Inzerce
Inzerce
Inzerce

Placenta, její funkce a pojídání placenty

Placenta společně s pupečníkem propojuje tělo matky a plodu. Některé látky přes placentu procházejí, jiným naopak v prostupu k plodu brání. Jaké jsou konkrétní funkce placenty a co se stane, když tyto funkce selhávají? Je pojídání placenty prospěšné nebo naopak nebezpečné? Toto vše nám dnes pomůže rozlousknout pan profesor Roztočil, gynekolog, porodník a také autor porodnických učebnic pro mediky i lékaře.

 

Inzerce

S placentou mě (Janu) pojí velmi dramatický příběh, ze kterého jsem bohužel nemusela vyjít živá. Tehdy manžel, který byl celkem čerstvě mimo klinickou medicínu, prohlásil, že se do ní snad vrátí, aby mu rodina nepomřela. Ale nepředbíhejme. Pojďme nejdříve na to pozitivní, co placenta plní.

 

Inzerce

 

Funkce placenty

Plod pro svůj zdravý vývoj potřebuje stejně jako již narozené miminko živiny a kyslík. A právě ty získává od matky prostřednictvím placenty. Na ni je napojen pupečníkem. Stejné je to s odpadními látkami, zplodinami metabolismu miminka, zvláště „vydechovaným CO2“, které se opačnou cestou dostávají z těla plodu do placenty.

„Placenta je dýchací a vyživovací spojnicí mezi vyvíjejícím se plodem a mezi organismem matky," shrnuje její funkci pan profesor. „Také přes ni prostupují z mateřské krve protilátky typu IgG, čímž plod získává pasivní imunitu proti řadě infekcí.“

Inzerce

Hormony placenty

Placenta nahrazuje žluté tělísko také v produkci hormonů, které udržují těhotenství. Produkuje klasické ženské pohlavní hormony progesteron a estrogeny, jejichž hladina stoupá až do konce těhotenství, kdy dosahují maxima. 

Obrázek 1: Blastocysta zanořená do děložní sliznice 

Inzerce

Obrázek 2: Zárodečný terčík s amniovým a žloutkovým váčkem v choriové dutině.

Buňky, ze kterých se vyvine placenta, již pár dní po oplodnění produkují hCG (lidský choriový gonadotropin). hCG udržuje funkci žlutého tělíska, které by bez oplodnění zaniklo. Pomocí hCG stanovujeme z moči těhotenství již v prvních dnech po vynechání menstruace.

Dalším hormonem produkovaným placentou je chorionsomatomammotropin (placentární laktogen). Má lehce diabetogenní účinky na matku, tedy zvyšuje hladinu glukózy v mateřské krvi, a tím zajišťuje její dostupnost pro plod. Také přispívá k růstu mléčné žlázy. 

Mísí se v placentě krev matky a dítěte?

V placentě nedochází k přímému kontaktu mateřské a fetální krve, tedy nenastává jejich mísení. Mateřská krev se do placenty dostává spirálovitými tepnami dělohy. Krev plodu a krev matky jsou ve vyvinuté placentě odděleny pouze dvěma vrstvami buněk, proto mezi nimi může probíhat výměna látek. Jedná se o takzvanou placentární bariéru. Cévy z placenty se sbíhají do pupečníku.

Škodlivé látky procházející placentární bariérou

Přestože placentární bariéra chrání plod před řadou škodlivých vlivů, placentou snadno prochází mnoho virů – rubeola (způsobuje zarděnky), cytomegalovirus, variola (pravé neštovice), varicella (plané neštovice), morbilli (spalničky) a virus poliomyelitidy. Některé z nich mohou v těle plodu vyvolat infekci, která může zapříčinit vznik vrozených vad. Také některé léky a drogy či jejich metabolity snadno prochází placentární bariérou a mohou způsobit vážné poškození vyvíjejícího se jedince.

Obrázek 3: Zárodek s obaly ve sliznici děložní na začátku 5. týdne. Zárodek je uložený v amniovém váčku, obklopený plodovou vodou. Zárodečným stvolem je spojený s primitivní placentou. V placentě a zárodečném stvolu jsou krevní cévy, které zajišťují výživu zárodku.

Jak velká je placenta?

Spolu s růstem plodu a rozšiřováním dělohy se zvětšuje také placenta. Kryje přibližně 15-30 % vnitřního povrchu dělohy, vyvinutá placenta má okrouhlý tvar o průměru 15-25 cm a váží v období porodu 600-800 g. 

Porod placenty a její kontrola

Placenta je odloučena od děložní stěny a porozena asi 30 minut po porodu dítěte, nejpozději do hodiny. Po porodu je potřeba pečlivě prohlédnout mateřskou stranu placenty, jestli je celistvá a není podezření na přídatnou placentu.

Přídatná placenta

Placenta succenturiata je označení pro přídatnou placentu, která je s hlavní placentou spojena cévami jdoucími v blanách. Právě té si nemusí porodník všimnout a pokud je ponechána v děloze, může mít za následek silné poporodní krvácení. Nedochází rovněž k normální involuci (zmenšování) dělohy. Tehdy je nutné provést ultrazvukové vyšetření. K rozvoji problému nedojde, pokud si porodník ještě na sále všimne, že od hlavní placenty vedou v blanách cévy, které jsou přetrženy. Následně rezidua, tedy zbytky placenty prokáže ultrazvukem a odstraní z dělohy buď prostaglandiny, příp. kyretáží, revizí dutiny děložní, což je drobný výkon, asi dvacetiminutový, v celkové anestézii (narkóze).

Vcestná placenta

Velkým problémem se již v těhotenství může stát tzv. placenta praevia, což je označení pro vcestnou placentu, která je umístěna v dolním děložním segmentu a může částečně nebo zcela překrývat vnitřní branku a je při porodu překážkou pro plod. Za normálních okolností je placenta uchycena na zadní stěně ve fundu, tzn. ve vrcholu dělohy. Vcestná placenta se dělí do 4 stupňů, podle toho, zdá dosahuje vnitřní branky a nakolik ji zakrývá. Jak častá tato patologie je? Výskyt se pohybuje mezi 0,4-0,8 %. Ve III. trimestru se placenta praevia projevuje nebolestivým krvácením. Také se objevují nepravidelné Braxtonovy-Hicksovy kontrakce (poslíčci), jejichž následkem se ztenčuje dolní segment děložní a rozšiřuje hrdlo.

Nejnebezpečnější je centrální umístění placenty, kdy zcela přerůstá vnitřní branku (placenta praevia centralis), plod se nemůže porodit jinak než císařským řezem. Protože takto umístěná placenta ohrožuje matku krvácením před i v průběhu porodu, jedná se o akutní stav, který nesnese odkladu, musí se řešit co možná nejrychleji.

Obrázek 4: Normální uložení placenty

Obrázek 5: Placenta zasahující do porodních cest

Další problémy při porodu placenty

Kromě krvácení ze zbytků placenty nebo dělohy, která není schopná placentu vypudit, může dojít k embolizaci jak krevní sraženinou nebo plodovou vodou. Stejně tak se naopak krev nemusí srážet, krvácení neustává, tento stav pak nazýváme diseminovaná intravaskulární koagulopatie. To je jenom pro velmi povrchní představu, že porod skutečně může nabrat v jakémkoliv okamžiku úplně jiný směr a zkušený porodník vám nikdy dobrovolně nepůjde rodit mimo nemocniční prostředí. A že ty nabídky opravdu přicházely. Dokonce i od arabských šejků, jak jsme s panem profesorem nedávno zaslechli na jedné přednášce.

„Podle statistik polovina mateřských úmrtí vzniká právě v III. době porodní a v době poporodní a bývají vázány na poporodní krvácení a embolizaci,“ upřesňuje pan profesor a nebyl by to on, zcestovalý, na historii a umění orientovaný člověk, kdyby nedoplnil jednu perličku o nádherném paláci Taj Mahal v Indii. Byl vystavěn na památku ženy islámského mughalského vladaře Šáhdžahána (vládl v letech 1628 – 1658), která zemřela při porodu 14. dítěte. Stavba symbolizuje nadpozemskou krásu a věčnou lásku. Pan profesor dodává:

Zdroj: express.co.uk

„Mumtáz Mahal, milovaná manželka Šáhdžahána, umřela při porodu 14. dítěte na vykrvácení. Když jsem tam byl a díval se na tu nádhernou stavbu u Ágry, tak jsem si říkal, že je to pomník všem matkám, které umřely na poporodní vykrvácení.“ Možná si vzpomenete na palác v souvislosti s památnými fotkami jak Lady Diany, tak její následnice Kate.

Kontrola placenty po porodu

Pokud zůstane část placenty po porodu v děloze, stává se buď zdrojem zánětu nebo krvácení. „Snahou všech porodníků a porodních asistentek je, aby se co nejrychleji všechny zbytky odstranily. Od toho máme teď ultrazvukové přístroje, které velice přesně zjistí, jestli se jedná o část placenty nebo jen o krevní koagulum (sraženina). Děloha se dnes již nemusí čistit kyretou, od toho jsou velice účinné prostaglandiny, které vyvolávají děložní stahy, a tím se patologický obsah dělohy vypudí ven." Automatická kontrola ultrazvukem po porodu není doporučený postup, není to povinnost, jak doplňuje pan profesor, ale lékaři jej teď pro jistotu provádějí všem rodičkám.

Asi nejvíce mě překvapilo, že lékaři před 20 lety v Brně po mém prvním porodu vůbec nekontrolovali při vizitách očistky (zbytky, odcházející z dělohy), zatímco v Opavě, kde jsem byla na stáži, to byla každodenní praxe. Proto se ptám, jak je to v jihlavské porodnici. „Ano, vždycky. Ona ta placenta může klamat. Zkontrolovaná placenta může být i celá, ale v děloze může zůstat ještě přídatná placenta a ta tam nadělá paseku.“

Za ten automatický ultrazvuk i kontrolu očistek se přimlouvám, protože právě část placenty, zřejmě se jednalo o onu přídatnou placentu, se mně téměř stala po prvním porodu osudnou.

Placentofagie neboli pojídání placenty

Zatímco jedny maminky nemají po porodu na jídlo ani pomyšlení, jiné si naopak plánují nevšední jídelníček a jejich chutě můžeme nazvat netradičními. „Jsou tam cenné látky, minerály, krvinky, železo, enzymy, hormony a tak dále. Čerstvá, právě vypuzená placenta svým způsobem neobsahuje nic špatného,“ snaží se mně z mírné nevolnosti, která se u mě dostavila při představě konzumování vlastní placenty, dostat pan profesor. „Placentofagičky své konání obhajují přirozeností v živočišné říši, kdy často jmenují lišku. Ale zrovna ta sní placentu proto, aby si lidově řečeno nezaneřádila noru. Naopak ji nejedí antilopy, u kterých zůstane odložena na místě porodu.“

Co matky k pojídání či jinému využití placenty vede? 

„Motivace jsou různé. Zažil jsem, že se umístí pod čerstvě zasazený strom, kterému slouží jako hnojivo a strom dobře roste. Nebo si rodička přinesla mixér, kdy do koktejlu, do směsi, přidala citrón, aby chutnala lépe. Nebo si rodina udělá z placenty ravioly. Těch možností je mnoho.

Staré porodní báby, ještě když jsem byl mladý doktor, mi říkaly, že si je nosily domů a dávaly pod rajčata a že ta rajčata krásně rostla.“

A jak je odnos placenty ošetřen legislativně?

„Samozřejmě je odnos v kontradikci s našim zákonem o pohřebnictví, kdy veškeré zbytky z nemocnice, uřezané nohy, žlučníky, placenty a další podléhají přísným sanitárním zákonům a musí se biologicky likvidovat. To je zákon. Pak ale vyšla vyhláška, že se za určitých podmínek placenty můžou vydávat. Máme na to takový speciální informovaný souhlas. Občas je domů nosí tatínci, tak je upozorňujeme, ať ji hlavně nezapomenou v  hospodě, kam jdou slavit. To by pak mohlo být doma pěkné pozdvižení.“

 

Autoři: prof. MUDr. Aleš Roztočil, CSc., Eva Illiašová (studentka 3. ročníku 2. LF UK), MUDr. Jana Martincová

 

Zdroje: 

ROZTOČIL, Aleš. Porodnictví v kostce. Praha: Grada Publishing, 2020. ISBN 978-80-271-2098-7.

SADLER, T. W. Langmanova lékařská embryologie. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-80-247-2640-3.

ROZTOČIL, Aleš. Rozhovor o porodnictví. Brno, 18. 7. 2021

 
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Komerční sdělení

Související články

Placenta, její funkce a pojídání placenty - diskuze

Poradna

Dobrý den,
ráda bych se zeptala, zda je pravděpodobné, že jsem otěhotněla 24.11., když na uz, který proběhl 30.1. byl vidět pouze gestační váček a 15.2. už byla potvrzena srdeční akce? Nemám pravidelnou menstruaci, ale nejsem si jistá termínem porodu.

Moc děkuji za Váš čas

Dobrý den,

datace těhotenství a od toho termín porodu se koriguje na prvotrimestrálním ultrazvukovém vyšetření, v rámci internetové poradny se více radit bohužel nedá.

MUDr. Pavla Zahrádková | Babyonline | dnes, 07:40
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Odmítnout Další informace
×