Oplození

Spermie se dostávají při souloži (koitu) do pochvy (vaginy) ženy. Prostupují děložním hrdlem, poté se dostávají dutinou dělohy až do vejcovodů. Jejich putování je umožněno nejen jejich vlastním pohybem, ale i stahy svalstva jmenovaných orgánů. Pokud má žena v termínu blízkém ovulaci nechráněný pohlavní styk, dostávají se spermie až do rozšířené koncové části vejcovodu, kde je také uloženo vajíčko, čerstvě uvolněné po ovulaci z vaječníku. Pohlavní buňky tak vstupují do vzájemného kontaktu. Tím je splněn základní předpoklad pro oplození. Protože pohlavní buňky mají omezenou životnost, je interval, kdy může k oplození dojít, poměrně krátký. Vajíčko je schopno oplození jen přibližně 12 až 16 hodin po uvolnění z vaječníku, spermie si uchovávají oplodňovací schopnost o něco déle – je to 24 až 48 hodin poté, co se dostanou do ženského pohlavního traktu.

Vajíčko se po uvolnění z vaječníku posouvá vejcovodem, ale jeho role je při oplození spíše pasivní. Když spermie ve vejcovodu dorazí do jeho těsné blízkosti (předpokládá se, že jsou to ty nejrychlejší a nejzdatnější), musí překonat první překážku, kterou jsou obaly vajíčka.

Foto 1: Po přidání spermií do zkumavky s vajíčkem musí spermie, stejně jako při přirozeném početí proniknout přes obaly vajíčka. Ta nejhbitější potom vajíčko oplodní. Při umělém oplození to spermie (označena šipkou) dokáže zpravidla do hodiny. Zvětšeno asi 1000x.

Obaly vajíčka proniká spermie pomocí aktivního pohybu bičíku a prostřednictvím hlavové čepičky spermie, která obsahuje enzymy. Tyto enzymy rozruší obaly vajíčka a vzniklým „tunelem“ pronikne hlavička spermie spolu s částí bičíku do nitra vajíčka, k jeho jádru (ženské prvojádro). Hlavička spermie se postupně přemění na mužské prvojádro. Toto jednobuněčné vývojové stadium oplozeného vajíčka se označuje jako stadium prvojader. Oplozené vajíčko v něm setrvává asi 30 hodin.

Obrázek: Vajíčko s proniklou spermií a pozdější stadium prvojader.

Foto 2: Vajíčko za 20 hodin po přidání spermií ve stádiu prvojader. Dva kulovité útvary uvnitř jsou ženské a mužské prvojádro (označena šipkami). Pokud je vidíme pod mikroskopem, víme, že vajíčko bylo úspěšně oplozeno. V jednom prvojádru je genetická výbava od otce a ve druhém od matky. Zvětšeno asi 400x.

Ženské prvojádro obsahuje 22 chromozómů + pohlavní chromozóm X, mužské podle typu oplozující spermie buď 22 + X, nebo 22 + Y. Kombinace 44 + XX znamená, že budoucí miminko bude děvčátko, kombinace 44 + XY, že to bude chlapeček. Pohlaví budoucího človíčka tedy určuje oplozující spermie. Vzhledem k tomu, že počet spermií s pohlavním chromozómem X a Y je stejný, měl by být i počet narozených chlapců a děvčat totožný. Ve skutečnosti se rodí o něco více chlapců (asi 105 na 100 děvčátek).
Oplození stimuluje vajíčko k buněčným dělením. Při prvním z nich dojde k promíchání genetického materiálu (chromozómů) pocházejícího od matky a od otce, které byly doposud odděleny v obou prvojádrech. Vznikne tím základ nového, geneticky unikátního jedince. Jedna polovina jeho dědičné výbavy je mateřského a druhá otcovského původu. Určitou, konkrétní, stejnou genetickou výbavu mohou sdílet jenom jednovaječná dvojčata.

Autoři: Doc. MUDr. Jitka Šťastná, CSc., doc. MUDr. Miroslava Sedláčková, CSc.

Autorka fotografií a popisu k nim: RNDr. Jana Žáková Ph.D., vedoucí laboratoří Centra asistované reprodukce Gynekologicko-porodnické kliniky FN Brno