Oplození

Spermie se dostávají při souloži (koitu) do pochvy (vaginy) ženy. Prostupují děložním hrdlem, poté se dostávají dutinou dělohy až do vejcovodů. Jejich putování je umožněno nejen jejich vlastním pohybem, ale i stahy svalstva jmenovaných orgánů. Pokud má žena v termínu blízkém ovulaci nechráněný pohlavní styk, dostávají se spermie až do rozšířené koncové části vejcovodu, kde je také uloženo vajíčko, čerstvě uvolněné po ovulaci z vaječníku. Pohlavní buňky tak vstupují do vzájemného kontaktu. Tím je splněn základní předpoklad pro oplození. Protože pohlavní buňky mají omezenou životnost, je interval, kdy může k oplození dojít, poměrně krátký. Vajíčko je schopno oplození jen přibližně 12 až 16 hodin po uvolnění z vaječníku, spermie si uchovávají oplodňovací schopnost o něco déle – je to 24 až 48 hodin poté, co se dostanou do ženského pohlavního traktu.

Vajíčko se po uvolnění z vaječníku posouvá vejcovodem, ale jeho role je při oplození spíše pasivní. Když spermie ve vejcovodu dorazí do jeho těsné blízkosti (předpokládá se, že jsou to ty nejrychlejší a nejzdatnější), musí překonat první překážku, kterou jsou obaly vajíčka.

Spermie a vajíčko před oplozením

Foto 1: Po přidání spermií do zkumavky s vajíčkem musí spermie, stejně jako při přirozeném početí proniknout přes obaly vajíčka. Ta nejhbitější potom vajíčko oplodní. Při umělém oplození to spermie (označena šipkou) dokáže zpravidla do hodiny. Zvětšeno asi 1000x.

Obaly vajíčka proniká spermie pomocí aktivního pohybu bičíku a prostřednictvím hlavové čepičky spermie, která obsahuje enzymy. Tyto enzymy rozruší obaly vajíčka a vzniklým „tunelem“ pronikne hlavička spermie spolu s částí bičíku do nitra vajíčka, k jeho jádru (ženské prvojádro). Hlavička spermie se postupně přemění na mužské prvojádro. Toto jednobuněčné vývojové stadium oplozeného vajíčka se označuje jako stadium prvojader. Oplozené vajíčko v něm setrvává asi 30 hodin.

Spermie po průniku do vajíčka

Obrázek: Vajíčko s proniklou spermií a pozdější stadium prvojader.

Vajíčko a spermie po oplození ve stadiu prvojader

Foto 2: Vajíčko za 20 hodin po přidání spermií ve stádiu prvojader. Dva kulovité útvary uvnitř jsou ženské a mužské prvojádro (označena šipkami). Pokud je vidíme pod mikroskopem, víme, že vajíčko bylo úspěšně oplozeno. V jednom prvojádru je genetická výbava od otce a ve druhém od matky. Zvětšeno asi 400x.


Ženské prvojádro obsahuje 22 chromozómů + pohlavní chromozóm X, mužské podle typu oplozující spermie buď 22 + X, nebo 22 + Y. Kombinace 44 + XX znamená, že budoucí miminko bude děvčátko, kombinace 44 + XY, že to bude chlapeček. Pohlaví budoucího človíčka tedy určuje oplozující spermie. Vzhledem k tomu, že počet spermií s pohlavním chromozómem X a Y je stejný, měl by být i počet narozených chlapců a děvčat totožný. Ve skutečnosti se rodí o něco více chlapců (asi 105 na 100 děvčátek).
Oplození stimuluje vajíčko k buněčným dělením. Při prvním z nich dojde k promíchání genetického materiálu (chromozómů) pocházejícího od matky a od otce, které byly doposud odděleny v obou prvojádrech. Vznikne tím základ nového, geneticky unikátního jedince. Jedna polovina jeho dědičné výbavy je mateřského a druhá otcovského původu. Určitou, konkrétní, stejnou genetickou výbavu mohou sdílet jenom jednovaječná dvojčata.

Autoři: Doc. MUDr. Jitka Šťastná, CSc., doc. MUDr. Miroslava Sedláčková, CSc.

Autorka fotografií a popisu k nim: RNDr. Jana Žáková Ph.D., vedoucí laboratoří Centra asistované reprodukce Gynekologicko-porodnické kliniky FN Brno

Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek

Komerční sdělení

Související články

Oplození - diskuze

Poradna

Dobry den, mojej lekarke sa nezdali vysledky monitoru, vraj mam CTG nereaktivny typ krivky a tak mi robili opakovane toto vysetrenie v nemocnici, kde som bola na pozrovaní 2 dni. Tam uz boli vsetky vysledky z monitoru v poriadku. O par dni neskôr, na poradni, v 38tt bol monitor opat CTG nereaktivny typ krivky. Tak mam prist o par dni, ked mi zacne 39tt do nemocnice a spravia mi oxytocinovy zatazovy test, pretoze lekarka ma pochybnosti, ci by babatko zvladlo spontanny porod. Vsetky ostatne vysetrenia, vratane UTZ boli v poriadku. Na UTZ som povedala tieto komplikacie a lekarka ma ubezpecila, ze ona nevizualizuje na utz ziadne odchylky alebo ohrozenia plodu. Chcem sa opytat, ci je naozaj nutny ten test, nakolko viem, ze sa nim da vlastne vyvolat porod, co povazujem za dost velke riziko, aj ked je babatko uz donosené. Su tie krivky naozaj take zle? Dakujem za odpoved.

Dobrý den, dle fotografií které jste zaslala se mi zdají vaše monitory zcela v pořádku, takže já bych na základě nich žádný zátěžový test nedělala. Pokud je dítě normálně veliké (dle UZ nevykazuje známky nedostatečnosti placenty a nedostatečného růstu, má normální průtoky pupečníkem), pak je velmi nepravděpodobné, že by se něco dělo. Občas je záznam méně reaktivní z důvodu, že zachytí dítě zrovna v klidové fázi. Ale nic to neznamená. Jinak co se týče vyvolání porodu zátěžovým testem - množství oxytocinu, které se při testu používá je tak malé, že většinou nemá na spuštění pravidelných kontrakcí vliv.

MUDr. Veronika Ťápalová | Babyonline | 25.06.2017, 08:54
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Další informace