, nechce s námi moc komunikovat a dokonce jí i vadí, nechávat otevřené dveře do svého pokoje, i když ví, že tam bez jejího vědomí nebudeme vstupovat. Snažíme se její soukromí respektovat, vždy klepeme na dveře, pokud s ní chceme mluvit. Nevím, jestli je to puberlou nebo proč nám jako rodičům přestala věřit. Podotýkám, že se u nás doma nic nezměnilo, vše funguje jako dřív. Někdy mám pocit, že jí i vadí jen moje přítomnost. Přitom jsou ale dni, kdy se spolu normálně bavíme, dokonce se mi tu a tam s něčím svěří. Ale takových chvil je čím dál méně a bojím se, aby nevymizely úplně. Vím, že má nějaké problémy s kamarádkami, ale o tom vůbec nechce mluvit. Dále mě trápí její vztah s otcem . mým manželem. Ten je na ní poměrně přísný, což vůbec není na škodu, ale mám pocit, jako by se úplně vytratilo jakékoliv prřátelství mezi ní a otcem. Dokonce se i vyjádřila v tom smylsu, že by bylo lepší, kdyby s námi vůbec nebydlel. Všechno je mi to hrozně líto. Poradíte mi, prosím, jak vylepšit komunikaci a vztahy v rodině? Jak docílit toho, aby se situace ještě nezhoršovala? Dcera ví, že ji mám moc ráda a že mlže kdykoliv přijít, pokud ji bude něco trápit. Myslím, že ví, že mi může věřit.
Děkuji za radu.

Dobrý den, u vás doma se jak píšete, nic nezměnilo, ale jak to tak vypadá, tak se změnila vaše holčička. Vaše dcera podle popisovaných projevů evidentně vstoupila do období dospívání a chová se adekvátně svému věku a vývojovému období. Vy jako rodiče respektujte její potřebu většího soukromí a zavřené dveře jejího pokoje. Naopak pokud dcera přijde a bude si s vámí chtít povídat, pak tyto chvilky využijte na maximum a snažte se na ni udělat čas a vyslechnout ji. Příležitost si s ní popovídat, dozvědět se také nějaké informace o ní a o tom co prožívá se nemusí po delší dobu opakovat a to že byste na ni neměli čas může podkopat její důvěru ve vás. Nevyzvídejte nic o vztazích s kamarádkami, nepodsouvejte jí problémy, ale naslouchejte. V případě vyzvídání se dcera ještě více uzavře do sebe a neřekne vám nic. O období dospívání bylo napsáno mnoho literatury, stačí zapátrat na internetu, který se jen hemží radami jak komunikovat s dospívajícími dětmi. Lze také vyhledat některou z poraden pro rodinu a mezilidské vztahy, kde můžete pod vedením odborníka na komunikaci v rodině pracovat. Přesto všechno se připravte na to, že toto období je pro všechny zúčastněné členy náročné, ale také důležité. Vždyť z vaší holčičky se má stát sebevědomá mladá žena. Ohledně vztahu s otcem nejsou popisované projevy také nic neobvyklého, je ale potřeba i ze strany otce zapracovat na zlepšení komunikace  a přiblížení se dceři. Na tomto místě si níže dovolím vložit odkaz na článek, který jsem v létě četla na internetu a kde možná najdete některé odpovědi na vaše dotazy.

S pozdravem Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog

Mgr. Michaela Matoušková | Babyonline | 19.10.2020, 10:28
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Další informace
Inzerce