Rodíme společně s BOL - květen 2012 / 3

Minulý týden hned dvě dámy z Rodíme společně s BOL porodily, a to Luciasek84 syna Ondráška a jen o dva dny později Danicka84 syna Honzíka. Proto se aktuální vydání musí obejít bez jejich vyprávění.

Jak se ale mají naše zbývající maminky? A jak se jim daří? Evička si těhotenství užívá, dle chutí soudí, že miminko bude v jídle asi po tatínkovi. Jitka byla na kontrole u svého gynekologa, proč se ale rozhodla jej vyměnit? Jak a kde Pavla s rodinou fandila českým hokejistům a kam se vypravili o víkendu na výlet? To všechno se můžete dočíst v aktuálním vydání Rodíme společně s BOL!

• Evasantos - 18. týden těhotenství
• Val.J35 - 26. týden těhotenství
• Jezurka - 33. týden těhotenství

Sponzorem ONLINE projektu Rodíme společně s BOL je společnost Feedo.cz, která každé z pěti rodiček po porodu věnuje dárkový poukaz na nákup v hodnotě 1.000 Kč.

Rodičky rovněž obdrží NOVINKU vydavatelství Babyonline, publikaci Zdravé těhotenství.

Evasantos - 18. týden

Úplně na začátku musím pogratulovat Lucce, na kterou jsem (nejen já) celý týden myslela a Daničce, jejíž Honzík se nakonec na svět rozhodl jen den po jejích narozeninách...nádherný dárek. :) Celou tu dobu čekáme napjatě na miminko a nakonec se oba kluci rozhodli přijít na svět téměř společně. :)

Plánování letní dovolené

Já jsem měla tento týden opět velice poklidný a příjemný. Ve druhém trimestru mi pěkně ubíhá týden za týdnem a já si opravdu užívám rostoucí bříško a přípravu na miminko. S manželem začínáme plánovat dovolenou v Itálii, kam bychom chtěli jet v červnu (a pak už to delší cestování raději nepokoušet).

Miminko bude asi v jídle po tatínkovi :-)

Bříško mi zase o kousíček povyrostlo a odpovídá tomu i můj apetit. Mám hlad snad skoro pořád, a když to na mě přijde, tak jím jako stokilový chlap. To malinké má různé chutě a dle toho si mě řídí při mých nájezdech na lednici. V tom, co mu chutná, se asi bude víc podobat tatínkovi, nebo alespoň teď se mu určitě podobá. Mám chuť na dobrůtky, které miluje můj manžel a já je normálně až tolik nemusím. Naopak takovou cibuli, na které si normálně pochutnávám (a on nesnáší), teď tu teď nemůžu ani vidět... je docela zábavné to sledovat.  

Fandění na turnaji a první pohyby miminka

O víkendu jsem vyrazila na turnaj v tenise fandit mojí malé sestřenici a i když jsem se snažila být co nejvíc ve stínu a hodně pít, sluníčko mi neudělalo vůbec dobře. Nikdy jsem nebyla "slunící" se typ a letos si nejspíš budu muset v létě dávat ještě mnohem větší pozor.

V tomto týdnu také začínám pociťovat první "vrnění" a "hemžení" miminka, i když mi všichni okolo tvrdí, že je to ještě hodně brzy.

Val.J35 - 26. týden

Hledání jiného gynekologa

Tak tento týden byl trochu náročný. Překonala jsem se a navštívila gynekologii. Díky nesympatické sestře, arogantnímu doktorovi a mé neochotě spolupracovat či snášet jejich pitomé nápady to vypadá, že chudák vetřelec nemá ani toho gynekologa. Zase tolik mě to nemrzí, doktorů je dost a my si s vetřelcem už nějak poradíme.

Volný čas s dětmi trávíme venku

Díky hezkému počasí jsem nucena trávit s potvorákama pomalu celé dny venku a volno mám jen tehdy, když se o ně postará školka. Ještě že tato zařízení existuji. Nebýt školky asi už jsem mrtvá.

Odchod člena rodiny

V neděli ráno u nás bylo trochu smutno. Zemřel totiž nejmenší člen naší rodiny, miláček dětí, potkan Žofina. Naštěstí děti pochopily, že zvířátka prostě někdy umírají a ani vlastně nevíme proč. Jen nakonec byly rychlejší, než jsem čekala. V neděli po obědě jsem totiž nečekaně usnula a tatínek nevydržel nátlak dětí, naložil je do auta a zajeli si koupit nového mazlíka. Po probuzení mě tedy čekala informace, že máme malou Žofinku.

Nedávno jsem spočítala, že zhruba za 3 měsíce rodím. Asi bych už měla začít něco připravovat, protože to hrozně rychle letí.

Jezurka - 33. týden

Porod se blíží?

Tento týden jsem stále číhala na Lucku a Danušku, kdy se jim narodí jejich zlatíčka a i když to vypadalo nekonečné, už mají svoje krásné miminka u sebe. Tak to na mě tak nějak dolehlo, že už jsem od minulého týdne taky na mateřské dovolené a už se nám to s miminkem krátí. Ještě bych se ráda podívala do naší porodnice, jestli se tam něco změnilo a jestli si mě porodní asistentky pamatují. U nás je porodů málo, takže je to docela možné. :) Pořád nám chybí pár věciček pro miminko, doplnit věci do lékárničky, na hygienu a sestavit proutěný koš na kolečkách. Ten musíme dát dohromady už teď, ať si s ním stihne Verunka pohrát a nevozí mi potom miminko po celém bytě. Taky chceme koupit nosítko nebo šátek, abych mohla miminko nosit a měla volné ruce.

Ráda bych miminko stejně jako obě holky od začátku kojila, takže o flaštičkách a sunaru zatím ani neuvažuji. Plínky budeme používat jednorázové, uvažovali jsme i o látkových, ale nakonec jsme se shodli, že už jsme na pampersky zvyklí, jsme s nimi spokojení a nebudeme to už u posledního dítěte měnit. Snažíme se chovat ekologicky ve všem ostatním, tak snad to nevadí.

Králíčci

V týdnu se krásně oteplilo. Narodili se nám dva noví králíčci, holky mají zábavu a my jsme museli přidělat další králikárnu. Králičí mamina je spokojená, že už to má za sebou a já jí tak trošku závidím.

Hokejový týden

Máme rádi hokej, a tak jsme naší hokejové reprezentaci fandila celá rodina. Některé zápasy jsme sledovali doma a Eliška s Verunkou fandily: „Kluci do toho! Góól!!!“  Na některé zápasy jsme chodili s tatínkem do restaurace na plátno. Zasloužený bronz jsme potom oslavili.

Víkend - parní vlak a výlet k vodopádům stříbrného potoka

Eliška má spoustu kamarádů, ale protože bydlíme skoro na konci vesnice, má to ke všem dost daleko. Jezdí za dětmi na kole a pořád mě přemlouvá, aby u nás mohli její kamarádi spát a vyzkoušet nové patrovky. Kamarádky nakonec nemohly, takže u nás spal v pátek kamarád Bruce a v sobotu sestřenka Terezka. Grilovali jsme makrely a klobásky. Už se těším, až bude tepleji, postavíme holkám stan a můžou spát venku na zahradě.

V sobotu bylo v Jeseníku zahájení lázeňské sezóny a zároveň byl vypraven historický parní vlak. Byl to nádherný zážitek, parní lokomotiva krásně voněla kouřem, výpravčí i vlakvedoucí měli staré poctivé uniformy a v jídelním voze se prodávaly klobásy a pivo.

Neděle byla trochu pracovní – manžel měl zakázku na polepení vysokozdvižné plošiny, tak jsme mu jeli pomáhat. Práci jsme spojili s výletem na lom a k vodopádům stříbrného potoka. Holky samozřejmě skončily po kolena ve studené vodě. Bylo to jen asi dva kilometry tam a zpátky, ale my už jsme s miminkem nemohli. Manžel si ze mě dělal srandu, jestli nechci rodit v lese. Však on ho ten smích brzo přejde! Na závěr jsme si dali zmrzlinu.

A co máme na programu v příštím týdnu?

Příští týden nás s miminkem čeká poradna a kontrolní UTZ. Brouček by měl být pořád otočený způsobně dolů, aspoň podle toho, jak dole škytá a nahoře tlačí zadečkem. Těhotenské obtíže mě moc netrápí, kromě tvrdnutí břicha, na které pořád beru magnesium, občas pálení žáhy a nespavost v noci. Snad jen to, že miminko pořád tlačí dolů na porodní cesty. Snažím se odpočívat, pokud to jde a hlavně nic těžkého nenosit. Na sezení používám gymnastický balon. Ráda bych miminko donosila až do termínu.

Do porodu nám zbývá asi 7 týdnů a 3 dny.

Na základě vyprávění uživatelek připravila Andrea Veselá.