Květen 2012 / 2

Dne 17. května 2012 porodil Luciasek84 syna Ondráška. Chlapeček měří 53 cm a váží 4140 g.

A o dva dny později, 19. května, porodila i Danicka84, a to chlapečka Honzíka - 3060 g.

Oběma maminkám gratulujeme a dětem přejeme do života jen to dobré a ať se jim na světě líbí! :-)

Co podnikla Eva ve státní svátek a jak trávila slunečné dny? Těší se Jitčiny děti na miminko a jak si užily inline bruslení? Jaká další jména pro holčičku Pavla vymyslela a proč chodí spát až po půlnoci? Jak se cítí Dana a co se dozvěděla na poslední kontrole u svého gynekologa? A porodila již Lucka? To všechno se můžete dočíst v aktuálním vydání Rodíme společně s BOL!

• Evasantos - 17. týden těhotenství
• Val.J35 - 25. týden těhotenství
• Jezurka - 32. týden těhotenství
• Danicka84 – 38. týden těhotenství
• Luciasek84 – 41. týden těhotenství

---

 

Sponzorem ONLINE projektu Rodíme společně s BOL je společnost Feedo.cz, která každé z pěti rodiček po porodu věnuje dárkový poukaz na nákup v hodnotě 1.000 Kč.

Rodičky rovněž obdrží NOVINKU vydavatelství Babyonline, publikaci Zdravé těhotenství.

---

 

Evasantos - 17. týden

Miminko už se v bříšku pěkně roztahuje

Zdravím vás všechny po dalším příjemném týdnu. Sluníčko a teplo ze začátku týdne jsme si užívali já i mrňous. Navíc mi víc než vyhovuje, když si můžu místo kalhot vzít jen sukni a volné triko, přece jenom se "Conan" začíná roztahovat a já už mám břicho nafouklé, že mám obavy, kam až poroste. Tímhle tempem bych měla v osmém měsíci postavu dobře živeného hrocha. No a je pravda, že mi chutná!

Sváteční grilování

Ve svátek jsme sice já i manžel pracovali, ale na odpoledne bylo naplánované grilování u babičky, a jelikož vyšlo i počasí, vše se náramně vydařilo. Já jsem pořádně nakrmila toho malého žrouta, kterému moc chutnalo, a pěkně jsem si odpočinula válením se na zahradě, zatímco manžel chystal maso.

Triple test a UTZ

Ve čtvrtek jsem byla na další kontrole. UTZ byl tentokrát taková rychlovka. Ale i tak bylo vidět, jak maličkej vyrostl. Absolvovala jsem triple test a na váze zjistila, že mám další kilo navíc a konečně jsem dosáhla stejné váhy jako před těhotenstvím a teď už to bude jen a jen přibývat. :)

Výborný nedělní oběd a telefonát s manželovou rodinou

Konec týdne byl trochu hektický v práci a tak jsem pracovala i v sobotu a teprve až neděle byla příjemně lenošivá. Za celý týden jsme měli s manželem konečně chvíli taky sami pro sebe, a tak jsme si nachystali vydatný oběd a vyzkoušeli dva recepty, které mám už dlouho nachystané. No opravdu se teď točí vše jen kolem jídla? :D Navečer jsme si volali s tchýní. U nich byl právě čas oběda a sešli se celá rodina, takže jsem všem přes skype ukazovala narostlé bříško a dostala spoustu rad, co a jak mám a nemám, a co mě čeká a nemine. :D

Val.J35 - 25. týden

Miminko se vesele hemží

Další týden je za námi a vetřelec nic nového nepředvedl. Jediné zprávy, které vysílá, naznačují, že si spokojeně roste. Hemží se čím dál víc a pravděpodobně zkouší, co s nebohou matkou udělá okopávání a omlacování různých orgánů, které má v dosahu.

Děti jsou akční, což je v tomto období někdy unavující

Osobně mě někdy příšerně unavují akční potvoráci, ale s tím nic nenadělám. Jsou ve svém věku sice schopné pochopit, že čekáme mimčo, ale asi by průvodní jevy těhotenství chápali dost špatně. Já je tím zatěžovat ani nechci, jsem ráda, že se na vetřelce těší, tak je nebudu naštvávat tím, že ve jménu těhotenství něco nemůžeme.

Vyzkoušení inline bruslí

I proto jsem tento víkend splnila velký Jirkův sen a poprvé v životě jsme vyrazili na inline brusle. Musím říct, že mě dětičky překvapily. Velmi je to totiž bavilo a po 2 hodinách jsme je ani nemohli dostat domů, což znamená, že to budeme opakovat častěji. Vetřelec si alespoň zvyká, že život s dvěma bláznivými sourozenci je boj a přežijí jen ti nejsilnější.
 

Jezurka - 32. týden

Jarní zahrádkaření, kuličky a opékání

Prodloužený víkend byl opět odpočinkový. Ochladilo se a občas i zapršelo, takže jsme nakonec do slíbené ZOO nejeli, ale trávili jsme volno na zahradě. Konečně jsme s Eliškou udělali za domem malou zahrádku a pařeniště. Letos se budeme těšit hlavně na jahody, a pokud se podaří, snad vyroste i zelenina a bylinky. Miminku se práce na zahrádce moc nelíbí, nejraději by odpočívalo na gauči nebo na houpačce na sluníčku. Ale něco dělat musím, abych měla dobrou kondičku k porodu. Tatínek už začíná spekulovat, že vlastně k porodu nemůže, protože nemá kdo hlídat děti. Tak jsem zvědavá, jak to nakonec dopadne.

Při úklidu pokojíčků jsme našli spoustu krásných skleněnek a duhovek. Za domem jsme vyhrabali důlek a hráli kuličky. Elišce se dařilo nás všechny obehrát. Verunka zase našla nový styl posouvání kuliček klackem. Nakonec jsme si opekli na ohníčku párky a zakončili tak poklidné volno.

Dětské pokoje

Po třech týdnech se mi podařilo konečně dát dohromady dětské pokoje. Už nám chybí jen koberce. Díky tomu, že mimčo nemá rádo žádnou námahu ani ohýbání, trvalo mi všechno několikrát déle. Eliška už se ve svém pokojíčku zabydlela a zve si kamarádky ze třídy, aby se pochlubila. Ještě než se narodí brouček, chceme naučit Verunku, aby spala ve své nové posteli. Zatím jen v pokojíčku řádí, skáče po postelích a rozhazuje uklizené hračky.

Verunka se osamostatňuje

Tento týden nás Verunka překvapila. Každý večer si potmě sundá plínku a někdy se i celá svlékne a spí jen tak. Takže jsme ji začali dávat spát bez plínky, kolem půlnoci ji necháme vyčůrat a vydrží až do rána. Ještě nám chybí ji odnaučit usínat s dudlíkem a bude z ní velká holka. Často jí také vysvětlujeme, že za chvilku se narodí miminko, bude spát v její postýlce a půjčovat si její hračky. Do zvláštní krabice jsme nachystali Verunčiny štěrkátka a hračky pro miminko. Verunka si našla novou zábavu – vytahuje z krabice hračky a chodí je ukazovat miminku, zvedne mi tričko a štěrká miminku do ouška. Myslím, že Verunka bude hodně žárlivá a taky mi bude chtít s miminkem pomáhat, budeme je muset hlídat. Eliška se zatím na sourozence těší a já jsem ráda, že budu mít šikovnou au-pair.

Den matek

V neděli jsme slavili Den matek. Eliška mi vyrobila krásné přáníčko a dostala jsem od svých holčiček pusinky. Eli udělala výborný ovocný nepečený dort a odpoledne jsme šli oslavovat na Parkhotel. Manžel mě pozval na pohár, prý si to jako trojnásobná máma zasloužím. Takže jsem mu odpustila i to, že to byla nejspíš záminka, jak mě vytáhnout na hokej. :)

Mimčo si dělá režim

Náš brouček už začíná být pěkně paličatý, dělá si svůj režim, a pokud se nechci přizpůsobit, zlobí. Kope, škrábe a tlačí, takže mi tvrdne břicho a je to nepříjemné. Spát chodím pravidelně po půlnoci, jinak neusnu, mimčo se pořád převaluje. Někdy mě nutí v noci vstávat, pak nemůžu usnout a čtu si, straším na BOLu nebo uklízím kuchyň. Zato ráno se mi pak vstávat nechce.

Vymysleli jsme další hezká jména pro holčičku -  Klárka, Betynka, Kristýnka.. a ještě jedno původem hebrejské jméno, které ale neprozradím. :) A co když to nakonec přeci jen bude chlapeček?

Příští týden nachystám miminku výbavičku a kočárek. Taky dokoupíme, co chybí, ať nemusíme všechno shánět na poslední chvíli. Ráda bych taky zašla na předporodní kurz, který probíhá v jesenické porodnici – téma je ošetřování novorozence po porodu. Třeba se dozvím nějaké novinky a taky si prohlédnu porodnici.

Do porodu nám zbývá asi 8 týdnů a 3 dny.
 

Danicka84 - 38. týden

Miminku se na svět zřejmě ještě nechce

Tentokrát nebudu rozepisovat každý den zvlášť, jelikož se nic zásadního nedělo. Minulý týden jsem si myslela, že tohle povídání už nenapíšu, neboť budu rodit, případně už budu mít toho malého špunta u sebe, ale jaksi špunt je opravdu špuntem a ven se mu nechce.

Poslední kontrola u gynekologa nepřinesla nic zásadního

Ve středu jsem byla na poslední kontrole u gynekologa. Byl se mnou celkem rychle hotový, neřekl mi v podstatě nic zásadního, jen opět zopakoval, že se to chystá a že vše je připravené. No, to slyší rodičky určitě velice rády, ale ne již poněkolikáté za sebou. Takže jsem odtamtud odešla dost otrávená, protože už už jsem myslela, že třeba cervix skóre bude fakt vysoké a porod bude na spadnutí, ale zase nic. Takže teď jsem předána už ke kontrole do porodnice, kam půjdu ve středu 16.5. Na tento den připadá termín porodu podle poslední menstruace. Tak uvidíme, zda se dozvím něco nového.

Co jsou to vlastně poslíčci?

Obecně dny jsou velmi klidné, snažím se hodně odpočívat, někdy spím dobře, někdy jsem třeba tři noci za sebou vzhůru. Vůbec se to nedá ovlivnit ani naplánovat, jako že když si nedám kafe celý den, že pak budu lépe spát. Nemá to absolutně žádný vliv.

Co to jsou poslíčci? No to by mě teda zajímalo. Jako asi to bude ta menstruační bolest, která se mi objevuje sem tam za den nebo i v noci, ale není to nic zásadního. Od včera mě tedy trochu bolí záda. Tvrdnutí břicha nemám, žádné jakoby stahy nepociťuji, možná kapánek, ale to si nejsem jistá, jestli se jen mimčo nějak nepřevaluje. Jeho pohyby jsou sem tam dost bolestivé, tlačí mi hodně do třísel, když se protahuje a o močovém měchýři nemluvím. Občas jsou ty noci s ním hodně divoké. Břicho stále pozoruji – neklesá. Hlenová zátka nebo cokoliv, co by mohlo znamenat nějakou změnu, mi taky neodchází. Pomalinku začínám myslet na indukovaný porod a tak nějak se s tím smiřuji. I když podle termínů mám ještě čas, protože oficiální termín podle doktora mám až 25.5. No, tak uvidíme, abych nakonec nerodila až v červnu. I když už teď mám pocit, že to břicho mi musí prasknout. Strie mám akorát nad jednou kyčlí na boku, není to nic strašného, ale mažu se a mažu, aby to nepopraskalo dál, třeba pár dní před porodem.

Narodí se miminko ve stejný den jako jeho maminka?

Jinak se cítím dobře, někdy mě přepadají záchvaty strachu z porodu, ale stačí se vyspat a hned na to mám zase jiný pohled, je to hodně záležitost těch hormonů. 18.5. mám narozeniny, bylo by to pěkné, kdyby se náš synek rozhodl přijít na svět ve stejný den jako maminka, ale takové štěstí mít? No, necháme se překvapit.

Luciasek84 - 41. týden

Z dubnového miminka bude květnové

Rozlučkový týdeníček je tu. Je to zvláštní pocit, původně jsem plánovala dubnové miminko a ejhle, vše je jinak. Na jednu stranu si říkám, že nechápu, kam spěchám. Porod rozhodně nepatří mezi oblíbené zážitky, které je třeba si opakovat, poporodní stavy a bolesti už vůbec ne. Navíc se miminko budí na jídlo i v noci, takže o nějakém vyspání nemůže být řeč a souhra Barušky s miminkem bude mít také premiéru, takže vůbec nevím co očekávat. Na druhou stranu, to čekání, to je prostě nápor na nervy. Každou kontrakci koukám na telefon, odpočítávám, skoro už balím a obouvám boty a najednou 3 hodiny naprostý klid. Nervózní nejsem jen já, ale už i celá rodina. A hlavně, ať už na sebe nechává čekat, jak dlouho chce, já jsem strašně zvědavá, jak vypadá. Chci už držet v náručí to malé miminko, koukat na něj jak blbec hodinu v kuse, i když spí a ani se nehne, chci aby mě objaly ty malé prstíky a prostě se nemůžu dočkat toho být zase tou mámou.

Kontroly v porodnici ob den

Celý týden jsem dojížděla do porodnice na kontroly, vzhledem k přenášení jezdím obden, což je pro mě téměř celodenní výlet. Nejen že hodinu trvá, než se tam vůbec dopravím, ale hlavně vzhledem ke svátkům tam bylo opravdu narváno. Porodní asistentka dokonce říkala, že nepamatuje tolik přenášejících maminek. Pondělní monitor byl hodně ospalý, děložní činnost téměř žádná a vnitřní kontrola se také nekonala. Ve středu se doktor velmi podivil, že jsem už otevřená na 2 prsty, ačkoliv CTG tomu vůbec neodpovídá a kontrakce téměř nulové. Provedl tzv. Hamiltonův hmat s tím, že se určitě do víkendu rozrodím, že nález mám krásný. Pravdou je, že jsem začala špinit až v pátek, břicho mě bolelo a kontrakce opravdu nastartoval, ale porod se do víkendu nekonal. Pouze odešel zbytek hlenové zátky. Sobotní monitor pak ukázal kontrakce, doktorka na příjmu se loučila s tím, že večer ještě určitě přijedu zpět, ale ani její slova se nenaplnila.

Miminko přijde již tento týden! :)

Protože ani přenášet nemohu donekonečna, trochu předběhnu dobu a prásknu, co mě čeká dál. Ve středu mě čeká kontrolní ultrazvuk na váhový odhad miminka a oxytocinový zátěžový test. Jedná se o hodinový monitor, kdy nejprve 20 minut probíhá monitor v klidu, poté mi do žíly na 20 minut pustí oxytocin, aby zjistili, jak reaguje děloha a miminko, a poté znovu 20 minut monitoru v klidu. Podle výsledku a nálezu vnitřního vyšetření se rozhodne, zda si mě v porodnici rovnou nechají (to pokud by výsledky dopadly špatně) nebo objednají na páteční indukci. A té se já bojím jak čert kříže. Pozitivní na tom ale je, že čekání má světlo na konci tunelu a do konce týdne budeme určitě 4. :)

Babské rady nezabraly

Veškeré babské rady o vyvolání porodu jsme si vyslechli a některé i vyzkoušeli, ale každý tvrdí něco jiného a pořád máme seznam věcí, do kterých se mi moc nechce (třeba skákat po schodech). Zvládla jsem dokonce i kino, ale miminku se u mě prostě líbí a nikam se nechystá. Takže zatím jediný, kdo má radost z připravené postýlky a zkouší její stabilitu, je Baruška. :)

Na základě vyprávění uživatelek připravila Andrea Veselá.