Péče o pokožku a kosmetika v těhotenství: co je bezpečné a čemu se vyhnout

Těhotenství je období plné změn, které se přirozeně promítají i do stavu pokožky. Hormonální výkyvy a změny v imunitním i cévním systému mohou způsobit, že pleť reaguje zcela jinak než obvykle. Zatímco některé ženy zažívají její zlepšení, jiné se potýkají s akné, pigmentací nebo svěděním.

Jak o pleť v těhotenství správně pečovat a kterým látkám či zákrokům se raději vyhnout?

Co se děje s pokožkou v těhotenství

V období těhotenství dochází k celé řadě změn, které souvisejí především s vysokou hladinou estrogenů, ale i s cévními a imunitními změnami organismu.

Zatímco některé ženy pociťují tzv. „těhotenské projasnění kůže – vyčištění“, jiné se mohou potýkat s méně příjemnými projevy – od akné až po výraznou pigmentaci nebo svědění.

Každé tělo reaguje jinak – a obě varianty jsou normální. Právě proto je ale důležité být na tyto změny připravená a vědět, jak na ně správně reagovat.

Nejčastější kožní změny

V průběhu těhotenství se na pokožce objevují změny, které souvisejí s hormonálními vlivy i mechanickým napínáním kůže.

Mezi nejčastější projevy patří:

• Strie (pajizévky) – vznikají mechanickým napínáním kůže a působením hormonů, které oslabují elastická vlákna. Nejčastěji se objevují na břiše, prsou a stehnech.Vznik strií patří mezi nejběžnější obavy nastávajících maminek a jejich příčinám i možnostem prevence se podrobněji věnuje článek o striích v těhotenství, případně i praktické tipy, které mohou pomoci jejich vzniku alespoň částečně předcházet, najdete mezi doporučeními pro péči o pokožku.
• Hyperpigmentace – vlivem zvýšené hladiny hormonů (estrogenů a MSH, tedy hormonu ovlivňujícího tvorbu kožního pigmentu) může docházet k tmavnutí prsních dvorců a genitálu a ke vzniku tzv. linea nigra, tedy tmavé čáry od pupku směrem dolů. Na obličeji se zároveň mohou objevit symetrické pigmentové skvrny známé jako chloasma (těhotenská maska).
• Svědění (pruritus) – jedná se o častý projev, který může být způsoben napínáním suché kůže, ale i specifickými těhotenskými dermatózami.
• Akné – vlivem hormonů dochází ke zvýšené produkci mazu, což může vést ke zhoršení akné, zejména v prvním trimestru. Akné však může těhotnou trápit celé těhotenství, a dokonce se zhoršovat. Při správně zvolené, šetrné péči je však možné jeho projevy alespoň částečně zmírnit.
• Cévní změny – mohou se objevit drobné pavoučkové névy, zarudnutí dlaní nebo otoky, zejména v obličeji a na končetinách.

Pozor je ale důležité si dávat na specifické těhotenské dermatózy, které vyžadují lékařské vyšetření.

Patří mezi ně například polymorfní exantém těhotných (PUPPP), který se projevuje silně svědivou vyrážkou začínající obvykle ve striích na břiše ke konci těhotenství, nebo atopická erupce v těhotenství, která může být prvním projevem či zhoršením atopického ekzému.

Vzácně se může objevit také pemphigoid gestationis, puchýřnaté onemocnění vyžadující odbornou léčbu. Zvláštní pozornost je nutné věnovat intrahepatální cholestáze, která se projevuje intenzivním svěděním bez vyrážky, často na dlaních a ploskách nohou, a může signalizovat onemocnění jater – v takovém případě je nutná okamžitá kontrola u gynekologa.

Jak tedy správně o pokožku pečovat

Základní pravidla péče o pokožku v těhotenství nejsou složitá – stojí především na pravidelnosti a šetrnosti.

Důležité je pravidelné promazávání, ideálně pomocí tělových olejů a krémů proti striím, například s obsahem vitaminu E, mandlového oleje nebo bambuckého másla. Tyto přípravky je vhodné používat již od začátku těhotenství, a to i přes fakt, že jejich efekt není zcela prokázán. Stejně tak je nezbytná ochrana před sluncem, protože pokožka má v tomto období větší sklon k pigmentovým skvrnám. Vhodné je proto volit krémy s vysokým SPF faktorem.

Součástí péče by měla být i šetrná hygiena, tedy volba sprchových olejů místo klasických mýdel, která mohou pokožku zbytečně vysušovat. Přístup k péči o tělo by měl zároveň odpovídat i širším zásadám zdravého životního stylu v těhotenství.

Desatero škodlivých látek aneb čemu se vyhnout

V těhotenství existují látky a zákroky, kterým je potřeba se vyhnout nebo k nim přistupovat s velkou opatrností.

Retinoidy (retinol, kyselina retinová) jsou v těhotenství tabu. V krémech na vrásky patří mezi nejoblíbenější složky, jedná se však o deriváty vitamínu A, jehož vysoké dávky jsou prokázaným teratogenem – tedy látkou, která může způsobit vývojové vady plodu. I když je vstřebávání z krému poměrně malé, lékaři doporučují neriskovat.

Opatrnost je na místě také u látek, které mohou pokožku dráždit, například ovocných kyselin nebo peelingů.

Omezení se týkají i kosmetických zákroků. Například botox nebo dermální výplně se v těhotenství nedoporučují. Neexistují totiž studie, které by potvrdily jejich bezpečnost pro plod – botox je navíc toxin, který by se mohl dostat do tělního oběhu a způsobit nežádoucí otravu. Vzhledem ke změnám v zadržování vody v obličeji během těhotenství může navíc výsledný efekt působit nepřirozeně. Opatrnosti je také třeba u chemických peelingů ve vyšších koncentracích, zejména s kyselinou salicylovou (BHA), která se vstřebává podobně jako aspirin. U přístrojových ošetření, jako je laser, IPL nebo mikrojehličkování, je pak důležité počítat s tím, že těhotenský organismus reaguje na světlo a teplo jinak – hrozí tak vznik trvalých pigmentových skvrn (melasma) i zbytečná zátěž pro organismus. Zmínit je vhodné také hydrochinon, látku používanou k bělení pigmentových skvrn, která má velmi vysokou míru vstřebávání do krve (až 45 %), z tohoto důvodu se jeho použití v těhotenství nedoporučuje.

Péče o pokožku v těhotenství však nesouvisí jen s kosmetikou, ale úzce se pojí i s celkovým životním stylem.

Alkohol a nikotin představují zásadní riziko – neexistuje u nich bezpečná dávka.

I když jednorázové nebo náhodné požití v době, kdy žena o těhotenství ještě neví, bývá často bez následků (převážně z důvodu, že v rané fázi těhotenství plod ještě není napojen na placentu a výživa probíhá jiným způsobem), opakovaná expozice je kritická. Pravidelné kouření či pití alkoholu, a to i v malých dávkách, může vést k vývojovým poruchám mozku, poškození orgánů plodu a chronickému nedostatku kyslíku (hypoxii), což potvrzují i informace o dopadech kouření v těhotenství. Riziko však představuje i pasivní kouření – i nikotin z okolí totiž negativně ovlivňuje vývoj plodu a zvyšuje pravděpodobnost komplikací.

Pokud jde o látky, které nejsou přímo zakázané, ale mohou v těhotenství představovat určité riziko, vyplatí se k nim přistupovat s opatrností a vnímat nejen jejich množství, ale i frekvenci užívání.

Velkým tématem je nadměrná konzumace kofeinu, blíže popsaná ve článku kofein v těhotenství škodí. Ať už v podobě kávy, čajů, kolových nápojů, ale i energetických nápojů nebo černého a zeleného čaje – kofein může zrychlovat srdeční činnost plodu a negativně ovlivnit jeho růst. Pozornost si zaslouží také syrové a nedostatečně tepelně upravené potraviny, jako je tatarák, sushi, tepelně neupravená vejce nebo nepasterizované mléčné výrobky a plísňové sýry (např. hermelín, niva). U ryb bychom se na chvíli zastavili, speciálně u ryb s vysokým obsahem rtuti, protože tyto druhy mohou v těle matky hromadit těžké kovy, které jsou toxické pro nervovou soustavu dítěte.

Ani bylinky nemají v těhotenství všechny zelenou a je vhodné dávat si pozor zejména na ty, které mohou vyvolat prokrvení pánve nebo kontrakce dělohy (např. šalvěj, jalovec, pelyněk, případně ve větším množství guarana nebo maté), a také na silně koncentrované esenciální oleje, například rozmarýn nebo skořici. Opatrnost se ale vyplatí i v běžných situacích, které si s rizikem často ani nespojujeme. Nevhodná je například příliš horká voda, ať už ve veřejných vířivkách nebo při horkých koupelích, a to kvůli kolísání krevního tlaku a riziku přehřátí organismu. Stejně tak je dobré myslet i na prostředí, ve kterém se pohybujeme – silné čisticí prostředky, barvy nebo laky na bázi rozpouštědel mohou uvolňovat chemické výpary, a měly by se proto používat pouze v dobře větraných prostorách, ideálně se jim v těhotenství co nejvíce vyhnout. 

U ostatních látek obecně platí, že záleží na mnoha faktorech – například na fázi těhotenství (začátek, pokročilé období), množství, frekvenci užívání nebo rozsahu působení na organismus.

Co je naopak bezpečné?

Dobrou zprávou je, že ne všechny kosmetické přípravky je v těhotenství nutné omezovat.

Naopak existují látky, které jsou považovány za bezpečné a mohou pomoci udržet pokožku hydratovanou a v dobré kondici. Mezi ně patří například krémy s kyselinou hyaluronovou, které lze bez obav zařadit do každodenní péče o pleť. Základem by měla být především šetrná kosmetika, důraz na hydrataci a celkovou ochranu pokožky.

Závěrem...

Každé těhotenství je jiné – a stejně tak i reakce pokožky. To, co jedné ženě vyhovuje, nemusí fungovat u druhé. Základem zůstává šetrnost, jednoduchost a opatrnost při výběru kosmetiky i případných zákroků. Pokud si nejste jistá konkrétním produktem nebo postupem, je vždy bezpečnější poradit se s lékařem než zbytečně riskovat.

V období těhotenství totiž nejde jen o krásu, ale především o zdraví – vaše i vašeho dítěte.