35. týden: kvůli poloze miminka Andreu bolí břicho, Alexův úraz při návštěvě pojišťováka

Již jsem si vyřídila mateřskou dovolenou

V pondělí nastoupila ségra jako hlídací teta a já si jela do práce vyřizovat mateřskou dovolenou. Dát potřebné papíry a vše do pořádku. Milé zjištění bylo, že vše odesílají na sociálku z práce a já se už nemusím nikam hnát.

Byla jsem moc ráda, že to nemusím absolvovat s Alexem, neboť mě strašně bolely kyčle a stydká kost. Sotva jsem šla.

Venku foukal vítr, ale jinak bylo moc krásně, až mi bylo líto, že stále Alex nemůže ven. Takové krásné podzimní dny a my je promarodíme.

Bolí mě bříško, miminko všude tlačí a nevím, jak to vydržím do další kontroly

Úterý a středu jsme byli celý den doma, jen jsme zašli do pekárny pro pečivo. Nevím čím to je, ale strašně mě bolí břicho. Cítím, jak mě miminko všude tlačí. S Alexem jsem tohle vůbec neměla. Možná je to kvůli poloze miminka, že je koncem pánevním.

Snažím se odpočívat, ale tyhle bolesti a ztuhnuté břicho mě probouzí i v noci. V pravém třísle šíleně pichlavá bolest, že mi až slzí oči a nemůžu se pohnout. A to mě další kontrola čeká až za 14 dní. Jak to jen vydržím?

Alex už má výsledky v pořádku a smíme chodit ven

Ve čtvrtek jsem šla na kontrolu k dětské lékařce s Alexem. Moč i krev měl tentokrát v pořádku. Byl moc statečný při píchání, nechal se hezky poslechnout, ukázal pusinku a odpovídal, na co se ho paní doktorka ptala. Musíme dobrat antibiotika a za 14 dní nechat zkontrolovat ještě jednou moč. Můžeme konečně chodit zase v plné polní ven. Ale raději to vezmeme pozvolna.

Odpoledne jsme jeli pro nějaké vybavení do pokojíčku, pro miminko do porodnice a další potřebné věci. Pomalu to musím vše nachystat.

V pátek jsme uklízeli, vařili, prali a hráli si. Kolem poledne jsme šli na hodinku ven, byli jsme na zahrádce a zazimovávali poslední věci.

Ovšem Alex si vybral pískoviště, marně jsem ho přemlouvala, že už všechny hračky dáme do jara spinkat na půdu. Takže si hrál a ani nechtěl jít domů.

V poledne se spánek nekonal, takže i odpoledne jsme vyrazili ven a hráli si.

Na sobotu jsem byla domluvená se švagrem, že si u nás doma, jelikož teď bydlí v Brně, dá schůzku s pojišťovákem. Poklidila jsem, došli jsme do obchodu a čekali návštěvu. Švagr přijel dřív a hrál si s nadšeným Alexem.

Když se pan z pojišťovny loučil, Alex seděl u stolku, chtěl ho jít vyprovodit a upadl na roh stolu. Ale tak nešikovně, že se mu udělal pěkný monokl.

Tak jsme se za vydatného breku rozloučili a šli foukat bolístku.

Odpoledne jsme jeli k našim. Milan sehnal vrata k naší rozestavěné garáži, takže než se stavba zastřeší, naši nám je uskladnili ve stodole.

Mě opět strašně bolelo břicho, sotva jsem šla. Alex si nechával foukat bolístku a litovat se, musel dostat i pořádnou výslužku bonbonů jako bolestné. Avšak dle jeho zlobení nebylo patrné, že by se mu vůbec kdy něco přihodilo. Babička měla po naší návštěvě „jazyk až na vestě“ a nevím, kdo z nich večer dřív usnul únavou.

Těšila jsem se, že si v neděli pospíme

Ovšem Alex už v pět ráno zavelel vstávat. Do šesti jsem ho držela v posteli, co to šlo. Venku bylo -6, námraza a nejradši bych se co nejrychleji vrátila do peřin. Ale bohužel.

Alexovi se modřina pěkně vybarvila. Naštěstí si na nic nestěžoval ani na bolest. Začali jsme pomalinku se zimní výzdobou, kreslili sněhuláky, vystřihovali vločky a Alex se u toho alespoň hezky zabavil.

Když nám dojel tatínek v poledne z práce, najedli jsme se a šli si všichni povinně lehnout.To bylo tááák krásné. Z malé chvilky byly víc jak tři hodiny a všichni jsme byli rádi. Opravdu nám to prospělo.

Odpoledne jsme šli k prababičce, během chvilky byla tma a pěkně přituhlo. Prababička nás ráda viděla, dali jsme si její vyhlášené kynuté buchty a šli domů.

Jak jsem byla ráda za čepici a rukavice. A to zima teprve začíná.. Doma jsme zatopili v krbu a během chvilky bylo krásné tepličko. Všichni jsme si lehli do postele a četli si knížky. Po dlouhé době klidná pohodová neděle…

Dle vyprávění Andrey81 připravila Naďa Barochová.