Inzerce
Inzerce
Inzerce

Květen 2013/3 - Zařizování pokojíčků

Angieblack už začíná být ze svého těhotenství otrávená. Absolvovala několik návštěv u kamarádek a jedno dopoledne musela strávit s Adámkem ve školce. S přítelem si sami dva vyjeli na nákupy, aby mohli zařídit pokoj pro očekávaného Marečka. Víkend se pak nesl v duchu malování a přestavování. Angieblack také konečně začala shánět výbavičku a jiné potřebné věci pro miminko.

 

Sponzorem ONLINE projektu Rodíme společně s BOL je společnost Feedo.cz, která každé ze sedmi rodiček po porodu věnuje dárkový poukaz na nákup v hodnotě 1.000 Kč.

Rodičky rovněž obdrží NOVINKU vydavatelství Babyonline, publikaci Zdravé těhotenství.

 

Angieblack (29 let, druhorodička, 38. týden)

Táhne se to a mě to přestává pomalu bavit. Jak už vím, kdy přibližně bude konec, jsem otrávenější a otrávenější. Taky už mě nebaví neustálé připomínky ostatních, jestli nečekám dvojčata a vícerčata. Není snad nikdo, kdo by si nerýpnul. Nekomentují, když už atd., ale říkají, že není možné, abych tam měla jen jedno miminko.

Na pondělí jsem měla nahlášenou návštěvu kamarádky s dětmi, bohužel se nevydařilo počasí, ale i tak jsme vyrazily na hřiště, ale jen na chvíli, byla fakt zima a pršelo. Adámek chtěl jít po chvíli taky domů, byla mu zima.

Hodně naplánovaných věcí jsem měla na úterý. Ráno jsem hodila Áďu do školky, měli v plánu jít pouštět lodičky po Litavce, tak to ho samozřejmě zaujalo, že se bude moci beztrestně válet v kalužích a v potoce. Předání proběhlo bez problémů. Já jsem si zatím vyřídila, co jsem potřebovala. Konečně jsem nakoupila pro Marka plínky, kosmetiku, pro sebe hygienické potřeby. Potom jsem byla v poradně, kupodivu jsem šla na čas, sedla jsem si hned na monitor, dítě dělalo blbosti, kopalo do sond, ztrácel se signál. Pak se tedy umoudřilo, chvilku spolupracovalo a pak zase spalo. Seděla jsem tam docela dlouho, naštěstí to stačilo. Monitor dopadl naprosto v pořádku, prohlídka taky, hlavička je nad vchodem, nesestupuje, jak by taky mohla, když se nevejde, byla jsem odevzdána do porodnice, kam jdu v úterý, až vyjde toto Rodíme. Měla jsem toho za celé dopoledne už dost, frčeli jsme rovnou domů, vynosila jsem věci z auta a já jsem padla.

Inzerce

Samozřejmě jsem zase něco nestihla, tak jsem si to přehodila na čtvrtek, kdy měl jít Adámek znovu do školky, měli kočárkový den, každé dítě si přineslo nebo si půjčilo kočárek. Už od rána byl ale nějaký vystresovaný, říkal, že tam nechce, že chce ke mně. Přitom se mu tam líbí, učitelky nic neříkaly. Před školkou proběhla scéna, že tam nechce, že chce jít domů s maminkou. Říkala jsem si, že to zvládne, ale nezvládnul. Ve čtvrtek je tam vždycky nejvíc dětí a to ho asi stresovalo. Takže jsem tam zůstala s ním a pomáhala učitelkám. V půlce procházky, když se děti rozběhly po polích, tak už byl v pohodě, ale už bylo pozdě, abych si jela povyřizovat, co jsem měla. Takže jsem to zase přesunula na odpoledne, kdy jsem jela nakoupit a vyřídit nějaké pochůzky. Stihli jsme i zmrzku, kterou jsem mu slíbila. Ovšem domů jsem dojela zničená a byla jsem ráda, že držím vcelku.
Tatínek se v pátek utrhnul z práce dřív, posekali jsme zahradu, já jsem ji shrabala, Adam pomáhal. Připravili jsme si druhý dětský pokoj na malování druhý den, které nás čekalo, až se vrátíme z Ikei.

Na výlet jsem se moc těšila, Adámka jsme nechali u babičky a jeli jsme. Bylo to super, skoro jako bezdětný pár :-) Všechno jsme si v klidu prošli, vybrali. Marek bude mít zeleno-žlutý pokojíček se samolepkami Safari nebo Zoo, ještě jsem se nerozhodla. Adam má modro-bílý s opičími piráty, tak je potřeba zařídit zase nějakou obměnu. I oběd jsme si dali a nikdo nám nelezl do talíře, že chce hranolku. Mně byl ten den dopřán vcelku odpočinek, byla u nás okrsková soutěž dobrovolných hasičů, tak jsme na ni se sestřenicí vyrazily. Bylo krásné počasí, já jsem tam potkala spoustu kamarádů, příbuzných a známých, samozřejmě každému šla hlava kolem z břicha. Navíc u nás je to v poslední době jak doupě předčasných porodů, ze čtyř ženských, co rodily přede mnou, porodily všechny o měsíc a víc před termínem, naposledy jedna dokonce skoro o dva měsíce. Jen já a kamarádka se statečně držíme, i když ta kamarádka si to snad vyfňuká, protože celé těhotenství nic jiného snad nedělá, než si stěžuje, na což já jsem alergická a už nevím, co jí na to mám říkat. Tatínkovi šlo malování od ruky, pokojíček vypadal krásně. Večer jsme montovali skříň pro Adámka a večer padli mrtví do pelechu.

Inzerce

V neděli jsme pokračovali s malováním a předěláváním pokojíků. Ještě to ale není hotové, pár míst se hodně loupalo, tatínkovi se to nechtělo štukovat, takže to zadělal, musí se počkat, až to pořádně proschne, a pak se to bude zamalovat. Ještě jedna vrstva bílé a bude hotovo. Pak jen rozestavět nábytek, přestěhovat můj kojicí gauč od Adámka k Markovi, vyprat osm krabic oblečků a naskládat je do komody. I návštěvu kamarádky se čtyřměsíční holčičkou jsme stihli, což jsem byla ráda. Už nás zvala asi třikrát, ale teprve teď jsme se tam dostali.

V týdnu mě tedy čeká poradna v porodnici s ultrazvukem, jsem zvědavá, co mi tam řeknou, jestli už porod dostane nějaké reálné obrysy. To je tak nějak všechno, co si plánuju, už to opravdu moc nedávám, takže se budu spíš snažit to pofackovat doma, než abych se pouštěla do nějakých větších věcí. Snad aspoň to počasí vydrží a bude hezky.

Příběhy maminky dle podkladů zpracovala Veronika Steidlová Kordasová.

Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Komerční sdělení

Související články

Květen 2013/3 - Zařizování pokojíčků - diskuze

  • Veru, jsi ve finále. Kašli na řeči ostatních.

    Doufám, že najdete další ochotné těhulky, které se s námi podělí o své těhotenství. Myslím, že nových těhulek je tu teď celkem dost 
    tygřímáma   | 21.05.2013 17:10:13 | Reakcí: 1, poslední: 21.05.2013 20:59:39
    Reagovat | Zobrazit reakce | URL příspěvku
  • na řeči se povznes       Já bych jim s ledovým klidem řekla, no jsou tam DVĚ     a víc nekomentovala  

    jinak už to vydrž... budete za chvilinku čtyři   to bude panečku  

    Držím pěsti, třeba to bude zítra  
    škubanek   | 21.05.2013 14:58:34 | Reakcí: 3, poslední: 21.05.2013 21:45:37
    Reagovat | Zobrazit reakce | URL příspěvku
  • na řeči se povznes       Já bych jim s ledovým klidem řekla, no jsou tam DVĚ     a víc nekomentovala  

    jinak už to vydrž... budete za chvilinku čtyři   to bude panečku  

    Držím pěsti, třeba to bude zítra  
    škubanek   | 21.05.2013 14:58:30
    Reagovat | URL příspěvku
  • Uz to bude, vydrz!

    No co bysme cetly...tehuli je tu hafo, bude dalsi Rodime, ne? ;-)
    Terča80   | 21.05.2013 14:22:40
    Reagovat | URL příspěvku
  • Fakt se to hezky čte,jak píše chezzie         
    veverka77   | 21.05.2013 13:27:35
    Reagovat | URL příspěvku
  • co pak budem cist? kdyz bude za nejake dva tydny konec?  
    pises to moc pekne, na uterni rodime se vzdycky moc tesim
    chezzie   | 21.05.2013 12:49:45 | Reakcí: 3, poslední: 21.05.2013 21:57:52
    Reagovat | Zobrazit reakce | URL příspěvku
    • \
      RE:
      Luci, za týden, v úterý jdu na plánovaný řez. Snad stihnu napsat poslední Rodíme.
      angieblack   | 21.05.2013 21:00:44
      Reagovat | URL příspěvku
      • \
        RE:
        ty jo, tak to je rychlovka, tak prubezne si delej poznamky at to mas sepsane raz dava a na tu vubec posledni zpravu z porodky se budu tesit nejvic       at ti to rychle (nebo snad radsi pomalu?? - nebude se ti po tom brisku tak trosku styskat?) utika
        chezzie   | 21.05.2013 21:56:34
        Reagovat | URL příspěvku
        • \
          RE:
          Bříško už se tomu říkat nedá, je to vyloženě kopačák pod tričkem. Ale jo, za pár měsíců asi bude, tím, že je to naposled.
          angieblack   | 21.05.2013 21:57:52
          Reagovat | URL příspěvku
Vložit příspěvekČlanky s diskuzí

Poradna

Zavírání se v pokoji

| Ada1215 | 18.10.2020, 16:29

Dobrý den, dceři je 12 let a v poslední době se neustále zavírá ve svém pokoji, nechce s námi moc komunikovat a dokonce jí i vadí, nechávat otevřené dveře do svého pokoje, i když ví, že tam bez jejího vědomí nebudeme vstupovat. Snažíme se její soukromí respektovat, vždy klepeme na dveře, pokud s ní chceme mluvit. Nevím, jestli je to puberlou nebo proč nám jako rodičům přestala věřit. Podotýkám, že se u nás doma nic nezměnilo, vše funguje jako dřív. Někdy mám pocit, že jí i vadí jen moje přítomnost. Přitom jsou ale dni, kdy se spolu normálně bavíme, dokonce se mi tu a tam s něčím svěří. Ale takových chvil je čím dál méně a bojím se, aby nevymizely úplně. Vím, že má nějaké problémy s kamarádkami, ale o tom vůbec nechce mluvit. Dále mě trápí její vztah s otcem . mým manželem. Ten je na ní poměrně přísný, což vůbec není na škodu, ale mám pocit, jako by se úplně vytratilo jakékoliv prřátelství mezi ní a otcem. Dokonce se i vyjádřila v tom smylsu, že by bylo lepší, kdyby s námi vůbec nebydlel. Všechno je mi to hrozně líto. Poradíte mi, prosím, jak vylepšit komunikaci a vztahy v rodině? Jak docílit toho, aby se situace ještě nezhoršovala? Dcera ví, že ji mám moc ráda a že mlže kdykoliv přijít, pokud ji bude něco trápit. Myslím, že ví, že mi může věřit.
Děkuji za radu.

Dobrý den, u vás doma se jak píšete, nic nezměnilo, ale jak to tak vypadá, tak se změnila vaše holčička. Vaše dcera podle popisovaných projevů evidentně vstoupila do období dospívání a chová se adekvátně svému věku a vývojovému období. Vy jako rodiče respektujte její potřebu většího soukromí a zavřené dveře jejího pokoje. Naopak pokud dcera přijde a bude si s vámí chtít povídat, pak tyto chvilky využijte na maximum a snažte se na ni udělat čas a vyslechnout ji. Příležitost si s ní popovídat, dozvědět se také nějaké informace o ní a o tom co prožívá se nemusí po delší dobu opakovat a to že byste na ni neměli čas může podkopat její důvěru ve vás. Nevyzvídejte nic o vztazích s kamarádkami, nepodsouvejte jí problémy, ale naslouchejte. V případě vyzvídání se dcera ještě více uzavře do sebe a neřekne vám nic. O období dospívání bylo napsáno mnoho literatury, stačí zapátrat na internetu, který se jen hemží radami jak komunikovat s dospívajícími dětmi. Lze také vyhledat některou z poraden pro rodinu a mezilidské vztahy, kde můžete pod vedením odborníka na komunikaci v rodině pracovat. Přesto všechno se připravte na to, že toto období je pro všechny zúčastněné členy náročné, ale také důležité. Vždyť z vaší holčičky se má stát sebevědomá mladá žena. Ohledně vztahu s otcem nejsou popisované projevy také nic neobvyklého, je ale potřeba i ze strany otce zapracovat na zlepšení komunikace  a přiblížení se dceři. Na tomto místě si níže dovolím vložit odkaz na článek, který jsem v létě četla na internetu a kde možná najdete některé odpovědi na vaše dotazy.

S pozdravem Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog

Mgr. Michaela Matoušková | Babyonline | 19.10.2020, 10:28
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Další informace
Inzerce