Marie se ve 29. týdnu těhotenství vydala na sjezdovku

Mikuláše Marie s dětmi tentokrát kvůli nemoci strávila doma. Vyrobila jim krásný adventní kalendář a s Emmičkou napekla vánoční cukroví. O víkendu se Marie s Davídkem vypravila na hory a ani její snowboard nezůstal doma. Jediné, co Marii zatím trápí, je nespavost. Pálení žáhy se jí téměř vyhýbá a tvrdnutí bříška je stále slabší. Nebýt rostoucího bříška a kopanců by Marie ani nevěděla, že je těhotná.

Marie (29. týden těhotenství)

Ahoj maminky, 

je tady 29. týden těhotenství a s ním můj pravidelný deníček.

Mikuláš a domácí adventní kalendář

Tento týden byl tak trošku v duchu předvánočních příprav. Děti dostaly na Mikuláše nějaké sladkosti, ale kvůli nachlazení jsme tentokrát nikam na mikulášskou akci nešli. Udělali jsme si domácí pohodu s tvořením a taky pečením. Každoročně dětem k těm čokoládovým vyrábím také domácí adventní kalendář. Loni jsem ho dělala ve formě stromečku, letos se mi líbil nápad zavěsit všechny pytlíčky na jednu větvičku. Fanda mi pomohl venku upilovat kousek větve a dala jsem se do tvoření.

Myslím, že se letos zase povedl. Nejen, že obsahuje na každý den nějaké ty sladkosti, ale taky večer slouží jako noční světýlko – třeba když jde malá na záchod. A přitom nás to stálo trochu času a pár papírových pytlíků.

Pečeme cukroví

Taky jsme s Emmičkou trošku pekly. Malá si chtěla udělat vlastní růžové linecké, takže jsem jí při práci prakticky jen asistovala, už je to šikovná hospodyňka. Udělali jsme ještě dva plechy sněhových pusinek a příště zase rumové koule, rohlíčky a sádlové koláčky a letos končíme. Děti, krom toho, že při pečení cukroví rády pomáhají, vánoční cukroví přes svátky moc nejí. Pro nás s Fandou a pro návštěvy bude pár druhů stačit. Dům se pečením a vánoční atmosférou s dětmi taky provoní a pojistila jsem si to ještě objednáním krabičky domácího cukroví od jedné místní paní. Takže druhů na talířek bude až až.

Nemocný týden

Jelikož nemoc skolila i tatínka, celý týden jsme se prakticky jen povalovali u pohádek. Koukali jsme na ty tradiční, staré, české. Já mezitím odskakovala do obchodu, vařila a popocházela s úklidem.

Na horách s Davídkem

O víkendu jsme si s Davídkem udělali den pro sebe. Byly v plánu hory, ale jelikož byli doma dva nemocní, trošku jsme si plány pozměnili. Táta hlídal Emmu z tepla gauče s čajem a paralenem a my se vydali s Davídkem do Krušných hor. My dva jezdíme na snowboardu, tak jsme měli chuť zase trošku potrénovat. Davídek jede koncem ledna s gymnáziem na lyžák, tak potřebuje ještě několikrát vyjet a pilovat techniku. No a já, já hory miluju a nechtěla jsem si to odpustit ani letos.

Jak se mi na sjezdovce dařilo?

Cesta na hory nám trvá asi hodinu a půl a většinu cesty byla šílená mlha, silnice ale krásně posypané a neklouzalo to. Projeli jsme Klínovec, na který jsem si v tomto stavu netroufala a zamířili jsme na Boží Dar do skiareálu Novako. Je to menší areál pro rodiny s dětmi a začátečníky. Já předpokládala, že sjedu jednou, maximálně dvakrát a budu Davídka jistit zespodu, takže menší sjezdovka byla jasná volba, aby se mi nikde neztratil. Nakonec jsem opatrně sjela asi čtyřikrát. Bylo strašně málo lidí, a i když byla šílená mlha, parádně jsme si to užili. Příště se vydáme už všichni i s tátou a já to budu příště jistit s malou už jen z bobové a sáňkařské dráhy.

Florbalový turnaj

Neděle byla zase v duchu florbalu. Davídek měl v Lounech přebor starších žáků, tak jsme se vydali fandit. Jeden ze dvou zápasů se jim podařilo vyhrát a Davča si zkusil zahrát i v obraně. Domů jsme dojeli až s večerem a já stihla tak tak uvařit guláš, uložit děti a nachystat všechno potřebné na pondělí.

A jak se tento týden cítím?

Jediné, co mě trochu trápí, je nespavost, strašně dlouho usínám, za noc se několikrát budím na záchod a pak mi zase dlouho trvá usnout. Paradoxně se ráno cítím víc unavená než večer, když jdu spát. Žáha mě pálila asi dvakrát. Beru pořád magnézium a čím víc se blíží termín porodu, tím mi bříško tvrdne míň a míň. Takže ani není, na co si stěžovat. Nebýt rostoucího bříška a zesilujících pohybů a kopanců malé, někdy ani nevím, že jsem těhotná. Snad to tak nějak vydrží co nejdéle.

Marie