Inzerce
Inzerce
Inzerce

Myomy a těhotenství 

  1. Co jsou myomy? Je jejich výskyt u žen častý?
  2. Proč myomy vznikají?
  3. Umístění myomů a jejich souvislost s problémy otěhotněním
  4. Další potíže spojené s myomy
  5. Léčba myomů a snaha o těhotenství
  6. Co jsou antiadhezivní prostředky?
  7. Pracovní neschopnost a délka zotavení po operaci
  8. Otěhotnění po operaci myomu

Co jsou myomy? Je jejich výskyt u žen častý?

Myomy jsou nezhoubné uzly ve svalovině děložní složené z hladké svaloviny (leiomyomy). Svým uložením a velikostí mohou výrazně ovlivnit plodnost ženy. Myomy se vyskytují častěji se zvyšujícím se věkem, nad 35 let věku bývá výskyt popisován až u 50 % žen. Často nález myomu bývá náhodný v rámci vaginálního ultrazvukového vyšetření pro zcela jiné potíže.

Proč myomy vznikají?

Leiomyomy jsou hormonálně závislé, tzn. jejich růst je nejrychlejší v těhotenství. V menopauze, tedy v době hormonálního útlumu, se jejich velikost často zmenšuje. Příčina, proč u jednotlivých žen vznikají a u jiných ne, není zcela známa. Zvažují se faktory genetické, tzn. dědičné, rasová závislost (zvýšený výskyt u černošské populace), hormonální faktory, hormonální zátěž z vnějšího prostředí, atd. Myomy mohou být od jednotlivých kusů po mnohačetné uzly, které pak deformují celou dělohu a dutinu děložní. Takto deformovaná děloha může následně vystupovat z pánve směrem do dutiny břišní, v závislosti na počtu myomů pak vytváří různé bizardní tvary dělohy. Velikosti jednotlivých uzlů mohou být od několika mm až po i více než 10 centimetrové struktury. Jedná se o nezhoubné nádory, pravděpodobnost výskytu zhoubné formy myomu je cca 0. 5 %. 

Umístění myomů a jejich souvislost s problémy otěhotněním

Poruchy či potíže s otěhotněním v souvislosti s myomy závisí na jejich počtu, velikosti a umístění. Myomy mohou být umístěny na povrchu dělohy, procházet děložní stěnou či růst v dutině děložní. Nezřídka je uložení myomu kombinací daných možností. 

Problém představuje myom uložený tak, že dochází k deformaci dutiny děložní, a to útlakem nebo pak samotným vyklenutím či vyčníváním do dutiny děložní. Zvyšuje se tak riziko neuchycení embrya, které doputovalo vejcovodem do dutiny děložní. V případě, že dochází k nidaci v těsné blízkosti či na myomu, dochází k horšímu uhnízdění embrya a zvyšuje se tak riziko potratů. V případě přímého kontaktu embrya s myomem nedochází k uhnízdění embrya vůbec.  

Myomy vyčnívající do dutiny děložní v blízkosti vyústění vnitřního ústí vejcovodu do dělohy, zvyšují riziko mimoděložního těhotenství či nemožnost průniku spermií do daného vejcovodu. Tím nedochází ke splynutí spermie a vajíčka, nevzniká tak embryo. V průběhu samotného těhotenství, podle umístění a velikosti myomů, stoupá riziko poruch postavení a polohy plodu pro spontánní vaginální porod. V případě mnohočetné myomatózy či myomů velkých velikostí je zvýšeno riziko předčasného porodu, možné nekrózy a infekce myomu a tím i další z toho plynoucí komplikace (břišní operace v průběhu těhotenství, infekce myomu atd. S rostoucí velikostí myomu se riziko předčasného porodu zvyšuje. 

Inzerce

Další potíže spojené s myomy

Potíže spojené s myomy zahrnují bolestivost podbřišku, bolestivou menstruaci, potíže s délkou a pravidelností menstruace (silné a dlouhé menses, nepravidelné krvácení), chudokrevnost, pocit plného břicha, potíže s trávením plynoucí z útlaku střevních kliček (zácpa).

Léčba myomů a snaha o těhotenství

Myomy vyčnívající do dutiny děložní a ovlivňující tak tvar dutiny děložní je vhodné řešit před otěhotněním. Snižuje se tak riziko neúspěšného uhnízdění embrya či riziko časného potratu. 

Takto umístěné myomy je možno operovat hysteroskopicky, tzn. bez vstupu do dutiny břišní. Při samotném operačním výkonu dochází k postupnému odstranění myomu. Následně je vhodné použití antiadhezivních prostředků ve formě gelu. S určitým časovým odstupem a v závislosti na rozsahu výkonu bývá s výhodou provedení kontrolní hysteroskopie a eventuálně rozrušení případných srůstů (adhezí) v dutině děložní. 

Mezi další operační přístupy řadíme otevřenou břišní či laparoskopickou myomektomii. 

Inzerce

Poslední v řadě je myomektomie vaginální cestou a to v případech myomů lokalizovaných na čípku (cervixu). Po operačním řešení je velmi důležitý fakt, zda byla porušena celistvost dutiny děložní či ne. Samotnému operačnímu řešení může předcházet předléčba s cílem zmenšit velikost myomů. Tato předléčba má jen krátkodobý efekt cca 3- 4 měsíce), poté dochází opět k expanzi myomů. Hlavním zástupcem této skupiny jsou analoga gonadoliberinu. Dalšími metodami, zatím nepříliš rozšířenými, jsou embolizace cév zásobujících myom, snížení cévního zásobení myomu, destrukce myomu laparoskopickou cestou laserem, atd.). Celková léčba a operační řešení spadá do rukou zkušených operatérů a v kombinaci s antiadhezivními prostředky bývá dosaženo velmi dobrých výsledků.

Co jsou antiadhezivní prostředky?

V současné době se jedná o vysoce viskózní gel obsahující kyselinu hyaluronovou. Používá se k prevenci nebo snížení tvorby pooperačnních srůstů.

Pracovní neschopnost a délka zotavení po operaci

U transcervikálních (hysteroskopických) myomektomií se jedná o pracovní neschopnost v řádech dnů, při operacích otevřených i týdnů (2-3).

Otěhotnění po operaci myomu

Po laparoskopických či otevřených myomektomií se všeobecně doporučuje těhotenství za 12 měsíců. Záleží však na typu a rozsahu výkonu, zda byla otevřena dutina děložní během operačního výkonu či ne, na kvalitě hojení. Velmi záleží na operatérovi, ten by měl doporučit a určit délku intervalu, po kterou by žena neměla otěhotnět.

Autor: MUDr. Marcela Pastorčáková

Inzerce
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Komerční sdělení

Související články

Myomy a těhotenství - diskuze

Poradna

Potrat 22tt

| Mihalka87 | 24.09.2020, 15:33

Dobrý den paní doktorko,ráda bych Vás porosila o názor a vysvětlení k mému těhotenství a následnému potratu ve 22tt. Tehotenství po IVF- KET (jen s utrogestanem). Od 8tt těhotenství špinění, po-té velké krvácení v 10-12tt - hematomy. Po prvním screeningu nižší PAPP-A 0,34MOM, podstopen test NIPT - negativní. Další UTZ v 16TT - málo plodové vody AFI 50mm - oligohadramnion, stále hematom a velmi vysoké hodnoty AFP - to stále opakovali každý UTZ - podstoupen test na infekční markery - negativní. Další UTZ stále málo plodové vody, plod o týden menší a stále vysoké hodnoty AFP. U své dr. jsem byla kontrolována každý týden, hematom zmizel, ale krvácení se stále vracelo. Byla jsem tedy hospitalizována v nemocnici na perinatologii pro opakované krvácení, zjištěno urychlení v ACM,plod stále o 10 dní menší a masivní nápadná placenta. Podávány léky injekčně na zastavení krvácení a tvrdnutí bříška. Po 14 dnech večer nastaly bolesti, krvácení takové hlenovité a na UTZ již nenašli srdeční akci miminka. Porod/potrat se rozjel, potom následovala revize. Po třech měsících jsem konečně obdržela pitevní zprávu: zkráceně, plod jen 244g na 22tt. Orgány s váraznější autolýzou, plod bez VVV. Placenta o průměru 9 cm, potrhaná, tloušťky 1,8cm, úpon pupečníku 21 cm, v choriu volných plodových blan je zastiženo ložisko granulocytární infiltrace, pupečník bez zánětu. Placenta s četnými intervilózním fibrinovými tromby, v centrální části s vícečetnými infarkty o průměru 1cm - závěr infarkty na placeně a nemělo by se to opakovat... Mám strach z budoucího těhotenství, že by se toto mohlo opakovat a nikdo mi neuměl vysvětlit ty vysoké hodnoty AFP, z čeho to bylo a zda by se to mohlo opakovat. Nyní budu podstupovat vyšetření na hematologii. Na reprodukční imunologii mi dr. Ulčová Gállová doporučila příště užívat Medrol. Děkuji za Vaši odpověď Michaela V.

Dobrý den, v případě krvácení v těhotenství dochází často ke zvýšení hodnoty AFP (jako vedlejší efekt, bez klinického významu, což bylo navíc potvrzeno na pitvě plodu). Možnou příčinou srdeční zástavy u plodu mohly být vzniklé uzávěry cév (tromby, infarkty), čímž došlo k přerušení přítoku Vaší krve k plodu. Tento stav mohl být způsoben např. zvýšenou krevní srážlivostí ve Vašem organismu, danou vrozeným/získaným hematologickým onemocněním (které je provázeno zvýšenou krevní srážlivostí). Těhotenství samo o sobě je stav s fyziologicky vyšší krevní srážlivostí (= přirozený stav nijak neohrožující plod ani těhotnou), ale když se k tomu připočítá nějaký druh srážlivostního onemocnění, krevní srážlivost se mnohonásobně zvýší. Je proto vhodné provést došetření na hematologii, kam se chystáte a v případě potvrzení nějakého hematologického onemocnění s vyšší krevní srážlivostí, se preventivně nasazuje v příštím těhotenství tzv. protisrážlivá léčba (ve formě tablet a/nebo injekcí), aby se předešlo vzniku krevních sraženin v placentě, pupečníku, ... Neznám Vaši celou anamnézu, avšak čekají Vás další zpřesňující vyšetření (je možné např. genetické vyšetření obou partnerů, pokud již neproběhlo), která věřím, že pomohou odhalit více informací. 

MUDr. Andrea Liszková | Babyonline | 28.09.2020, 19:37
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Další informace
Inzerce
×