1. týden = 3. týden těhotenství

1. týden = 3. týden těhotenství

Co se děje 1. týden?

Po oplození se vajíčko opakovaně dělí. Při prvním dělení se rozdělí na dvě úplně stejné buňky (blastomery).

Zatímco na toto první dělení je zapotřebí asi 30 hodin, intervaly potřebné k dalším dělením buněk se postupně zkracují. Blastomery se dělí téměř současně (geometrická řada) a po každém rýhovacím dělení jsou menší a menší.

Foto 1: Za 40 hodin po oplození se některá embrya nacházejí ve dvoubuněčném stádiu. Zvětšeno asi 450x.

Foto 2: Za 48 hodin od oplození jsou časná preembrya tvořena čtyřmi blastomerami, které jsou od sebe odděleny hlubokými rýhami. Proto se také toto dělení buněk označuje jako rýhování. Zvětšeno asi 350x.

Foto 3: Za dalších 24 hodin, tedy po zhruba 72 hodinách může být embryo ve stádiu šestibuněčném, někdy již v osmibuněčném. Zvětšeno asi 300x.

Foto 4: Asi po 90 hodinách od umělého oplození jsou některá embrya ve stádiu dvanáctibuněčném. Jiná mohou být i rychlejší a mít ještě více buněk, které se již špatně pod mikroskopem počítají. Zvětšeno asi 500x.

Název této série buněčných dělení – rýhování – je odvozen od zevního vzhledu těchto časných embryí. Každé dělení zanechá na povrchu rýhu, takže po 4 až 5 děleních se tento časný zárodek podobá plodu moruše (v souladu s tím se nazývá morula).

Foto 5: Morula po 96 hodinách od umělého oplození. Buňky se již nedají spočítat. Zevní buňky (šipka) jsou zřetelně ohraničeny. Na povrchu preembrya je stále ochranný glykoproteinový obal. Zvětšeno asi 500x.

Morula, složená z 16 či více buněk, se z vejcovodu, kterým dosud putovala, dostává do dutiny děložní 4. den od oplození. Není to již pouhý nahodilý shluk buněk. Můžeme na ní rozlišit pod obalem vrstvu zevních buněk, které obalují buňky vnitřní. Mezi buňkami se postupně začínají tvořit mezibuněčná spojení. Některá z těchto spojení umožňují komunikaci, resp. výměnu informací mezi buňkami. Vytvoření těchto spojů ovlivňuje pak významně další vývoj časného zárodku.
V průběhu 5. a částečně i 6. dne pobytu v dutině děložní se morula přeměňuje v blastocystu.

Obrázek: Cesta vajíčka od ovulace (uvolnění z vaječníku) přes oplodnění až k usídlení v děloze.

Foto 6: Blastocysta po 100 až 120 hodinách vývoje ve zkumavce. Je to poslední stádium, které můžeme ještě kultivovat mimo organizmus, tedy in vitro. Blastocysta má v podstatě podobu váčku s dutinou (zelená šipka). Její povrchové buňky (černá šipka) jsou základem budoucích obalů plodu. Vnitřní shluk buněk (červená šipka) je základ budoucího embrya a některých přídatných útvarů. Zvětšeno asi 500x.

Je to stadium, které má podobu váčku. Stěna, tvořená zevními buňkami se později podílí na stavbě plodových obalů. Uvnitř se při jednom pólu objevuje dutina, obsahující tekutinu. Při druhém pólu se tak vytvoří shluk buněk, v němž je obsažen základ zárodku. Blastocysta se dosud vyvíjí v dutině děložní volně, bez jakékoliv vazby na mateřské tkáně.

Konec prvního týdne vývoje je završen navázáním těsného spojení mezi tkáněmi embrya a matky. Rozpustí se obal blastocysty. Blastocysta se přiloží k povrchu děložní sliznice tím pólem, na kterém je základ zárodku. Děložní sliznice prodělala mezitím pod vlivem hormonů určité změny, takže je zcela připravena blastocystu přijmout a zajistit její výživu. 
Zevní buňky blastocysty se začnou čile množit a pronikat v podobě pruhů do děložní sliznice. Současně tvoří enzymy, které sliznici rozrušují. Blastocysta se do vyhlodané jamky ve sliznici zanořuje. Tomuto procesu zanoření zárodku do sliznice děložní se říká nidace.

Autorky: Doc. MUDr. Jitka Šťastná, CSc., doc. MUDr. Miroslava Sedláčková, CSc.

Autorka fotografií a popisu k nim: RNDr. Jana Žáková Ph.D., vedoucí laboratoří Centra asistované reprodukce Gynekologicko-porodnické kliniky FN Brno

Vice o Vašem těhotenství tento týden: 3. týden těhotenství