Inzerce
Inzerce
Inzerce

Lotosový porod

Porod bez oddělení placenty od těla novorozence přestřižením pupečníku – to je lotosový porod. Pupečník se nechá dotepat, je ponechán celistvý až do té doby, než se od pupku přirozeně oddělí. To nastane 3-10 dní po porodu.

V některých případech je pouze ponechán nepřerušený pupečník po delší dobu, například několik hodin. Tento alternativní styl porodu je praktikován zejména z duchovních důvodů, kdy je vyzdvihován význam placenty, která je spojením mezi matkou a dítětem chápána jako součást těla dítěte, protože se stejně jako zárodek vyvíjí z vajíčka oplozeného spermií. Placenta je tímto i určitým způsobem uctívána. Dítě samo nad placentou převezme kontrolu a po čase ji odloučí. V přírodě se setkáváme s primáty, kteří pupečník nepřerušují, ale ponechávají ho delší dobu napojený k mláděti. I na to se zastánci lotosového porodu odvolávají.

Inzerce

Jaké jsou výhody dle zastánců?

Kromě dříve zmiňovaného symbolického významu zastánci vyzdvihují to, že lotosový porod umožní tok krve z placenty zpět do oběhu novorozence, což by mělo snižovat riziko anémie. Stejného efektu však lze dosáhnout pouhým pozdějším přerušením pupečníku. Také je lepší pupečník nepřerušovat vůbec než jej přestřihnout nesterilním nástrojem, který by se mohl stát zdrojem infekce. Tato situace pochopitelně nenastane v nemocnici, ale spíše při nečekaných porodech na nestandardních místech.

Možná rizika

The Royal College of Obstetricians and Gynecologists ve Velké Británii varuje před rizikem infekce, která může vzniknout v placentě a rozšířit se do těla novorozence. Placenta se totiž stává po porodu mrtvou tkání, již není zásobována krví, a je tak náchylná k infekci. V současné době není proveden dostatečný výzkum v oblastech benefitů a rizik lotosového porodu, je však možné vyšší riziko déle přetrvávající žloutenky. Také může při neopatrné manipulaci dojít k utržení pupečníku a k poranění pupku. Nedostatek dostupných znalostí o této metodě je také někdy důvodem, proč je pro jistotu odmítána.

Lotosový porod v českých porodnicích

V českých nemocnicích je lotosový porod prováděn velice vzácně, některé nemocnice jej z hygienických důvodů vůbec neposkytují pro zvýšené riziko vzniku infekce u novorozence. Na druhé straně je však možné jej provést i při porodu císařským řezem. Placenta se po porodu umyje, osuší, nasolí, mohou se přidat také různé byliny, poté se zabalí do látky a každý den je o ni nutné pečovat.

Nemůže při lotosovém porodu dostat novorozenec infekci nebo vykrvácet? Jaká má lotosový porod rizika? Ptáme se pana prof. Roztočila.

„Ihned po porodu se placentární cévy uzavírají, a to zhruba do čtvrt hodiny. Pupečník začíná mumifikovat, vysychat. Že by tam hrozila infekce? Těžko říct, ale já si myslím, že ne. Rodičů, kteří chtějí lotosový porod, není mnoho. Balí pupečník do různých plátýnek a dávají na to vonné soli. Novorozenec tím není nijak ohrožen. Třetí den pupečník zmumifikuje a společně s placentou odpadne,“ přemýšlí o možných rizicích pan profesor. Také doplňuje, že na porodním sále vznikají komické situace, kdy díky němu není jasné, zda je dítě ještě porodníka nebo již patří do kompetence pediatra, když je ještě pořád napojeno na placentu, což na lékaře působí jako neukončený porod a doplňuje: „Myslím si, že lotosový porod je taková bouře ve sklenici vody, spíš je to jen nezvyk, než aby opravdu někoho ohrožoval. Porodníky vůbec, těm je to celkem jedno, ale je pravda, že pediatři nejsou vůbec zvyklí ošetřovat novorozence napojeného na mumifikující pupečník s nekrotizující placentou.

Obecně není většina novinek typu placentofagie a lotosový porod běžnou rutinou na porodních sálech. Stále převládají ženy, které si nechají poradit. Když si napíšou porodní plán, tak se prodiskutuje. Radikálních matek s nesplnitelnými přáními naštěstí moc není. Placentofagičky se ročně počítají na desítky a lotosový porod známe spíš z vyprávění, protože jsme se zatím s ním u nás nesetkali.

Těch přání žen je teď takové neomezené a nekonečné množství, že ani nevíme, s čím na nás vyrukují a co si budou přát příště,“ ukončuje pan profesor náš dnešní rozhovor.

Inzerce

 

Autoři: prof. MUDr. Aleš Roztočil, CSc., Eva Illiašová (studentka 3. ročníku 2. LF UK), MUDr. Jana Martincová

Inzerce

Zdroje: 

Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Komerční sdělení

Související články

Lotosový porod - diskuze

Poradna

Příprava kaší

| haliska | 06.05.2022, 09:12

Dobrý den,
chtěla bych svému dítěti (9.měsíců) připravit obilnou kaši - jinou než tu instantní, co má doposud. Např. jáhlovou, ovesnou. Když ale jen kojím a nemám umělé mléko, tak je možné to smíchat s mateřským mlékem, které bych si odstříkala? Asi to bude časově trochu náročné, ale ráda bych to vyzkoušela takto, pokud je to možné a výživné, bohužel dítě odmítá umělé mléko a jen pro občasnou přípravu nechci kupovat. Ještě u těch ovesných vloček - koupila jsem celozrné, může je dítě v tomto věku vůbec? Někde jsem četla, že celozrné výrobky nejsou pro děti dobře stravitelné, nebo stačí rozvařit a rozmixovat na kaši? Děkuji za odpověď!

Dobrý den, určitě můžete kaši připravit z mateřského mléka. Vločky kupte drcené, jemné, v celozrnné podobě jsou v tomto věku nevhodné (určitě na ně nezapomeňte v pozdějším věku). Kaši pomixujte a připravte v tekutější konzistenci.

Mgr. Jana Eliášová | Babyonline | 06.05.2022, 13:59
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Další informace
Inzerce
×