Myomy a těhotenství 

  1. Co jsou myomy? Je jejich výskyt u žen častý?
  2. Proč myomy vznikají?
  3. Umístění myomů a jejich souvislost s problémy otěhotněním
  4. Další potíže spojené s myomy
  5. Léčba myomů a snaha o těhotenství
  6. Co jsou antiadhezivní prostředky?
  7. Pracovní neschopnost a délka zotavení po operaci
  8. Otěhotnění po operaci myomu

Co jsou myomy? Je jejich výskyt u žen častý?

Myomy jsou nezhoubné uzly ve svalovině děložní složené z hladké svaloviny (leiomyomy). Svým uložením a velikostí mohou výrazně ovlivnit plodnost ženy. Myomy se vyskytují častěji se zvyšujícím se věkem, nad 35 let věku bývá výskyt popisován až u 50 % žen. Často nález myomu bývá náhodný v rámci vaginálního ultrazvukového vyšetření pro zcela jiné potíže.

Proč myomy vznikají?

Leiomyomy jsou hormonálně závislé, tzn. jejich růst je nejrychlejší v těhotenství. V menopauze, tedy v době hormonálního útlumu, se jejich velikost často zmenšuje. Příčina, proč u jednotlivých žen vznikají a u jiných ne, není zcela známa. Zvažují se faktory genetické, tzn. dědičné, rasová závislost (zvýšený výskyt u černošské populace), hormonální faktory, hormonální zátěž z vnějšího prostředí, atd. Myomy mohou být od jednotlivých kusů po mnohačetné uzly, které pak deformují celou dělohu a dutinu děložní. Takto deformovaná děloha může následně vystupovat z pánve směrem do dutiny břišní, v závislosti na počtu myomů pak vytváří různé bizardní tvary dělohy. Velikosti jednotlivých uzlů mohou být od několika mm až po i více než 10 centimetrové struktury. Jedná se o nezhoubné nádory, pravděpodobnost výskytu zhoubné formy myomu je cca 0. 5 %. 

Umístění myomů a jejich souvislost s problémy otěhotněním

Poruchy či potíže s otěhotněním v souvislosti s myomy závisí na jejich počtu, velikosti a umístění. Myomy mohou být umístěny na povrchu dělohy, procházet děložní stěnou či růst v dutině děložní. Nezřídka je uložení myomu kombinací daných možností. 

Problém představuje myom uložený tak, že dochází k deformaci dutiny děložní, a to útlakem nebo pak samotným vyklenutím či vyčníváním do dutiny děložní. Zvyšuje se tak riziko neuchycení embrya, které doputovalo vejcovodem do dutiny děložní. V případě, že dochází k nidaci v těsné blízkosti či na myomu, dochází k horšímu uhnízdění embrya a zvyšuje se tak riziko potratů. V případě přímého kontaktu embrya s myomem nedochází k uhnízdění embrya vůbec.  

Myomy vyčnívající do dutiny děložní v blízkosti vyústění vnitřního ústí vejcovodu do dělohy, zvyšují riziko mimoděložního těhotenství či nemožnost průniku spermií do daného vejcovodu. Tím nedochází ke splynutí spermie a vajíčka, nevzniká tak embryo. V průběhu samotného těhotenství, podle umístění a velikosti myomů, stoupá riziko poruch postavení a polohy plodu pro spontánní vaginální porod. V případě mnohočetné myomatózy či myomů velkých velikostí je zvýšeno riziko předčasného porodu, možné nekrózy a infekce myomu a tím i další z toho plynoucí komplikace (břišní operace v průběhu těhotenství, infekce myomu atd. S rostoucí velikostí myomu se riziko předčasného porodu zvyšuje. 

Další potíže spojené s myomy

Potíže spojené s myomy zahrnují bolestivost podbřišku, bolestivou menstruaci, potíže s délkou a pravidelností menstruace (silné a dlouhé menses, nepravidelné krvácení), chudokrevnost, pocit plného břicha, potíže s trávením plynoucí z útlaku střevních kliček (zácpa).

Léčba myomů a snaha o těhotenství

Myomy vyčnívající do dutiny děložní a ovlivňující tak tvar dutiny děložní je vhodné řešit před otěhotněním. Snižuje se tak riziko neúspěšného uhnízdění embrya či riziko časného potratu. 

Takto umístěné myomy je možno operovat hysteroskopicky, tzn. bez vstupu do dutiny břišní. Při samotném operačním výkonu dochází k postupnému odstranění myomu. Následně je vhodné použití antiadhezivních prostředků ve formě gelu. S určitým časovým odstupem a v závislosti na rozsahu výkonu bývá s výhodou provedení kontrolní hysteroskopie a eventuálně rozrušení případných srůstů (adhezí) v dutině děložní. 

Mezi další operační přístupy řadíme otevřenou břišní či laparoskopickou myomektomii. 

Poslední v řadě je myomektomie vaginální cestou a to v případech myomů lokalizovaných na čípku (cervixu). Po operačním řešení je velmi důležitý fakt, zda byla porušena celistvost dutiny děložní či ne. Samotnému operačnímu řešení může předcházet předléčba s cílem zmenšit velikost myomů. Tato předléčba má jen krátkodobý efekt cca 3- 4 měsíce), poté dochází opět k expanzi myomů. Hlavním zástupcem této skupiny jsou analoga gonadoliberinu. Dalšími metodami, zatím nepříliš rozšířenými, jsou embolizace cév zásobujících myom, snížení cévního zásobení myomu, destrukce myomu laparoskopickou cestou laserem, atd.). Celková léčba a operační řešení spadá do rukou zkušených operatérů a v kombinaci s antiadhezivními prostředky bývá dosaženo velmi dobrých výsledků.

Co jsou antiadhezivní prostředky?

V současné době se jedná o vysoce viskózní gel obsahující kyselinu hyaluronovou. Používá se k prevenci nebo snížení tvorby pooperačnních srůstů.

Pracovní neschopnost a délka zotavení po operaci

U transcervikálních (hysteroskopických) myomektomií se jedná o pracovní neschopnost v řádech dnů, při operacích otevřených i týdnů (2-3).

Otěhotnění po operaci myomu

Po laparoskopických či otevřených myomektomií se všeobecně doporučuje těhotenství za 12 měsíců. Záleží však na typu a rozsahu výkonu, zda byla otevřena dutina děložní během operačního výkonu či ne, na kvalitě hojení. Velmi záleží na operatérovi, ten by měl doporučit a určit délku intervalu, po kterou by žena neměla otěhotnět.

Autor: MUDr. Marcela Pastorčáková

Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Komerční sdělení

Související články

Myomy a těhotenství - diskuze

Poradna

Nevolnosti v těhotenství

| Yasha | 23.09.2018, 08:07

Dobrý den paní doktorko, mám takový dotaz. Jsem 8tt a mám celodenní nevolnosti. Doporučili mi v lékárně Antimetil zázvor. Může se brát v v prvním trimestru dva krát denně. A chtěla bych se prosím zeptat, zda mi tyto zázvorové prášky nemohou nějak ublížit. Teda hlavně miminku. Při brání každý den přesně podle dávkování. Pila jsem i zázvorový čaj (jeden denně), ale nemám ráda zázvorovou chuť. Sladký mi nedělá dobře, takže ani zázvorová lízátka ne. Už jedno dítě mám, jsou mu 2 roky a 3 měsíce. A v prvním těhotenství to bylo hrozný. 3/4 těhotenství mi bylo celodenně zle a mám strach, že to bude stejné. Proto ty zázvorové prášky, abych to vůbec nějak zvládala se věnovat synovi. Prášky mi pomáhají, ale moc se bojím, abych miminku neublížila. Moc vám děkuji za odpověď a přeji krásný den, Lucie

Dobrý den, pokud užíváte pouze přírodní preparáty a navíc dle doporučeného dávkování, pak předávkování nehrozí. Po 12. týdnu těhotenství by se měla intenzita nevolností určitě snížit nebo nevolnost vymizí. pokud by tomu tak nebylo, domluvte se s vaším gynekologem na případné jiné medikaci.

MUDr. Veronika Ťápalová | Babyonline | 23.09.2018, 15:30
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Další informace
Zavřít reklamu
Inzerce