Barbora podstoupila test na těhotenskou cukrovku

Úspěšný seriál „Rodíme společně s BOL“ pokračuje! Barbora absolvovala vyšetření na těhotenskou cukrovku OGTT (Orální glukozotoleranční test) a ve svém deníčku nám popsala, jak toto vyšetření probíhá. I když Bára tvrdí, že je absolutně manuálně nezručná, nekreativní a ve výtvarném odvětví neschopná, vyrobila letos Toníkovi masku, která zvítězila v soutěži o nejlepší masku. Martině se bříško dál zvětšuje, genetické testy dopadly v pořádku. Její týden byl ve znamení společenských akcí - např. Cachaca párty nebo výlet do Radotína. Marcela se svěřila o zákeřné nemoci, která postihla její rodinu. Její syn Filípek onemocněl a trápily jej vysoké horečky. Všechny víkendové plány tak byly zmařeny.

Které společnosti věnují maminkám užitečné přípravky a potřeby pro miminka?

Které maminky se projektu účastní?

Barbora (26. týden těhotenství, čeká druhé miminko)

Všechny zdravím v tomto slunečném týdnu,

Absolvovala jsem vyšetření na těhotenskou cukrovku

v úterý jsem absolvovala vyšetření na těhotenskou cukrovku OGTT (Orální glukozotoleranční test). Na vyšetření jsem se dostavila v 7:00 na lačno do odběrové laboratoře. Nejprve jsem se zaregistrovala na recepci, kde mě také zdravotní sestra poučila o tom, jak bude vyšetření probíhat a co smím a nesmím. 

Po celou dobu, co probíhalo vyšetření, jsem nesměla, kromě nápoje co mi dali sestřičky, nic jíst, pít, žvýkat. Také jsem nesměla moc chodit, poskakovat a povídat, to z důvodu, aby mé tělo nespalovalo cukry víc a výsledky testu tím nebyly zkresleny. Poté následoval odběr žilní krve. Laborantka ihned zjistila, jakou mám počáteční hodnotu glukózy v krvi. Musela jsem se vejít do laboratoří stanoveného limitu, aby mi mohl být podán roztok glukózy. 

Do limitu jsem se vešla, takže mi byl podán sladký nápoj (glukóza). Vím z povídání nastávajících maminek, že se vypití tohoto nápoje obávají. Musím říct, že to nic nebylo. Byl už jiný než pamatuji před sedmi lety, když jsem na tomto vyšetření byla s Toníčkem. Dnes už je tato sladká voda dochucená pomerančovou příchutí, trochu to připomíná vybublanou fantu. Dalo se to bez problémů vypít. 

Potom jsem hodinu čekala na další odběr. Laboratoř, kde jsem byla na odběrech má speciální místnost pro těhotné, které zrovna podstupují OGTT. S touto místností jsem byla velice spokojena, protože jsem byla oddělena od ostatních lidí čekajících na odběr krve. Nikdo na mě nekašlal a neplival bacily. Vzpomněla jsem si, jak jsem kdysi byla na tomto vyšetření, když jsem čekala Toníka. Seděla jsem v nejkrajnějším rohu čekárny s rolákem nahrnutým přes pusu a s vyděšeným výrazem sledovala každého, kdo zakašlal, a přemýšlela jsem, jestli od něj chytnu tuberu nebo jen zápal plic. 

Druhý a třetí odběr

Po hodině následoval druhý odběr žilní krve. A další hodinka čekání. Po tomto odběru se mi udělalo docela nevolno. Měla jsem mžitky před očima a točila se mi hlava. Takže si mě sestřičky radši položily na lehátko. Za chvíli mi už bylo dobře a šla jsem zpátky do místnosti pro těhotné. Potom následoval třetí a poslední odběr krve a bylo hotovo. Personál laboratoře se ujistil, že mi je dobře a byla jsem po 2,5 hodinách propuštěna domů.

Karneval

Ve středu měl Tonda ve škole karneval. Chtěl jít za Endermana. A já jsem poprvé v životě vyráběla masku na karneval. Jsem absolutně manuálně nezručná, nekreativní a ve výtvarném odvětví neschopná. Jeho masky do teď spočívaly v oblečení dítěte do šedivých tepláků a šedivého trička, nakreslení čumáčku a fousků tužkou na oči a zastrčení vycpané ponožky za kalhoty – myška. Něco skutečně vyrobit bylo pro mě donedávna scifi. Až nyní jsem se rozhodla, že budu dokonalou matkou a vyrobím dítěti masku na karneval. 

Výroba masky

Nejdřív jsem musela sehnat krabice. Nikde v obchodě neměli krabice ve velikostech, které jsem potřebovala. Tak mě napadlo, že na poště by mohli mít. Suverénně jsem napochodovala k okénku, bylo teplo, takže jsem měla těhotenské šatečky a neměla jsem ani kabát, takže bylo hned vidět, že jsem těhotná. A paní pošťačku jsem poněkud nešťastným vyjádřením požádala, že bych potřebovala krabici. Velikostně tak, aby se do ní vešlo tělo dítěte. Měla jsem na mysli, aby velikostně seděla na trup Toníka. Ale v té chvíli jsem se z jejího výrazu trošku lekla, že spíš než krabici dostanu výlet na policejní stanici. Poněkud zmateně a koktavě jsem jí vysvětlila, o co jde, ale krabici stejně neměla. A tak jsem napsala šéfové z práce, jestli jim nepřišel materiál ve velikostně vhodných krabicích. Dala jsem si opravdu záležet, abych nezmiňovala žádná těla dětí. Proto jsem napsala, jestli nemá krabice. Jednu na hlavu Toníka a druhou na trup Toníka. Hned volala, jestli je všechno v pořádku. :) 

Nakonec jsem se ke krabicím dohrabala a vytvořila jsem masku. Byla jsem na ní náležitě hrdá. A ještě hrdější jsem na to, že s ní Toník vyhrál soutěž o nejlepší masku. Takový úspěch jsem ani nečekala. Když mi Toník líčil, jak se úplně klepal štěstím, když vyhlásili jeho jméno, měla jsem radost největší.

Další dny se nic zajímavého nebo netradičního nedělo. Příští týden mě čeká poradna. Už se těším až zase uvidím miminko a snad bude i fotečka.

Mějte se krásně Bára

Martina (19. týden těhotenství, čeká první miminko) 

Ahojky holky,

Jakoby mi v podbřišku létaly bublinky

někdy začínám cítit, že mi v podbřišku jakoby létají bublinky, ale nevím, jestli jsou to tedy už první pohyby miminka nebo jen trávení. :) Bříško se dál pomalu zvětšuje, už asi opravdu muset zavítat někam do obchodu a prohlédnout si těhotenské polštáře, vyzkoušet, který dobře sedí a pak si vybrat na internetu, co mi bude sedět nejvíc.

Ve čtvrtek jsem volala na genetiku do Benešova a i tyto výsledky dopadly bez problému, tak nemusíme na nějaké speciální vyšetření. Zároveň už se nemůžeme dočkat na velké vyšetření na příští týden v porodnici u Apolináře, a jestli už se nám konečně předvede miminko v celé kráse. :)

Představení nových prostor v práci

Tento týden byl dost bohatý na společenské akce. Ve středu jsme měli v práci představení nových prostor, kam se naše firma stěhovala. Přijeli obchodníci z celé republiky a už od 12 hodin až do konce práce jsme tu měli obložené stoly plné dobrot, spoustu teplých pokrmů, prosecco na přípitek, víno a další nápoje, tak jsem si dala alespoň přípitek a skleničku vína, ke všem těm řízečkům, sýrům a dalšímu. :)

Cachaca party 

V pátek jsme byli pozvaní k rodičům na Cachaca párty, kde ségry přítel připravoval celý večer koktejly z rumu a čerstvé limetkové šťávy. To je jeden z mých nejoblíbenějších koktejlů, tak mě docela mrzelo, že jsem si večer cucala jen limetkovo jablečný džus. :) V prostředku večera jsme měli i překvapení, tedy spíše ségra, protože všichni jsme už věděli předem, a to žádost o ruku.

Procházka do Radotína

V sobotu po vydatném spánku, kdy se mi konečně zase povedlo spát déle než do 7 hodin, jsem vstávala až v půl deváté. Po obědě jsme se spolu s rodiči a ségrou vydali na dvě hodinky na procházku do Radotína. Bylo krásně, sluníčko svítilo, teplo, jen na mikinu. Po procházce měl manžel posezení s kamarády v hospůdce na pár piv a pak stihla ještě napsat kamarádka, co podnikáme večer. Tak jsem ho vyzvedla v 8 v hospůdce a vyrazili jsme na večeři, pak ještě posedět na drink a film u nich.

Pracovní neděle

V neděli ráno mi pak manžel udělal k snídani lívance do postele. :) Pak jsme šli pomoct rodičům nasekat a narovnat asi kubík dříví, co manžel dovezl z práce. Zbytek dne bylo pak ve znamení restů, praní, čištění boxů s hmyzem, spousta nádobí, práce pro tátu na internetovém obchodě, guláš k večeři a šátečků se sýrem.

Třídění oblečení pro miminko

Nedělní zábava pak pro nás byla formou třídění oblečení, co mám od švagrové už asi 2 roky schované ve skříni, do cca roku až dvou. Tak abychom věděli, co máme vůbec do začátku. Vytřídili jsme si tři poličky od narození, do tří měsíců a do půl roku. Zjistili jsme, že nejméně máme pro novorozence. Takže to znamená nákupy. :)

Martina

Marcela (15. týden těhotenství, čeká druhé miminko)

Zdravím

tento týden jsem pochopila, že když si člověk něco plánuje a moc se na to těší, tak ne vždy se to splní. V pondělí mi bylo báječně, naplánovala jsem si výlet s Filípkem do města, abych mu koupila královskou korunu, protože si rád obleče přes sebe dlouhý ručník anebo deku a pak běhá po domě a volá, že je pan král. Můj manžel dorazil domů dřív a tak jsme se domluvili, že mě vezme autem do Kohoutovic (městská část, kde bydlí moje tchyně) a já můžu jít s Filípkem procházkou do místního nákupního střediska koupit korunu. On zatím v bytě zatopí, protože se má babička vracet z nemocnice, kde ležela skoro měsíc kvůli rakovině prsu. 

Rakovina v rodině

Za tuto dobu jsem velmi pocítila, jak je tato nemoc vážná a jak by pravidelné kontroly neměla podceňovat žádná mladá žena. Tchyně je nyní po odoperování obou prs z nemocnice v domácí péči a je bez vážných komplikací. Za to opravdu s manželem děkujeme, protože babička podceňovala návštěvy mamografie a měla v prsu velký nádor již skoro 7 let. Ano, starší lidé si často říkají, že se svými nemocemi nechtějí obtěžovat svoje blízké a tak jim o tom raději neříkají, ale neuvědomují si riziko toho, že pak musí jít například na operaci a ležet dlouho v nemocnici, což podle mého názoru je pro blízké daleko emotivnější než léčit nemoci hned v počátcích. Doufám, že už je vše v pořádku a babičku čeká jen několik ozařování, ale to podle lékařů je jen z preventivního hlediska. Babča letos oslavila 69 let a já doufám, že se ještě dlouho bude radovat z mojí holčičky, na kterou se moc těší, protože v jejím životě bylo vždy spíš víc chlapců než dívek.

Prolenošený čas mi vůbec nechybí

No abych se vrátila zpátky do Kohoutovic. S Filípkem jsem koupila královskou korunu a pak už jsme jen dováděli, běhali a čekali, až pro nás táta přijede a odveze nás domů. Je pravda, že byl teplý den a tak jsem dovolila Filípkovi občas sundat si zimní čepici. No asi jsem to neměla dělat, protože v úterý a ve středu mně přišel Filip velmi mazlivý (což je u mého divocha velmi výjimečný stav, že si za mnou vleze na klín a leží na mně a chce se hladit a mazlit). Většinou pořád někde poletuje a hraje si s hračkami. Moje mamča ho vzala ve čtvrtek za svojí kamarádkou, která měla dopoledne hlídat stejně starého vnuka jako je můj Filip. Já jsem zatím strávila volné dopoledne tím, že jsem vařila, uklízela, no zkrátka jsem dělala běžné domácí práce, které s mým divochem Fífou moc dobře nestíhám. Vzpomínala jsem, že když jsem neměla Fífu a měla jsme volné dopoledne, tak jsem ho většinou trávila tím, že jsem si lakovala nehty, anebo jsem jen tak lenošila v posteli, ale s tím už je konec. Když se tak zamyslím, tak mi ten prolenošený čas vůbec nechybí a neměnila bych za nic na světě čas, který strávím úklidem, protože to nedělám pro sebe, ale pro svojí báječnou rodinu. Mamka se vrátila z návštěvy ve 12 hodin, akorát včas na oběd a říkala mi, že Filípka vůbec nepoznávala, že byl zase velmi mazlivý, ale tentokrát dost kašlal a byl takový spavý. No a v tom měla pravdu, na Fífu lezla nějaká nemoc. Nechtěla jsem, aby byl nemocný, protože počasí na víkend slibovalo, že bude opravdu jarní a já měla namyšlené výlety a kulturní akce jako například zabijačku. 

Noc v horečkách

Nemoc si ale vybrala Filípka a ze čtvrtka na pátek jsme s manželem byli naprosto zoufalý, protože ani po lécích na snížení teploty Filípkovi teplota neklesala. Poučena svojí maminkou a taky vzpomínkami na svoje dětství, kdy mi mamča dělala ledové zábaly a pak mě uložila do teplých duchen, mně okamžitě probleskly hlavou a tak jsme milého Filípka uplakaného a blouznícího z horeček balila do studené plínky a suchého ručníku a pak deku a dvě duchny. Noc byla opravdu plná strachu a skoro vůbec jsme s manželem oči nezamhouřili. Je to opravdu zcela vysilující myslet na to malinké tělíčko, jak bojuje s horečkou, pláče a vy mu chcete pomoci, ale ono to nejde. Naštěstí ráno už bylo po horečkách přes 39 a mně se v tu chvíli chtělo tančit, když teploměr ukázal jen 37,5. Je to směšné, ale určitě mně každá máma pochopí. 

Víkendové plány zmařeny

Fífovi se rozjel kašel a vodnatá rýma. Kašel má silný průduškový a tak jsme mu v lékárně zakoupili Prospan a taky mu můj tatínek udělal sirup (cibuli s cukrem). Jako malá jsem tuto medicínu nenáviděla. Veškeré víkendové plány byly tedy zmařeny a staraly jsme se o naše maličkého marodečka, kterému už je o něco líp. Je zajímavé to, že přesto, že jsem s Filípkem v neustálém kontaktu, pusinkuji ho a hladím, že naprosto vůbec nepociťuji náznak nějaké nastupující nemoci. Asi maminky mají šestý smysl nejen v poznání blížícího se nebezpečí a dovednosti ochránit svoje dítě před vším, tak i to, že prostě je neskolí žádná nemoc. 

To je tak vše, moc zdravím a přeji příjemný týden. 

Ahojky Macek.

Podle deníčků maminek zpracovala Andrea Blažková.

Jaké produkty věnují sponzoři rodičkám?