Rodíme ONLINE: Září/1 – nejvyšší čas přichystat tašku to porodnice

• Lenižurka - si už pomalu začíná chystat věci do porodnice a absolvovala prohlídku u lékaře
• Amálie - si už zvykla na těhotenské bříško a popisuje, jak moc její akční miminko kope

Prohlídka na gynekologii

V úterý jsem po třech týdnech zase navštívila poradnu, kde měli mé výsledky krevních testů. Že budu zas chudokrevná, jsem čekala. Papám tedy železo. Taky jsem měla nižší tlak. Obecně – nic zajímavého. Přírůstek na váze 12 kg. Odteď mám chodit každých 14 dnů a budou se už monitorovat stahy děložní. Mám potvrzeno, že mě vzhledem k velikosti malého, který stále odpovídá váze vyšší než průměrné, nenechají přenášet průkazkový termín, který je 11. října.

Sárinku jsem po dobu návštěvy doktora ponechala ve školce, kde poprvé nacvičovala běžný režim. :))

Od čtvrtka jsme v rodině všichni nějací nachlazení. Stojí to za prd. Rýma, pokašlávání a bolest v krku. Piji zázvorový čaj s medem a citrónem a do nosu stříkám vincentku. Večer padám za vlast jako mimino, nejčastěji po vypití odvaru z meduňky, ale i tak se v noci často budím.

Jeden den jsem se vypravila do města něco koupit se Sárou v kočárku a hodně jsem si nadávala, že jsem se na to nevyprdla, nebo nejela autem. Elán mě opouští, či mě už opustil, a vyřizovat a obíhat někde něco s tím naším malým drakem je pro mě už nadlidský výkon hodný metálu. :/

Ať aspoň vás síly neopouští a mějte hezký týden.
Lena 

Amálie (30 let, 35. týden těhotenství, prvorodička, termín porodu září 2014)

Ahoj BOLky,

tak další týden za mnou, uf!

Docela už si zvykám na své XXL tělo, naučila jsem se ulehávat, vstávat i pohybovat a už ani moc nenadávám. Prostě jsem se přizpůsobila. Už chápu ty tlusté lidi s velkou nadváhou, člověk se sice víc potí, je pomalejší, ale může se přejídat a válet a na to tlusté tělo si prostě zvykne!
No ale mně tenhle stav teda doufám už nebude trvat tak dlouho, já bych zase chtěla být po porodu ve svém těle a užívat si pohybu, sportu s rodinkou, jen přibude kočárek a dcerka. Začínáme se na ni těšit čím dál víc! Už jen proto, že tu přibývají hračky, postýlka, skládání kočárku a praní a žehlení oblečení a plínek na odbrknutí, no byt prostě najednou ožívá a to tu ještě malá nehuláká. :-) Ale i to bude fajn, je to zase jenom o tom zvyku.

Když se mi vrtěla v bříšku, slibovali mi, že pak nebude mít místo a už nebude kopat. No jak sem tak mohla čekat, dcerka bude nevyzpytatelná po mně, takže tohle vůbec neřeší, kope a mlátí čím dál víc, občas mám opravdu strach, aby mi nevypadla pupíkem, no snad je to za těch 30 let dobře srostlé. :-D A když se jen vlní a převrací, tak už mám občas i pocit, že tam snad v tom břiše staví hnízdo nebo fakt už nevím. Všichni chytří, co slibovali klid, teď jen kroutí hlavou a říkají, tak to sem nezažila. To neznám. Hmmm. Ale zas mi říkají, že mám být ráda a nemusím se strachovat, že nekope, že je něco špatně. Jooo a radím Vám dobře, nezkoušejte pít coca-colu, nebylo mi moc dobře, tak jsem si 2 deci dala a 3 hodiny jsem měla v břiše fotbalový zápas! Neskutečně akční dítě! Teď už s colou vážně hoooodně váhám, ale na žaludek je holt fajn si cucnout, ale teď už jenom v nouzi. :-D

Vypisuji sázky na ty konejšivé řeči, že neklidné miminko v břichu je potom klidné miminko venku. No samozřejmě tomu nevěřím, ale ani mi to nevadí, flegmatika stejně nechci. Mně stačí zdravé a klidně i divoké dítě. Vím, že těch slov budu litovat, ale stejně tuším, že to jinak nebude.
S manželem jsme opravdu zvědaví, komu budou říkat, je celý ty! Dáváme sázky na vlasy, jestli budou a jaká barva... bude to fakt největší překvápko mého života a že jsem jich zažila!! Hlavně miluju překvapení, takže už ať je konec září!

Taky bych se chtěla všem omluvit, za to škaredé počasí. Ta vedra se nedala vydržet, tak jsem si moooc přála, ať je hnusně... no asi mám vlivné modlitby. :-) Ale o to víc mě malá zase kope, sice mi je z toho špatně, ale dá se to vydržet. Opravdu mi to nedělá dobře, dokonce jsem našla i jednu maminku, které pohyby miminka v břiše taky nebyly příjemné, tak asi nejsem úplně divná. uf

Jízda autem už mi není moc příjemná, musím sedět víc v záklonu a nehrbit se, jinak kopance, až hrůza. Nenechá se utiskovat, prďola malá. Jednou mě tak kopla, že mi v křižovatce zdechlo auto, když jsem bolestí odšlápla špatný pedál. Manžel se trochu lekl, no trochu víc, ale stejně jsem ho k tomu nepustila. Posunula jsem si sedačku víc dopředu a jeli jsme dál, řídím moc ráda, a abych pravdu řekla, moc mu za volantem nevěřím. V tomto jsem trochu sobec. Tímto bych chtěla konstatovat, že nejvíce využitá věc pro moje těhotenství byl určitě těhotenský pás do auta, takřka denně ho využívám, párkrát přišel i vhod a musím si ho fakt vychválit a jen doporučit! No sehnal mi ho manžel, já jsem váhala, takže tímto bych zase chtěla vyzvednout jeho kvality. :-)

No asi už budu muset končit, malá zas kope jak o život, v sedě je to nejméně příjemné, takže za týden ahoooj a já se jdu natáhnout.

Pa Amálka