Inzerce
Inzerce
Inzerce

Květen 2013/2 - Čtyři dny bez tatínka

Angieblack zůstala s Adámkem čtyři dny bez tatínka. Adámek byl celou dobu moc hodný a maminku vůbec nezlobil. Školku také zvládá na jedničku, poslouchá paní učitelku a líbí se mu tam. Angieblack měla naplánovaný program, ale plány jí pokazilo rozbité auto. I tak si ale užila návštěvu kamarádky a maminky. Na kontrolním ultrazvukovém vyštření, kam jí  poslala gynekoložka, se dozvěděla, že miminko už má kolem 4,5 kg a narodí se plánovaným císařským řezem.

 

Sponzorem ONLINE projektu Rodíme společně s BOL je společnost Feedo.cz, která každé ze sedmi rodiček po porodu věnuje dárkový poukaz na nákup v hodnotě 1.000 Kč.

Inzerce

Rodičky rovněž obdrží NOVINKU vydavatelství Babyonline, publikaci Zdravé těhotenství.

 

Inzerce

Angieblack (29 let, druhorodička, 37. týden)

Zvládli jsme to - čtyři dny bez tatínka. Adámek asi vytušil, že by mě jinak odvezli do blázince a byl teda vzorný. Ale i tak jsem toho měla dost, už se opravdu špatně pohybuji, když si lehnu na gauč a rozležím se, tak je strašné se zvedat.

V úterý jsem odevzdala dítě prvně do školky samotné. Vběhl tam, pozdravil učitelku, svlékl se s její pomocí a už mě neznal. Já se nenápadně vytratila, ani jsem nebrečela, ale přemýšlela jsem celou dobu, co asi dělá ten můj velký kluk.

Zajela jsem za kamarádkou, dala si v klidu čaj, pak jsem vyzvedávala nějaké oblečky na Marečka od známé a šla do poradny. No lidí zase jako na Václaváku, druhý den byl svátek, tak jim vypadl jeden ordinační den a hned to bylo znát. Šla jsem na řadu až s hodinovým zpožděním, už jsem přemýšlela, jak to udělám s dítětem, abych ho stihla vyzvednout. Naštěstí jsem pak šla na řadu. Zmínila jsem se doktorce, že mě začíná pobolívat jizva. Když si večer lehnu, tak mi ztvrdne břicho a dítě se začne vrtět, tak to občas řízne. No, vyšetřila mě a hned mě poslala do nemocnice na UZ. Nečekala jsem takový fofr, ještě ten den jsem si tam musela zajít. Měla jsem trošku strach, taky kam dát Adámka. Naštěstí Honza od mamky měl odjíždět až večer, tak ho na tu hodinku pohlídal. V porodnici to taky vypadalo na dlouho, zrovna ten den dělá primář screeningy, takže má objednané pacientky. Naštěstí mě vzal skoro hned.

Inzerce

Měla jsem radost, že zrovna on, na ultrazvuky je nejlepší v okolí, ale trošku jsem se bála, co mi řekne. Tak koukal na jizvu, ptal se, jak chci rodit, což jsem se vyjádřila tak neurčitě. Pak se ptal, jestli jsem trpěla, když jsem se otevírala, atd. Říkala jsem o té naší genetické ''zátěži''. Všechno zkontroloval a udělal biometrii. V tu dobu jsem byla 36tt a Marek má váhu a rozměry donošeného dítěte v ukončeném 38tt, takže přirozený porod se nekoná. Primář, který je celkem odpůrce císařů, když to fakt není potřeba (kamarádce vynadal), mi ho sám doporučil, že to nebudou riskovat a podle nálezu, velikosti, mě nechá do 39-40tt a pak půjdu pod kudlu. Sám to odhadnul na cca 4,5 kg. Tak jsem nevěděla v tu chvíli, jestli mít radost nebo se rozbrečet strachy. Ale už jsem se s tím srovnala, prozatím.

Abych nezapomněla, Áďa to ve školce zvládnul na jedničku, říkal si na čurání, poslouchal, dostal diplom za soutěže, na který byl strašně pyšný a já na něj taky. Jsem moc ráda, že jsme ho tam dali.

Inzerce

Ve středu nám tatínek odjel a nám začalo ''pré''. Nic v plánu nebylo, byli jsme celý den na zahrádce. Plány jsem měla na čtvrtek, ale co čert nechtěl. Vypravila jsem se, samozřejmě zmatky, sednu do auta, co mi tu tatínek nechal a ono nenastartovalo. Takže já hotová, brečela jsem, že se rozbilo, že neodjedeme, že musím zrušit školku, naplánované věci půjdou do háje. No, byla jsem vzteklá. Takže jsme se zase svlékli a byli doma. Nejhorší na tom bylo, že jsem neměla doma nic k jídlu, došly pleny a všechno. A hlavně jsem si říkala, že si trošku orazím od dítěte, ale museli jsme trčet doma. Opět teda se překonal a byl hodný.

V pátek přijela na návštěvu kamarádka na celý den, má úžasnou holčičku, nevěstu pro Adama, ten se o ní staral jak o poklad, hráli si, my si pokecaly a bylo to fajn.
Další den mi přijela dělat společnost mamka, uvařila nám, což bylo super. Hlavně si hrála s Adamem a já si odpočinula, odjížděla taky až večer. Já dodělala čepici pro kamarádku a šla si taky lehnout.

Všechno celkem zvládám, ale je to už náročné, břicho je těžké. Záda teda nebolí, spíš třeba kyčle, když se přeležím, ale jinak jsem na tom myslím si výborně.

Konečně jsme se dočkali a v neděli odpoledne nám přijel tatínek, Adámek byl štěstím bez sebe, ne že by ho nějak extra postrádal, ale přeci jen zaregistroval, že tu s námi není a ptal se po něm.

Tento týden mě čeká poslední poradna u mé gynekoložky. Musím jí odevzdat nález z porodnice, čeká mě monitor a pak už budu chodit ty dva týdny do rizikovky v porodnici. Adámek bude ve školce, já si pak vyřídím nějaké pochůzky a konečně si nakoupím věci na Marečka a zabalím tašku. Jsem ostuda, ale nic z toho nemám. O víkendu nás čeká malování a Ikea, snad to zvládneme.

Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Komerční sdělení

Související články

Květen 2013/2 - Čtyři dny bez tatínka - diskuze

  • krasne ti to utika   Adamek je sikula, divala jsem a tady u nas v okoli bohuzel zadna takova skolka neni, protoze Matej deti miluje a urcite by se tam taky vyradil.
    A kdy ze ma tvoje segra svatbu? pred nebo po tvym porodu? jsem si nejak zafixovala ze tam budes jeste tehu...
    chezzie   | 14.05.2013 12:55:57 | Reakcí: 1, poslední: 14.05.2013 20:11:19
    Reagovat | Zobrazit reakce | URL příspěvku
    • \
      RE:
      Zkus se poptat, třeba bude, já to taky nevěděla a na netu to taky není. Nemůžu si to vynachválit.
      Má jí 13.7.
      angieblack   | 14.05.2013 20:11:19
      Reagovat | URL příspěvku
  • To je moc fajn,že se Adámkovi ve školce libí a,že jste to tak krásně spolu všechno bez tatínka zvládli.
    Úplně jsem si vzpomněla jak jsem už byla v porodnici a tam jak měřili Matyho.Taky prvně říkali 4,5kg ale jak se narodil měl 4.78kg no mazec no.
    Ale ty jsi psala,že u Vás v rodině ro je normální.Já u Matyho podezírám těhu vitamíny.
    Zuzbr   | 14.05.2013 12:35:57 | Reakcí: 2, poslední: 14.05.2013 20:14:32
    Reagovat | Zobrazit reakce | URL příspěvku
    • \
      RE:
      Taky bych si to třeba myslela, i když vím, že je to blbost. Navíc, babička, tety, ani máma nic takovýho nebraly a stejně měly obříky.
      angieblack   | 14.05.2013 20:10:20
      Reagovat | URL příspěvku
      • \
        RE:
        No mi rikala doktorka v porodnici ze asi z tech vitaminu.U Tobiho jsem jedla vitaminy jak jsem si vzpomela a mel vahu mensi.Tak nevim.Mozne je vsechno.
        Zuzbr   | 14.05.2013 20:14:32
        Reagovat | URL příspěvku
  • Ahojki, tak mimčo už je teda pěkně velké..no mně taky říkali, že bude toňa velký, že radši císařem..a pak měl 2,5 kg po narození  ...ale šel císařem..vidím, ale že jsi v pohodě, na to jak tě tíží bříško..přeji ať to vše již brzy uteče a zachvíli budeš mít Marečka doma     
    Queen222   | 14.05.2013 11:55:45
    Reagovat | URL příspěvku
  • Veru, přijde mi, že máš super nadhled, nic nehrotíš, prostě pohoda.
    Přeju, aby vše klaplo dle plánu. 
    tygřímáma   | 14.05.2013 09:00:58
    Reagovat | URL příspěvku
Vložit příspěvekČlanky s diskuzí

Poradna

Dobrý den, potřebovala bych radu ohledně syna. Jsou mu 2 roky a 8 měsíců. Byl kojen 7 měsíců. Už od malinka je na mě závislý. U babiček byl dohromady čtyřikrát přes noc, nejdříve plakal, pak už to zvládl bez breku, ale nešťastný. S jídlem se trápime cca od roka. Nechce jíst s nikým jiným než se mnou. Do teď mi odmítá jíst kousky. Takže doteď mu jídlo mačkám vidličkou, když cítí maso, hned ho vyplivuje. Myslela jsem, že to bude problém s kousky jako takovými, ale sušenky a to co mu chutná normálně sní, rozkouse. Celkově ho do jídla musíme nutit. Ovoce nechce vůbec, jí pouze kapsičky. Jogurty má rad, kakao a k večeři pouze chleba se žervé. Šunku, sýr taky odmítá. Jídlo se snažíme řešit různými doplňky stravy k navození chuti k jídlu. Věřím, že z toho vyroste. Teď v září nastupuje do školky a já doufám, že až uvidí ostatní děti, tak začne papat normálně. Více mě ale trápí ta závislost na mě. Je nešťastný i s manželem. Potřebovala bych poradit, jak ho to odnaučit. Před 8 měsíci jsem začala chodit na poloviční úvazek do práce, mysleli jsme, že se to zlepsi, když nebude furt se mnou. Ale je to stále stejně. Vždycky tu dobu přetrpi, pláče když odcházím. Neustále ho ubezpečuji, že se vrátím, že jdu jen do práce. Je vidět, že tomu rozumí, ale přesto se to nelepší, spíše naopak. Moc děkuji za jakoukoliv radu. Šafránková

Dobrý den, ohledně synovy stravy se poraďte s ošetřujícím lékařem. Pokud dítě prospívá, i když konzumuje jen určitá jídla, pak není důvod k obavám. S lékařem byste ale také měli konzultovat případné doplňky stravy, které dítěti dáváte. Ne všechny musí být pro takto malé dítě vhodné. Také by možná bylo dobré, aby lékař chlapci udělal krevní obraz, jestli mu opravdu nějaké živiny chybí, abyste mu nepodávali nadbytečné množství některých živin či vitamínů. Některé děti vykazují při jídle zvláštnosti, jedí jen určitá jídla a vybírají si. Není dobré dítě do jídla nutit a nutit jej k experimentování. Nová jídla však je dobré nabízet, v případě zájmu nechat ochutnat. Chutě dětí se mění a časem třeba syn může být ke zkoušení jiných jídel přístupnější. Zvláštnosti v jídle však ale také mohou vykazovat děti např. s poruchami autistického spektra, či děti hodně v jídle konzervativní. Mám příliš málo informací a váš syn je příliš malý. Ohledně pobytu bez vás nepíšete, kdo syna hlídá, když jste v práci. To že pláče, když odcházíte bývá u dětí normální. Je potřeba mu to citlivě vysvětlit na úrovni jeho chápání a vývoje. Dobu odchodu však neprodlužovat, dítě ani nadměrně nelitovat, nemazlit apod. Potom by si myslelo, že váš odchod je něco mimořádného a je důvod se bát. Takto malé dítě také nemá ještě vyvinutý pojem času, žije přítomností a myslí si proto, že odcházíte navždycky. Trošku mi z vašeho popisu připadá, že maličko chcete, aby na váš syn byl závislý, že vám to dává dojem výlučnosti a důležitosti. To vše dítě vycítí. Proč myslíte, že dobu bez vás protrpí. Žádné malé dítě se pokud je o něj dobře postaráno, má dobře rozvinuté citové vazby a navíc třeba už zná osobu, která jej hlídá, se celé čtyři hodiny určitě netrápí a také není důvod , aby bylo nešťastné. Nemohou to být spíše vaše domněnky? Zkuste chování a vývoj syna zkonzultovat s dětským klinickým psychologem. S pozdravem Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog

Mgr. Michaela Matoušková | Babyonline | 24.05.2022, 06:20
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Další informace
Inzerce
×