Červen 2012 / 1

Evička si těhotenství užívá a společně s manželem si pravidělně s miminkem povídají. Jitka vyrazila na country festival, který si řádně užila. Kde byly děti? Pavle se hůře spí, někdy nemůže usnout a přemýšlí, zda má pro miminko již vše na chystané. Kde se u nich vzalo velké množství látkových plen? To všechno se můžete dočíst v aktuálním vydání Rodíme společně s BOL!

• Evasantos - 20. týden těhotenství
• Val.J35 - 28. týden těhotenství
• Jezurka - 35. týden těhotenství

Rodičky rovněž obdrží NOVINKU vydavatelství Babyonline, publikaci Zdravé těhotenství.

Evasantos - 20. týden

Plány na léto

Tak už se pomalu dostávám za půlku. Jeden den už pomalu panikařím, že už tu máme 20. týden, všechno tak rychle letí a já stále pro mimčo nic nekupuji, nezařizuji a další den si říkám, že je vše ještě tááák daleko a že na nějaké přemýšlení o porodu budu mít ještě dost času. Teď v červnu plánujeme dovolenou, potom tu budeme mít návštěvu, dvoje narozeniny, promoci mojí sestřenice a v červenci je plánovaný velký projekt v práci a potom víkendová akce, kterou manžel bude chystat pro kolegy a přátele. No a na konci léta ještě dvě svatby...prostě samé příjemné věci. Už teď si umím představit, jak to vše rychle uteče. A tak si na rady a doporučení všech okolo snažím těhotenství co nejvíc užívat.

Krásné chvilky s manželem a miminkem

I tento týden byl pohodový. Až na úterý, kdy jsem musela zrušit veškerou naplánovanou práci a raději zůstat v pelechu, rozbolela mě totiž hlava a vůbec jsem se cítila hodně slabá. Ale zbytek týdne byl už ok. Vrtění toho mrňouse cítím každý den intenzivněji, ale stále je to ještě příjemné a vždy mi to vykouzlí úsměv. S manželem bříško každý den hladíme a s miminkem si povídáme ... musím říct, že tyhle chvilky jsou opravdu krásné.

O miminku již ví všichni

Bříško už se pěkně rýsuje a tak už o mém těhotenství ví úplně každý. Musím říct, že se setkávám jen s pozitivními reakcemi a ohleduplným přístupem. V pátek jsem byla u jedné zákaznice, která bydlí na úžasném místě s velkou zahradou a před třemi dny se jim narodilo malé jehňátko. Nachystala mi křesílko a pracovní záležitosti jsme řešili na čerstvém vzduchu a okukovali u toho malého beránka a ostatní ovečky. No mám to opravdu jen a jen výhody. :)

Příští týden mě čeká UTZ a dozvím se, jak dopadl triple test. Ale doufám v dobré zprávy, jelikož doktor mi říkal, že když bude něco v nepořádku, budou mi volat.

Val.J35 - 28. týden

Skvělý country festival

Tak tento týden byl pro mě docela dost náročný. Nemůžou za to ani potvoráci, kupodivu ani vetřelec, ale akce zvaná Country na kolejích. Je to country festival pořádaný asi 23 km od Světlé, v obci Chřenovice, tedy ne přímo v obci, ale na místním nádraží a okolí. Výhodou tohoto nádraží je, že je od vesnice vzdáleno cca 2 km, a tak není akcí tam pořádnou nikdo rušen, maximálně pár chatařů a ti to jednou za rok přežijí. Loni jsem to brala jako takovou fajn akci, na kterou v sobotu ráno dojedu, užiji si ji, poslechnu kapely, popovídám si s pár známými, přespím (spíš tedy prosedím noc u ohně) a v neděli jedu domů. Letos se ale prokázalo, že za ty 2 roky, co bydlíme a jezdíme na vandry v okolí Sázavy, už tady máme už spousty známých a kamarádů, včetně pořadatele tohoto festivalu.

Vše začalo středečním dopoledním telefonátem, kdy mi bylo oznámeno, že v Chřenovicích už jsou přípravy v plném proudu a jestli nechci dojet na pokec. No proč ne, odpoledne jsem vyzvedla děti ze školky a vyrazili jsme. Bylo nádherně, děti se tam vylítaly, já občas s něčím pomohla, Jirka se ukázal jako užitečný pracovník a s chlapy hrabal posekanou louku, kde v době festivalu stojí stany a auta. Dětem se ani nechtělo odsud odjet, a tak jsme se dohodli i na dalším dni. Ve čtvrtek už jsem přijela s dětmi a napakovaným autem. Postavili jsme stan, lehce pracovně se dožili večera a přespali do pátku. Bohužel se ale ve čtvrtek k večeru počasí prudce zhoršilo a začalo pršet. Déšť v podstatě vydržel celou noc až do pátečního rána, takže v pátek ráno sice potvoráci vylezli ze stanu v suchých věcech, leč byly to poslední suché věci (dvoje už stihly namočit ve čtvrtek k večeru) a díky tomu, že nejlépe se hraje v loužích, byla jsem nucena je dopoledne úplně mokré naházet do auta a jet domů. Tam mě čekalo milé překvapení - manžel už byl doma. Díky tomu jsme vymysleli bojový plán na víkend. Já jsem si zabalila další suché věci a odpoledne odjela se známými zpátky na fesťák a manžel zůstal s potvorákama doma.

Jirka bude asi hrát šachy

V sobotu pak vyrazili potvoráci s manželem na Den dětí, který se pořádal v areálu Světelského zámečku. Jak pak manžel prohlásil, děti jásaly a on trpěl. Bylo tam spousta atrakcí včetně trampolín a skákacího hradu, různé soutěže apod. Jirka nás šokoval, protože mimo jiné tam byla možnost zkusit si zahrát šachy, Jirka si k tomu sedl, nechal si to od pána vysvětlit a samozřejmě s jeho pomocí byl ochotný odehrát celou partii. Prý ho mám od září zkusit přihlásit do šachového kroužku a asi to udělám, neboť náš chlapeček nyní vyžaduje, ať mu zakoupíme šachy domů. Zatím si iniciativně našel nějaké šachy na PC a začal si je hrát.

Návštěva dětí a manžela na festivalu

V sobotu odpoledne naložil manžel sebe a děti do vláčku a přijeli za mnou na festival. Velkou výhodou je, že místní lokálka jede ze Světlé přímo do Chřenovic a pro děti tak byla jízda vlakem bezvadnou atrakcí - dokonce jsou cestou dva tunely.  Strávili tam se mnou hezké odpoledne a večer odjížděli domů se slibem, že si pro mě v neděli přijedou. Zajímavé, asi maminku potřebují.

V neděli dopoledne pro mě doopravdy přijeli. Zabalili jsme věci a stan, hodili do auta a díky tomu, že bylo hezky, jsme domů nikterak nepospíchali a dojeli tak až někdy lehce odpoledne. Doma na mě ovšem dopadla únava uplynulých dní. Nedostatek spánku udělal také své a já v podstatě byla dost nepoužitelná. Ještě že máme tatínka, který uvařil bezvadnou večeři a postaral se o potomstvo. Já byla schopná se postarat maximálně o sebe a upadnout do postele.

A co na to vetřelec?

Vetřelec se celou dobu až na pár maličkostí choval poměrně slušně. Prvním problémem je nutnost chodit v noci zhruba po 3 hodinách na WC. Ač už máme červen, můžu říct, že v noci je pěkná zima a vylézat z teplého spacáku ve tři nebo čtyři hodiny ráno za účelem venčení je utrpení. Další věcí je nalézt na poměrně tvrdém podkladu stanu a karimatky vhodnou spící polohu. Jde to, ale už to není ono, záda mě bolí ještě teď. Taky už moc nevydržím, co se týká ponocování. Nejpozději okolo 1. hodiny ranní vetřelec hlásí, že jdeme spát a já mám smůlu. No a poslední věc je vysvětlování těm, co potkám jednou za čas, důvod, že si s nimi letos toho panáka fakt nedám. Převážnou většinu dne jsem totiž pila jablečný džus namíchaný napůl s čistou vodou, což na první pohled vypadalo jako lehce zvětralé pivo. Mně to vyhovovalo, nebylo to sladké a nemělo to bublinky. Okolí netušilo, co piju, takže zase nechápalo, proč bych si toho panáka nemohla dát. Jediný okamžik, kdy se vetřelec vzbouřil, byla neděle ráno. Nejdřív jsem ho naštvala pozdním odchodem do stanu a v neděli ráno jsem sehnala kafe, ale bohužel nějak nebylo mléko, takže jsem nevypila ani půlku a už jsem se podobala těm, co měli ranní žaludeční problémy díky alkoholu. No jsem poučena, kávu ráno ano, ale jedině s mlékem.

Takže to byl sice náročný, ale moc hezký týden, který jsme kupodivu všichni přežili.

Jezurka - 35. týden

Poslední měsíc

Začal nám s miminkem poslední měsíc a na mě přišla trochu panika. Nějak rychle ten čas utíká, a kdybych měla rodit dřív, nic vlastně není nachystané. Miminko je kopavé a pořád si chce hrát. Tlačí hlavičkou dolů a nožkami se odráží shora. Ale stále mám břicho hodně nahoře, poznám to i podle toho, že děloha tlačí na plíce a žaludek a občas mě pálí žáha. V noci špatně spím, často se budím a usínám nejdřív po půlnoci. Už jsem si dokonce jednou do 3 do rána četla, protože jsem nemohla zabrat.

Výbavička

Proto jsem se dala do praní a žehlení oblečků pro miminko. Vyprala jsem jednu obrovskou tašku a pořád se mi zdálo, že některé věcičky chybí. Poslala jsem manžela na půdu a k mému úžasu našel ještě dva pytle oblečků po holkách. Nakonec jsem byla sama šokovaná, kolik těch hadříků naše mimčo má. Některé věcičky jsou sice půjčené od sestřenic, ale i tak toho je plná skříň. Například látkových plínek máme asi 50, protože si moje hodná babička nedala vymluvit, že jich tolik opravdu nepotřebujeme a že stačí pár kousků pod hlavičku.

Při chystání výbavičky jsem si také zavzpomínala na to, jak se nedávno narodila Verunka a jak jsem ji do těch malinkých titěrných dupaček oblíkala v porodnici. Tak jsem se neubránila srovnání svých zážitků z různých porodnic, našla jsem v krabici staré fotky a sepsala jsem své pocity do článku v těhotníčku - přečíst si jej můžete na: http://www.tehotnicek.cz/denicek/24544/clanek/44

Zakončení kroužku

V úterý jsme měli s dětmi poslední kroužek, rozdávalo se vysvědčení a šli jsme do cukrárny na zmrzlinu a zákusky. Děti byly úžasné, dostala jsem krásné květiny a dárky, až mi bylo moc líto, že příští rok s miminkem žádný kroužek vést nezvládnu.

Plavčo

Ve čtvrtek jsme si šli zaplavat. Verunka se moc těšila, celý den vykládala, že bude cvičit s dětmi a dělat berany duc. Je to bezpochyby nejživější a nejdivočejší dítě v kurzu. Kope a cáká, vylézá z bazénu, skáče do vody, potápí se, bere všechny možné hračky, a když není po jejím, křičí. Nejlepší vliv má na ni tatínek, s ním pěkně cvičí a poslouchá. Jestli bude i naše nové miminko takový divoch, budeme mít doma veselo.

Den dětí a kácení máje

V pátek byl Den dětí, oslavili jsme ho doma. Holky dostaly dárečky a s Eliškou jsme upekly jahodový dort se šlehačkou. O víkendu se zhoršilo počasí, přesto přijel na návštěvu brácha na motorce a zůstal celý víkend. Švagrová udělala státnice, takže jsme slavili - pozvali nás na dobrý oběd. Potom jsme měli v plánu Dětský den a kácení máje, které každý rok pořádají hasiči na obecním hřišti. Mně nakonec nebylo moc dobře, potřebovala jsem si lehnout, tak mě manžel odvezl domů a šli sami. Holky si užily atrakce, soutěže i velký skákací hrad.

Příští týden mě čeká poradna v 36. týdnu, první kardiotokograf a snad se konečně dostanu i na předporodní kurz.

Do porodu nám zbývá asi 5 týdnů a 3 dny.

Na základě vyprávění uživatelek připravila Andrea Veselá.