Dvě maminky odnesly výkyvy teplot nachlazením. Naštěstí se z nachlazení nevyklubalo nic horšího.
-
Lenižurka - odběr plodové vody nakonec nepodstoupila, doktor jí nabídl jiné řešení
-
MikeFree - po vysazení magnézia jí začalo tvrdnout bříško, na porod však stále čeká
-
Amálie - se poprala s nemocí a moc si užívá pohyby miminka, které jsou čím dál citelnější
-
Renie - už je připravená na porod a teď už jen čeká, až bude připravené i miminko
Sponzorem ONLINE projektu Rodíme společně s BOL je
značka Linola, která každé z pěti rodiček věnuje kufříky s produkty pro miminka.
Společnost Hipp maminkám věnuje kosmetické taštičky.


Rodičky rovněž obdrží publikaci vydavatelství Babyonline Zdravé těhotenství.
Společnost GS věnuje maminkám těhotenské vitamíny s vysokým obsahem kyseliny listové GS Mamavit a přípravek proti nadýmání v těhotenství Noball. 

|
Lenižurka (26 let, 19. týden, druhorodička)
Ahoj holky,
náš týden byl dost formovaný těmi markantními změnami počasí, což docela silně působilo i na mou psychiku a tělesnou schránku. Sára by taky mohla dělat barometr, protože její změny nálad byly takové, že bych ji občas někomu ráda nechala a ujela tisíc kilometrů daleko. Ne však na dlouho. Ač mě dokáže pořádně vysát, stejně tak mě dokáže i nabít, takže je nakonec dosaženo určité rovnováhy. V nejhorším sním nějakou tu čokoládičku, dortíček...:D
V úterý jsme jeli s manželem do Karlových Varů na ultrazvuk rozhodnuti nechat si udělat odběr plodové vody. Předcházela tomu strašná spousta otázek z jeho strany, protože měl velikou obavu z toho, co se bude dít po tom zákroku (co kdybych musela třeba nečekaně udělat nějaký hloupý pohyb kvůli Sárince a došlo by k potratu). Ani jsem se mu nemohla divit, sama jsem pokaždé, když o tom odběru doktor hovořil a nabízel mi ho, měla pochyby a snažila jsem se potlačit slzy, co se mi chtěly kutálet z očí. Na ultrazvuku bylo vše z fyziologického hlediska v pořádku. Tedy až na jednu malou cystu v mozku, jejíž velikost je nutno hlídat, ale nemáme se ničeho obávat, že to je v tomto stádiu docela běžné, tak uvidíme. Mimík vypadá na 380 g, což je v tomto týdnu poněkud víc, než je průměr. Uf. Výstupem celého vyšetření byl obrovský kámen, který nám spadl z hrudi ve chvíli, kdy jsme se dozvěděli, že na klinice dělají odběr krve matky, dle kterého lze vývojové vady určit také, a tudíž není potřeba invazivního zákroku. Bohužel není tento odběr hrazen pojišťovnou, a tak to vypadá, že letos sice nepojedeme nikam na dovču, ale komu by tohle vadilo, když je teď nejdůležitější, aby se náš chlapeček narodil jako zdravé miminko... Zbytek našeho společného odpoledne v KV byl moc příjemný a mně dělalo hrozně dobře jen tak se procházet po ulici a pozorovat ten šrumec. Po pozdním obědě v čínské restauraci (psali „nejlepší v KV“, tak snad to znamenalo, že vaří z masa, které inzerují :D), jsme zajeli do Ostrova pro zákusky do vyhlášené cukrárny, doma si na chvilku zdřímli a jeli si vyzvednout naši malou ke tchýni, kde jsme ty dortíky spořádali.
Ve čtvrtek jsem musela konzultovat výsledky vyšetření u svého gynekologa, takže jsme šly společně se Sisi. Ta chtěla pořád jít prozkoumat všechny ty jeho technické vymoženosti v ordinaci, já ji nepustila, za což jsem samozřejmě sklidila bouřlivou rekci a aspoň už nás tam pak déle nezdržovali. :D
V pátek jsme jeli se Sár dopoledne zas plavat. Jediným mráčkem na téhle aktivitě se stal moment, kdy mi moje dítě omylem zaplulo nečekaně pod vodu, jelikož mi z pantu vypadlo mé povolené rameno. Ještě, že je malá zvyklá na nahodilé akce tohoto typu. Jenže z mé strany je to většinou plánované a tohle mě dost rozhodilo, když jsem ji viděla, jak na mě kouká s vykulenýma kukadlama, pusou upouští bublinky... Rameno mě bolelo ještě dva dny. Sára vypadá, že je bez újmy. :D
Nedělní den byl báječný. Malou si vzala babička, protože se s ní chystala na nějakou dětskou akci v parku a vzala si ji už na sobotní noc, takže jsem měla hned od nedělního rána hroznou pohodu. Kolem poledního jsme se sebrali a vyjeli s manželem a tchánem na kola na menší dvacetikilometrovou projíždku kolem Ohře.

Důležitým bodem pro mě byla zastávka v Perštejně na oběd. Na řízek s řeckým salátem jsem si dala ještě zmrzku a hurá do kopečka za babi na chalupu do Krupice. Převýšení nám to na Sporttrackeru pak napsalo cca 200 metrů na těch asi čtyřech kilometrech. Chudák můj muž. Sama bych tohle nešlapala ani omylem a on mě táhl za sebou na gumě:D Teda ne, že bych taky nešlapala jako ďas, ale rozhodně to bylo prd proti tomu, co vezl Fanda:-X

Při zpáteční cestě jsme se stavili podívat se na ten dětský den, pak rychle domů, vykoupat, udělat véču a pak už se nám vrátila dcera, takže klasika.
Řeknu vám ale, že ač se mi to dřív nezdálo, takový jeden den, kdy se dva věnují jenom sobě, je zkrátka nutnost pro udržení zdravého rozumu rodičů. Koneckonců i na dítě se pak přenáší vnitřní nalazení maminky a tatínka. Děti jsou jako zrcadla.

Těhotenské pocity
Hematologické vyšetření naštěstí nepotvrdilo sklon k trombotickým stavům s tím, že mám pouze heterozygotní mutaci MTHFR. Jupí...
Žíly na nohách se mi jinak hlásí docela silně, tak to mažu aspoň Antistaxem a nechám si napsat punčochy. Letní těhotenství jsem si kvůli tomuhle nikdy nepřála. Ale třeba bude celé léto ošklivo a zima. :DD
Přeji vám krásný týden plný lásky a pohody:-)
Léňa
MikeFree (24 let, 38. týden těhotenství, prvorodička)
Ahojky,
tak další týden za námi a co je důležitější, už jen asi tak dva před námi. Tedy alespoň doufám, protože na kontrole u paní doktorky byl stav nezměněn, i když po vysazení magnesia se trochu zhoršilo tvrdnutí bříška, očividně to nijak nenapomohlo přípravě na porod. Takže začala hrozná vedra a já sotva chodím, sotva funím, takže se stále doma nudím ideálně v poloze ležmo s nohama nahoru.
V úterý jsem byla opět na cvičení, které mne vždy z té mé letargie trochu vytrhne. Probírali jsme porodní plán a takové ty podobné věci, abychom věděly, co a jak v porodnici, i když mi většina z toho přijde jako hloupost. Nejvíce jsem se pozastavila nad odběrem pupečníkové krve, tedy spíš přítel se pozastavil, že by se mu to líbilo, ale nakonec se nic konat nebude, protože cena mi připadá zbytečně vysoká, i když kdoví, jak si to budu vyčítat, kdyby náhodou byla malá nemocná. No pořád nějak nevím. :-(
Ve středu jsem byla na monitoru a prohlídce, kde, jak už jsem psala, se nic zvláštního nezjistilo. Každopádně Kristýnka dala najevo, že ji ten monitor rozhodně rozčiluje, protože vždy když jsme ho nastavily, tak do toho kopla a byly jsme tam kde na začátku. Srdíčko je v pořádku no a kontrakce...žádné.
Tedy jediné, co mi zůstává, jsou oteklé nohy, pálení žáhy, stupňující se bolesti kyčlí, když ležím...a další těhotenské radosti.
Naštěstí už moje mamka nevydržela a nabídla mi pomoc v domácnosti, takže jeden den přišla a pomohla mi s úklidem, povlékly jsme postýlku a hlavně mi pomohla s žehlením, které je pro mne s natékajícíma nohama jako mučení.
V pátek už jsem si dělala naděje, že když se blíží takové velké bouřky, že třeba by ta změna tlaku mohla popohnat malou ven a tak jsme na ně nadšeně čekali. Průtrž mračen dorazila, ale malá si toho ani nevšimla, takže můžu doufat dál.
A já doufám a doufám a ono nic, tak snad už se tento týden alespoň něco málo začne dít.
Pěkný týden přeje Míša:-)
Amálie (30 let, 21. týden těhotenství, prvorodička)
Ahoj BOLky,
další týden utekl jako voda, a tak sepisuji, co se událo.
Tenhle týden byl pro mě takový smíšený. Měla jsem náročný víkend v zahraničí a docela mě to vycuclo, a tak když mě v pondělí lehce ofouklo to jejich předpovídané polojasno, tak jsem najednou měla "knedlík v krku" a bylo zle. Najednou jsem zjistila, že život bez "drog" je opravdu neštěstí...Říkala jsem si, to nebude tak hrozný, to zvládnu a to i přes to, že mi v práci říkali, že to asi nebude lichotit, ale že vypadám hrozně, ať jdu domů... :-D No ale večer se to vždycky všechno sečetlo, a tak jsem začala googlit, co teď. Nejsem zas tak dámička, tak jsem si říkala, na doktora to nebude, já nachlazení mívám náročné i normálně, takže jsem se vydala cestou přírody do boje proti nemoci. Čili čaj, čaj, čaj, čaj a čaj. Od kamarádky jsem dostala jednu krabičku těhotenského a říkala jsem si, cha k čemu mi to bude a jak jsem za něj byla ráda! Pila jsem litry čaje a dostavila se i rýma, no super, odchází to... No to jsem si myslela. Přišel kašel! V půlce týdne jsem byla tak zahleněná a přehřátá, že už jsem zoufale pokukovala po krabičce paralenu. Venku padaly teplotní rekordy a já se potila v posteli, no sakraaa. Musím se přiznat, večer jsem podlehla a jeden paralen si dala. Nevím, jeslti placebo, ale zabral, ulevilo se mi a ráno mi bylo trochu líp. Druhý den se pohádka opakovala... No a třetí den už jsem si řekla, že je to opravdu lepší a zůstala u toho čaje s medem a citronem a nepodlehla tomu poslednímu kousku, co se na mě z platíčka tak hezky koukal. Čím míň chemie, tím líp, snad moje malá v břiše moc netrpěla. Ale po proleženém víkendu musím uznat, že nemoc jsme spolu přepraly!!
To bylo spíš negativum týdne. Tím, že jsem byla nemocná, tak jsem tenhle týden jako jediný nepřibrala, hlad moc nebyl, snažila jsem se to dohánět ovocem v předimenzovaném množstí, že jsem se chvílemi bála, že ze mě bude opice, každé ráno jsem kontrolovala v zrcadle, jeslti mi z banánů, melounů, nektarinek, meruněk, borůvek, jablíček a malin nenaroste ocas nebo chlupy v obličeji. :-D Naštěstí ne, uf.
Pozitivum tohoto týdne bych měla taky jedno velké. Možná bych to přirovanala k těm krásám mateřství, co mi všichni slibují, že by měly přijít. To motýlčí šimrání, které jsem poprvé s pochybnostmi cítila v 15tt už se začalo kombinovat s kopáním. Ano, miminko se mění ve fotbalistu. Nemůžu se vynadívat na ty pohyby břicha, když hraje zápas. Furt mi hlava nebere, že tam někdo opravdu je! Sem tam zašimrá, sem tam výkop, no to je teda fakt super zázrak přírody!
Děkuju za každé ráno, kdy se tam malá převaluje a kope a kope a já vím, že je v pořádku a zdraví mě ze svého dočasného vězení.
Hezký zbytek týdne :-) Amálka
Renie (28 let, 37. týden těhotenství, prvorodička)
Ahoj všichni!
Od pondělí jsem začala s lehčím úklidem našeho bytu. Začala jsem si přebírat oblečení a skládat ho do skříní. Člověk až žasne, kolik nashromáždí zbytečností za tu dobu, co v bytě bydlí. Uvědomila jsem si, že některé kusy oblečení jsem koupila a vůbec jsem nevěděla, že je tady mám. Vše, co jsem nenosila už delší dobu, letělo do pytle pro charitu.
V úterý odpoledne jsme měli domovní schůzi. Volil se tam nový předseda a výbor. V naší bytovce žijí převážně starší lidé. K těm mladším patříme my, jeden soused s přítelkyní a můj bratranec s přítelkyní. Jinak všem dalším obyvatelům bytovky je nad 45 let. Předsedkyně chtěla předat žezlo někomu mladšímu. My jsme se tomu vyhnuli, protože moje bříško hovořilo za vše. Budeme mít jiné starosti a řešit tady nějaké opravy a sousedské hádky, tak na to fakt nemám nervy. Když schůze skončila, tak jsme si s manželem zajeli na večeři. Po večeři jsme se stavili k mojí mamince. Když jsme přijeli domů, tak manžel okamžitě usnul. Já jsem teď noční pták, tak jsem začala zase s úklidem a začala jsem si skládat věci, které budu potřebovat do porodnice. Do postele jsem se dostala až hodně po půlnoci.
Ve středu ráno jsem se probrala s bolestí v krku. Švagrová někde chytla angínu, tak asi na mě nějaký ten bacil skočil. Nevím, jestli to byla přesně angína, protože jsem k doktorce nešla. Vždycky jsem nemocná, když se rychle změní teploty. Středu jsem strávila v posteli, protože jsem byla nepoužitelná.
Ve čtvrtek jsem se pustila do třídění svých a manželových papírů. Protřídila jsem, co je zbytečné schovávat a to, co je důležité, jsem utřídila do šanonů. Dokonce jsem si dala takovou práci, že jsem vytiskla seznamy, co ta složka obsahuje. No prostě, moje lehce puntičkářsko-perfekcionalistická povaha se zase vyloupla na světlo :-) Večer jsem pomalu začala balit tašku do porodnice. V tašce už mi chybí akorát věci, které musím sbalit těsně před odjezdem do porodnice.
O víkendu jsme stihli pár návštěv. Zajeli jsme k Tondovým rodičům, protože až se narodí Tobík, tak nevím, kdy se k nim dostaneme. Navíc už mi cestování autem nedělá nějak dobře. Toník měl v sobotu noční, tak mě nechal přespat u mamky. Když jsme tam přijeli, tak se mamka zděsila, jak mi za ten týden padlo bříško dolů, a prorokovala mi, že do dvou týdnů je Tobík venku. Tak jsem zvědavá, jestli jí ta její věštba vyjde :-)
V sobotu jsem si poprvé všimla toho, že mi začínají natékat nohy. Je to dost nepříjemné v tomhle vedru. Takže tenisky budu muset na nějaký čas odložit a volné pantoflíky to jistí!
V neděli se mi udělalo nějak špatně. Spustila se mi rýma a ta rýma měla za následek to, že mi zalehlo jedno ucho. Takže mi teče z nosu a ještě prdlajs slyším. K večeru se mi udělalo nějak špatně od žaludku. Potom jsem zjistila, že mě pobolívá břicho podobně jako při menstruaci, takže jsem asi měla poslíčky, které po chvilce přešly. Nemůžu to říct s jistotou, ale myslím, že už se malý tak nějak chystá ven. Několikrát za den jsem cítila, že malý naléhá hlavičkou na překážku v děloze.
Uvidíme, kdy se uráčí na svět. On to musí vědět nejlíp, jestli je připravený. Já už připravená jsem, protože to těhotenství začíná být únavné, hlavně v těchto vedrech. Tento týden pořád kontroluju, jestli mi náhodou nepraskla plodová voda. Je to první těhotenství a já přece jenom nejsem jasnovidec a nevím, jestli mi nejdřív praskne voda nebo budu mít jako první kontrakce. Kdo ví…
Mějte se krásně a užívejte sluníčka!
Renata
Související články
Září/4 - Lenižurka porodila. Kdy porodí Amálie?
Lenižurka porodila. Kdy porodí Amálie? Co se dozvěděla na pravidelné kontrole u lékaře?
Duben/5 - divadlo, koncert, těhotenské cvičení
Beruska byla na kontrole a ona i miminko jsou v pořádku, také zvládla návštěvu divadla. Lenižurka si tento týden velmi užila, zúčastnila se gospelu i koncertu Robbieho Williamse. MikeFree se konečně dostala na hodinu těhotenského cvičení, jak se jí líbilo? Amálie si užívá prvních "kopanců" od miminka, na které odpovídá škrábáním bříška. Renie už má nachystanou hromadu věcí pro miminko a moc se těší na jeho příchod.
Duben/2 - už žádné bolesti zad, návštěva kina a plesu, porod kamarádky
Beruska se díky fyzioterapeutce zbavila bolestí zad a moc si užila fotbalový zápas syna. Lenižurka byla celý víkend bez Sárinky, návštívila For Kids a s manželem zvládli kino i ples. MikeFree se cítí čím dál tím lépe. Rodina už je z nadcházejícího porodu jak na trní. Amálie oznámila těhotenství šéfovi i kolegům v práci. Jak to přijali? Renie vzpomíná na kamarádčin porod a při hlídání Honzíka ji trochu jímá hrůza.
Červenec/3 - úmorná vedra
Lenižurka si užívala krátkou dovolenou na Lipně, dokonce si zajezdila i na kole. Amálie se těší až pominou tropická vedra, předtím se ale chystá provětrat nové plavky.
Červenec/1 - Sára na JIPce
Tento týden byl zvlášť pro Lenižurku náročný. Přesvědčila se ale o tom, že má rodinu, na kterou se může bez obav spolehnout. Zažili velké obavy o 18ti měsíční Sárinku, která musela na JIP do nemocnice. Amálie bojuje s pícháním injekcí na ředění krve, kvůli miminku je statečná.
Červen/4 - glukózový zátěžový toleranční test, náročný týden
Lenižurka si užila pár stresových zážitků s autem, ale vše bravurně zvládla. Amálie absolvovala zátěžový glukózový toleranční test, koncem týdne skončila v nemocnici s podezřením na zánět močových cest.
Červenec/4 - šití dle vlastních návrhů, adrenalin
Lenižurka se chystá začít s šitím oblečení dle vlastních návrhů, proto si objednala overlock. Amálie si zažila adrenalinový nápad, když se rozhodla polekat své kamarádky. Co se stalo?
Září/3 - termín porodu se blíží
Lenižurka byla na pravidelné kontrole u lékaře, miminko je velké. Co navrhl lékař? Amálie už má sbalenou tašku do porodnice, často jí tvrdne břicho, termín porodu se blíží.
Duben/4 - ve znamení Velikonoc
Beruska už začíná být unavená, v noci nemůže pořádně spát a to ji zmáhá. Lenižurka s manželem oslavila výročí seznámení a užila si víkend v Jizerských horách. MikeFree byla na kontrole, kde jí paní doktorka sdělila, že malá už má přes 1900 g. Amálie má prima kamarádku, která jí pomáhá s výbavičkou pro miminko. Renie - pokračovala v nákupech věcí pro miminko a doma zvládli i zabijačku
Srpen/3 – setkání se zpěvákem, těhotenské nevolnosti
Lenižurka si pochvaluje změnu počasí, zvládla ušít závěsy a měla akční týden. Amálie opět trpí těhotenskými nevolnostmi, ke kterým se přidalo i nepříjemné pálení žáhy.
Duben/3 - kontroly u lékaře, UTZ, screening
Beruska si domů pořídila nové zvířátko, roztomilého křečka a také má vylepšenou koupelnu. Lenižurka - má za sebou prvotrimestrový screening, který nedopadl nejlépe, musí na další UTZ. MikeFree už má vyhlídnutý kočárek a pomalu se chystá na jeho koupi, zatím zůstane u rodičů. Amálie se stále ještě nezbavila nevolností a proto jí lékař vzal krev na jaterní testy. Renie byla na pravidelné kontrole u své lékařky, miminko už je hlavou dolů a váží 1760 g.
Květen/3 - porod, odběr plodové vody, kontroly u lékaře
10.5. se Berusce narodil syn Tobiáš. Četli jste už jaký byl její porod? Lenižurka se pro jistotu chystá podstoupit odběr plodové vody (amniocentéza). MikeFree již netrpělivě vyhlíží porod, na poslední kontrole u lékaře se nic nechystalo. Amálie si koupila nové těhotenské oblečení, ve kterém se cítí příjemně. Renie začala hodně myslet na porod, zažívá strach z neznámého.
Březen/1 - tvrdnutí bříška, nevolnosti i první výlet na kole
Maminky za sebou mají další týden. Berušku trápí těhotenské neduhy, Renie začala cvičit záda, aby se vyhnula bolestem, Lenka si užila první letošní projížďku na kole, MikeFree se podrobila testu na těhotenskou cukrovku a Amálie už má svou těhotenskou průkazku.
Březen/2 - Gastro hockey tour, ples i vybrané jméno pro syna
Beruska pomáhala manželovi s přípravou charitativní akce, která měla velký úspěch. Lenižurka poprvé nechala dcerku přes noc u babičky a užila si podnikový ples. MikeFree už má doma vše téměř hotovo a těší se na návštěvu příbuzných. Amálie se stále ještě nezbavila těhotenských nevolností, i když už jí je občas lépe. Renie s manželem vybrali jméno pro jejich syna, bude to Tobiáš.
Únor/1
Maminky prožily zajímavý týden. Beruška se podrobila testu na těhotenskou cukrovku, Lenižurka se setkala s přáteli a má za sebou první prohlídku u lékaře, který potvrdil těhotenství. A MikeFree pokračuje s rekonstrukcí a přípravou domácnosti na miminko.
Červenec/2 - zotavení po nemoci
Lenižurka už je se Sárou doma, obě se z nemoci zotavují a nabírají opět síly. Amálie byla na pravidelné kontrole u lékaře, od začátku těhotenství přibrala již 14 kg.
Březen/4 - nemocnice, výlet za dinosaury a velký ultrazvuk
Beruska strávila kvůli tvrdnutí bříška tři dny v nemocnici a má nařízený klid. Lenižurka se Sárou a manželem zajeli do Karlových Varů na dinosaury. MikeFree se těšila na nařízené vycházky, ale počasí jí plány zhatilo. Amálie už ví, že čeká holčičku a co víc velký ultrazvuk dopadl na jedničku. Renie se poslední dobou hůř spí, ale i přesto si těhotenství užívá.
Srpen/1 - maminkám už se to krátí
Lenižurka si užila setkání se svou milou kamarádkou a kmotrou Sárinky. Amálie se rozhodla změnit svého gynekologa a nyní je opět s péčí spokojená.
Březen/3 - oslava narozenin, návštěvy a neschopenka
Beruska připravila skvělou oslavu pro svého osmiletého syna Štěpánka. Lenižurka navštívila se Sárou další lekci Babysigns i cvičení v tělocvičně. MikeFree si užila návštěvu tety s dětmi a i u ní doma probíhala oslava narozenin. Amálie čeká, až přejdou těhotenské nevolnosti, které jí nyní trápí k večeru. Renie si kvůli nepříjemnému tlaku v práci nechala vystavit neschopenku.
Květen/2 - celostátní sraz, nachystané věci, velký ultrazvuk
10.5. se Berusce narodil syn Tobiáš. Již brzy přineseme vyprávění z porodu. Lenižurka s rodinou vyrazila na celostátní sraz Babyonline do Bohuslavic u Telče. MikeFree už má vše nachystáno a na naléhání tatínka již zabalila i tašku do porodnice. Amálie má od paní doktorky potvrzeno, že čeká holčičku. Druhý velký UTZ dopadl výborně. Renie už je z nemocnice doma, má ale nakázaný absolutní klid po dobu 14 dní.
Porod Františka od Lenižurky
Lenižurka porodila.
Červen/5 - Amálie vypráví o nemocnici
Lenižurky miminko je v noci poměrně dost aktivní a tak toho Lenka moc nenaspí. Amálie popisuje své zdravotní problémy, kvůli kterým byla v nemocnici
Červen/3 - Renie porodila
Lenižurka se raduje z negativního testu na vývojové vady a mimi bude opravdu kluk! MikeFree už má porod za sebou! Připravujeme pro Vás podrobnosti. Amálie si nemůže zvyknout na větší bříško, které jí začalo docela překážet. Renie se 10. 6. v 15:43 narodil syn Tobiáš. Měří 49 cm a váží 3 480 gramů.
Porod Viktorie od Amálie
Amálie porodila dceru Viktorii.
Duben/1 - kontrola v porodnici, hokejové utkání i prozrazení tajemství
Beruska kontrola v porodnici po propuštění dopadla dobře, vše je v pořádku. Lenižurka: Sárince se nelíbil klaun a maminka si užila mezinárodní hokejové utkání. MikeFree zmáhá dlouhé cestování, přesto jela za babičkou do Telče na oslavu narozenin. Amálie prozradila rodičům sladké tajemství, na jméno pro holčičku si musíme počkat. Renie navštívila svou oční lékařku, aby zjistila, zda bude moci rodit přirozeně.
Srpen/2 - výběr porodnice, přemýšlení o porodu
Lenižurka zvažuje, že by pro druhý porod zvolila porodnici v Ostrově a chystá se ji navštívit. Amálie se čím dál častěji zaobírá myšlenkami na nadcházející porod
Červen/1 - porod na spadnutí
Lenižurka má za sebou opět akční týden - plavání se Sárou, narozeninovou oslavu i návštěvu chalupy. MikeFree zažívá psychicky náročné poslední dny těhotenství, snad hádky pročistily vzduch. Amálie už před okolím neutají své rostoucí bříško a také přemýšlí o změně pojišťovny. Napište do diskuze své zkušenosti. Renie je také ještě 2v1, ale o slovo se stále častěji hlásí poslíčky, občas zazlobí i v noci.
Rodíme ONLINE 2014 - Představení maminek
Květen/1 - ne příliš dobré zprávy
Beruska jela do porodnice, protože měla obavy z úniku plodové vody, naštěstí se nepotvrdil. Lenižurka má doporučený odběr plodové vody, na UTZ se dozvěděla pohlaví miminka. Mikefree oficiálně nastoupila na mateřskou dovolenou a potrápily ji nevolnosti Amálie podstoupila hematologické vyšetření, které bohužel potvrdilo trombofilii. Renie skončila kvůli tvrdnutí bříška, zánětu močového měchýře a krvácení v nemocnici.
Porod Tobiáška od Berusky
Beruska porodila. Její syn Tobiáš se narodil v 1:30 ráno.
Září/2 - dula, srdeční ozvy plodu
Lenižurka se rozhodla, že by u porodu měla být i dula, má s ní již domluvenou schůzku. Amálie byla na pravidelné kontrole u lékařky, která zjistila, že porod se zatím nechystá.
Září/1 - taška do porodnice
Lenižurka si už pomalu začíná chystat věci do porodnice a absolvovala prohlídku u lékaře. Amálie si už zvykla na těhotenské bříško a popisuje, jak moc její akční miminko kope.
Srpen/4 - pálení žáhy a výběr kočárku
Lenižurka přemýšlí, že si ušije bundu, zúčastnila se dobového průvodu a koupila kočárek. Amálie má radost, že do termínu jí zbývá už jen osm týdnů a moc se těší na miminko.
Porod Tobiáška od Renie
Renie porodila. Ona i Tobík jsou v pořádku.
Červen/2 - nastávající maminky trápí vedra
Lenižurka špatně snáší nynější vedra a nelíbí se jí poznámky o těhotných a matkách. MikeFree už má porod za sebou! Kristýnka se narodila 3. 6. s mírami 48 cm a 3000 g. Amálie na kontrole u lékaře bylo vše v pořádku, jen při větší námaze Amálce tvrdne bříško. Renie byla také na pravidelné kontrole a nechala si udělat váhový odhad miminka.
Porod Kristýnky od MikeFree
MikeFree už porodila. Ona i Kristýnka jsou v pořádku.