banner

Co Evičku překvapilo na velkém ultrazvuku? Proč musela Jitka do nemocnice a jak si užila víkend na vandru? Pavla bsolvovala KTG vyšetření, co se dozvěděla? To všechno se můžete dočíst v aktuálním vydání Rodíme společně s BOL!


 

Sponzorem ONLINE projektu Rodíme společně s BOL je společnost Feedo.cz, která každé z pěti rodiček po porodu věnuje dárkový poukaz na nákup v hodnotě 1.000 Kč.

Rodičky rovněž obdrží NOVINKU vydavatelství Babyonline, publikaci Zdravé těhotenství.


 

Evasantos - 22. týden

Pracovní týden

Tento týden byl především pracovní. Jelikož v půlce příštího týdne konečně odjíždíme na dovolenou a moji práci za mě nikdo neudělá, měla jsem teď opravdu náročných 14 dní. Dny mi utíkaly jako lusknutím prstem a nebýt společné návštěvy UTZ, asi bychom se s manželem pomalu ani nepotkali. Krásný víkend jsem strávila u počítače, ale zdá se, že je vše nutné připraveno a že si to všechno teď vynahradím. Naštěstí to náš malej santos zvládl víc než dobře a moc mě v tomto týdnu netrápil.

Nezbytná návštěva lékařů

Během tohoto náročného týdne jsem si musela vyhradit i chvíli na návštěvu doktorů. Nejdříve jsem splnila a vyplnila kolonku v průkazce - návštěva obvodní lékařky. Moje lékařky je velice pečlivá a tak mi udělala kompletní prohlídku včetně odběrů na štítnou žlázu, popřála mi příjemné těhotenství a dostala jsem "razítko". Z druhé návštěvy jsem ale byla více v šoku! Můj doktor mě objednal na "velký" ultrazvuk do Brna a tak jsem chtěla poprvé ukázat mrně i manželovi. Přišli jsme do absolutně vydýchané místnosti, kde čekalo dalších asi 40 lidí (maminek a příbuzných), všude samý "pupek" dokonce i paní na recepci byla těhotná. A i když jsme byli objednaní na dvanáctou, ještě o půl jedné jsme čekali, a kdybych neseděla tak tam sebou nejspíš švihnu.

Šok na velkém ultrazvuku

Paní doktorka ale byla velice milá a na obrazovce jsme si mohli miminko krásně prohlížet, poslouchat srdíčko, potěšila nás informací, že je vše v naprostém pořádku a na samotný závěr nás šokovala naprosto jistým tvrzením, že čekáme holčičku! Takže náš jistej chlapeček, pro kterého jsme pracně a konečně našli vhodné jméno bude asi Apolenka .... mno i když je nám to oběma docela jedno, trochu vyjevení jsme z této změny byli oba dva.



Nepříjemné pálení žáhy

Jinak se cítím výborně, bříško už začíná malinko překážet, ale pořád je to spíš roztomilé, než nepříjemné. Čím mě ale mrňous úspěšně trápí, je nesnesitelné pálení žáhy. Jestli je pravda, že to znamená vlasaté miminko, ten náš (nebo naše) bude mít pořádnej ohon.

Val.J35 - 30. týden

Nepříjemnost v podobě zánětu močových cest

V pondělí ráno to na nijak zvláštní den nevypadalo. Potvoráci odešli s tatínkem do školky a pak odpoledne na trénink. Já si jen odpoledne postěžovala na píchání v podbřišku, ale nebrala jsem to jako něco vážného. K večeru jsem však bohužel zjistila, že mi dělá problém dojít si jen na záchod a večer už jsem měla jasno - chytla jsem zánět močových cest. Noc tak byla docela bojová, dokonce jsem i přemýšlela, zda by nebylo lepší na záchodě rovnou přespat.

Návštěva nemocnice a podepsání reversu

V úterý ráno vyrazili potvoráci do školky a já do nemocnice. Nechala jsem se tam odvézt celkem ochotně, neboť jsem správně vytušila, že tohle domácí lékárnou nevyléčím. V nemocnici mojí diagnózu potvrdili, ale šokovali mě oznámením, že si mě tam nechají. Vzhledem k tomu, že mi blbě sice bylo, ale v bezvědomí jsem ještě zdaleka nebyla, sekla jsem se a odmítla tam zůstat. Zato mizera manžel by mě tam klidně nechal. Podepsala jsem revers, vyfásla ATB a jeli jsme domů.

Ve středu mi ATB zabraly skoro okamžitě a tím pádem jsem se už cítila zase jako člověk. To však byla velká smůla pro mou drahou polovičku, protože jsem ihned na čtvrtek a pátek vymyslela bezvadnou zábavu - přestěhujeme obývák. Manžel litoval, že mě v tom špitálu přece jen nenechal.

Nápad přestěhovat obývací pokoj

Čtvrteční i páteční dopoledne proběhlo pracovně. V rámci mého hnízdění jsme skutečně přestěhovali obývák. Vzpomněli jsme si přitom i na nebožku Žofinu, když jsme za skříněmi našli její majetek. Jednu věc jsem ale nepochopila. Že kradla potravu a dělala si zásobinové skrýše..no dobrá, asi měla strach, že nastane hladomor. Ale k čemu jí byli hnusáci lepáci, bakugani a kousky lega nebo puzzle? To fakt netuším. Potvoráci však zajásali, když dostali zpět své věci.

Víkend strávený na vandru

Celý víkend byl ve znamení vandru. Nápad to byl samozřejmě můj, přeci nebudeme sedět doma, když má být krásně. Manžel měl sice jakési připomínky o bláznech a magorech, potvoráci ovšem jásali. Vidina víkendu, kdy bude dozor rodičů minimální, s tlupou ostatních dětí budou běhat po lese a padat do nedaleké řeky, případně do ohně, očividně zvítězila i nad jinak běžnou leností našeho chlapečka. Takže od rána, jen co v sobotu otevřeli oči, začali prudit, kdy že už pojedeme. Pravda, víkend nezklamal.

V neděli odpoledne jsme dovezli domů dvě úplně špinavé, zato ale spokojené a děsně utahané děti. Přibylo na nich několik modřin, šrámů a jiných podlitin. U Jirky jsem při svlečení a strčení do vany zjistila, jak krásně má odřený pomalu celý bok. Po dotazu, kde že se mu to podařilo, mi vysvětlil, že spadl z nějaké stráně a Jituška mu pomáhala nahoru. Co ovšem šokovalo mě, byla Jitka, která po vykoupání a zcivilizování totálně odpadla v 17 hodin přímo u stolu. Takhle utahanou jsem ji snad ještě nezažila, běžně je neunavitelná a vydrží víc než brácha. Takže jsme jí přenesli do postele a ona se vzbudila před 20. hodinou jen proto, aby si došla na záchod, nasoukala se do noční košile a znova pokračovala ve spánku. Nakonec, i když velmi brzy po nich, jsem odpadla i já, taky jsem toho měla dost.

Jezurka - 37. týden

Návštěva babičky přišla vhod

V úterý k nám přijela na nečekanou návštěvu babička Hlučínka. Holky byly nadšené a užívaly si. Já si zase užívala, že nemusím nic dělat, babička mi se vším pomáhala, hlavně se chvíli postarala o malého draka a já si mohla odpočinout. Ne že bych byla tak unavená, ale nejlepší poloha je pro mě teď vleže na gauči nebo na rehabilitačním balonu.

Promoce švagrové a výlet do Ostravy

Ve čtvrtek jsme s broučkem absolvovali poslední velkou cestu před porodem – švagrovka měla promoci na VŠB v Ostravě. Vyjeli jsme brzo ráno a cesta tam i zpět byla bez problémů. Verunka sice vydržela v aule jen asi 20 minut, potom už z nudy tančila, zpívala, lezla po sedačkách, tleskala a upozorňovala na sebe výkřiky: „oujéé kimpasibl“... Nepomohlo ani jí zacpat pusinku sladkostmi. :) Tak jsme nakonec sledovali druhou půlku promoce v přímém přenosu na chodbě. Bylo to moc hezké. Eliška s Verunkou měly pro tetu malé kytičky. Nakonec se celá rodina venku vyfotila a byli jsme pozvaní na slavnostní oběd. Po cestě jsme ještě navštívili prababičku. Výlet byl fajn, přesto jsem byla ráda, že už jsem večer doma.

KTG a poradna ve 37. týdnu

V pátek jsem absolvovala další poradnu – zatím mám pořád jen 13 kg navíc, takže mé obavy, že přibírám nějak moc, se nepotvrdily. I tak se cítím jako malý tank. Na kardiotokografu je všechno v pořádku, křivka je v normě, srdíčko bije hezky pravidelně a stahy zatím nepravidelné. Zato porodní cesty už se chystají, na 1cm otevřené a zkracuje se čípek.

Vyšetření v poradně asi vyvolalo v pátek večer silné poslíčky – pravidelně po 10 minutách. Tentokrát jsem se nenechala nachytat, zkontrolovala tašku do porodnice, dopsala porodní plán (více na http://www.tehotnicek.cz/denicek/24544/clanek/57), vytiskla a šla si dát horkou sprchu, po které se všechno zklidnilo. Mimčo je velmi poslušné, tatínek si s ním domluvil, že se ještě rodit nebude, protože má přes víkendy plno práce s přestavbou obýváku u švagrovky.

Víkend a návštěva kamarádky

O víkendu k nám přijel kamarád, který pomáhá manželovi s přestavbou. Byli tam vždy celý den, takže jsme zůstaly s holkami samy. Eliška je moc šikovná a pomáhala mi hlídat Verunku. Miminko se zklidnilo a snad se zatím na svět nechystá. V neděli nás navštívila kamarádka s Kubíčkem, který je jen o něco mladší než Verunka a pěkně si spolu pohráli. Kamarádka mi ochotně nabídla, že kdykoliv pohlídá holky, kdybych jela do porodnice.

Do porodu nám zbývají asi 3 týdny a 3 dny. Pokud se brouček stihne narodit tento týden do pátku, bude blíženec, jinak bude ve znamení raka.

Na základě vyprávění uživatelek připravila Andrea Veselá.

Sdílejte stránku

Předchozí článek:

Červen 2012 / 4

Následující článek:

Červen 2012 / 2

Červen 2012 / 3 - diskuze

Holky, jste samé překvapení. Evičko, snad ta holčička bude už jasná. Přeci jenom, člověk nikdy neví, co se 100% vyklube

Jituš, nemám slov. Nechápu, kde bereš Ty hromady energie a jak to všechno zvládáš

Pavli, krátí se to. Kamarádka dnes odjela do porodky a to měla termín až 7. července. Tak ať miminko ještě posečká v bříšku a vychutnáte si ještě dosytosti tento kouzelný stav

Jinak Vám holky nezávidím... ta horka Já loni úplně umírala, když byla vedra.
Evi - teda to je opravdu překvápko! A co věci? Už máte nakoupeno pro chlapečka? No ono by to naštěstí nevadilo, přeci jen holčička v modrém být klidně může, horší by to bylo naopak :))
Snad už holčička zůstane holčičkou :))

Jituš - ty jsi drak.

Pavli - tobě už se to krátí a hrozně moc ti to sluší! Tak se opatruj a odpočívej, když to jen trochu půjde.
Evi, tomuhle říkám překvápko. CO rodina, taky se s tou novinkou tak rychle sžili?

Jitko, vandr byl parádní, už se těším až budu moct s dětmi taky vyrazit pod stan.

Pavli, držím moc moc palce, aby mimi v bříšku ještě chvilku posečkalo, i když už se hrozně těším!!! Holky jsou na fotkách nádherné a ty vlastně ani nevypadáš na finiš, mně se zdá, že já jsem měla to břicho dvakrát větší.
Tak ještě pořád nejsem ve stavu že vám to těhotenství závidím

Evi chápu že to byl šok, to by pro mě byl taky:) Ale nevadí, Apolenka je nádherné jméno a mezi námi, holčičky jsou lepší na přebalování

Jitko , ty jsi nezmar. Místo do nemocnice jít na vandr, no, lecjaká mladá maminka by ti mohla závidět tu vitalitu a energii.

A Pavli, na tebe už já myslím téměř denně, tak doufám že nám dáš vědět KDYBY NĚCO. Utíká to jako voda

Poradna

Období vzdoru?
avatar Siry 16. 07. 2025

Dobrý den, nevím zda se to řadí mezi období vzdoru, protože Peťa (v srpnu 3 roky) byl vždycky svéhlavý a vše dělal po svém. Jinak, než by udělal kdokoliv z nás, nebo kterékoliv jiné dítě. Je hodně akční, neposedí ani u jídla a když už ho tedy přemluvím, tak alespoň houpe nohama, nebo listuje knížkou. Rád hází věcmi, od malička vším a je těžké ho to odnaučit, ale je fakt, že hází velice dobře. A i když to zní jako ADHD, nemyslím si, že je to náš případ, protože když se s ním učím logopedii nebo čtu knížku, nebo dělám jakékoliv jiné aktivity tak u toho vydrží i hodinu v kuse. Nevím, možná se mílím, spíš to tak cítím. Učíme se logopedii už od 1 roku, protože má oboustranný rozštěp rtu i měkkého a tvrdého patra. S tím by to taky nemělo souviset je to jen kosmetická vada. Vše zvládá s přehledem. Spíš mě teď trápí to, že minulý týden začal hodně zlobit ve školce (v malé skupince dětí). Chodí tam už 3 měsíce a teď znovu hází věcmi (to už přestal dělat) i po dětech, plácá děti, dělá naschvály, nechce chodit spávat s ostatními dětmi a neposlouchá, paní učitelky jsou mu pro smích i když se zlobí. Nejde to ani po dobrém, ani po zlém. Někdy chytne amok, že brečí když není po jeho a kdybych neodvedla pozornost někam jinam tak brečí třeba celé hodiny. Někdy ani odvést pozornost nestačí. Když se uklidní, tak mu to vysvětluji a on poslouchá a sám řekne ,,ne, nedělá se to, nejde to. Ovšem neuběhne ani 5 minut a jsme tam kde jsme byli. Pokud je to tedy období vzdoru tak prosím alespoň o potvrzení. Nechci to podcenit, pokud by to bylo vážnější, chci to řešit za včas tak jako když jsem řešila vše kolem rozštěpu. Předem moc děkuji za zpětnou vazbu. S pozdravem Sarah Člupná.

Dobrý den, podle popisovaného chování vašeho syna se s největší pravděpodobností jedná o projevy období vzdoru. V této době se dítě teprve učí pracovat se svými emocemi a zvládat je, jeho psychika není ještě dostatečně rozvinutá,  aby je mohlo zvládnout rozumově. K dítěti je potřeba přistupovat laskavě a trpělivě se současným nastavováním hranic a pravidel,  vytvořit mu bezpečné a přijímající prostředí. Projevy chování mohou zhoršit či posílit prožívané zátěžové situace jakou je například nástup do školky.  Adaptační reakce může být i odložená a v plné míře se projeví teprve potom co si dítě uvědomí,  že školka není pouze hraní si v dětské herně,  ale že se jedná o jakousi dětskou povinnost ( obdobu zaměstnání). Zároveň pobyt ve školce klade na dítě také nároky sociální ve formě rozvoje vztahů s cizími dospělými a vrstevníky a rozvoj kooperace s nimi. Dobré je předávat si vzájemně se školkou zkušenosti, které postupy a metody se vám u syna osvědčily a co u něj zabírá,  například zmiňované odvedeni pozornosti.  Velmi pěkně postupujete,  když se synem po jeho uklidnění situaci probíráte.  Doporučila bych vám se hodně konkrétně zaměřit na chování,  které by syn dělat měl,  které je požadované a pouhou snahu o něj velmi ocenit. Neříkat si tedy pouze to, co by dělat neměl, co je špatně. Dítě totiž často neví,  jakým jiným chováním by to nežádoucí mělo nahradit. Můžete využít přehrávání různých situací s pomocí hraček, na trhu jsou i různé dětské knížky určené k rozvoji rozpoznání a porozumění emocím a k práci s nimi a jsou i pro takto malé děti s hodně obrázky a názornosti.  
 

Ohledně rozštěpu rtu a patra se do budoucna bude jednat o spíše kosmetický problém ( i když se již dá velmi dobře řešit a nebude na synovi jistě nic poznat), avšak předpokládám,  že syn v raném dětství zřejmě podstoupil a ještě bude postupovat určité lékařské zákroky možná spojené s operací v anestezii. Tyto rané zážitky, i když jsou nevědomé, se mohou promítnout do vývoje křehké dětské psychiky a projevit se například vyšší dráždivostí dítěte či specifiky v chování při zátěži, které by však postupně měly odeznít. 
 

Ohledně podezření na ADHD se jedná o diagnózu psychiatrickou, kterou by měl rozhodnout dětský psychiatr,  v naší terminologii se používá pojem porucha pozornosti s hyperaktivitou nebo hyperkinetická porucha chování (ADHD je pojem užívaný v americké klasifikaci nemocí). Tuto diagnózu psychiatr obvykle neuzavírá před šestým rokem věku dítěte,  pokud tedy projevy nejsou extrémně silné.  Jinak se totiž může jednat jen o přirozený vývoj a zrání nervového systému,  kdy se dítě jako hyperaktivní může jevit, ale " vyroste z toho", jak se říká, právě přibližně do věku šesti let. Postupně se můžete snažit prodlužovat dobu zaměřené pozornosti i u aktivit, které syna tolik nezajímají,  strukturovat čas na dobu volné hry a nějaké povinnosti. Přirozeně tuto schopnost trénujete také procvičováním logopedie. 
 

V případě prohlubování výchovných obtíží ve školce bych doporučila zkusit se obrátit na Pedagogicko-psychologickou poradnu k posouzení možnosti nějaké podpory ve školce,  případně k doporučení kontaktovat další odborníky či výchovná doporučení. 
S pozdravem Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog

 

Vybraná anketa

Souhlasíte s omezením odkladů za současného zrušení přípravných tříd?

18 %
6 hlasů

76 %
26 hlasů

6 %
2 hlasy

Celkem hlasovalo 34 unikátních návštěvníků

Diskuze 0

Mohlo by vás zajímat

Knihy vysoce hodnocené odborníky i rodiči zaštiťuje matka-lékařka Jana Martincová.

Zdravé těhotenství

těhotenství
Unikátní publikace pro těhotné i šestinedělky věnující se současně zdravé výživě, zdravému vaření krok za krokem a zdravému cvičení před, v průběhu těhotenství i po porodu. O tom nejdůležitějším, co rozhoduje o zdraví Vašeho miminka! Zkuste to!
cena pouze u nás: 199 Kč
Zdravé těhotenství