Duben 2013/2 – Nic zvláštního se nestalo...

Angieblack je poslední budoucí maminkou, která se s námi dělí o své zážitky a pocity v Rodíme ONLINE. Její uplynulý týden se nesl v marodicím režimu, protože onemocněl syn Adámek. To jí ale nezabránilo, aby na Velikonoční pondělí uvařila výbornou svíčkovou omáčku v novém papiňáku. Absolvovala také další vyšetření na ultrazvuku a postěžovala si na váhu břicha.

Sponzorem ONLINE projektu Rodíme společně s BOL je společnost Feedo.cz, která každé ze sedmi rodiček po porodu věnuje dárkový poukaz na nákup v hodnotě 1.000 Kč.

Rodičky rovněž obdrží NOVINKU vydavatelství Babyonline, publikaci Zdravé těhotenství.

• Angieblack - 32. týden těhotenství

Angieblack (29 let, druhorodička, 32. týden)

Tak a zůstala jsem tu úplně sama. To bude nuda, když budete číst jen to, co napíšu já. Snad se ke mně na tu chvíli někdo konečně přidá.

Týden byl opět ve znamení nemoci, ne tedy naštěstí mojí, ale Adam nejspíš v tom koutku ve čtvrtek chytil nějaký agresivní pražský vir a zase dostal rýmu a lehce i kašel. Hlavně ta rýma, nemohl vůbec dýchat, v noci chrápal jako medvěd, přes chůvičku jsme se tomu chechtali, jak zařezává. Takže  jsem byla víceméně doma, což mi moc nevadilo, protože počasí bylo strašné. Jen mě mrzelo to Velikonoční pondělí, nemohl jít ani koledovat, byl jen u tety, odkud si odnesl velký balíček pochutin (teta je znalá a nakoupila kvalitně :-)). Já jsem dostala taky párkrát pomlázkou, většinou od tatínků dětí, samotní kluci, co k nám přišli, když viděli pupek, tak si netroufli. Ale neuschnu a to je hlavní. Od rána jsem stála u plotny, naběhla jsem si a slíbila jsem svíčkovou. Naštěstí ji za mě uvařil můj nový přírůstek do kuchyně, papiňák, kterému jsem se dlouho bránila, ale dostala jsem ho a darovanému koni na zuby nehleď, že. Povedla se i přes určité nesnáze a všem moc chutnala.

Ve středu jsem měla poradnu, ale až odpoledne, takže jsem zase ráno nesměla zapomenout na moč. Mamku, která hlídala Adámka, jsem vyzvedla v práci a už se frčelo. Doktorka má ve středu do tří a já jsem byla objednaná mezi 14–14:30 h, tak abych tam byla včas. Na vyšetření jsem se zmínila, že mě předchozí dva dny vždy z ničeho nic začne píchat v boku, ale vysoko, takže to není v jizvě. Lékařka mě pořádně prohmatala a nejspíš to budou vazy, které to už pomalu nezvládají. Ani se jim nedivím, břicho neunesu pomalu ani já, natož vazy. Jinak je vše v pořádku, výsledky UZ v pohodě, jen si tam budu muset dojít znovu kvůli těm nožičkám, které mělo miminko minule zkroucené a nešlo se na ně pořádně podívat. Tam jdu zítra.

Nic zvláštního nás uplynulý týden už nečekalo, jeli jsme v marodicím režimu, takže žádná divočina. Na tu se stejně už moc necítím. Už ani na zádech nemůžu sedět nebo ležet. Dusí mě a musím ležet na boku. Ale přišlo to celkem pozdě, u Adama mi to vadilo už mnohem dřív. Jinak mě nic extra netrápí, přírůstek cca 12 kg, jen v břiše a poslední měsíc už to nestoupá. Uvidíme, jak ke konci nebo potom dál. Kdyby to bylo do 15 kg, tak bych byla šťastná.

Nadcházející týden tedy půjdu na další ultrazvuk, pak plánuju být s Áďou co nejvíc venku, když konečně přišlo jaro, a o víkendu jdeme se ségrou na květinový svatební den nachytat trošku inspirace na tu její maškarádu :-))

Tak se mějte krásně.

Příběhy maminky dle podkladů zpracovala Veronika Kordasová.