Lillynka na sebe prozradila, jak se cítí měsíc před porodem a jak zvládla v práci jednoduché účetnictví. Vychutnala si také návštěvu cukrárny Mozart na Staroměstském náměstí v Praze, nechala vyfotit dcerku Markétku u profesionální fotografky a strávila příjemný víkend s rodinou. Zuzka.F sehnala hobliny pro morčata a sepsala porodopis. Postěžovala si na parkování u Boleslavské nemocnice a pochutnala si na kachně. Antaru provázela celý týden nemoc. Absolvovala ultrazvuk a pomalu se smiřuje s tím, že kvůli příčné poloze miminka bude muset podstoupit císařský řez. V rámci akce vyhlášené na BOLu vyráběla valentýnský dárek pro Bolku Honafu. Současně se musela vypořádat s trablemi, které způsobil rozbitý Vašíkův medvídek. MartiHy prozradila, jak se jí během těhotenství střídaly nálady a jak se cítí teď, v 30. týdnu. V neděli navíc chodila po nákupech, na nichž se musela rozhodnout, jestli pro své miminko koupí vibrační lehátko, nebo plyšového medvěda s hrací plochou. Angieblack se radovala z nového kočárku pro miminko, ale pak řešila, jaký přístup má zaujmout k vození syna Adámka v kočárku - odnaučit ho to, nebo používat kočárek jen občas? Byla také na kontrole u veterináře s fenkou Angie, na oslavu svého svátku si zašla na večeři s kamarádkami a Adámka vzala na maškarní karneval.

Sponzorem ONLINE projektu Rodíme společně s BOL je společnost Feedo.cz, která každé ze sedmi rodiček po porodu věnuje dárkový poukaz na nákup v hodnotě 1.000 Kč.
Rodičky rovněž obdrží NOVINKU vydavatelství Babyonline, publikaci Zdravé těhotenství.
Lillynka (31 let, druhorodička, 36. týden)
Zbývá mi poslední měsíc. Možná méně, uvidíme, jak se Alence bude chtít na svět. Těch osm měsíců uteklo jako voda a ani nemrknu a už budeme mít ten malý uzlíček doma.
Tento týden probíhal v normě jako každý jiný. Pondělky jsou u nás klasické, ráno školka, odpoledne hudebka, nějaký nákup, navíc bylo potřeba dojet na poštu a večer trávíme v poklidu.
V úterý jsem strávila celý den v práci, musela jsem dodělávat účetnictví fyzických osob, protože nikdo jiný v jednoduchém účetnictví dělat neumí. Samozřejmě jsem to nestihla celé, protože ani v únoru mi nikdo nebyl schopen zařídit včasné dodání dokladů. Jsem zvědavá, kdy to dodělám, když teď budu mít Markétku týden doma, jsou jarní prázdniny a já si jí chci ještě pořádně užít, než přijde miminko. Odpoledne jsem měla sraz s mamkou, jely jsme do pojišťovny podepsat nové smlouvy ohledně pojištění domu a domácnosti a pak jsme zašly na Staromáku do cukrárny a kavárny Mozart. Tedy to byl zážitek. Krásné prostředí, dokonalé dorty a příjemná obsluha. Určitě se tam brzy vrátíme.

Ve středu jsem si nechávala Markétku doma, protože od dvou hodin byly na základní škole zápisy. Zvládla to levou zadní, a tak si jako dáreček v hračkářství směla vybrat nějaký dárek. Nakonec jsme odešly s hrou Dlouhý,
Široký a Bystrozraký. Robert měl od středy dovolenou, ale v podstatě až do pátku jsem ho viděla minimálně, když bych to měla shrnout, tak asi 15 minut dohromady. Ve čtvrtek ráno odvezl Markétku do školky a já měla celý den pro sebe, docela jsem si ho vychutnávala. Protože mám neustále v rámci možností poklizeno, vypráno i vyžehleno, opravdu jsem nemusela ten den nic dělat.

V pátek jsme na odpoledne měly s Markétkou domluvené focení u kamarádky mé kolegyně z práce. Ráno jsem tedy jen zatopila, trochu poklidila, protože volal Robert, jestli by u nás nemohl přespat jeho taťka, který přijel udělat revizi na práci, kterou celé dny teď dělají. Mám kamarádku, která žije v Anglii a která se momentálně se svým přítelem chystá vrátit natrvalo do Čech – její přítel bude otevírat pekárnu s kavárnou. On je z Kosova, a tak předpokládám, že to hodně bude i o kosovských specialitách. Jsem na to zvědavá. No a Robert jim tam
ještě s kamarádem dělají elektřinu, aby vše fungovalo.
Odpolední focení dopadlo nad mé očekávání. Moc jsme si to užily a hlavně mě překvapilo, že i Markétku to bavilo. Fotečky budou za 14 dní, ale pár mi jich Petra již poslala, a tak se můžete podívat.

V sobotu dopoledne přijeli vlakem z Těšína Robertova sestra s přítelem a mamka, aby nám pomohli s tím pokojem, a pak i celkově s úklidem, protože sama už na to bohužel nestačím. Markétku jsme odvezli k našim, aby se tu nemotala. Já tedy dopoledne jen vytřela a uvařila oběd, po obědě jsme s Robertem vyrazili koupit barvy a mezitím se v domě pracovalo.
V neděli jsme dojeli do Ikey koupit přebalovací pult (tedy Robertova mamka nám ho koupila) a další maličkosti. Už se těším, jak nám tu ložnici krásně zařídím... jen tedy ten nábytek stále chybí. Měli ho přivézt ve čtvrtek, ale z nějakého důvodu nám neobjednali postel. Nechápu... a tak jim chci zavolat a vyžádat si montáž zdarma vzhledem k tomu, že nedodrželi termín dodání.
Pokoj je vymalovaný, dnes uklidíme a ještě si užijeme odpoledne s rodinou, než zase odjedou. Opravdu mi moc pomohli a patří jim velká chvála. A jak se cítím? Jsem v pohodě, nic mě nebolí, jen se mi hůř spí, hůř dýchá
a celkově jsem unavenější, ale to k tomu patří. Po večerech mě krapet pobolívá břicho, ale jinak za celé těhotenství jsem se necítila tak dobře.
Užívám si to. Po tomto víkendu jsem i krásně odpočatá, takže co víc si přát. Už vím – mít Alenku u sebe. Ale však se již brzy dočkáme :)
Zuzka.F (29 let, prvorodička, 35. týden)
V úterý jsem jela ke kamarádce pro hobliny, mají truhlárnu a já mám morčata. Takže mi vždycky dá pytel hoblin a já mám na měsíc vystaráno. No jo, jsem blázen, mám celý svůj život morčata a stále mě to nepřechází. Honza pořád nadává, že se předkláním do té klece a na co je prý mám, že s tím je akorát práce. Když on tomu nerozumí, on má auta, já mám zvířata, to je stejné.
Ve čtvrtek jsem si ráno zajela sepsat porodopis - zase jsem přijela pozdě, jelikož nikde nešlo zaparkovat. Jestli je někde špatné parkování, tak je to u Boleslavské nemocnice, to je opravdu na samostatný článek. Pokud tam jedete k porodu, tak je také možné, že půjdete pěšky několik metrů, a pokud vezete dítě na pohotovost, tak jsou tam asi dvě místa na to určena, ale ta jsou věčně obsazena, takže většinou dítě nesete z druhé ulice. Pokud přijede otec k porodu, velice často se stává, že pak ještě platí pokutu za špatné parkování. To bych se musela ale rozčilovat už několik let. Takže jsem dostala nejdříve vynadáno, že jdu pozdě, ale já jsem řekla, že to bude rychlé. Věděla jsem totiž, na co se mě budou ptát, a sestřička po chvilce řekla: „Já se Vás ještě nezeptám a Vy už mi
odpovídáte“. Takže porodopis byl za 5 minut sepsaný :-) Kdyby aspoň ten porod takhle proběhl :-) Pak jsem asi hodinu čekala v čekárně, zatím co návštěva v ordinaci trvala jen pár minut. Paní doktorka udělala výtěry na GBS, jak se dělá v tomto týdnu všem, a říkala, že mám čípek x 1,5 cm, což nevím, co přesně znamená, ale myslím si, že
se to začíná už otevírat lehce. Ještě bych ráda teda měsíc vydržela, tak snad to bude ok. O mimču nic neříkala, jen, že je pořád hlavičkou dolů. Stejně je divný, že nebudu vědět váhu mimča, když už není v plánu žádný ultrazvuk. Ale budu teď chodit po 14 dnech a příště už na natáčení srdíčka, tak se zeptám, zda se ještě dozvím nějakou váhu. Občas mě to tvrdnutí břicha i pobolívá nebo to tak divně pne, tak se asi děloha hlásí o slovo :-)
V sobotu proběhla návštěva kamarádky ze školy, tak jsme probraly naše studijní časy. V neděli jsem si pochutnala na kachýnce u našich. No a v týdnu jsem udělala zase nákup, sehnala jsem jídelní židličku slevněnou z 2000 Kč na 500 Kč. Je pěkná, zachovalá, tak jsem ji u našich uskladnila, ta se bude jednou hodit taky.
Antara (31 let, druhorodička, 30. týden)
Tento týden nebyl moc záživný, sklátila mě nemoc, takže nic nového se nedozvíte :)
V pondělí to bylo ještě v pořádku... po 7 h ráno dorazila chůva, aby pohlídala Vašíka, a já vyrazila k mému gynekologovi na plánovaný ultrazvuk ve 30. týdnu. Docela jsem se těšila, chtěla jsem vědět, kolik ten náš prcek
váží a měří. Jenže když pan doktor zjistil, že je v příčné poloze - oznamoval mně to, jako kdyby šlo o nějakou novinku, jako kdybych nepoznala, kam mě šťouchá hlavou :) - tak už měření neprováděl. Domluvili jsme se, že přijdu znovu hned to úterý po svatbě, udělá ten ultrazvuk ještě jednou i s měřením a rovnou mě tedy v tom 32./33. týdnu předá do porodnice, aby měli tedy co nejaktuálnější údaje. Sice myslím, že si to měření stejně budou chtít
udělat v poradně sami, no ale... Každopádně to tedy opět vypadá, že mě čeká císař, protože pravděpodobnost, že se mimino otočí, je vcelku mizivá. Nemůžu říct, že by mně to nějak vadilo, koneckonců už jsem to jednou zažila, vím, jaké to je, a aspoň si bude moct Honza naplánovat volno v práci. Jen se trochu bojím, aby si mě v porodnici nechtěli těch posledních pár týdnů nechat ležet. Ta představa, že ležím třeba 3 týdny v porodnici, mě teda opravdu neláká, nehledě na to, že nevím, jak bychom to vyřešili s Vašíkem, když příbuzní jsou daleko... sice by
Honza mohl jít na paragraf, ale ty nepříjemnosti v práci a menší peníze... No doufám, že vše bude v pohodě a prostě si tam půjdu lehnout jen den předtím.
Odpoledne jsem za asistence Vašíka ještě dokončila valentýnský dárek pro moji tajnou bolku Honafu - domácí brusinkovo-pomerančovou vodku. Tímto se omlouvám za ne moc podařenou cedulku, Vašík strašně chtěl psát se mnou :) Na poštu jsme to ovšem už nedonesli, pršelo jako z konve. Ke všemu při odpoledním spaní jsem zjistila, že jaksi umřel medvídek usínáček, takže Venca hodinu ječel v postýlce, že bez něj spát nebude. Volala jsem Honzovi, ať cestou koupí nového, ale to je prý zbytečné, naučí se usínat bez něho... opravdu lákavá představa, že pár týdnů před porodem učím dítě usínat bez jeho milovaného medvídka. Takže taková menší krize, já jsem brečela, Vašík byl protivnej, protože nespal, a Honza naštvanej, že jsem na něj křičela... krásná pohodová domácnost, že :) Já vím, normálně jsem kliďas, ale tentokrát se mnou ty hormony opravdu mávají, to si z předchozího těhotenství nepamatuju. Naštěstí večer se to Honzovi podařilo
opravit, takže hurá, dítě má s čím spát :)
V úterý po probuzení jsem zjistila, že se bolesti v krku přeměnily v příšernou rýmu... paráda, ale co se dá dělat. Celý den jsme tedy byli doma, jen po obědě jsme odnesli dárek na poštu a na chvíli za náma přišla Lucka s
Kryštofem pokecat si a pohrát.
Od středy ráno to nestálo za řeč, přidal se kašel, byla jsem utahaná jako kotě, prostě ten čas, kdy chcete pokud možno celý den ležet v posteli, spát a pít horkej čaj. To ovšem nesmíte mít na krku malého skřeta, který ještě ultra zlobí, protože netrávíte 2-3 hodiny denně venku jako obyčejně a protože mu popatnácté nezazpíváte „Pásla ovečky v zeleném háječku“ nebo „Já mám koně“, protože už ztrácíte hlas :) Ale do pátku jsme to společně nějak překlepali, navečer jsme ještě zajeli na nákup a večer po uložení malého dorazili sousedi na pokec a dokonce jsme si i zahráli. Musíme si tu přece vybudovat nějaké spoluhráče na hraní her :) Sousedi odešli po půlnoci a já do 2 do rána nespala, protože prcek z toho večerního hraní byl tak probuzený, že jsem každých 15 minut lítala na
záchod. A v 6 ráno vstávat s Vašíkem, který nechtěl jít dolů s tátou... ouvej to bylo kruté. Nějak si nedokážu představit, že za 2 měsíce už toho spánku budu mít zase hodně málo a budu muset v noci vstávat k miminu... a ke všemu si nebudu moct ráno ani pospat. Už aby bylo Martinovi aspoň tak rok a kluci byli spolu v pokojíku :) Ale musím říct, že mi Honza o víkendu skvěle pomáhal, v sobotu jsem přes den dokonce 3 hodiny spala, celý den tak nějak proležela a konečně se léčila a dokonce i vařil :) A hlavně chodil s malým ven, takže doma byl klid, dítě nadšené, jak s ním táta venku i doma řádí, pohoda. Taky to hned v neděli bylo znát, že jsem předtím celý den odpočívala, už se cítím líp a myslím, že tak 2 dny a bude to dobré.
V pondělí musím navečer do města vyzvednout prstýnky, podívat se malému po kalhotách na svatbu a pokud mně bude dobře, tak mě čeká i večeře s holkami Bolkami :)
MartiHy (26 let, prvorodička, 29. týden)
Máme za sebou další týden. Neuvěřitelné, jak ten čas letí. Vždyť už máme skoro 30 týdnů. Vůbec mi zatím nepřipadá, že termín se blíží a že bych se psychicky měla připravovat na příchod nového človíčka. Chvílemi si říkám, už aby to bylo, a pak zase na druhou stranu mě přepadává divný pocit, ba až dokonce strach. A spousta otazníků v hlavě, jestli jsem vůbec připravená na takovou zodpovědnost a hlavně jestli zvládnu celý porod a jak. Už jsem přečetla docela dost knížek o těhotenství a pořád čtu další a další články. Je to pořád dokola. Někdy mám pocit, že už se nemůžu dozvědět nic nového.
Hlavně mě přepadá beznaděj, že to nezvládnu. Pak se zase uklidňuju, že to bude v pohodě, přece je to brnkačka :-D Nicméně jsem ráda, že během tohoto týdne nastala změna v mých náladách. Konečně. V prvním trimestru jsem měla nálady ovlivněné únavou a vyčerpáním, kdy jsem mnohdy cítila beznaděj z těhotenství a zvládání práce zároveň. Začátkem druhého trimestru si moje tělo víceméně zvyklo na změny a odezněly i únavy a pocity vzteku z nezvládnutelného. Tím se změnily i moje nálady. Málokdy jsem se cítila veselá. Štastná jsem pořád, to jo. I radost z maličkého šmudlíčka mám pořád. Ale co se týká ostatních věcí a činností... byla to jedna velká pochmurnost.
Takové šedivé neveselé dny. No a teď, začátek dalšího období a opět změna. Konečně ale k lepšímu. Cítím se veselá, spokojená a taky natěšená. Doufám, že to tak cítí i šmudlík. Už jeho kopání cítím docela vysoko. Ještě kousek a patičkama dosáhne na žebra. Hrozně mě štve, že už nemáme další ultrazvuk a že prcka nemůžeme vidět. Ale co naděláme...

Zase jsme mu koupili novou hračku. Chtěla jsem takové houpací, vibrační lehátko. Jenže když jsme se byli dívat v obchodě v neděli, viděli jsme tam plyšového medvěda udělaného jako hrací deka. Absolutně jsme se do něj zamilovali. Doma jsme pak koukli ještě na internet kvůli cenám, ale nic nového jsme se nedozvěděli. Tak jsme se sbalili a zajeli do vedlejšího města do nákupního centra. Doufali jsme, že tam uvidíme něco nového, co nám rozsekne dilema mezi mišánkem a lehátkem. V obchodě Babies R Us jsme se zasekli u autosedaček a vybrali od Graco Nautilus. Ale koupíme ji až později, třeba se do té doby objeví ještě něco nového. No a v Mothercare jsme nakonec koupili toho slavného mišánka. Nejradši bych pro šmudlíka chtěla i to lehátko, ale na druhou stranu si říkám, že nemůže mít přece všechno. Už i tak ho těma všema věcičkama teď rozmazlujeme. Tak jsme strávili neděli nakupováním pro prcka. Další balíky plínek, nějaké ty toaletní potřeby a hlavně mišánek :-) Mám z něj radost, je naprosto úžasný.
Udělali jsme tedy hezkou tečku za uplynulým týdnem a máme před sebou další. V úterý jdeme zase k midwife, tak bude zase o čem psát ;-)
Angieblack (29 let, druhorodička, 24. týden)
Tak kočárek v pondělí dorazil a musím tedy říct, že jsem z něj byla úplně na větvi. Nejen, že je úžasně vymakanej, ale i v jakém stavu je. Dokonce jsem byla pochválena, jak jsem super pořídila. Mám fakt radost. Akorát teď řeším problém, co s Adamem. Moc se mi nechce ten kočárek používat, ne z pověřčivosti, ale tak nějak jsme ho koupili pro Marka, a tak ho nechci používat. Navíc bych chtěla Adámka odkočárkovat, ujde hodně, ale přeci jen, když má blbej den, tak se rád ponosí, což já nechci. A na procházky chodíme většinou do lesa, tam se scházíme s kamarádkou, a to je přes celou ves. On by to i ušel, ale nevím, jak by to vypadalo, když bude lítat v lese a pak zase přes celou ves domů. Tak nevím, jak to vymyslet. Kdyby bylo jaro, tak může jezdit na odrážedle, co dostal, ale takhle se bojím, že na tom zmrzne zaprvé a za druhé bych ho nepustila bez helmy, a to mu zase zmrzne hlava bez čepice. Asi nezbyde nic jiného, než ten kočárek výjimečně použít. Ono navíc to ani nejde postupně ho odnaučovat, není jaksi kam chodit na kratší vzdálenosti, on by to fakt ušel, ale riskovat, že se šprajcne, prostě nechci. Stačí mi ho jen chvíli nést a nedávám to, břicho bolí a funím jak parní stroj. Zase si ale říkám, že když tady lítá celej den, tak mu to problém dělat nebude.
V ten den jsme ještě jeli pro ségru a hurá k mojí mamce, kde jsem je vysadila a jela s Angie na poslední kontrolu po operaci. Má to v pohodě, může pomalu začít chodit na procházky, ještě tedy ten týden klidový režim, ale vše v pořádku, měla by být jako nová. Dostala ještě nějaké léky a poslední kontrola až v březnu. Jsem ráda, že bude v pořádku. Přeci je ještě mladá na to, aby do konce života kulhala nebo chodila jen po třech nohách.
Od mamky jsem Adama samozřejmě zase nemohla dostat a musela jsem slíbit, že ve středu zase přijedeme. Takže o program na středu bylo postaráno. Já si jakžtakž orazila, protože řádil s babičkou a se strejdou a oni si užili dítka. Najíst jsme dostali, idylka.
Na pátek jsem se celkem těšila, po dlouhé době jsme se domluvily s holkama a zajely si na véču. Já jakože oslavila svátek a kamarádka narozeniny. Bylo to celkem super, popovídaly jsme, sice to nebylo na rozšoupnutí, jedna řídila, moje ségra taky a my ostatní dvě jsme těhotné... A hádejte, kdo z nás dvou má větší pupek? Samozřejmě já, překvapivě. Ale mně to nevadí. Na velký dítě velký bříško. Kamarádka nemá ještě ani poloviční, co já. Už se zase nějak smiřuju s tím, že nebudu mít dítě normální porodní hmotnosti. Ne, že by se to teď dalo odhadnout, nedá samozřejmě, ale tak nějak se vnitřně smiřuju.
Začínám trošku plánovat, co je potřeba nakoupit a pořídit, ale asi to ještě nechám na pozdější měsíce, přeci jen jsme teď měli velké výdaje se psem a zase tak to nespěchá. To hlavní máme a ten zbytek už bude hračka.
V neděli jsme navštívili první letošní maškarní, Adámek šel za kovboje, strašně mu to slušelo, byl vyloženě k sežrání. Zezačátku byl trošku zaraženej a nechtěl se od nás hnout, ale za chvíli začal řádit, honit děti, balónky. Pak bylo vyhlášení nejlepších masek, vyhráli jsme dokonce třetí nebo čtvrtou cenu, plyšáka, tatínek ho vzal na pódium, ze kterého už se pak nechtěl ani hnout a byl tam pořád, tancoval do roztrhání těla ten jeho „klokaní styl“, ale moc si to užíval a my taky. Ještě nás čekají dvě maškarní, tak doufám, že si to užije stejně jako tohle.
Už jsem viděla předpověď na zbytek měsíce a vypadá to, že by už mohlo být trošku jaro, tak se moc těším, až začnou aspoň pučet listy na stromech. Jo a objevila jsem další negativum těhotenství přes zimu. Dítě porodíte do tepla, ale vám jaksi zůstanou veškerá těhotenská kila navíc, takže v pytlovitém oblečení beztak strávíte ještě celé léto a pokud nejste ta vyvolená, která je hned stejná, tak se budete stydět vzít si na sebe i blbý tílko.
Příběhy maminek dle podkladů zpracovala Veronika Kordasová.
Související články
Květen 2013/1 - Návštěva lesního klubu
Angieblack se s Adámkem vydala na návštěvu lesního klubu – školky. Oba byli z programu i celkového prostředí nadšeni a plni dojmů. Angieblack však náročný program dost unavil, a to ji ještě čekal nákup a účast na stavění májky. Postěžovala si ale, že nemá pro miminko zatím nic připraveno. Protože se její partner chystá na poslední bezdětnou dovolenou, pozvala si na výpomoc kamarádky a maminku.
Duben 2013/1 - Velikonoční týden
MartiHy má syna Alexe! Angieblack byla spokojená s výsledky ultrazvuku i s přístupem personálu, takže si po vyšetření pochutnala na chlebíčkách v nemocniční kantýně. Na svatbu své sestry dostala za úkol zajistit potahy na židle – jak se jí tato činnost daří? Adámka vzala do dětské herny, kde se setkala s holkami Bolkami, a o svátcích se pustila do vaření svíčkové omáčky.
Porod Marečka od angieblack
Květen 2013/4 - Poslední dny těhotenství
Angieblack nám poslala svoje poslední dojmy z těhotenství. V úterý, 28. května 2013 se jí císařským řezem narodil syn Marek, měřící 53 cm a vážící 3580 gramů. Gratulujeme!
Březen 2013/1 - Pochůzky po úřadech, první velikonoční výrobky a pohoda
Lillynka si užila zvěřinové hody v luxusní pražské restauraci. Nebaví ji nicnedělání, a proto se neustále snaží být aktivní. Naposledy před porodem byla v práci a strávila odpoledne u kamarádky. Na nedělní večeři si dopřála pizzu a tvarohové koblížky. Do nového týdne vstoupila s optimistickou náladou, že to bude poslední týden jejího těhotenství. Zuzka.F porodila v neděli 3. 3. 2013 ve 22:41 h syna Adámka! Antara se potýkala s nachlazením syna Vašíka a snažila se vyřídit si na matrice novou občanku a s účetní mateřskou dovolenou. Na ultrazvuku zjistila, jak se daří Martínkovi, který se má již brzy narodit. Prožila příjemný sobotní večer se sousedy u hry a konečně si začala chystat věci do porodnice. MartiHy si užívá pobytu doma a dolaďuje výbavičku pro miminko, dokonce se chystá namalovat mu obraz. Které seriály sleduje a jak probíhají její dny teď, když nemusí chodit do práce? A jak na nový režim reaguje jejich očekávaný šmudlíček? Angieblack nakoupila ve výtvarném krámku nové potřeby pro syna Adámka, plánovala výrobu velikonočních ozdob a vyřizovala si novou občanku. Celou neděli měla sama pro sebe. Naplánovala si také návštěvu zubaře a 3D ultrazvuk. Je zvědavá, jestli jejího syna přijmou do školky.
Leden 2013/4 - Kdo už ví pohlaví?
Lillynka už plánuje dovolenou u Renči v Benecku, a také se prořekla, jakého pohlaví bude miminko... Zuzka.F už je na miminko kompletně připravená, včetně vytapetovaného pokojíčku, však ona sama už byla v tomto týdnu na světě, na rozdíl od ostatních pohlaví miminka neví ani ona sama. Antara i přes přípravy ke svatbě a výběr šatů - mimochodem, jsou kouzelné - stihla absolvovat i test na cukrovku, Vašíkovu nemoc a soustu dalšího vyřizování. U MartiHy proběhla prohlídka u midwife. Alex nebo Naomi? Podle ozev prý spíše holčička. Na dovolenou nastupuje už 10. března, jak sama říká, je současně strašně natěšená i vyděšená. Angieblack zvládla operaci psa, volby a ještě vědí, že to bude kluk jako buk.
Květen 2013/2 - Čtyři dny bez tatínka
Angieblack absolvovala kontrolní ultrazvukové vyšetření, na jehož základě jí primář doporučil rodit císařským řezem.
Leden 2013/2 - únava
Porod Alenky od Lillynky
Porod Alexe od MartiHy
Prosinec 2012/4 - Předvánoční týden
Prosinec 2012/2 - Mikuláš
Listopad 2012/2 - Návštěvy
Jak budoucí maminky prožívají těhotenství?
Prosinec 2012/1 - Přípravy
Duben 2013/5 - Festival dětských večerníčků a nepříjemné chrápání
Angieblack si postěžovala na nepříjemné pálení žáhy a vlastní chrápání – obává se, aby nebyla vyhoštěná z ložnice do obýváku. Z kontroly v poradně byla zklamaná, kromě běžného vyšetření se totiž nedozvěděla nic bližšího, ani ji neposlali na další vyšetření. S Adámkem navštívila festival dětských večerníčků s doprovodným programem pro děti a následně si vychutnala kafíčko v cukrárně. Neděle pak pokračovala odpočinkem.
Porod Adámka od Zuzky.F
Porod Kristýnky od Ivulíska
Leden 2013/1 - začátek roku
Březen 2013/2 - obavy ze zubaře a porodu
Lillynce se narodila dcera Alenka! Antařin manžel Honza dostavěl skříň v dětském pokoji, kterou si Vašík ihned oblíbil. Antara také prozadila, jak se vypořádala se silnými kontrakcemi a situací, kdy při rodinném nákupu zapomněli peněženku doma. V neděli si užila společně se sousedy první jarní grilování a konečně začala prát oblečení pro očekávané miminko. MartiHy se svěřila s velmi nepříjemným zážitkem, který zažila na vyšetření. Posteskla si, že jí chybí řízení auta, a svěřila se se vými obavami z naplánovaného vyšetření u zubaře. Angieblack absolvovala i s Adámkem kontrolu u zubaře. Důležitou událostí týdne se pro ni stal zápis dětí do školky – i když ještě neví, jestli Adámka přijmou, Adámek si školku již teď oblíbil natolik, že se mu z ní nechtělo odejít. Neméně významnou událostí se stal 3D ultrazvuk, nímž byla angieblack zcela uchvácená. Vzala s sebou také Adámka, aby se podíval na budoucího brášku.
Únor 2013/2 - Trable s muži, oslava přes skype a další vyšetření
Lillynka si užívá posledních dní před porodem dcerku Markétku, absolvovala poradnu i první monitor a večeřela s maminkou v restauraci. Prozradila, jakou kytičku si vybrala k Valentýnovi a jak si poradili se sestavováním nového nábytku. Posteskla si ale také, že se se svým partnerem Robertem moc nevídají. Zuzka.F se udržuje ve stálém pohybu, aby předcházela nepříjemným bolestem břicha, nakoupila několik drobností do pokojíčku a udělala velký úklid, do kterého zapojila i svého manžela Honzu. Současně si postěžovala na jeho styl spaní a hlasité probouzení, které ji ruší. Antara navštívila se synem Vašíkem, kamarádkou Luckou a jejím synem Kryštofem hernu, kde si ale zablokovala záda. Zažila nepříjemný zážitek s rozzuřeným psem a vychutnala si večeři s holkama Bolkama. Konečně také sehnala dřevěné koše na tříděný odpad. Především u ní ale vrcholí přípravy na svatbu, která bude již tuto sobotu. MartiHy zažila nečekané překvapení, když ji na kontrole v ordinaci přivítala místo Kath Nicol. Nakonec se ale tato paní doktorka ukázala jako velmi milá a schopná, zařídila jí dokonce toleranční glukózový test a doporučila předporodní kurzy. Přes skype probíhala oslava jejích a manželových narozenin s rodiči – jak dopadla a jakou radost měl manžel David z dárku? Angieblack bojovala s nemocí a únavou, objednala se na 3D ultrazvuk a skoro po roce si našla čas na návštěvu u kadeřnice. Podle slov jejího okolí jí nový střih velmi sluší.
Porod Danielky Aspen od Janney
Prosinec 2012/5 - Vánoce
Listopad 2012/1 - Balónky pro Ježíška
Květen 2013/3 - Zařizování pokojíčků
Angieblack už začíná být ze svého těhotenství otrávená. Absolvovala několik návštěv u kamarádek a jedno dopoledne musela strávit s Adámkem ve školce. S přítelem si sami dva vyjeli na nákupy, aby mohli zařídit pokoj pro očekávaného Marečka. Víkend se pak nesl v duchu malování a přestavování. Začala také konečně shánět výbavičku a jiné potřebné věci pro miminko.
Duben 2013/3 - Konečně jaro
Angieblack si naplno užívá jarního počasí – s Adámkem vyrazili na kolo, pozorovali bagry, traktory a když přijel budoucí švagr na motorce, nemohla Adámka dostat z motorky dolů. Na ultrazvuku ji rozladila maminka s nemocným dítětem v čekárně, nicméně nakonec odcházela spokojená s vědomím, že je její miminko zcela v pořádku. V sobotu si pak užila květinový svatební den s obědem na zámku a v neděli se s Adámkem vypravila na návštěvu zámku Zbiroh.
Březen 2013/4 - Sama doma, migréna a starosti s fenkou
Antara si užila večeři s kamarádkami. V porodnici zažila velké zklamání - nejen, že musela nejdříve na monitor, ale navíc ji v ordinaci čekal mladý lékař, který její vyšetření odbyl. S Vašíkem, kamarádkou a jejím synem navštívila dětskou hernu a po dvou letech prožila víkend, kdy byla doma úplně sama. Jak ho prožila a odpočinula si alespoň trochu? MartiHy si prožila těžkou migrénu, dokonce se obávala, jestli se nejedná o preeklampsii. Potíže jí ale naštěstí přestaly a mohla se tak vydat na oběd ke své kolegyni z práce, kuchařce Alison. Jaká jídla se servírovala a jak si MartiHy pochutnala? V závěru týdne pak absolvovala i s manželem Davidem předporodní kurz. Angieblack měla velké starosti s fenkou Angie, která si okousala všechny drápky až do krve. Nenechala se ale vyvést z míry a vzala svého syna Adámka na velikonoční focení do fotoateliéru. V sobotu se probudila jako čerstvá třicátnice a uspořádala vydařenou oslavu. Neděli pak strávila sama u kávy, dortíku a filmu.
Duben 2013/2 - Nic zvláštního se nestalo...
Angieblack je poslední budoucí maminkou, která se s námi dělí o své zážitky a pocity v Rodíme ONLINE. Její uplynulý týden se nesl v marodicím režimu, protože onemocněl syn Adámek. To jí ale nezabránilo, aby na Velikonoční pondělí uvařila výborou svíčkovou omáčku v novém papiňáku. Absolvovala také další vyšetření na ultrazvuku a postěžovala si na váhu břicha.
Březen 2013/3 - víkendové výlety, krocení dětí, anglická domácnost a nový účes
Antara musela krotit svého živelného synka Vašíka a vypořádat se s návštěvami úřadů. Zamýšlela se nad tím, jak do budoucna, kvůli svému zdravotnímu stavu, zabránit dalšímu početí – je řešením sterilizace? Celá rodinka si udělala sobotní nákupní výlet do Prahy zakončený obědem v restauraci. Neděle se pak odehrávala ve společnosti Antařiny optimistické tety. MartiHy navštívila zubaře a byla mile překvapena jeho přístupem. Celý její týden se nesl v duchu praní a žehlení věcí pro očekávané miminko. Navštívila svoji kolegyni z práce Jay doma – jak to vypadá v anglické domácnosti a jak se na návštěvě cítila naše budoucí maminka? Nechala si také zhotovit nový účes a poprvé za celé těhotenství se tak cítila trochu svůdně. Dokonce už přemýšlela o tom, jak bude hubnout. Angieblack vyrazila a na procházku s „gangem“ maminek a užila si návštěvu svatebních salónů se svojí sestrou, která si vybírala šaty. V neděli se celá její rodina vypravila do aquaparku, kde syn Adámek vyzkoušel všechny bazény a pořádně se vyřádil. Došla jí také sušička na prádlo, takže se těší, jak jí ulehčí práci.
Leden 2013/3 - Sníh
Prosinec 2012/3 - Jen zdánlivě nezáživný týden
Duben 2013/4 - Pohodový týden a odpočinek
Angieblack měla na tento týden naplánováno hodně vyřizování, nicméně nakonec se její týden nesl v duchu jarní pohody. S Adámkem, kamarádkou a její dcerou otestovala nově otevřený dětský koutek, kde si vychutnala výbornou kávu, a užila si každočtvrteční procházku, na které ji Adámek mile překvapil. O víkendu vyrazila do příjemné hospody na oslavu třicátých narozenin své kamarádky, pochutnala si na výtečném roastbeefu a neděli strávila sama doma odpočíváním.
RODÍME ONLINE 2012/2013 - představení maminek
Únor 2013/3 - Přeměřování velikosti břicha, glukózové testy, poslíčci a svatba
Lillynčino těhotenství vrcholí, už mívá silné poslíčky. Zastavila se v práci, aby se svou jmenovkyní oslavila svátek, příjemně strávila sobotu v kruhu rodiny a v neděli si vyjela na nákup spojený s obědem. Zuzka.F absolvovala natáčení srdíčka miminka a podařilo se jí před okolím utajit pohlaví dítěte i připravená jména. Přemýšlela, jak zařídit, aby se miminko narodilo v den narozenin jejího manžela Honzy. Oslavila 6. narozeniny své dobrmanky. Antara tento týden prožila svůj Den D – jak dopadla návštěva u kadeřnice či manikérky a došla vůbec kvůli množství sněhu ve svatebních šatech a střevíčkách na radnici? Odtajnila také svatební menu a průběh svatební noci :-). MartiHy byla na glukózovém tolerančním testu a dozvěděla se informace týkající se kojení. Zhoršily se jí bolesti zad a přidaly se prudké bolesti podbříšku, takže dostala nemocenskou, na které zůstane až do porodu. Angieblack i tento týden bojovala s nemocí. Absolvovala vyšetření na cukrovku a poradnu, přičemž se stále více potýká s velikostí bříška. Dostala také nabídku jít své sestře na svatbu za svědkyni, ale moc z toho nadšená není. V závěru týdne navštívila svého dědu v nemocnici.
Leden 2013/5 - Slasti a strasti s domácností
U Lillynky vrcholí úpravy domu, navíc má problémy s nízkým tlakem a také už ví, kdy nastoupí do porodnice. Zuzka.F byla na návštěvě v porodnici za kamarádkou a náhodou se tam setkala také s jinou kamarádkou, jejíž miminko se narodilo předčasně. V sekáči sehnala luxusní věci za pár korun pro miminko, zatím co její tchýně dokončila pokojíček. Antara strávila týden i s Vašíkem odpočinkem u rodičů, navštívila několik svých kamarádek a dostala vtipný svatební dar. MartiHy se trápila nad svou postavou a malým oblečením. Oslavila ale také nádherné 26. narozeniny a jak sama uvádí, po dlouhé době se cítila veselá. Angieblack prozradila, co se jí přihodilo na vyšetření v poradně a jak si poradila s velkým žehlením. Také plánovala 3D fotku miminka.
Porod Martínka od Antary