Kyselina listová v těhotenství

Kyselina listová patří mezi vitaminy skupiny B, rozpustné ve vodě. Je známá také jako vitamin B9 nebo dříve jako vitamin M. Kyselina listová samotná nemá biologické účinky, aktivní účinky mají až její metabolity, které vznikají přeměnou v játrech a označují se souhrnně „foláty“.

Za jakých okolností byla kyselina listová objevena?

Kyselinu listovou objevila již v roce 1931 Dr.Lucy Wills, britská hematoložka pracující v Indii. Studovala chudokrevnost, vznikající u místních těhotných žen. Zjistila, že tuto anémii lze léčit podáváním kvasnic. Proto usoudila, že kvasnice musí obsahovat dosud neznámou látku, která působí proti chudokrevnosti. Až v roce 1941 byla tato látka extrahovaná ze špenátu a pojmenována jako kyselina listová, pro její původ v listové zelenině (z latinského folium – list). V 50. letech minulého století američtí vědci studiemi zvířecích modelů zjistili, že nedostatek kyseliny listové v těhotenství je spojen se vznikem abnormalit u plodu. Později proběhly humánní studie, které potvrdily spojitost mezi nedostatkem kyseliny listové a rozvojem defektů neurální trubice u plodu a od 90. let minulého století je její suplementace v těhotenství preventivně doporučována. 

Funkce kyseliny listové

Kyselina listová je nezbytná pro správný růst a dělení buněk. Podílí se na tvorbě nukleových kyselin, což jsou látky, které tvoří genetický materiál – je tedy nepostradatelná pro správnou syntézu DNA (i RNA). Je důležitým faktorem spolupodílejícím se na správné funkci imunitního systému. Obecně lze říci, že na úrovni celého organismu hraje kyselina listová zásadní roli všude tam, kde dochází k (rychlému) dělení buněk – krvetvorba, růst a vývoj plodu. Proto je podávání kyseliny listové v těhotenství významné v prevenci vzniku vrozených poruch u plodu. Její užívání v těhotenství i při kojení je bezpečné.

Prevencí jakých chorob je kyselina listová?

Její funkce je úzce spjata také s vitamíny B12 a B6. Společně snižují hladinu aminokyseliny homocysteinu v krvi. Aminokyseliny a jejich správný vzájemný poměr jsou důležitou součástí lidského organismu, jsou „stavebními kameny“ bílkovin. Zvýšené množství homocysteinu v krvi podporuje vznik škodlivých volných kyslíkových radikálů. Tímto významně preventivně působí proti vzniku kardiovaskulárních onemocnění, rakovině tlustého střeva, či zánětlivým onemocněním střev. Dále se může podílet na snížení rizika vzniku demence, Alzheimerovy choroby, depresí či chorob krve.

Nedostatek příjmu kyseliny listové ve stravě je problémem rozvojových zemí, které souží podvýživa.

Kde se nachází kyselina listová?

Kyselina listová se nachází především v listové zelenině (špenát, růžičková kapusta, brokolice, fazole, hrášek atd.), v kvasnicích a z živočišných zdrojů v játrech a ledvinách. 

Role kyseliny listové v těhotenství

V těhotenství se její potřeba zvyšuje. Podávání folátů prokazatelně snižuje výskyt rozštěpových vad neurální trubice u plodu. Klíčové období vývoje neurální trubice probíhá v časné fázi těhotenství (2.-3. týden po oplodnění) a v té době nemusí žena ještě vědět, že je těhotná. Proto je doporučeno užívat kyselinu listovou již před plánovaným těhotenstvím. Plod si foláty sám vyrobit neumí a je proto závislý na jejich příjmu od matky. 

Rozštěpové vady jsou jedny z nejčastěji se vyskytujících vrozených poruch, jejichž příčiny nebyly zatím zcela objasněny, přepokládá se působení více faktorů dohromady (genetické vlivy, obezita, cukrovka, životní prostředí, socioekonomický status atd.).

Nedostatek folátů není spojován jen s rozštěpovými vadami neurální trubice, ale má také souvislost s vrozenými vadami srdce, defekty končetin, rozštěpy rtu a patra, vady močového ústrojí a zvýšený výskyt Downovy choroby.

Další zajímavou informací je, že na základě studií bylo zjištěno, že dlouhodobé užívání kyseliny listové (víc než rok) před těhotenstvím a alespoň po dobu prvního trimestru je spojeno se snížením rizika předčasného porodu před 32. týdnem těhotenství (přesný mechanismus snížení rizika předčasného porodu není znám).

Jaká je doporučená denní dávka kyseliny listové v těhotenství?

Z doporučení vyplývá, že pro ženy plánující těhotenství by měl denní příjem kyseliny listové být minimálně 400 µg. V praxi se ukazuje, že příjem tohoto doporučeného množství v těhotenství je z běžných potravin nedostačující. Běžné stravovací návyky totiž obsahují pouze zhruba 200 µg kyseliny listové za den. Až 95 % kyseliny listové se zničí tepelnou úpravou při přípravě pokrmů.

Dodnes neexistuje celosvětově jednoznačná shoda ohledně dávkování kyseliny listové v prevenci rozštěpových vad neurální trubice. V České republice platí doporučení České gynekologické a porodnické společnosti pro ženy ve fertilním věku nebo plánující těhotenství – a to denní dávka 400-800 µg (0,4 mg - 0,8 mg) kyseliny listové (formou suplementů – nejčastěji tablety). U žen s výskytem rozštěpových vad neurální trubice v předchozím těhotenství je doporučeno navýšení dávky na 4 mg denně. Toxické poškození bylo zaznamenáno až při dávkách 15-100 mg za den.

Načasování užívání kyseliny listové? Minimálně 1 měsíc před otěhotněním!

Důležitý vliv při prevenci má tedy nejen správná dávka kyseliny listové, ale také správné načasování užívání. Problémem však zůstává fakt, že téměř 50 % těhotenství je neplánovaných. Je proto vhodné doporučit každé ženě ve fertilním věku užívat dlouhodobě kyselinu listovou. Pokud žena těhotenství plánuje, je ideální zahájit suplementaci nejméně 1 měsíc před otěhotněním a pokračovat do konce 12. týdne těhotenství.