Inzerce
Inzerce
Inzerce

Rodíme ONLINE: Srpen/4 – pálení žáhy a výběr kočárku

Co v tomto týdnu těhotenství maminky prožily? 
  • Lenižurka - přemýšlí, že si ušije bundu, zůčastnila se dobového průvodu a koupila kočárek
  • Amálie - má radost, že do termínu jí zbývá už jen osm týdnů a moc se těší na miminko

 

LinolaSponzorem ONLINE projektu Rodíme společně s BOL je
Linolaznačka 
Linola, která každé z pěti rodiček věnuje kufříky s produkty pro miminka.  
 

 Společnost Hipp maminkám věnuje kosmetické taštičky. 

Hipp

 

Rodičky rovněž obdrží publikaci vydavatelství Babyonline Zdravé těhotenství.        

 

Společnost GS věnuje maminkám těhotenské vitamíny s vysokým obsahem kyseliny listové GS Mamavit a přípravek proti nadýmání v těhotenství NoballNoball

mamavit

 

Lenižurka (26 let, 32. týden těhotenství, druhorodička, termín porodu říjen 2014) 

Ahoj všem, :-)

jak jste strávili předešlý týden? U nás bylo docela pošmourno, hodně foukal vítr a střídavě bylo na triko a na svetr a bundu. Došlo mi, že brzy přijde období, že se bez bundy neobejdu a s bříškem mi moje softshellka není, tak uvažuju, jestli mám do porodu chodit v pláštěnce, nebo si zkusit ušít nějaký stan. Láká mě to šití, ale bojím se výsledku. :D Taky aby se mi to neprodražilo víc, než je nutné, když to budu na sobě nosit max. měsíc a půl.

Inzerce

Co se u nás tento týden těhotenství dělo?

Doma nám trochu chyběla nápomocná chlapská ruka našeho tatínka, který byl v Polsku „lítat na drakovi“ (kiteovat). Každý večer mi ale vždy někdo z rodiny pomohl malou Sárulku vykoupat, což bylo nedocenitelné.

Jak jsem psala již minule, probíhal u nás projekt „Města čtou“ a myslím, že v dalších dnech byla návštěvnost o něco větší, než v den první. Bylo to pravděpodobně díky v úterý začínajícímu a do soboty trvajícímu festivalu tance SIRAEX, který se konal též v prostorách kláštereckého zámku, a tak mi bylo v tom našem městečku hned útulněji.

Inzerce

Rodíme ONLINERodíme ONLINE

Málem jsem z toho kulturního vyžití v týdnu zapomněla v sobotu na každoroční Císařský den v Kadani, kde jsme v rámci ochotnického divadla KLAS šli s mou mamkou a bráchou vždycky do dobového průvodu za Karlem IV.  Myslím, že poprvé jsme šli, když mi bylo tak 13 a bráchovi 11 a pak už každý rok. Vždycky jsme se na to hrozně těšili a užili si celý den, kdy jsme na sobě měli kostýmy z Barrandovských ateliérů. Jednou jsem na sebe dostala jako královský doprovod dokonce šaty, které měla na natáčení Popelka, a jindy ze mě bylo královské páže v punčochách a hučce. Vyfotili jsme tedy na místě Sárinku s babičkou Zuzkou, které to letos náramně slušelo. :-) 

Inzerce

Rodíme ONLINE

Jak se má moje těhotenské tělo:

Ve středu se mi ulomil kousek skloviny na jedničce a donutilo mě to zavolat novému zubařovi do Sokolova a prosit ho o audienci v jeho ordinaci. V pátek odpoledne si na mě udělal čas, spravil zub, dal mi razítko o prohlídce do těhu průkazky a domluvili jsme se, že se uvidíme po porodu na velkém rentgenu.

Inzerce

Mé časté zvedání se v noci z postele musí vypadat fakt náramně, zjišťuju totiž, že jsem si loni místo ortopedické postele měla opravdu pořídit nějakou mega tvrdou a rovnou, jelikož tahle je jak vodní postel a zvednout se z toho je boj, jako když se velryba plácá na břehu a snaží se dostat zpátky do vody.

Pálení žáhy je jev, který mě provází dnem i nocí. Aspoň křeče do svalů na nohách mě některou noc obejdou obloukem. Mimík nesnáší snad všechny polohy vhodné pro spánek matky, takže se spolu v noci dost dohadujeme na kompromisu. Delší sezení taky není dvakrát příjemné, žebra mám otlačená od zběsilých výpadů nožiček. Jakákoliv činnost, kterou během dne konám mi trvá dvakrát déle, než dřív, a co je nejhorší, nastává mi docela často zatmění mysli typu „kam jsem probůh uklidila ten klíč, který jsem ještě před deseti sekundami držela v ruce“.

Největší vtip týdne bylo mé překotné rozhodnutí, že chci jet ještě na týden do Chorvatska za sluníčkem, mořem a pohodou. Už jsem vymýšlela, jak si zmapuju porodnice po cestě tam, kdyby něco. Nooo... netrvalo dlouho a musela jsem nápad vymazat ze seznamu „MUST HAVE, MUST DO“, když jsem si přečetla, že měsíc před porodem by mě fakt nikdo nepojistil, což by se v případě komplikací docela prodražilo. Nebudu lhát, že ač to byl asi už prvotně pitomý nápad, chtělo se mi brečet, že se nikam na hodně dlouho nepodívám – přede mnou akorát porod, šílenství v podobě zvykání si na péči o dva prcky s rozdílnými požadavky, podzim a zima. Jasně, že jsem se jako správná žena vzmužila a řekla si, že jsou na světě horší věci a nebudu přece fňukat, žeee. :D Takže jsem se hodila do zaběhnutých kolejí. :-)

Výběr kočárku

Z jiného soudku – sáhodlouhé uvažování o volbě kočárku pro naše dvě dětičky dopadlo tak, že máme od minulého týdne doma z druhé ruky koupený Phil and Teds Hammerhead. Kočárek je teda znatelně těžší, než TFK, na které jsem zvyklá, takže když jsem ho vytlačila do táhlého kopce vezouc v něm Sáru, měla jsem pak hvězdičky před očima. Tak uvidím, jaké to nakonec bude, až bude uzlíček v kočárku a ne v bříšku. Pořád mám k dispozici to mé sportovní TFK s korbičkou a stupátko pro malou. Holt uvidíme, co se osvědčí.

Rodíme ONLINE

Přeji vám krásný týden,
Lendulína

Amálie (30 let, 34. týden těhotenství, prvorodička, termín porodu září 2014)

Ahoj BOLky, tak už se mi to krátí, juchuuu.

Když jsem po prvním měsíci zkoušela papírek v ranní moči, říkala jsem si, paráda, ten první měsíc utekl, vlastně ani nevím jak. Teď už zbývá jen 8 týdnů těhotenství. No a ten začátek se docela vlekl. Teď mám vlastně měsíc do termínu a říkám si, no jéje, už jen měsíc, no ale je to úplně jiný měsíc, než ten první, teprve teď se vlastně cítím být těhotná! Břicho všude, zpocená všude, funím všude, zarostlá všude a nevejdu se nikde a do ničeho. No tak si říkám, nebylo lehčí čůrat na ten papírek a říkat, jsem těhotná? Teď už nemusím nic říkat, lidé na mě hledí jak na ohrožený druh velryby a okolí je ke mně vstřícné.
Snažím se všem vysvětlit, že já jsem v pohodě, jen jsem neohrabaná kvůli tomu břichu.

Na sobě nosím manželovo oblečení XL, které mi už v některých případech také začíná být malé, dokonce mi "hodil kompliment", když jsem měla podobné triko jako naše obézní babička, a on se díval jen tak letmo z boku, že si mě s ní spletl... no děkuji pěkně. Už aby to bylo!

Žáha mě pálí čím dál víc, že se začínám bát, aby mi neshořel nebo se nevypálila díra v jícnu! Ale přišla jsem na dobrou fintu, stává se to nejvíc k večeru, a když se jdu znovu najíst, tak to se to zlepší, takže zatímco manžel láskyplně spí, já chodím rozsvěcet světlo v ledničce a hledám, na co má dcerunka chuť. :-)

Co mi více začalo vadit, jsou křeče do šlapek u nohou a to i když ležím. Proto zvyšuji dávku magnezia a snažím se víc pít, otoky mě díkybohu netrápí!

Největší utrpení je pro mě noc, moc se nevyspím, břicho mi dovoluje jen dvě polohy, na boku a nebo na druhém boku, obě kyčle už mám přeležené, na zádech už mi to není příjemné, začínám se dusit, druhá věc je, že se mi zdá spousta snů a neřekla bych milých! Občas i křičím ze spaní a manžel má strach, že rodím, ale já mezitím bojuji ve snu. :-) O porodu se mi ale ještě nikdy nezdálo, tento "zážitek" mozek ještě nemá, ale krve v těch snech bývá dost. No každopádně jak mi všechny zkušené kamarádky a ženy říkají, naspi, co můžeš, tak už ten limit asi vypršel a už se asi nevyspím nikdy.

Potom mám ještě jeden pocit, který mi spousta žen vlastně závidí, malá stále kope jak o život, mlátí na stěnu dělohy (břicha) jak malý boxer, že si už říkám, já tam snad musím mít už zevnitř modřiny. :-D Ale holky, kamarádky, mi právě říkají, že byly všechny ve stresu, jeslti je mimi ok a žije, že jim koplo párkrát za den a nic. Tak to já se stresovat nemusím, my asi flegmatika mít nebudeme. :-)

Dneska jsem byla poprvé na ozvách a byl to pro mě zážitek, slyšet ten tlukot, i když naše malá boxerka teda zrovna hrála andílka a jen se tak lehce 3x zavrtěla, jen co jsem opustila čekárnu, tak mi v autě zase málem rozkopala břicho. Už se na ni těšíme.

Mějte se fajn a zase ahoj za týden,

Amálka

Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Komerční sdělení

Související články

Srpen/4 - pálení žáhy a výběr kočárku - diskuze

  • Amálce
    Oni prcci rádi dělají hodňoučké, když jde o doktory..:-D. Naší berušce to zůstalo i po narození:-)
    Nejvíc si pamatuju, jak byla hodná po otáčení zevními hmaty, které jsme podstoupily kvůli KP. Byla z toho tak vykulená, že jsem o ní půl dne vůbec nevěděla. Každopádně, pak si to vynahradila i s úrokama..
    Jestli je malá takhle akční už v břiše, bude to živel i po narození. Vím o čem mluvím, 16 měcíců mám malé zvířátko doma. Ale zase si říkám, ať je živá, ono se jí to v životě neztratí..:-D 
    spinisek   | 02.09.2014 13:43:43
    Reagovat | URL příspěvku
  • Amálko, vydrž!:) Holcicka bude urcite uzasna a bude se mit k svetu. Uteče to ted ale nejak rychleji. Mesic bude najednou jak dva tydny...
    Lenižurka   | 27.08.2014 08:01:55
    Reagovat | URL příspěvku
Vložit příspěvekČlanky s diskuzí

Poradna

Pokakavani

| Nikolabi | 24.07.2024, 17:12

Dobry den,

obracim se na Vas s dotazem ohledne syna. V cervnu mu byli tri roky. Mame problem s chozenim na velkou. Loni v listopadu jsme zacali odplenkovavat. S curanim problem ani tak nebyl, sem tam se pocura a to i ted, ale to beru asi jako "normu". Ale bohuzel neni schopen udelat velkou potrebu na nocnik, ci zachod. Vykonava to pouze do kalhot a treba i petkrat za den. Jsou situace, kdy sedi vedle nocniku, nebo je od nej vzdalen opravdu jen kousek a presto se pokaka. Uz od zacatku jsem ho motivovala napr. gumovym bonbonkem, ci nejakou hrackou, ktera se mu libila v kramu, ale bez uspechu. Priznam se, ze posledni dva mesice jsem z toho uz tak zoufala, ze jsem mu dala za to i na zadek. On mi slibi, ze bude chodit kakat na zachod, ale pak se to treba za pul hodiny opakuje znova. Parkrat se stalo, ze tu potrebu vykonal na zachod ci nocnik, ale jen tehdy, kdyz zrovna kakal a ja jsem ho popadla a on to tam dodelal. Vetsinou se to ale pak zastavilo a nelibi se mu to, knoura. Kolikrat i odejde do jine mistnosti a tam se pokaka. Ja na nem samozrejme poznam, ze kaka a kdyz se ho zeptam, tak mi tvrdi, ze ten bobek nedela. Toto se deje i kdyz je napr. u babicky na noc. Myslim, ze jen jednou se stalo, ze sam od sebe sel na nocnik a vykakal se. To jsem zrovna nebyla doma a hlidal ho manzel. Rekla bych, ze je na me celkem dost fixovany. Bohuzel manzel je casto v praci, tak drtivou vetsinu casu je se mnou. Mam jeste starsi dceru (5 let) a ta s tim taky mela trochu problem, v tom smyslu, ze do ctyr let nekakala vubec a vecer, kdyz jsme ji dali plenku na noc, tam se behem chvilky vykakala. To jsme odbourali kolem toho ctvrteho roku. Jinak bych rekla, ze je sikovny. Uz dlouho je schopen se skoro sam uplne oblect, obuje si boty, v pohode se naji. O tom, ze se kaka do nocniku, ci na zachod si povidame nekolikrat denne, myslim, ze toto chape. Ale uz jsme z toho vsichni dost nestastni. V zari by mel nastoupit do statni skolky (a ja do zamestnani), ale obavam se, ze pokud se bude tatkto neustale pokakavat, tak ho odtamtud vylouci. Uz opravdu nevim, co s nim. Prijde mi, ze at se snazim ho presvedcit, aby chodil na zachod, tak stejne dokud nebude on sam chtit, tak se to nezlepsi. Ale pokud by vas napadlo nejaka rada, jak to zlepsit, byla bych za to velmi vdecna. Mockrat dekuji

Dobrý den,

poradila bych vám se s problémem vašeho synka obrátit na dětského klinického psychologa. Pouze na základě dotazu po e-mailu nelze dát jednoznačnou odpověď a ani zázračné rychlé řešení. Je možné, že bude potřeba podrobnější zmapování situace a dlouhodobější vedení, nebo se naopak situace může vyřešit velmi rychle. Obtíže s vyměšováním nejsou ale u batolat nic neobvyklého a objevují se. Mnoho dětí preferuje zejména defekaci (vykonání velké potřeby) do plen a má problém s přechodem na nočník či toaletu. Píšete, že syn je čerstvě tříletý. Kontrola vyměšování souvisí se zralostí nervového systému dítěte a se schopností volního ovládání svěračů. Nervový systém syna nemusí být ještě dostatečně zralý a syn tak není ještě třeba připravený na přechod na nočník či záchod. Určitě bych vám doporučila snížit na něj tlak v tomto ohledu. Váš stres se na něj přenáší, tlakem je i vaše neustálé vysvětlování, kam se potřeba vykonává. To vše syn zcela jistě již ví. Pod psychickým tlakem se obtíže ještě zhoršují a může dojít k rozvoji psychosomatických potíží, které se pak těžce odbourávání. Pokud syn ještě není dostatečně vyzrálý, pak je jedno, jestli se nachází právě vedle nočníku či WC, prostě do něj potřebu není ještě schopen vykonat, nemá nad ní úplnou kontrolu. Častost stolice cca 5x denně i obtíže s použitím nočníku bych vám také doporučila konzultovat s dětským lékařem. Mohlo by se jednat i o projev nějaké potravinové intolerance či alergie a je potřeba to vyloučit, dále je dobré se poradit o vhodném stravovacím režimu a složení stravy, je možné vyhledat i dětského dietního poradce.

Při jednání se synem se určitě zcela vyhněte výčitkám, přílišnému nátlaku i vysvětlování. Ukažte mu, kde je nočník, záchod a podporujte i každý pokus o vykonání potřeby na něj. Nezaměřujte se na neúspěchy, ale pouze na úspěchy, i třeba částečné, kdy se syn k nočníku či záchodu snažil třeba přiblížit, i když to nestihl. Tyto úspěchy "oslavujte", zaznamenejte třeba do kalendáře a na ně se při následné chvále zaměřujte, může být i odměna ve formě sladkosti, hračky apod. Pokud již potřebu vykonává, tak se snažte nepřerušovat mu ji, i když poznáte, že defekuje. On vědomě ví, že má jít na nočník, ale fyzicky to ještě nezvládá. Právě přerušení vykonání potřeby může způsobovat častost stolice, kterou syn nedokončí, protože nemá klid a způsobit např. rozvoj záměrného zadržování stolice a psychosomatické zácpy. Pokud vidíte, že syn kaká, nechte jej stolici dokončit, i když do kalhot, pak jen krátce připomeňte, že je lepší použít nočník a syn se může následně podílet na úklidu (např. odnést znečištěné oblečení do prádla, zkusit vám pomoci utřít případně znečištěnou podlahu atd.). Je potřeba synovi dopřát čas a snížit tlak na něj, také vy se situací přestaňte trápit, zaměřte se na jiné věci, které synovi jdou a že jich v jeho věku není málo. Přeji vám hodně trpělivosti, do září je ještě spousta času a mohli byste situaci zvládnout.

S pozdravem Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog

Mgr. Michaela Matoušková | Babyonline | 25.07.2024, 09:23
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Odmítnout Další informace
×