Inzerce
Inzerce
Inzerce

Leden 2014/2 – Neobvykle dlouhý týden

Jak prožila týden poslední budoucí maminka z Rodíme online?

  • Sylviecucy měla problémy se spánkem, objevily se otoky a odhalili jí streptokoka. Dozvěděla se ale také aktuální váhu miminka a moc se těší, až ho bude držet v náručí. 

 

                                                                                                                                                                

Sponzorem ONLINE projektu Rodíme společně s BOL je společnost Feedo.cz, která každé z pěti rodiček po porodu věnuje dárkový poukaz na nákup v hodnotě 1 000 Kč.

Rodičky rovněž obdrží publikaci vydavatelství Babyonline Zdravé těhotenství.        

Které maminky se projektu účastní?

 

Sylviecucy (27 let, prvorodička, 38. týden)

S pupkem jsme spolu prožily další týden... abych řekla pravdu, už mi to ani nepřijde, mám pocit, že je jeden den jako druhý. Občas musím opravdu přemýšlet, jestli je vlastně úterý nebo středa.
Nicméně tento týden byl pro mě neobvykle dlouhý.
 
S malou prďolkou se spolu blížíme do velkého finále a já den ode dne cítím, jak jsou všechny věci běžného dne pro nás těžší a těžší zvládnout. Zpozorovala jsem, jak jsem za poslední týden „natekla“... z ničeho nic mám najednou širší ruce, větší lýtka a hlavně ty kotníky! Ve čtvrtek večer letmo kouknu na nohy a nestačím se divit, kde se mi ty kotníky ztratily a proč jsou moje nohy najednou tak obří? Otoky neustávaly, tak jsem na radu mé potenciální tchyně a vás BOLek začala pravidelně ledovat... vím, že by zřejmě dost pomohlo dávat si i nožky nahoru, ale nějak nedokážu najít polohu ani vsedě, ani vleže, kde by pro mě bylo příjemné mít nohy nahoře :-/

Na spánek teď míváme dobré a špatné noci... v dobrých nocích se vyspíme i osm hodin s jedním probuzením na toaletu, ve špatných zabereme po půlnoci a v 5 ráno už vstáváme „jakože“ vyspaní. Tento týden jsem se doopravdy pořádně vyspala, až když se Kuba vrátil domů... zřejmě ze samé spokojenosti, že jsme zase všichni spolu :-)

Úterní kontrola u doktora byla opět rekordně rychlá... na monitoru jsem s maličkou strávila necelých 15 minut, opět byla krásně slyšet a nechala se hezky natočit... tentokrát bylo její srdíčko slyšet až do vedlejší čekárny, z čehož byla dojatá moje mamka, která na mě čekala :-) Tlak i moč v pořádku, váha stejná... už nerosteme.

Inzerce

Vyšetření doktora dopadlo v podstatě stejně jako minule... dle čípku se zatím nic zábavného nechystá, malá je v pořádku a má všeho dostatek... co víme nového? Její váhu zatím odhaduje na 2900 gramů :-)

A taky mám streptokoka, nejdřív mě to trochu vyděsilo a doma jsem si hned na internetu zjišťovala podrobnosti, ale nakonec mě sestra i kamarádka uklidnily, že obě si streptokokem prošly a v podstatě to pro mě znamená antibiotika, podávané infuzí při porodu... miminko by to tak nemělo nijak ohrozit. To mě uklidnilo, protože některé příspěvky hysterických maminek na internetových diskusích mě trochu znervózněly... nesmím to tolik číst.  

V pondělí vyrážím na poslední kontrolu ke svému gynekologovi, pak už hurá do porodnice. Celé těhotenství jsem si říkala, že by bylo fajn porodit dříve, než budu muset chodit na kontroly do porodnice... vybrala jsem si totiž v Ostravě podle mě tu nejlepší, která je od našeho bydliště ale taky zaručeně nejdále, a protože Kuba jezdí na služební cesty naším autem, pro mě to znamená složité cestování městskou hromadnou dopravou... nic příjemného v devátém měsíci těhotenství. Ještěže není krutá zima, sníh a led, to by teprve byla bojová cesta!

Programově jsme to s malou měly tento týden trochu chudší... viděla jsem pár kamarádek, rodiče, pouklízela jsem, něco málo si přečetla, zkoukla nějaký film... nic tak zásadně podstatného. Celý den jsem se těšila jen na to, až si s Kubou večer zavoláme...už v pondělí jsem měla pocit, že to bez něj do pátku nevydržím, a tak když mi v úterý řekl, že tam mají práce až do soboty, absolutně vůbec mě to nepotěšilo a dělala jsem, že to neslyším. Bohužel jak říkal, tak to taky dopadlo... pracovali i v pátek dlouho do noci a domů se vrátil v sobotu v 6 ráno, celou noc na sobotu jsem nemohla pořádně dospat, jak jsem se těšila, až konečně uslyším výtah, jeho kufr na kolečkách a klíče v zámku... a když se tak stalo, pupek-nepupek, vystartovala jsem šťastně z postele :-) Celou sobotu jsme jen tak proleželi a prospali, nádherný klidný den a my dva (tři) spolu... bohužel neděle už byla opět o praní, žehlení a balení jeho kufru, protože v pondělí opět vyjíždí... ale vím, že ještě 3 týdny a pak bude zase často doma, tady s námi... to vydržíme :-)  

Poslední tři dny mám intenzivní pocit, že příští týden se rozhodne jít malá na svět... nevím proč jej mám, ale cítím jej dost silně, možná proto jsem byla tento týden i relativně klidná, že nějaký porod nehrozí. Znovu jsem si pročetla průběh porodů u ostatních BOLek, které se mnou psaly Rodíme online, a občas uvažuji nad tím, jak to nakonec bude u nás... probudím se uprostřed odtečené plodové vody jako Domča? Ucítím nejdřív kontrakce jako u Ady.S? Nebo nás nakonec bude čekat vyvolávání jako u Kacato či Buik? Fakt jsem ohromně zvědavá... tašku do porodnice jsem si překontrolovala snad třikrát a vždycky do ní ještě něco přihodila... teď už je tak narvaná, že i kdybych chtěla, nic do ní prostě už nedám :-)

Abych to shrnula... ano, jsem už po těch devíti měsících docela unavená a ano, strašně se těším, až to malé stvoření bude u mě v náručí, protože to bude ta chvíle, kdy si můžu oddechnout, že jsme to spolu všechno krásně zvládly. Ale respektuji přírodu, ať sama rozhodne, kdy je ta nejlepší chvíle.  

Držte mi palce na další týden ;-)

Inzerce

Příběh maminky dle podkladů zpracovala Veronika Steidlová Kordasová.

Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Komerční sdělení

Související články

Leden 2014/2 – Neobvykle dlouhý týden - diskuze

  • Já furt čekám kdy to na tebe přijde a furt nic :-D Už jsem taky zvědavá jak ti to dopadne(myslím porod).Držím palce a přeju teda klidné spaní ;)
    dominikakolarova   | 25.01.2014 15:45:19 | Reakcí: 5, poslední: 30.01.2014 21:44:27
    Reagovat | Zobrazit reakce | URL příspěvku
    • \
      RE:
      Ver mi..nikdo neceka vic nez ja..ale holt se ji nechce.
      Vim, ze nejlepsi je nechat ji, at si sama vybere, kdy je ta vhodna chvile, ale sakra..tohle cekani je fakt ubijejici!  
      sylviecucy   | 26.01.2014 08:33:39
      Reagovat | URL příspěvku
      • \
        RE:
        To já sem nijak nespěchala,spíš jsem chtěla aby to bylo později.Ale spíš mě strašně zajímalo jak bude vypadat,na to sem se strašně těšila takže tě úplně chápu navíc když je to naše první..
        • \
          RE:
          Na to treba dneska myslim cely den..jaka bude  
          To vis..kdyby tady semnou Kuba byl, snasela bych to cekani uplne jinak..ale cele dny sama doma..to je samo o sobe na hlavu  
          sylviecucy   | 28.01.2014 17:42:00
          Reagovat | URL příspěvku
          • \
            RE:
            To věřím,navíc ta nejistota když nevíš kdy to příde a on zrovna nebude doma.Ale věřím,že vám to vyjde tak jako nám a Kuba ti bude dělat oporu u porodu a že malinká bude krásná :-)
            • \
              RE:
              Ale tak..zase nemuzu rict, ze jsem nevedela, do ceho jdu. Cele tehotenstvi jsem sebe i pupek pripravovala na to, ze Kubis bude hodne pryc.. A myslim, ze jsem s tim vyrovnana. I kdyz stale tajne doufam, yze ten finalni koncert prijde o vikendu  
              sylviecucy   | 30.01.2014 21:44:27
              Reagovat | URL příspěvku
  • Hele, jak sem byla v porodce, tak tam byla taky mamina se streptokokem ... vše by bylo v poho, jen to byla druhorodička (a ty antibiotika máš dostávat 4 hodiny před porodem), ale ona měla porod rychlejší a tak pak museli dávat antibiotika mimču .... nicméně žádná katastrofa, prostě jednou teď nevím, 6 hodin??, ji na chvílu vzali prcka a dali mu ty antibiotika ... nic víc nic méň

    Jinak užívej si, dokud se aspoň trochu vyspíš ... jak mi říkala moje teta, teď se tak nejmíň tři roky pořádně nevyspíš:oD
    Buik   | 21.01.2014 15:10:41 | Reakcí: 6, poslední: 21.01.2014 20:47:37
    Reagovat | Zobrazit reakce | URL příspěvku
  • no, je tu finále, takže: zajdi si ke kadeřnici, na kosmetiku, na nehty (pokud chodíš), co nejvíce relaxuj, zkus přečíst pár knih, poslouchej co nejvíc hudbu ve sluchátkách a pusť si nějaký pěkný film. Všechno v klídku a pohodičce, protože už to bude vlastně naposledy  Samozřejmě, že takových věcí se nebudeš muset vzdát ani po porodu, ale poznáš sama, že taková nezávislost už není, když je ten maličký drobeček s tebou  Těším se na další zprávy!
    danicka84   | 21.01.2014 14:49:00 | Reakcí: 1, poslední: 21.01.2014 16:39:42
    Reagovat | Zobrazit reakce | URL příspěvku
    • \
      RE:
        bohuzel..ma kadernice je plna na dva mesice dopredu,tze tam az s malou..a kosmetiku jsem malem neulezela uz pred vanoci, tak to neriskuju  
      Ale spim, ctu, koukam na filmy, uzivam si dobre (bezkofein)kavicky a tlachani s kamoskama.. Snazim se stihnout jeste veci, na ktere pak nebude cas  
      sylviecucy   | 21.01.2014 16:39:42
      Reagovat | URL příspěvku
  • Jééé krásné vyprávění :))..když si vzpomenu na sebe připadá mi to tak dávno, i když je to rok a čtvrt co je malý na světě  ..přeji krásný zbytek těhulkování a těším se až tu bude zprávička o dalším mimískovi      ..užívej si poslední chvíle klidu a pohody       
    Queen222   | 21.01.2014 13:38:29 | Reakcí: 1, poslední: 21.01.2014 14:00:13
    Reagovat | Zobrazit reakce | URL příspěvku
Vložit příspěvekČlanky s diskuzí

Poradna

Jde o separační úzkost?

| emae | 04.12.2023, 12:49

Dobrý den paní magistro,

mám dotaz ohledně mé dcery. Anička je zatím jedináček, má 20 měsíců. Je hodná, šikovná, zdravá, poměrně společenská, ALE. Kdykoliv, když jsme spolu a kdokoliv si jí chce pochovat, nebo se jí jen dotknout, tak utíká, řve, chce být jen se mnou. Je u nás babička, (na kterou je opravdu zvyklá, vídají se téměř každý den), Anička si v pohodě hraje, máma jí chce pomazlit, NEEXISTUJE, zdrhá za mnou. S manželem je díky bohu v pohodě. Fór je v tom, že když je u té stejné babičky na hlídání, a to i přes noc, nemají jediný problém, Anička se s ní mazlí, udělá si z ní kolikrát tu pečovatelku, tzn. chce být jen s ní, jakmile příjde děda, zdrhá zase za ní a chce být u ní. Už jsem z toho dost unavená, neboť to trvá nejméně půl roku a chtěla bych se vás zeptat, jestli dítě v tak malém věku už dokáže hrát/předstírat? Ona je opravdu v pohodě víceméně s kdekým, když nejsem na blízku. Trvá to pár minut, než například opláče můj odchod a je s tou danou osobou v pohodě. Ale jakmile jsme kdekoliv, nebo i u nás doma a někdo o ni projeví zájem, jsem-li na blízku, je to k nevydržení.

Moc vám děkuji za pomoc!

Dobrý den,

podle Vámi popisovaného chování dcerky se s největší pravděpodobností skutečně jedná o projevy separační úzkosti. O tomto období je k dispozici mnoho materiálů a informací, také já jsem již několikrát na obdobné dotazy odpovídala. Proto bych se o projevech tohoto období nyní více nerozepisovala. Snad jen uklidnění pro vás, jedná se o naprosto normální projev zdravého vývoje dítěte. Je to projev zdravě se formujících emočních vztahů k matce a k dalším pečujícím osobám. K dceři je potřeba přistupovat citlivě, poskytnout jí fyzický kontakt, pomazlení, pochování, když jej bude potřebovat. Čím citlivěji k ní budete přistupovat a naplňovat její potřeby citové blízkosti, tím se rychleji naplní a toto období odezní. Rozhodně není třeba se tím nijak trápit nebo znepokojovat, dcera se vyvíjí naprosto normálně. To, že se podobné projevy objevují ve vztahu k babičce, je známkou jejich dobrého blízkého vztahu. Samozřejmě že pokud jste přítomna vy jako nejbližší pečující osoba, tak dcerka upřednostňuje vás. Jinak i malé dítě si dokáže vybírat osoby, a to i u blízkých, které se o něj budou starat a které ne. Tyto preference se během dětství i několikrát změní a je to také normální (např. na toaletě mi může pomoci jen maminka, tatínek ne, na kole jezdím jen s pomocí dědečka apod.). Užívejte si zdravé a krásné dcerky, poskytněte jí dostatek blízkosti, dokud ji potřebuje.

S pozdravem Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog

Mgr. Michaela Matoušková | Babyonline | 05.12.2023, 17:53
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Odmítnout Další informace
×