banner

Přiznám se, že jsem sama nevěděla, že je možné očkovat těhotnou ženu a dokonce, že je to někdy i pro její ještě nenarozené miminko žádoucí. Také to, že se nejedná o žádnou novinku, nevěříte?

Kdy se začalo s očkováním v těhotenství a proč?

Očkování žen v těhotenství se provádí od samého zrodu vakcinace, to je od r. 1800. Celosvětového rozmachu dosáhlo 50. a 60. létech minulého století v souvislosti s chřipkovou epidemií a s častými úmrtími rodících žen a novorozenců na tetanus. 

Proč očkování doporučuje WHO ve světě?

Světová zdravotnická organizace doporučuje těhotné ženy obecně očkovat proti tetanu, chřipce a černému kašli. V rizikových oblastech ještě proti choleře, žluté zimnici, meningitidě, hepatitidě A, B a E, japonské encefalitidě, poliomyelitidě a vzteklině. Kontraindikované je očkování těhotných žen živými vakcínami proti tuberkulóze, spalničkám, příušnicím, zarděnkám, proti tyfu a chřipce.

Jaký má očkování v těhotenství smysl?

Očkování těhotných žen chrání jak matku, plod i budoucího novorozence proti závažným infekcím. Ochrana matky je důležitá zejména proto, že imunitní systém ženy je v těhotenství změněný a organizmus je extrémně zatížený – musí zajistit životní funkce matky i plodu. Ochrana plodu spočívá zejména v tom, že u očkované matky neproběhne onemocnění spojené s horečkami, které by mohly vyvolat vrozené vady plodu. Ochrana novorozence je důležitá proto, že jeho imunitní systém je nezralý a není schopen účinně bojovat s infekcí, pokud mu matka nepředala protilátky proti hrozícím infekcím. 

Jak vznikají mateřské protilátky?

Podnětem pro tvorbu protilátek v mateřském těle je buďto prodělávaná infekce nebo očkování. V obou případech reaguje organizmus nejprve tvorbou imunoglobulinů typu M a poté imunoglobulinů typu G. Imunoglobuliny G v organizmu nějakou dobu přetrvávají a zajišťují jeho odolnost. Důležité je, že při opakovaném styku s infekcí nebo po očkování organizmus zareaguje rychleji a vytvoří větší množství účinných protilátek.

Jak se předávají protilátky z matky do plodu nebo novorozence?

První cestou je placenta, kterou se protilátky (imunoglobuliny typu G) dostávají do těla plodu podobně jako živiny a kyslík. Je to hlavní cesta a důležité je, aby imunoglobuliny typu G byly včas v mateřském organizmu vytvořeny. Proto je důležitý časový odstup mezi očkováním a porodem. Imunoglobuliny typu G předané touto cestou chrání novorozence před všemi infekcemi, proti kterým má matka vytvořené protilátky do 3. až 6. měsíce života. Potom musí novorozenec vytvářet protilátky vlastní.

Druhou cestou je mateřské mléko. Mateřským mlékem a jeho poporodní variantou, kolostrem, se dostávají novorozenci imunoglobuliny typu A, které se nevstřebávají, působí místně a chrání zejména trávicí ústrojí před průnikem a rozmnožením choroboplodných mikroorganizmů.

Kvůli jakému nebezpečnému onemocnění je očkování těhotných doporučeno v České republice?

V našich podmínkách, kde všechny osoby jsou očkované proti tetanu, je největší hrozbou pro novorozence černý kašel, případně v době epidemie chřipka.

V České republice je tedy zatím běžné očkování v těhotenství proti černému kašli (pertussi), což je bez očkování závažné, až smrtící onemocnění, velmi nebezpečné pro novorozence. 

Proč zrovna proti černému kašli?

Černý kašel je vážné onemocnění, ohrožující zejména malé děti a staré lidi. U jinak zdravého dospělého člověka většinou probíhá jen jako nepříjemný dusivý suchý kašel, který se dá i přechodit. Malé děti a zejména novorozence černý kašel vážně ohrožuje, může nastat smrt udušením.

Je očkování v těhotenství bezpečné?

Riziko by mohlo představovat použití živých vakcín, které by v imunologicky modifikovaném organizmu byly schopné vyvolat infekci a poškodit plod. Tyto vakcíny se ale v těhotenství nepoužívají. Ostatní vakcíny jsou bezpečné, jak bylo opakovaně prokázáno v mnoha studiích.

Kdy je vhodné očkovat?

Optimální termín je během třetího trimestru těhotenství, v období mezi 28. a 36. týdnem těhotenství. Při očkování v tomto období dochází k přenosu nejvyšších hladin protilátek do plodu.

Proč zrovna na začátku poslední třetiny těhotenství?

Očkování má dvojí efekt, jednak modifikuje imunitní systém, takže při dalším setkání s infekcí je obrana daleko intenzívnější, včetně větší produkce protilátek. Druhým efektem, využívaným právě při očkování těhotných žen, je tvorba protilátek už při prvním podání vakcíny. Tyto protilátky projdou placentou do plodu. Je důležité, aby se stačily vytvořit imunoglobuliny typu G, které procházejí placentou, ale zároveň neuplynula příliš dlouhá doba k porodu, protože hladina imunoglobulinů postupně klesá. Největší dávku protilátek dostane plod při očkování právě mezi 28. a 36. týdnem.

Úvod: MUDr. Jana Martincová

Poradna

Dobrý den, paní doktorko, potřebovala bych znát Váš názor… Máme 7. letého syna s PAS, u kterého byla zjištěna mutace genu, která bývá asociována s neuro-vývojovými poruchami. U jeho otce byla stejná mutace také detekována (on je zdráv). Vzhledem k tomu, že jde o variantu nejasného významu a nelze vyloučit, že je tato mutace zodpovědná za synovo postižení, rozhodli jsme se kvůli dalšímu dítěti pro IVF s PGT embryí. Bohužel, měli jsme jen jeden pokus, který se nezdařil. Nyní tedy zvažujeme, jak pokračovat dál. IVF je pro nás již finančně náročná (je mi 40 let a tedy již se na úhradě nepodílí pojišťovna), zvažujeme proto i odběr choriových klků v případě spontánního početí, abychom zjistili, zda plod mutaci nese či nikoliv. Můj dotaz tedy zní: jaká jsou rizika případného umělého přerušení těhotenství (předpokládám, že k zákroku by došlo až kolem 12. TT)? Lze ještě doufat, že bych mohla i po tomto zákroku a v mém věku donosit další dítě? Jak dlouho se doporučuje čekat než se děložní sliznice obnoví? Je tento zákrok v tomto případě hrazen pojišťovnou? Jsou k této problematice nějaké statistiky? Genetická konzultace náš ještě čeká. Mnohokrát Vám děkuji za odpověď. L.Z.

Dobrý den, 
pokud se jedná o ukončení ze zdravotní indikace, tak do 12+0 se může jednat o revizi dutiny děložní, instrumentálně (něco jako laiky popisováno slovem „výškrab"), to je ovšem v takto vyšším týdnu rizikové stran větší krevní ztráty, riziko perforace dutiny děložní, riziko následných nitroděložních srůstů apod.. Hrazeno je to pojišťovnou. Po 12+0 se již revize takto nedělá, tam se jakoby vyvolává potrat (velice zjednodušeně řečeno) podobným způsobem, jako když se vyvolává porod, k následné revizi může dojít také, pokud se neodloučí vše a zůstanou v děloze nějaká rezidua. Rizika podobná viz výše.

Vybraná anketa

Souhlasíte s omezením odkladů za současného zrušení přípravných tříd?s

24 %
23 hlasů

71 %
67 hlasů

4 %
4 hlasy

Celkem hlasovalo 94 unikátních návštěvníků

Diskuze 0

Mohlo by vás zajímat

Knihy vysoce hodnocené odborníky i rodiči zaštiťuje matka-lékařka Jana Martincová.

Zdravé těhotenství

Výživa, recepty a cvičení
Unikátní publikace pro těhotné i šestinedělky věnující se současně zdravé výživě, zdravému vaření krok za krokem a zdravému cvičení před, v průběhu těhotenství i po porodu. O tom nejdůležitějším, co rozhoduje o zdraví Vašeho miminka! Zkuste to!
cena pouze u nás: 199 Kč
Zdravé těhotenství