Září/3 - termín porodu se blíží

• Lenižurka - byla na pravidelné kontrole u lékaře, miminko je velké. Co navrhl lékař?
• Amálie - už má sbalenou tašku do porodnice, často jí tvrdne břicho, termín porodu se blíží.

Těhotenství aktuálně

V úterý jsem byla na pravidelné kontrole na gynekologii, poprvé mi už natáčeli i monitor s ozvami a kontrakcemi, a tak to teď bude už každý další týden. Pan doktor mě pro tentokrát ušetřil lezení nahoru na křeslo a jen prohlédl mimi ultrazvukem. Ani mi raději neřekl, kolik mu vychází hmotnostní odhad mrňouse a povídal, že by to viděl tak, že by se nečekalo na 40. týden (termín), ale po 38. by se porod asi měl vyvolat, abych mohla v pohodě odrodit, protože je drobeček o dva týdny napřed od průměru (jak jsem již zmiňovala v povídání předchozích). Takže já začínám pomalu, ale jistě plašit, co všechno je potřeba teda ještě URČITĚ stihnout. Peru ve velkém a to žehlení, co mě čeká, mě teda dost děsí.

Hlavně musím do další kontroly rozlousknout dilema jakou porodnici zvolit kvůli kontrolám příštím.

Břicho vyrostlo po tom jednom týdnu snad o dalších minimálně pět centimetrů. Ani nevěřím, že patří k mému tělu. Povolené chrupavčité spoje v pletenci pánevním taky dokážou potrápit a pěkně mě bolí, když se nějak divně hnu, když chodím, nebo jenom když dosednu na záchod. V tu ránu mám dojem, že už mi to mimčo snad chce samo vylézt, jak tlačí na celý spodek. Ale to dělá i po většinu dne.

Nicméně – potřebuju jít ještě nutně kamarádce 27. září na svatbu, takže do té doby musím vydržet dva v jednom (!). Prosím, prosím, smutně koukám...:D

Přeji vám úspěšný týden a málo stresu,
Leňule

Tvrdnutí břicha v těhotenství

No taky mi začalo pěkně tvrdnout břicho, jakákoli činnost mě natolik unaví, že mi hned ztvrdne a musím si říct a dost, lehnout si, natáhnout nohy a odpočívat, jak začne malá kopat, je to znamení, že už je volněji. :-) No a když se rozhodne, že prokopne i beton, tak to si pak opravdu "užívám" ty pravé chvilky mateřství.

Dokonce už mě sem tam píchne v břiše a jednou mně asi přišli poprvé ti bájní poslíčci... Najednou tvrdé břicho, píchání, probíjení, jak kdybych byla pod proudem, no už jsem myslela, že pojedeme autem rovnou do nemocnice, ale paní doktorka mi říkala, dokud nic neteče nebo není nic pravidelného, nemá cenu nikam jezdit. A tak se stalo. Doplazila jsem se domů, lehla, dala magnesium, napila se a polevilo to.

Manžel už je nervóznější než já. Já jsem v klidu i v křeči, tak se tomu jen směji. Stále byl nervózní, že všichni okolo rodili dřív a že nemám nachystanou ani kabelu do porodnice, tak jsem se nad včerejší příhodou zamyslela i já a na druhý den jsem si tu kabelu teda zabalila. Kromě toho jsem začala i prát na miminko, ať je doma vše připraveno a klid. A hlavně abych měla klid i já, že je vše hotové. Je to komedie, stále chodíme kolem sušáku a okukujeme, jak jsou ta bodyčka a oblečky malé, stále nemůžeme uvěřit, že budeme mít něco tak malinkatého doma.

Taky jsem si říkala, že si ještě před porodem ostříhám nehty na nohou. No neostříhám, už to nejde. :-D Tak co, zas tak dlouhé je nemám, však ruce stačí. ;-)

Termín mám 24.9., tak už opravdu moc nezbývá, takže ležím a čekám dál a kdo ví, jestli ještě budu příští týden psát deníček, ale asi nebudu trhat partu a ještě si to o týden protáhnu, aby tu moje spolupisatelka nebyla tak sama. :-)

Mějte se hezky pa Amálka