Inzerce
Inzerce
Inzerce

Duben 2013/2 – Nic zvláštního se nestalo...

Angieblack je poslední budoucí maminkou, která se s námi dělí o své zážitky a pocity v Rodíme ONLINE. Její uplynulý týden se nesl v marodicím režimu, protože onemocněl syn Adámek. To jí ale nezabránilo, aby na Velikonoční pondělí uvařila výbornou svíčkovou omáčku v novém papiňáku. Absolvovala také další vyšetření na ultrazvuku a postěžovala si na váhu břicha.

 

Sponzorem ONLINE projektu Rodíme společně s BOL je společnost Feedo.cz, která každé ze sedmi rodiček po porodu věnuje dárkový poukaz na nákup v hodnotě 1.000 Kč.

Inzerce

Rodičky rovněž obdrží NOVINKU vydavatelství Babyonline, publikaci Zdravé těhotenství.

 

Inzerce

Angieblack (29 let, druhorodička, 32. týden)

Tak a zůstala jsem tu úplně sama. To bude nuda, když budete číst jen to, co napíšu já. Snad se ke mně na tu chvíli někdo konečně přidá.

Týden byl opět ve znamení nemoci, ne tedy naštěstí mojí, ale Adam nejspíš v tom koutku ve čtvrtek chytil nějaký agresivní pražský vir a zase dostal rýmu a lehce i kašel. Hlavně ta rýma, nemohl vůbec dýchat, v noci chrápal jako medvěd, přes chůvičku jsme se tomu chechtali, jak zařezává. Takže  jsem byla víceméně doma, což mi moc nevadilo, protože počasí bylo strašné. Jen mě mrzelo to Velikonoční pondělí, nemohl jít ani koledovat, byl jen u tety, odkud si odnesl velký balíček pochutin (teta je znalá a nakoupila kvalitně :-)). Já jsem dostala taky párkrát pomlázkou, většinou od tatínků dětí, samotní kluci, co k nám přišli, když viděli pupek, tak si netroufli. Ale neuschnu a to je hlavní. Od rána jsem stála u plotny, naběhla jsem si a slíbila jsem svíčkovou. Naštěstí ji za mě uvařil můj nový přírůstek do kuchyně, papiňák, kterému jsem se dlouho bránila, ale dostala jsem ho a darovanému koni na zuby nehleď, že. Povedla se i přes určité nesnáze a všem moc chutnala.

Ve středu jsem měla poradnu, ale až odpoledne, takže jsem zase ráno nesměla zapomenout na moč. Mamku, která hlídala Adámka, jsem vyzvedla v práci a už se frčelo. Doktorka má ve středu do tří a já jsem byla objednaná mezi 14–14:30 h, tak abych tam byla včas. Na vyšetření jsem se zmínila, že mě předchozí dva dny vždy z ničeho nic začne píchat v boku, ale vysoko, takže to není v jizvě. Lékařka mě pořádně prohmatala a nejspíš to budou vazy, které to už pomalu nezvládají. Ani se jim nedivím, břicho neunesu pomalu ani já, natož vazy. Jinak je vše v pořádku, výsledky UZ v pohodě, jen si tam budu muset dojít znovu kvůli těm nožičkám, které mělo miminko minule zkroucené a nešlo se na ně pořádně podívat. Tam jdu zítra.

Nic zvláštního nás uplynulý týden už nečekalo, jeli jsme v marodicím režimu, takže žádná divočina. Na tu se stejně už moc necítím. Už ani na zádech nemůžu sedět nebo ležet. Dusí mě a musím ležet na boku. Ale přišlo to celkem pozdě, u Adama mi to vadilo už mnohem dřív. Jinak mě nic extra netrápí, přírůstek cca 12 kg, jen v břiše a poslední měsíc už to nestoupá. Uvidíme, jak ke konci nebo potom dál. Kdyby to bylo do 15 kg, tak bych byla šťastná.

Inzerce

Nadcházející týden tedy půjdu na další ultrazvuk, pak plánuju být s Áďou co nejvíc venku, když konečně přišlo jaro, a o víkendu jdeme se ségrou na květinový svatební den nachytat trošku inspirace na tu její maškarádu :-))

Tak se mějte krásně.

Inzerce

Příběhy maminky dle podkladů zpracovala Veronika Kordasová.

Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Komerční sdělení

Související články

Duben 2013/2 - Nic zvláštního se nestalo... - diskuze

Vložit příspěvekČlanky s diskuzí

Poradna

Pokakavani

| Nikolabi | 24.07.2024, 17:12

Dobry den,

obracim se na Vas s dotazem ohledne syna. V cervnu mu byli tri roky. Mame problem s chozenim na velkou. Loni v listopadu jsme zacali odplenkovavat. S curanim problem ani tak nebyl, sem tam se pocura a to i ted, ale to beru asi jako "normu". Ale bohuzel neni schopen udelat velkou potrebu na nocnik, ci zachod. Vykonava to pouze do kalhot a treba i petkrat za den. Jsou situace, kdy sedi vedle nocniku, nebo je od nej vzdalen opravdu jen kousek a presto se pokaka. Uz od zacatku jsem ho motivovala napr. gumovym bonbonkem, ci nejakou hrackou, ktera se mu libila v kramu, ale bez uspechu. Priznam se, ze posledni dva mesice jsem z toho uz tak zoufala, ze jsem mu dala za to i na zadek. On mi slibi, ze bude chodit kakat na zachod, ale pak se to treba za pul hodiny opakuje znova. Parkrat se stalo, ze tu potrebu vykonal na zachod ci nocnik, ale jen tehdy, kdyz zrovna kakal a ja jsem ho popadla a on to tam dodelal. Vetsinou se to ale pak zastavilo a nelibi se mu to, knoura. Kolikrat i odejde do jine mistnosti a tam se pokaka. Ja na nem samozrejme poznam, ze kaka a kdyz se ho zeptam, tak mi tvrdi, ze ten bobek nedela. Toto se deje i kdyz je napr. u babicky na noc. Myslim, ze jen jednou se stalo, ze sam od sebe sel na nocnik a vykakal se. To jsem zrovna nebyla doma a hlidal ho manzel. Rekla bych, ze je na me celkem dost fixovany. Bohuzel manzel je casto v praci, tak drtivou vetsinu casu je se mnou. Mam jeste starsi dceru (5 let) a ta s tim taky mela trochu problem, v tom smyslu, ze do ctyr let nekakala vubec a vecer, kdyz jsme ji dali plenku na noc, tam se behem chvilky vykakala. To jsme odbourali kolem toho ctvrteho roku. Jinak bych rekla, ze je sikovny. Uz dlouho je schopen se skoro sam uplne oblect, obuje si boty, v pohode se naji. O tom, ze se kaka do nocniku, ci na zachod si povidame nekolikrat denne, myslim, ze toto chape. Ale uz jsme z toho vsichni dost nestastni. V zari by mel nastoupit do statni skolky (a ja do zamestnani), ale obavam se, ze pokud se bude tatkto neustale pokakavat, tak ho odtamtud vylouci. Uz opravdu nevim, co s nim. Prijde mi, ze at se snazim ho presvedcit, aby chodil na zachod, tak stejne dokud nebude on sam chtit, tak se to nezlepsi. Ale pokud by vas napadlo nejaka rada, jak to zlepsit, byla bych za to velmi vdecna. Mockrat dekuji

Dobrý den,

poradila bych vám se s problémem vašeho synka obrátit na dětského klinického psychologa. Pouze na základě dotazu po e-mailu nelze dát jednoznačnou odpověď a ani zázračné rychlé řešení. Je možné, že bude potřeba podrobnější zmapování situace a dlouhodobější vedení, nebo se naopak situace může vyřešit velmi rychle. Obtíže s vyměšováním nejsou ale u batolat nic neobvyklého a objevují se. Mnoho dětí preferuje zejména defekaci (vykonání velké potřeby) do plen a má problém s přechodem na nočník či toaletu. Píšete, že syn je čerstvě tříletý. Kontrola vyměšování souvisí se zralostí nervového systému dítěte a se schopností volního ovládání svěračů. Nervový systém syna nemusí být ještě dostatečně zralý a syn tak není ještě třeba připravený na přechod na nočník či záchod. Určitě bych vám doporučila snížit na něj tlak v tomto ohledu. Váš stres se na něj přenáší, tlakem je i vaše neustálé vysvětlování, kam se potřeba vykonává. To vše syn zcela jistě již ví. Pod psychickým tlakem se obtíže ještě zhoršují a může dojít k rozvoji psychosomatických potíží, které se pak těžce odbourávání. Pokud syn ještě není dostatečně vyzrálý, pak je jedno, jestli se nachází právě vedle nočníku či WC, prostě do něj potřebu není ještě schopen vykonat, nemá nad ní úplnou kontrolu. Častost stolice cca 5x denně i obtíže s použitím nočníku bych vám také doporučila konzultovat s dětským lékařem. Mohlo by se jednat i o projev nějaké potravinové intolerance či alergie a je potřeba to vyloučit, dále je dobré se poradit o vhodném stravovacím režimu a složení stravy, je možné vyhledat i dětského dietního poradce.

Při jednání se synem se určitě zcela vyhněte výčitkám, přílišnému nátlaku i vysvětlování. Ukažte mu, kde je nočník, záchod a podporujte i každý pokus o vykonání potřeby na něj. Nezaměřujte se na neúspěchy, ale pouze na úspěchy, i třeba částečné, kdy se syn k nočníku či záchodu snažil třeba přiblížit, i když to nestihl. Tyto úspěchy "oslavujte", zaznamenejte třeba do kalendáře a na ně se při následné chvále zaměřujte, může být i odměna ve formě sladkosti, hračky apod. Pokud již potřebu vykonává, tak se snažte nepřerušovat mu ji, i když poznáte, že defekuje. On vědomě ví, že má jít na nočník, ale fyzicky to ještě nezvládá. Právě přerušení vykonání potřeby může způsobovat častost stolice, kterou syn nedokončí, protože nemá klid a způsobit např. rozvoj záměrného zadržování stolice a psychosomatické zácpy. Pokud vidíte, že syn kaká, nechte jej stolici dokončit, i když do kalhot, pak jen krátce připomeňte, že je lepší použít nočník a syn se může následně podílet na úklidu (např. odnést znečištěné oblečení do prádla, zkusit vám pomoci utřít případně znečištěnou podlahu atd.). Je potřeba synovi dopřát čas a snížit tlak na něj, také vy se situací přestaňte trápit, zaměřte se na jiné věci, které synovi jdou a že jich v jeho věku není málo. Přeji vám hodně trpělivosti, do září je ještě spousta času a mohli byste situaci zvládnout.

S pozdravem Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog

Mgr. Michaela Matoušková | Babyonline | 25.07.2024, 09:23
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Odmítnout Další informace
×