Jak probíhal porod Vojtíška

Jasko popisuje poslední týden těhotenství a porod

Ahoj holky,

naposledy vás tu takto zdravím a začínám psát poslední kapitolku do svého deníčku na Babyonline. 

Musím říct, že mé těhotenství strašně rychle uteklo a teď , když mi tu spinká dvoutýdenní miminko, ani se mi nechce věřit, že uběhlo 9 měsíců. Ale nebudu předbíhat.

38. týden těhotenství byl nejnáročnější

Poslední týden těhotenství byl pro mě úplně nejtěžší a nejnáročnější. Byla jsem hodně unavená, oteklá, kůže na celém těle mě neskutečně svědila, často se mi motala hlava a do toho křížové bolesti zad a každodenní poslíčci. Prostě moje tělo začalo pomalu stávkovat :-).

Zhoršené jaterní testy a vysoký krevní tlak

Při pravidelné středeční kontrole jsem se dozvěděla, že mám zhoršené jaterní testy a od toho bylo to svědění kůže. Také mi byl naměřen opakovaně vysoký krevní tlak od toho to motání hlavy a únava s otoky. Panu doktorovi se to vůbec nelíbilo a navrhl mi hospitalizaci a vyvolání porodu v nemocnici. Asi jsem se zatvářila hodně vyděšeně a vyjádřila velkou obavu z císařského řezu, který by mi byl jistě v nemocnici proveden (kvůli předchozímu císařskému řezu u prvorozeného by mi porod vyvolávat nemohli, hrozilo by prasknutí dělohy). Tak mi předepsal léky na tlak a nařídil minimálně po dvou hodinách tlak doma měřit. Musela jsem slíbit, že pokud tlak nebude klesat k normálu a budu více otékat, že okamžitě jedu do nemocnice. Jinak v pátek na další kontrolu k němu.

Tlak mi začal klesat hned po první tabletce, brala jsem jednu ráno a jednu večer. Musím říct, že ve čtvrtek se mi náramně ulevilo a dostavil se příliv energie. Doma mě museli krotit, abych odpočívala :-D. Teď se tomu směji, ale byla jsem úplně v euforii a litovala každého, kdo s vysokým tlakem bojuje. 

Pravidelná kontrola u lékaře

V pátek jsem se vypravila na další kontrolu, tlak jsem měla jakž takž na hranici, tak jsme přidali ještě jeden prášek v poledne a domluvili se na příští úterý na kontrolu. Poprosila jsem sestřičku, zda by mě mohla vzít přednostně, že bych dvě a půl hodiny čekání v čekárně jako tuto středu prostě nezvládla. Loučila se se mnou slovy "jistě, ale však vy už nepřijdete :-)"

V sobotu jsem měla takovou pracovitou náladu, vše jsem si porovnala, dochystala, uklidila. Asi to hnízdění, jak o něm všude píšou. Ještě večer jsem manželovi vysvětlovala, co a jak až budu v porodnici. On na to a ty jako už rodíš? 

Dokonce mi volaly i obě moje sestry a maminka a ptaly se, jak se cítím a že na mě budou myslet. Já nevím, ale nějak jsme to všichni vycítili, že se den D blíží, i když to bylo o 14 dní dříve. Moje sestry mi dokonce datum 25. 11. nezávisle na sobě předpověděly. 

Jak probíhal porod?

25. 11. 2015 v neděli těsně po půlnoci mě probudila obrovská bolestivá křeč v břiše, ale fakt veliká. Přišlo mi to strašně k smíchu, bylo to jak v americkém filmu, kdy těhotná nic nic a najednou se chytne za břicho a křičí bolestí. Tak takhle nějak to vypadalo, akorát jsem nekřičela, byla jsem statečná :-). Tak jsem si říkala a je to tady a začala sledovat hodiny a čekala na další kontrakci. Usnula jsem. Další se dostavila až za dvě hodiny, byla stejné intenzity a ihned poté jsem zase usnula. Probudila jsem se před 6 hodinou s tím, že to zase byli poslíčci a že se zase nic nekoná. Vstala jsem a došla si na záchod. Všichni ještě krásně spinkali, tak jsem si šla také ještě lehnout. Najednou mi začala slabá kontrakce, ale trvala docela dlouho, přestala a za ní hned druhá a třetí. V tu chvíli mě napadlo, abych snad neporodila přímo v posteli, jelikož mě pan doktor strašil, že při třetím to bude rychlovka. Při té třetí kontrakci v 6:17, jsem měla pocit, že mě miminko hodně koplo, až to luplo a bolelo to. Tak jsem si sedla na posteli a v tom ze mě vyteklo snad půl kýble plodové vody. Tak a je to tu. Došla jsem se osprchovat, vycpat vložkami  a jala jsem se jemně budit manžela. No samozřejmě vylítl a začal trochu plašit, že musíme honem jet a tak. Ale já žádné bolesti necítila, kromě té prasklé vody mi vůbec nic nebylo. Nasnídala jsem se a v 7 hodin mi odtekla další hromada vody. To už byly vzhůru děti a babička v pohotovosti. 

Vyrazili jsme do porodnice

V 8 hod jsme už byli na příjmu. Natočili mi monitor, sestra mě vyšetřila a sepsali jsme papíry. Poté mě vzala paní doktorka na ultrazvuk a vyšetřila mě. Byla jsem otevřená na 1cm a slabé kontrakce jsem cítila po 5-6ti minutách.

Poslali nás s manželem na porodní box, kde mi co chvilku měřili tlak a poslouchali ozvy. Bolesti se lehce zintenzivňovaly, a intervaly zkracovaly. Po poledni mě přišel vyšetřit pan doktor a oznámil mi, že jsem stále na 1 cm, že se od rána vůbec nic nezměnilo.  To mě docela šokovalo, jelikož jsem měla docela velké bolesti po 3-4 minutách. Bohužel pro mě mi ty bolesti šly spíše do křížové oblasti a ty prý jsou velice intenzivní, ale neefektivní, jen obtěžují rodičku, ale k otevírání porodních cest nevedou. Pan doktor mi v půl jedné zavedl tabletku na dozrání děložního čípku, musela jsem hodinu ležet, aby nevypadla. Pak jsem dostala injekci na změknutí branky. A už se to začínalo rozjíždět. 

Porod se začal rozjíždět

V 16 hodin se na mě přišel podívat doktor, byla jsem otevřená na 4 cm. Říkal, že to asi do večera nebude, jestli manžel nechce jet domů, že bych ho pak zavolala. Manžel chtěl naštěstí zůstat, uff.

V 16:30 mi sestra nabídla klystýr. Souhlasila jsem, protože jsem věděla, že se mi tím uleví. Po dokonalém vyprázdnění jsem si dala dlouhou horkou sprchu.

V 17:30  mě sestra napojila na monitor. Bolesti jsem měla po dvou minutách a bylo velice náročné při nich ležet. 

V 17:45-50 (už jsem ten čas moc nevnímala) mě sestra přišla zkontrolovat monitor, vyhrkla jsem na ní, že mě to nutí tlačit a že už nevydržím ležet. Tak prý, že mě raději vyšetří, že se zrovna mění směny, ale aby něco nezanedbala. A pak už to byl fofr. Nová směna se urychleně převlékala a chystala sál a já se rychlostí blesku, vůbec nevím, jak jsem to dokázala, dobelhala na porodní sál. Třikrát jsem zatlačila a v 17:55 na svět vykoukl Vojtíšek. Vážil 3150 gramů a měřil 50 cm. Ze začátku vůbec neplakal, ale pak začal tak opatrně kňíkat a nakonec se rozeřval :-D.

Vojtíška mám za odměnu

Sečteno a podtrženo, bylo to nejhorší a nejnáročnější těhotenství a nejdelší a nejbolestivější porod, ale Vojtíšek je zatím to nejhodnější miminko ze všech. Spinká a krásně papá, říkám, že ho mám za odměnu po tom všem.

Tím to se s vámi loučím, přeju všem maminkám krásná, hodná a zdravá miminka a pohodová těhotenství.

Poděkování

Babyonline moc děkuji a příležitost psát si deníček, za krásné dárečky pro mě i pro Vojtíška a Naděnce děkuji za korektury a trpělivost. :-)

Zpracovala Naďa Barochová.