Červenec/3 - úmorná vedra

• Lenižurka - si užívala krátkou dovolenou na Lipně, dokonce si zajezdila i na kole
• Amálie - se těší až pominou tropická vedra, předtím se ale chystá provětrat nové plavky

Lenižurka (26 let, 27. týden, druhorodička) 

 Ahoj všem :-)

Tak jsem v pondělí po třech týdnech zas zašla do poradny a nějak mi není jasné, proč už asi dobře druhým měsícem doktora nezajímá jak veliké je mimčo, kolik přibralo, kolik má plodové vody... Podívá se mi vždy na čípek a ultrazvuk zapne jen proto, aby našel srdce miminka a zjistil, že tedy tluče. Ale zatím jsem se neodvážila zeptat, abych zas nebyla za rýpavou. Tak jsem se akorát dotázala, jakým způsobem, že se má hlídat ta cysta v mozku mrněte, jelikož v papírech z velkého utz je psáno cosi jako „kontrolovat, jestli se nezvětšuje“. A pan doktor na mě vyvalil oči, chvíli byl zaražený a nakonec jsem mu musela výše naznačený „problém“ sama vyhledat v těch papírech. Tak prý „Aha“ a raději mě pošle na kontrolní utz. Uctivě jsem mu tedy poděkovala za tu péči a zeptala se, jestli bych už taky neměla absolvovat test na těhotenskou cukrovku. Tak tam mě prý taky pošle. Takže jsem jim do té poradny šla vlastně poradit já namísto toho, aby radili oni mně. :D Když se mě ještě zeptal, jestli mě u nich už očkovali kvůli případnému odlišnému Rh faktoru miminka, tak to jsem valila oči už na oplátku já. Neměli by to mít někde poznamenané...? Copak já vím? :D ? “Asi neeee...“ povídám. Takže jsem dostala žihadlo do zadku, poukazy na vyšetření a byla ráda, že tam musím zas až za tři týdny.

Váhu mám na zhruba 70 kg oproti původním 59. Něco jsem viditelně ztratila při té viróze, ale miminko to asi chrabře dohání za mě.

Od úterka do soboty jsme byli se Sis a manželem regenerovat po nemoci ztracené síly na Lipně. Nějak extra jsme si tam šunky neváleli, i já ujela nějakých asi sedmdesát km na vypůjčeném elektrokole a v sobotu mi najednou bylo hrozně smutno, že už zas musíme jet domů.

Jeden den jsme šli na Stezku korunami stromů

další den dopoledne lilo, tak jsme stihli jen odpolední vyjížďku na kolech a třetí den celodeňák na kolech po stezkách kolem přehrady

a zakončili jsme to bobovou dráhou, na které se s manželem svezla i malá Sárinka, která z toho měla pak tolik adrenalinu, že nebyla skoro k udržení na jednom místě. :D

Ze soboty na neděli jsme přespali u známých v Plzni a pak jsme jeli ještě do Prahy na letiště vyzvednout moji mamku, která se s mou ségrou vrátila z dovolené v Řecku. Odtud mi celý předešlý týden posílaly nějaké fotky. Sice jsem jim maličko záviděla, ale fakt jenom malilinko. :)) Na tohle cestování do tepla za mořem mě teď stejně neužije. Zlatý český luhy a háje. A i na Lipně jsme si vlastně mohli trochu toho Řecka užít, když jsme nahodile narazili na řecké bistro:-))

Doufám, že jste přežili vedra ve zdraví,

mějte se fajn

Leňule

Amálie (30 let, 29. týden těhotenství, prvorodička)

Ahoj BOLky,

tak co nového v tomto týdnu? Nic zvláštního se tentokrát ani nedělo...

Tento týden bych nazvala jako boj s teplotou a to nemyslím horečku, což asi všichni chápou. Když se mi začala na jaře zvedat tělesná teplota, ocenil to zejména manžel, protože celou zimu bojuje za netopení a najednou jsem vypínala topení já a on se radoval, jak krásně šetříme za energie :-D Ale teď?! Teď už nejde víc vypnout topení, klimatizaci nemáme, tílko je to první i poslední, co mám na sobě, dokonce luftuji už i odspoda, takže naostro. Vzhledem k tomu, že je ze mě taková menší velryba, bojíme se vyjet na dovolenou k moři, aby mě ochránci přírody nevraceli z pláže do vody, protože by si mě pletli s verlybou uvízlou na souši!
Ale i přes to jsem odvážná a objednala jsem si těhotenské plavky, odhadovala jsem velikost dle naměřených hodnot, které už nejsou ani publikovatelné :-D No došly plavky, jak říká manžel pro věkovou kategorii 80+, jako moje dosti obézní bábička by z nich měla opravdu radost, když jsem je tak držela a viděla ten vnitřní objem, říkala jsem si, že sem to asi přepískla... No jen odešel manžel do práce, odvážila jsem se je i zkusit, aby se mi nesmál... No panebože, mně jsou dobře! No takže z hrušky dolů, jsem fakt koule! Tento týden je plánuju hned provětrat, tak snad nebude ze šaten moc daleko do vody, nemusí mě vidět všichni :-D

Miminko má stále dost místa v břiše, takže tam i nadále pořádá fotbalové zápasy, občas mi přijde, že i hokejové, protože jak naráží na mantinely, to je teda síla, takový malý tvoreček a tolik síly! Už má docela vyhraněné hodiny na zápas (trénink) a doby regenrace. Nejvíc aktivní je večer mezi 20-22 hod, ráno 4-6 hodinou, ostatní záleží na podmínkách, jestli ji probudí oběd a pere se tam se špagetami, či nějaký hluk nebo nějaký můj "přesun". Alespoň mám jistotu, že tam je a že je snad v pořádku. Břicho se stále zvětšuje, což mě teda hrozí, protože už mi přijde dost veliké i tak...

Jediný "problém", který řeším je, že se stále nechce otočit hlavičkou dolů a já si z břicha dělám odkládací plochu, takže jestli se prostě neotočí, bude mít buď placatou hlavičku nebo vytlačný půllitr na čele. :-D Doufám, že cití, že to teď píši a stabilizuje se. :-)

V bytě máme neskutečně teplo, tak jsme o víkendu vyrazili za přáteli grilovat na chatu, kde vál lehký větřík a byl stín pod stromy, pro mě značka ideál, o to byla neděle doma horší, připadala jsem si jak hovězí ve vlastní šťávě, jen se osprchuju, tak repeté, ten den mi vůbec neutíkal...
Další týden se má ochladit, tak snad to přežijeme...

Mějte se a smějte se Amálka