Květen 2012 / 1

Jak si užívá Eva své těhotenství a proč si oblíbila vaření? Jak přišla Jitka o mobil a ví už, kde bude rodit? Otočilo se miminko Pavly hlavičkou dolů nebo ne? Jak se cítí Dana a jak dopadla její kontrola na diabetologii? A jak dopadl Lucčin plán porodit o víkendu? To všechno se můžete dočíst v aktuálním vydání Rodíme společně s BOL!

• Evasantos - 16. týden těhotenství
• Val.J35 - 24. týden těhotenství
• Jezurka - 31. týden těhotenství
• Danicka84 – 37. týden těhotenství
• Luciasek84 – 40. týden těhotenství

Sponzorem ONLINE projektu Rodíme společně s BOL je společnost Feedo.cz, která každé z pěti rodiček po porodu věnuje dárkový poukaz na nákup v hodnotě 1.000 Kč.

Rodičky rovněž obdrží NOVINKU vydavatelství Babyonline, publikaci Zdravé těhotenství.

Evasantos - 16. týden

Těhotenství si užívám

Další pohodový týden za mnou. Opravdu si teď musím vše jen a jen chválit. Cítím se dobře, nic mě netrápí, venku je krásně a teploučko, podle nafukujícího se bříška soudím, že i ten náš mrňous pěkně roste. I v práci byl tento týden klidnější, především kvůli úternímu svátku, spousta lidí měla volno a tak vše probíhalo pěkně bez stresu a komplikací.

Služební cesta a zastávka v palačinkárně

Ve středu jsem byla na delší služební cestě, ale s malou přestávkou se to dalo zvládnout bez problémů. Zvláště, když jsme si cestu zpestřili vynikajícím obědem v oblíbené palačinkárně na kraji Prahy.

Vaření – nový koníček? :-)

Jídlo je teď vůbec můj hlavní koníček, zdá se. Po dlouhé době jsem se pustila i do vaření a pečení (ne jako v minulých týdnech, kdy jsem vařila opravdu jen z nutnosti připravit nějaký ten pokrm), teď už si to opět užívám a manžel je opět spokojený. Chutě se mi dost často mění, hned sladké, hned slané, tento týden ale nejvíc vedla rajčata, ty jsem si dala dokonce i ke koláči :)

Procházka spojená s piknikem a brzké nedělní vstávání

O víkendu měl manžel konečně po dlouhé době volno z práce a vyšlo i sluníčko tak jsme vyrazili na dlouhou procházku s piknikem. Večer se mi krásně usínalo. Jen v neděli jsme byla vzhůru už po šesté! Já známý spáč, který když může, tak nevyleze z peřin před desátou, teď vstávám časně dokonce i o víkendech. A tak jsem se pustila do úklidu a prádla, na které nebyl v sobotu čas. To vše mě natolik zmohlo, že jsme odpoledne prospala.

Těším se na příští týden, čeká mě další kontrola a triple test. Také nás čeká rodinná minioslava a pokud vyjde počasí, mohlo by to být moc fajn.

Val.J35 - 24. týden

Těhotenství se někdy vyplatí

Tak tady máme další v podstatě nudný týden. Snažím se tvářit, že vlastně těhotná vůbec nejsem, jen potvorákům jsem zakázala nečekané ranní nájezdy na mojí osobu. Přeci jen když mi oba potvoráci s huronským řevem přistanou na zádech, mám námitky jak já, tak vetřelec. Povolené tak mají jen ranní mazlení. Vetřelce drze využívám jen v případech, kdy se mi to hodí a kdy je doma manžel – takže například nemůžu vytírat, unavují mě večerní procházky se psem apod. Netuším, nakolik je ochotný mi to uvěřit (když není přes týden doma, tak to zvládám sama), ale celkem bez řečí funguje.

Jak jsem přišla o mobil

Bohužel mi počasí nedovolilo vyhnat potvoráky, ale i sebe přes víkend do přírody, takže jsme byli venku aspoň v mezidobí, když zrovna nepršelo. Udělala jsem ale základní chybu, že jsem v pondělí nevstala a nevykopla je do školky. Kdybych překonala ranní lenost, mohla jsem ještě mít mobil. Takhle díky potvorákům skončil o 3 patra níž na silnici a nějak to nevydýchal. Hmm, prý není rozčilování v těhotenství zdravé, ale mě to tedy rozčílilo moc.

Miminku se daří

O tom, že vetřelec žije a evidentně dobře prospívá, svědčí to, že jeho hemžení cítím čím dál víc. Tahle diagnóza mně zatím ke štěstí úplně stačí, stejně se nedá dělat nic jiného než čekat, až se vyklube.

Kde rodit?

A ještě maličkost k porodu. Vím, zatím je to předčasné, ale já vlastně vůbec netuším, kde budu rodit. Nejbližší nemocnice je Havlíčkův Brod. Ale vzhledem k tomu, že tamní gynekologii jsem si vyzkoušela při jednom vyšetření a vůbec se mi tam nelíbilo – jsem pacient a ne vězeň - tak na zbytek vyšetření jsem radši navštívila Prahu. Jenže jet rodit 100 km je blbost, nehledě na to, že v Praze chtějí registraci. Další, co mě odrazuje od Havl. Brodu, je informace ostatních, jak moc tam trvají na kojení. Daleko lepší reference mám o Pelhřimově, ale ten je o 20 km dál než Brod. Bohužel manžel se vzpouzí a varuje, že pokud mu začnu rodit v autě mezi lesy, zapíchne to do nejbližšího pangejtu a uteče. Ještě to budu muset promyslet. Ale co, času dost, ono to nějak dopadne.

Jezurka - 31. týden

Jarní týden

Celý týden bylo krásně a děti měly prodloužený víkend. Trávili jsme čas hlavně na zahradě a na pískovišti.

Chystalo se taky dřevo na zimu, Verunka chtěla pomáhat. Ve středu jsme navštívili knihovnu a holky si vybraly knížky.

Kontrola v poradně

V pátek jsme s miminkem navštívili poradnu. Přibrala jsem 12 kg a miminko prospívá. Už se způsobně otočilo a je hlavičkou dolů. Stále tlačí na porodní cesty. Na tvrdnutí břicha beru hořčík, občas to zabírá. Jinak se snažím odpočívat a nic těžkého nedělat.

Do porodu nám zbývá asi 9 týdnů a 3 dny.

Danicka84 - 37. týden

Poslední hodina angličtiny a oběd u prarodičů

V pondělí byly čarodějnice a celý den se honily bouřky. Už jsem zvyklá, takže to se mnou nic nedělá. Měla jsem poslední hodinu angličtiny se studentkou, se kterou jsem se do té doby ještě nestihla rozloučit. Domluvily jsme se, že znovu začneme hned, jak to bude možné.

V úterý jsme jeli na oběd na chatu k manželovým prarodičům. Bylo to fajn vyhřívat se celý den na sluníčku a poslouchat zpěv ptáků, vyloženě jsem si nicnedělání užívala.

Předposlední kontrola a teď již bolestivé odběry na diabetologii

Ve středu jsem byla na předposlední kontrole u mého doktora. Monitor v pořádku, nález taky, už zbývá jen čekat. Takže příští středu naposledy a pak budu předána do porodnice. Akorát to počítání týdnů je nějaké rozhozené, napsal mi do průkazky 38tt., tak já vůbec nevím, na čem jsem.

Ve čtvrtek jsem chodila zase celý den do laboratoře na odběry krve z prstu kvůli poslední kontrole na diabetologii. Nevím, jestli se mi snižuje s blížícím se porodem práh bolesti, ale prostě to píchání bolelo jako čert, vždycky se mi úplně protočily panenky, no jizvy tam mám ještě dnes a to už je to několik dní zpátky.

Testy dopadly výborně

V pátek mě čekala již zmíněná kontrola na diabetologii. Krevní testy mám úplně v pořádku, o žádné cukrovce to nevypovídá, ojediněle jsem akorát měla cukr v moči, ale to ukážou pouze podrobné testy na glykosurii. Když jdu do těhotenské poradny, nikdy mi ty papírky cukr v moči neukázaly a neukazují. Paní doktorka se mnou ve finále tedy byla spokojená, trochu mi vynadala, že jsem zase nic moc nepřibrala, ale je to tak určitě lepší. Jen mám v porodnici nahlásit, že jsem měla gestační diabetes, abych po porodu dostala cukrovkovou dietu. To mám radost, protože až tam nahlásím, že mám žlučníkovou, cukrovkovou a mléčnou dietu, nedají mi jíst zřejmě nic jiného než vodu. Na kontrolu na diabetologii ale musím přijít znovu po skončení šestinedělí. Tak snad to bude v pořádku.

Poklidný víkend

Celou sobotu jsme probendili s manželem doma a já jen polehávala. V televizi hlásili, že přijdou silné bouřky (taky byly) a že bude neobvykle silně svítit Měsíc, což prý může vyvolat porod. A že budou padat meteority. Krásná kombinace. Bohužel, s miminkem to vůbec nic nedělalo a já se cítila vcelku dobře.

V neděli jsme byli pozvaní na oběd k manželovým rodičům. Tchýně mi předala pár věcí na miminko a také konečně povlečení, které ušila a které je moc pěkné. Strašně jsem se tam přejedla a večer mě trochu chytil žlučník, až jsem se bála, že už je to ono a že to u mě bude začínat žlučníkovým záchvatem. Do rána byl pokoj.

Cítím se dobře

Celkově s blížícím se termínem porodu (16.5.) mi ustupují jakékoliv příznaky, že by se mohlo začít něco dít. Břicho mi netvrdne, spí se mi celkem dobře, dokonce lépe než kdykoliv jindy, stydká kost už taky skoro nebolí a menstruační bolesti mám tak 1x-2x denně. Miminko se tam spokojeně převaluje, někdy je klidnější, jindy je zase jako uragán. Chodím víc na wc, to mi vadí asi ze všeho nejvíc, hlavně v noci vstávat. Mám stále dost velký hlad, tak vlastně permanentně něco jím, doufám, že malého moc nepřekrmím takhle před porodem.

Luciasek84 - 40. týden

Manželova ruka se zlepšuje

Tento týdeníček začnu trochu optimisticky. Manželova ruka se sice v pondělí vůbec nelepšila a doktor vyhrožoval dokonce krátkou operací, ale do středy konečně zabrala antibiotika, teploty klesly a tak už mohla být sádra sundána a stačil obvaz. Sice ruku nosil stále v šátku, ale mohl ji chladit a také byl trochu pohyblivější. Celkově se cítil lépe, na převaz jsme chodili obden a všem se nám velmi ulevilo.

Rychlá kontrola v porodnici

Kontrola ve středu v porodnici také nepřinesla nic nového. Ferda se na monitoru pěkně prospal, takže nechtěl vůbec spolupracovat a u doktora jsem byla všehovšudy 20 vteřin i s pozdravem. Prohmatal břicho, řekl, ať přijdu v pondělí a bylo to.

Barušce se venku moc líbí

Hojně jsme využívali slunečného počasí a trávili čas s Baruškou venku na odrážedlu a na hřišti, na dlouhé procházky nedošlo. Barborka má totiž pocit, že musí prostudovat každý kamínek a klacek na cestě a občas je těžké až nemožné ji přesvědčit, že na silnici se neleze a že ne každá pampeliška v okruhu 10 metrů musí mít nutně utrženou hlavičku. Takže trasa 30 metrů je také záležitost hodiny. Nemůžu však říct, že by se venku nudila, ohromně ji to baví. Vstává a usíná s myšlenkou jít pá. To, že bych mohla také někdy uvařit nebo třeba poklidit, lehce ignoruje.

Plán rodit o víkendu nevyšel

Velkým šokem pro mě byla váha, která se přehoupla nad 80 kg. Ufuf, jsem zvědavá, kdo bude ta kila shazovat. :) Na víkend si všichni naplánovali, že bude miminko venku. Barušku si vzala moje mamka s tím, že si mám hezky odpočinout a přichystat síly, abych v sobotu mohla hezky porodit. No a jako naschvál, kontrakce úplně ustaly. Za celou sobotu jsem měla snad 2.

Jak se cítím?

Odpočinutá jsem, ale vyspaná vůbec. V noci se budím každou hodinu a chodím na záchod, začaly mě hodně zlobit záda a v neohrabanosti se už nemůžu měřit ani s tím hrochem, ten je pohyblivější. Říká se, že druhé děti bývají rychleji na světě. Na to, že budu mít děti tak brzy od sebe a tedy veškeré svalstvo povolené, není to tak úplně pravda. Baruška už v tomto týdnu byla na světě. Asi jsme Ferdu tou prosbou o chvilku strpení naštvali a rozhodl se přijít na svět, až bude chtít on, ne až se to zrovna bude hodit vybíravým rodičům:)

Na základě vyprávění uživatelek připravila Andrea Veselá.