Duben 2012 / 2

Eva poprvé vyzkoušela těhotenské kalhoty, jak se v nich cítí? Proč Jitce nevyšel velký UTZ? Kde se Pavla příjemně odreagovala a jak si užila vystoupení své dcery Elišky? Jak se Dana rozloučila se svými studenty angličtiny a jak dopadly odběry krve? A co rozesmálo Lucku? To všechno se můžete dočíst v aktuálním vydání Rodíme společně s BOL!

• Evasantos - 13. týden těhotenství
• Val.J35 - 21. týden těhotenství
• Jezurka - 28. týden těhotenství
• Danicka84 – 34. týden těhotenství
• Luciasek84 – 37. týden těhotenství

Sponzorem ONLINE projektu Rodíme společně s BOL je společnost Feedo.cz, která každé z pěti rodiček po porodu věnuje dárkový poukaz na nákup v hodnotě 1.000 Kč.

Rodičky rovněž obdrží NOVINKU vydavatelství Babyonline, publikaci Zdravé těhotenství.

Evasantos - 13. týden

Unavený týden

Milé Bolky, všechny Vás moc zdravím! Připadám si čím dál víc neužitečná. Tento týden byl zatím nejnáročnější. Měla jsem hodně schůzek v pozdějších odpoledních hodinách a tak jsem nemohla odpočívat tak jako v minulém týdnu a bylo to znát. Večer po sedmé hodině už jsem se zvládla jen osprchovat a uložit ke spánku a ráno jsem se probudila až po 10-12ti hodinách spánku. Ještě že si svoji pracovní dobu můžu upravit dle sebe a že mám tak pozorného manžela, který uvaří, uklidí a se vším mi pomůže. Tento týden jsem to opravdu ocenila. Obdivuju vás všechny maminky a těhulky v jednom, postarat se sama o sebe a ještě o malé .... já si to teď vůbec neumím představit.  

Bříško roste

Jak už jsem psala minule, hrozně nás překvapilo, jak rychle vykouklo bříško. Teď, když si vezmu nějaký těsnější svetr, už rostoucí miminko nezapřu.:) Je to krásný pocit, jen mám trochu obavy, že budu mít opravdu břicho jako balón a přiblížím se slušně živenému hrošíkovi. Tento týden už jsem měla i těhotenské kalhoty, které jsou mi mnohem pohodlnější, než moje klasické. Teď už své těhotenství moc netajím, ne že bych se chlubila na počkání, ale jak mi říkala moje kamarádka, dobré zprávy se nesou rychle. Naopak ke mně přichází i dobré zprávy z okolí a psala mi moje kamarádka z vysoké, která má termín v listopadu, a další dvě, které mají termíny v průběhu léta.

Nevolnosti přicházejí, když jsem hladová

Co se v tomto týdnu podstatně změnilo, jsou moje nevolnosti. Už je mi špatně od žaludku, pouze když jsem hladová. Vypadá to skoro, jako by mě miminko nutilo jíst víc a pravidelně. Pomalu tak začínám přecházet z nechutenství ke žravosti - naštěstí má to malé nejvíc rádo ovoce a zeleninu, takže věčně chroupu mrkev, okurku nebo jablíčko. Vůbec nejdůležitější je, abych si nezapomněla dát každý den pomeranč, nebo alespoň pomerančový džus, to se jinak prcek zlobí. :) Pokud nějakou svačinku vynechám, hned se mi udělá špatně, ale je to trochu jiný pocit, než ty nevolnosti, které mě trápily dříve.

Příští týden nás čekají odběry a NT screening

V nadcházejícím týdnu mám naplánovanou další kontrolu, odběry a NT screening, tak jsem malinko nervózní a doufám, že bude vše v pořádku. Těším se na ultrazvuk, až zase miminko uvidím. Také bych si chtěla domluvit těhotenské cvičení. Těším se, že si k procházkám přidám i jiný pohyb a hlavně, že se potkám s dalšíma maminkami z okolí.
 

Val.J35 - 21. týden

Velký ultrazvuk se bohužel nekonal

Tak minulý týden byl poměrně klidný. Jediné, co se nezdařilo, byl velký UTZ. Objednaná jsem byla na úterý na 14. hodinu, ale pokazilo se vše, co se pokazit mohlo. V pondělí odpoledne jsem vyzvedávala potvoráky ze školky a dověděla se, že Jirka má kašel. To bohužel znamenalo nechat ho další dny doma. V ošklivém počasí, které vládlo, jsem ho nechtěla tahat sebou do Brodu autobusem, hlídací teta bohužel neměla čas a samotný takhle dlouho být doma nemůže. Od úterního rána jsem se marně snažila na tu polikliniku dovolat. Ano, na ústřednu jsem se dovolala, ochotně mě přepojovali k doktorovi, leč tam pracují v utajení, takže telefony evidentně neberou. No nic, budu doufat, že se s nimi domluvím, dříve než porodím. Ale přiznám se, že volat 4-5krát denně někam, kde prokazatelně někdo je (to mě prozradili na té ústředně) a zjistit, že telefony nezvedají je pěkně otravné.

Takže plán příštího týdne - dostat vetřelce na velký UTZ.

Jezurka - 28. týden

Velikonoční pondělí

V pondělí jsme vstávali brzo, přišli koledníci. Eliška rozdávala vajíčka, která sama vyráběla a Verunce se zase líbilo běhat po bytě a nechat se honit šmigrustníkama. Mně se to tak moc nelíbilo, miminko už chce svůj klid a nejlíp mu vyhovuje, když ležím na gauči.

Brouček se zakulacuje a přibírá

Myslím, že mimčo zodpovědně přibírá. Jednak se cítím čím dál víc kulatější a taky na mě sem tam vystrčí nožku nebo prdelku. Potom není bříško souměrné, ale šišaté. Jsem zvědavá, kolik jsem zase přibrala. V pátek jdeme na poradnu, takže uvidím.

Příjemné odreagování na keramice

Každé úterý dojíždím do práce, mám kroužek flétny a keramiku pro handicapované.  Mezi dětmi se odreaguji, a i když jsem večer vždycky unavená, je to příjemná změna. V keramice mám jednu slečnu, která se ráda objímá, a musím si dávat pozor, aby neumačkala miminko.

Pokojíčky – asi začínám hnízdit

V knize o těhotenství jsem se dočetla, že v třetím trimestru začínají maminky hnízdit – uklízejí a přestavují domov. U nás se to projevilo plánovanou přestavbou dětského pokoje. Eliščin pokoj, který měl původně 35m², se rozdělil stěnou na dva menší. Přijel náš kamarád zedník a s manželem měli stěnu za dva dny hotovou. Já lakovala dveře, stěhovala věci, vařila, pekla a starala se o Verunku a domácnost. Pak jsme část pokojíčků vymalovali oranžovou a zelenou barvou, jak si přály holky. Teď už nás čeká jen velký úklid, nákup nábytku, koberců a hlavně nové postele pro Verunku, aby uvolnila malou postýlku miminku. Jsem zvědavá, jestli ji a hlavně místo v ložnici u maminky a tatínka přenechá dobrovolně.

Plavání

Po třech týdnech jsme měli další lekci plavání. Verunka se moc těšila a řádila ve vodě jako tygr. Plavání bylo super, všichni jsme si odpočinuli a odreagovali se. Chtěla jsem pořídit fotku bříška, ale v plavkách už se na internet vystavit nemůžu, tak aspoň přidám fotku naší rodinky.

Víkend a Eliščino vystoupení

Víkend byl deštivý a pracovní. Eliška byla celou sobotu na festivalu Divadelní žatva – vystupovala se svou bubenickou skupinou v jesenickém divadle. Vystoupení bylo perfektní. Až na Verunku, která celou dobu všechno nahlas komentovala: „Eliška kde je? Eliška bubnuje? Pán fotí? Pohádka bude?...“ Po půl hodině jsme museli odejít. Neděli už jsme jen odpočívali. Mimčo je hodné, ale břicho se pořád zvětšuje a při větší námaze tvrdne.

Co nás čeká v příštím týdnu?

Příští týden budu hlavně uklízet a dodělávat pokoje, snad bude miminko rozumné a bude spolupracovat.

V pondělí má Eliška třídní schůzky. V pátek nás s mimčem čeká poradna a UTZ - třeba se umoudří a ukáže, jestli je opravdu holčička nebo schovaný kluk. Taky už mi asi pan doktor vypíše žádanku na mateřskou dovolenou.

Do porodu nám zbývá asi 12 týdnů a 3 dny.
 

Danicka84 - 34. týden

Velikonoce a kontrola na diabetologii

Pondělí bylo velikonoční, takže ve znamení volna a odpočinku. K obědu jsme měli pizzu z krabice, nechtělo se mi vůbec vařit (poslední dobou se mi nechce skoro nikdy, haha).
V úterý ráno jsem vyrazila na kontrolu na diabetologii. Překvapilo mě, že jsem měla krevní hodnoty cukru úplně v pořádku, ale pro změnu se mi objevil cukr v moči. Jenže to bylo jen díky tomu, že jsem den před testem byla u McDonalda, dala si cheeseburger, colu, hranolky a zmrzlinu. No, takže takovou dietu já držím, hehe. Obecně se mnou doktorka byla spokojená a i měla dobrou náladu a vyptávala se, jestli čekám kluka či holku a tak.

Prohlídka porodnice se bohužel nekonala

Každé úterý odpoledne probíhají prohlídky porodnice, ale člověk tam musí ráno zavolat a zjistit, jaký je stav, jestli se moc nerodí. Bohužel, zrovna bylo hodně porodů, proto mi doporučili zavolat si zase příští týden. Ale já se obávám, že situace bude stále stejná, rodí se hodně pořád! V naší porodnici je pět boxů a jsou věčně plné.

Kontrola na gynekologii a rozloučení se studenty angličtiny

Ve středu jsem šla na kontrolu na gynekologii. Kupodivu, cukr v moči jsem neměla žádný, k obecnému pobavení. Následovala klasika – vážení (dosud jsem přibrala 5-6 kg), měření tlaku, monitor. Malej se tam zase kroutil, až se sestra smála, jak živé to dítě je, že obecně musí po ránu děti na monitoru budit. Jinak mi doktor doporučil klidový režim, vevnitř se začíná něco dít a děloha přestává být tichým společníkem. Odpoledne jsem ukončila kurz angličtiny se soukromými studenty, zašli jsme si na zmrzlinu, popovídali si, slíbili si, že v září zase začneme (kdo ví) a rozloučili jsme se.

Návštěva u kamarádky a sraz s kamarádkou z předporodního kurzu

Ve čtvrtek jsem byla na návštěvě u kamarádky, co má pětiměsíčního chlapečka. Bylo to moc fajn setkání. Odpoledne jsem pro změnu měla sraz s nastávající maminkou Míšou, kterou jsem poznala na předporodním kurzu. Chvilku jsme pobyly v kavárně a pak ona musela spěchat domů, protože jí končily vycházky, má rizikové těhotenství.

Ne příliš podařené odběry krve

V pátek jsem šla na odběr krve. Sestra konstatovala, že mi od minula totálně zmizely žíly, píchla mě úplně jinam, než vždycky a já jen viděla, jak se mi ta žilka rozprskla, jak to bolí a jak se mi pomalu dělá modřina. Dnes to místo má vyloženě zajímavou barvu. Odpoledne odjel manžel na chalupu k rodičům slavit opožděně svůj svátek a já věnovala páteční večer praní a žehlení.

Dokoupení věcí pro miminko a noční bolesti břicha a průjem

V sobotu jsem byla v „Bejby centru“, kde jsem dokoupila nějaké nutnosti pro miminko, pak jsem vyrazila na nákup a celá zplahočená (všude cestuji MHD nebo pěšky) jsem dorazila domů. To už mi bylo jasné, že jsem to nějak všechno přehnala a že mi dost tvrdne břicho. Navečer, když se vrátil manžel, se přidaly i menstruační bolesti.
V noci ze soboty na neděli jsem musela neustále na wc. Ráno jsem vstala a cítila jsem, že mi není vůbec dobře. Bolely mě kosti, třísla, nohy a hlavně břicho, to jsem měla tvrdé jako kámen. Opakoval se i mírný průjem, který mám už několik dní. Nebyla jsem schopná ani uvařit, proto jsme si sjeli na oběd. Bolest trochu ustoupila po tabletkách hořčíku, ale stejně mi až do večera vůbec nebylo dobře a jen jsem polehávala.

První termín porodu je již za měsíc

Mám přesně měsíc do prvního termínu a převládá ve mně pocit, že to nevydržím tak dlouho. Začíná mi být dost často špatně a stavy, jako jsem měla v neděli, se opakují. Vím, že bych na tom mohla být daleko hůř, že se všechno zatím dá zvládat, ale nějak se mi to prostě nelíbí. Dobalím tašku.
 

Luciasek84 - 37. týden

Těhotenství strašně rychle utíká

Kdysi mi někdo říkal, že druhé těhotenství žena snad ani nestihne prožívat. Musím mu dát za pravdu. Do chytré knížky o vývoji miminka jsem se podívala dvakrát, a to poprvé při krvácení v prvním trimestru  a podruhé, když mi doktor řekl, že už Ferda tlačí hlavičkou, tak jsem kontrolovala, jestli by už miminko v případě náhlého porodu přežilo. Jinak sleduju mé rostoucí bříško jako z rychlíku. Až je mi to líto, protože rozhodně vím, že více dětí neplánujeme. Proto když píšu tento deníček a koukám na kalendář, že zbývají 3 týdny do porodu, je mi nějak úzko. A tento stav je asi mottem pro celý uplynulý týden.

Obavy z péče o obě děti

Začínám se bát, a to nejen porodu, ale hlavně toho že mi to strašně rychle uteklo a já vlastně pořád nemám nic připraveno. Nevím, jestli jsem připravená strávit 4 dny bez Barušky (nejsem a nebudu) a hlavně, vím, tisíckrát omílané téma, ale já se normálně bojím toho, co přijde, až se vrátíme domů. Máme sice tatínka na jedničku, který se zvládne postarat o všechno, ale stejně. Dovolená jednou skončí a budu tu na obě děti sama. Navíc z Barušky je za poslední týdny největší mamánek na světě a nehne se ode mě na krok. Podle mě cítí, že se něco děje, protože takhle se nikdy nechovala. Ukládat do postýlky musím jen já, utěšovat jen já, pořád mě objímá, pusinkuje. A to ještě před měsícem byl vyvoleným číslo 1 tatínek. No, nervy pracují na plné obrátky.

Pracovní Velikonoční pondělí a vtipná hláška sousedovic chlapečka

Týden začal velikonočním pondělím, které jsme strávili tak trochu pracovně. Protože jsme žádné koledníky nečekali, vrhli jsme se na úpravu kytiček a přesazování. Jaké bylo naše překvapení, když pak zazvonil tříletý soused a jeho první slova byla „jé tati podívej, jaký tam mají bordel“:)) Na zemi papíry od kytek, hlína, mezitím Barušky lopatička (musela nám přeci pomáhat) a poházené hračky. Vrcholem asi bylo naše pracovní oblečení. No svátek jak má být, styděla jsem se ještě večer.:)) Bohužel jsem také večer zakončila těhotenskou nevolností, na záchodě jsem strávila půlku noci a druhý den jsem myslela, že mi tak špatně asi ještě nebylo.

Poslední kontrola u lékaře dopadla na výbornou

Ve středu jsem absolvovala úplně poslední kontrolu u lékaře, srdíčko v pořádku, takže mé obavy byly zbytečné. A byla jsem propuštěna z obvodní gynekologie a předána porodnici.

Oslava narozenin, setkání s kamarády

Zbytek týdne byl hodně hektický na zařizování soukromých věcí ve městě a víkend jeden z nejpohodovějších za poslední dobu. V sobotu jsme měli oslavu tatínkových narozenin s návštěvou velkého dětského hřiště a v neděli pak setkání s kamarády, které se protáhlo na celý den.

A co je v plánu tento týden? Zabalit tu tašku. Tak jdu na to :)

Na základě vyprávění uživatelek připravila Andrea Veselá.