33. týden: odběry krve, nákup zimních botiček pro Alexe

Z kraje týdne mne čekaly odběry krve

Byla to naštěstí jen rychlovka, nikdo tam nebyl a tak jsem šla hned na řadu. Sestřička mě hezky odebrala a jela jsem zase domů. Příští týden budu vědět výsledky a s nimi půjdu k panu doktorovi a na velký ultrazvuk.

Další návštěva Mamaklubu

Navštívili jsme opět Mamaklub, kéž by tak byl každý den. Alex se tam opravdu vyřádí, vyhraje s dětmi a má plno nových zážitků, než když je jen se mnou.

Někdy mne zaráží, že jakmile je venku trošku víc zamračeno nebo ne ideální sluníčkové počasí, nenarazíte venku skoro na žádné maminky s dětmi. Až na pár výjimek.

V Mamaklubu měl Alex premiéru s vodovými barvami. Takže nyní doma pečlivě trénujeme, vysvětlujeme, že štětec se myje ve skleničce s vodou a ne v pusince. A celkem ho to nadchlo a líbí se mu to.

Pokud se naučíme nějakou novou říkanku, taktéž ji doma pilujeme, aby napříště ukázal ostatním dětem, že už ji také umí.

Týden nám plynul celkem všedně

Byla jsem v práci pořešit nějaké papíry, příští měsíc mne čeká vyřizování mateřské dovolené. Cestou domů jsme se s Alexem stavili u mojí sestry, děti si chvilku pohrály, šli jsme se projít a pak domů.

Odpoledne, když dorazil tatínek, jeli jsme pouštět draka. Alex by tam určitě strávil celé odpoledne, kdyby se už nesmrákalo.

Stavili jsme se u prababičky na čaj, sešli jsme se tam i s bratrem od Milana, který bydlí v Brně a přijel se na otočku podívat na rodiče a na nás. Příjemně jsme si popovídali, strejček si s Alexem hrál, ale chvílemi jsem nevěděla, jestli to už není malinko životu nebezpečné. Ale ustáli to oba a Alex se ještě doma půl hodiny smál.

Koupě nových botiček

Další den jsme jeli koupit nové botičky. Sama s dítětem v obuvi to byl tedy zážitek. Nejdříve vyndal z regálu všechny bačkorky, poté chtěl vyzkoušet patery holinky. Než paní donesla zimní botičky v jeho velikosti, utekl do skladu a schoval se mezi krabice. Pak si chtěl za každou cenu zkusit růžové balerínky, což mě malinko vyděsilo, ale pochopila jsem, že ty barevné kamínky holt na klučičí botičky nedávají. Pak zbystřil botičky s auťákem, takže balerínky odhodil a já si oddychla.

Než jsme nakoupili a vyzkoušeli botičky, byla jsem splavená a vím, že příště jedině ve třech.

Celou cestu v autě si držel nové botičky, doma jsme je hned museli zkusit a vůbec je nechtěl sundat. Myslím, že kdyby to šlo, vlezl by si v nich i do vany.

Takže jsme připraveni na zimu a hurá, může chumelit.

I když je teď brzy tma, neodradí nás to ani od večerní procházky. Alexe strašně baví chodit po tmě. Vzali jsme naši fenku na vodítko a Alex ji vedl celou cestu. Stavili jsme se i na hřbitově rozsvítit svíčky. Všude bylo tolik krásných světýlek, že Alex nevěděl, kam se dřív podívat.

Líbí se mi, že i lidé si dávají před domy různé dekorace nejen podzimní, ale i právě s vůní Halloweenu.

Není to náš český zažitý svátek, ale proč neudělat radost právě dětem, třeba dlabanými dýněmi, kdy se mohou večer potěšit pohledem z okna na vlastnoručně vyrobené strašidýlko.

A co čeká mě?

Zítra mě čeká již zmiňovaný velký ultrazvuk. Moc se těším, až zase uvidím mrňouska v bříšku, dozvím se míry a výsledky krve.

Musím hlavně říct panu doktorovi, jak strašně mi poslední týden neustále tvrdne břicho. Je to dost nepříjemné a někdy i dost bolestivé. Tak mi snad něco doporučí, abych to lépe zvládala.

Na základě vyprávění Andrey81 připravila Naďa Barochová.