Preeklampsie

Co je vlastně preeklampsie

Preeklamspie je na těhotenství vázané onemocnění (bez placenty není preeklampsie), které se v různé míře vyskytuje u 6-8 % těhotných žen. Je známo, že preeklampsie se může vyskytnout kdykoliv během těhotenství, nicméně nejčastěji se objevuje během jeho druhé poloviny. Není dosud přesně známo, co je příčinou vzniku preeklampsie, teorií je více. Nicméně víme, že jejím podkladem je onemocnění endotelu (vnitřní výstelka cév) a jeho porušená funkce vede k zúžení cév v mnoha orgánech. Z toho poté plynou příznaky tohoto onemocnění.

Jak se preeklampsie projevuje a jaké jsou rizikové faktory

Abychom mohly ženě diagnostikovat preeklampsii, musí být splněny 2 následující podmínky: opakovaně naměřený vysoký krevní tlak a přítomnost bílkoviny v moči, přičemž časté jsou i otoky různých částí těla.

1. vysoký krevní tlak

Prvním příznakem bývá nejčastěji vysoký krevní tlak, který je způsoben zúžením cév. Krevní tlak bývá v těhotenství vyšší než u netěhotných žen – hranice normotenze je posunuta výše, nicméně krevní tlak vyšší než  140/90 mmHg může značit počínající preeklampsii! Je třeba krevní tlak při naměřené vyšší hodnotě měřit opakovaně a v klidu. Jedna vyšší naměřená hodnota nic neznamená. Může být způsobena např. rychlou chůzí, stresem atd. Častým příznakem, ale ne nezbytným, jsou otoky. Nejčastěji jsou otoky patrné na dolních končetinách, při závažnější formě preeklampsie se objevují i otoky rukou a obličeje, hlavně očních víček. Otoky způsobují často náhlý nárůst hmotnosti, který by měl být pro lékaře vždy alarmující.

2. bílkovina v moči

Druhým nezbytným příznakem preeklampsie je přítomnost bílkoviny v moči, která je způsobena poškozením cév v ledvinách.  Při každé návštěvě v těhotenské poradně je ženě kontrolována moč testovacím proužkem. Tato metoda pouze ukáže, zda je v moči bílkovina přítomna či nikoliv. Zjistit, jaký je odpad bílkoviny v moči (v gramech) lze jednoduše za hospitalizace těhotné, která po dobu 24 hodin močí do sběrné nádoby a po 24 hodinách se moč slévá a odpad bílkoviny se změří. Hodnota nad 0,3 g/l moči je považována za zvýšenou.

Mezi další příznaky preeklampsie které ale nemusí být přítomny, patří bolesti v oblasti jater (vznikají poškozením cév v játrech), bolesti hlavy (jsou způsobeny zúžením cév v mozku) a posuny v laboratorních parametrech / zvýšené jaterní testy, zvýšená hladina kyseliny močové, snížený počet krevních destiček).

Jsou známy rizikové faktory preeklampsie?

Ano. Zvýšené riziko preeklampsie mají prvorodičky, rodičky mladší 20 let a naopak starší 40 let. Vyšší riziko mají také ženy, u kterých se preeklampsie vyskytla v minulé graviditě, či byla diagnostikována u matky či sestry. Proto je i rodinná a osobní anamnéza velmi důležitá! Častěji se také preeklampsie vyskytuje u žen s vícečetnou graviditou (nejčastěji dvojčetnou) a u žen, které trpí dalším onemocněním postihujícím cévy – vysoký tlak před těhotenstvím, cukrovka, onemocnění ledvin, revmatoidní artritida… V neposlední řadě i obezita je významným rizikovým faktorem.

Lze počínající preeklampsii včas rozpoznat?

Velmi často začíná preeklampsie plíživě a prvním příznakem bývá vyšší krevní tlak naměřený v rámci pravidelné kontroly. Těhotná žena nemusí mít v této fázi žádné jiné potíže. Postupně se objevují otoky, bílkoviny v moči. Méně často ale může být průběh preeklampsie závažný a objevují se všechny výše popsanými příznaky – bolesti v nadbřišku, prudké bolesti hlavy, mžitky před očima, nevolnost, zvracení.

Lze preeklampsii nějak předejít? 

Před časem byly zveřejněny studie, které poukazují na to, že u žen, které mají zvýšené riziko preeklamspie (ženy se závažnou formou preeklampsie v minulém těhotenství, ženy, u nichž bylo stanoveno riziko preeklampsie v rámci prvotrimestrálního screeningu) lze preventivně podávat nízkou dávku k. acetylsalicylové (Aspirinu) denně nejpozději od 16. týdne těhotenství do 34. týdne těhotenství. Sníží se tak riziko vzniku preeklamspie, nitroděložního růstové retardace plodu a předčasného porodu. 

Pravidelnými kontrolami v rámci těhotenské poradny nelze preeklampsii zabránit, ale často ji lze včas odhalit a od počátku pacientky zvýšeně sledovat a léčit.

Jaké další komplikace těhotenství sebou může přinést

Velmi často se u těhotných se závažnější formou preeklampsie vyskytuje růstová retardace plodu. Je způsobena zúžením cév v placentárním oběhu a nedostatečným přísunem kyslíku a živin. V nejzávažnějších případech může dojít i k nitroděložní smrti plodu. U těhotných s preeklampsií je i zvýšené riziko abrupce placenty – odloučení placenty od děložní stěny, které je doprovázeno silným krvácením a někdy i smrtí plodu a eklampsie. Eklampsie je nejzávažnější forma preeklampsie, při které dochází v důsledku nedostatečného okysličování mozku ke křečím a bezvědomí. Tento stav může na životě ohrozit matku i dítě a může způsobit nevratné poškození orgánů.

Jak se preeklampsie léčí?

Jedinou účinnou léčbou preeklampsie je porod. Pokud se preeklampsie projeví ve stadiu těhotenství, kdy je dítě ještě nezralé a je žádoucí těhotenství co nejvíce prodloužit, pak je snahou potlačit projevy preeklampsie, dokud je to bezpečné. Tato symptomatická léčba spočívá v léčbě vysokého krevního tlaku a podávání hořčíku (magnesia) jako prevence křečí. Pokud je velký předpoklad, že těhotenství bude muset být rychle ukončeno vzhledem ke zhoršujícímu se stavu, pak lze ženě podat kortikosteroidy na urychlení zrání plic plodu, který ještě plíce zralé nemá.

U žen s lehkou formou preeklampsie, u kterých nevedeme souboj s časem, preferujeme vaginální porod, který je většinou vyvolán dříve než v termínu. U žen se závažnou formou preeklampsie volíme většinou jako bezpečnější variantu císařský řez. 

Těhotné ženy s podezřením či již diagnostikovanou preeklampsií, jsou vždy hospitalizovány. Je nutné za hospitalizace sledovat intenzivně stav matky i plodu!