banner

1. týden = 3. týden těhotenství

Co se děje 1. týden?

Po oplození se vajíčko opakovaně dělí. Při prvním dělení se rozdělí na dvě úplně stejné buňky (blastomery).

Zatímco na toto první dělení je zapotřebí asi 30 hodin, intervaly potřebné k dalším dělením buněk se postupně zkracují. Blastomery se dělí téměř současně (geometrická řada) a po každém rýhovacím dělení jsou menší a menší.

Embryo 40 hodin po oplození

Foto 1: Za 40 hodin po oplození se některá embrya nacházejí ve dvoubuněčném stádiu. Zvětšeno asi 450x.

Embryo ve formě 4 blastomer

Foto 2: Za 48 hodin od oplození jsou časná preembrya tvořena čtyřmi blastomerami, které jsou od sebe odděleny hlubokými rýhami. Proto se také toto dělení buněk označuje jako rýhování. Zvětšeno asi 350x.

Embryo ve stáří 72 hodin

Foto 3: Za dalších 24 hodin, tedy po zhruba 72 hodinách může být embryo ve stádiu šestibuněčném, někdy již v osmibuněčném. Zvětšeno asi 300x.

Embryo - 90 hodin

Foto 4: Asi po 90 hodinách od umělého oplození jsou některá embrya ve stádiu dvanáctibuněčném. Jiná mohou být i rychlejší a mít ještě více buněk, které se již špatně pod mikroskopem počítají. Zvětšeno asi 500x.

Název této série buněčných dělení – rýhování – je odvozen od zevního vzhledu těchto časných embryí. Každé dělení zanechá na povrchu rýhu, takže po 4 až 5 děleních se tento časný zárodek podobá plodu moruše (v souladu s tím se nazývá morula).

Zárodek ve formě moruly

Foto 5: Morula po 96 hodinách od umělého oplození. Buňky se již nedají spočítat. Zevní buňky (šipka) jsou zřetelně ohraničeny. Na povrchu preembrya je stále ochranný glykoproteinový obal. Zvětšeno asi 500x.

Morula, složená z 16 či více buněk, se z vejcovodu, kterým dosud putovala, dostává do dutiny děložní 4. den od oplození. Není to již pouhý nahodilý shluk buněk. Můžeme na ní rozlišit pod obalem vrstvu zevních buněk, které obalují buňky vnitřní. Mezi buňkami se postupně začínají tvořit mezibuněčná spojení. Některá z těchto spojení umožňují komunikaci, resp. výměnu informací mezi buňkami. Vytvoření těchto spojů ovlivňuje pak významně další vývoj časného zárodku.
V průběhu 5. a částečně i 6. dne pobytu v dutině děložní se morula přeměňuje v blastocystu.

1. týden těhotenství

Obrázek: Cesta vajíčka od ovulace (uvolnění z vaječníku) přes oplodnění až k usídlení v děloze.

Zárodek ve stadiu blastocysty

Foto 6: Blastocysta po 100 až 120 hodinách vývoje ve zkumavce. Je to poslední stádium, které můžeme ještě kultivovat mimo organizmus, tedy in vitro. Blastocysta má v podstatě podobu váčku s dutinou (zelená šipka). Její povrchové buňky (černá šipka) jsou základem budoucích obalů plodu. Vnitřní shluk buněk (červená šipka) je základ budoucího embrya a některých přídatných útvarů. Zvětšeno asi 500x.

Je to stadium, které má podobu váčku. Stěna, tvořená zevními buňkami se později podílí na stavbě plodových obalů. Uvnitř se při jednom pólu objevuje dutina, obsahující tekutinu. Při druhém pólu se tak vytvoří shluk buněk, v němž je obsažen základ zárodku. Blastocysta se dosud vyvíjí v dutině děložní volně, bez jakékoliv vazby na mateřské tkáně.

Konec prvního týdne vývoje je završen navázáním těsného spojení mezi tkáněmi embrya a matky. Rozpustí se obal blastocysty. Blastocysta se přiloží k povrchu děložní sliznice tím pólem, na kterém je základ zárodku. Děložní sliznice prodělala mezitím pod vlivem hormonů určité změny, takže je zcela připravena blastocystu přijmout a zajistit její výživu. 
Zevní buňky blastocysty se začnou čile množit a pronikat v podobě pruhů do děložní sliznice. Současně tvoří enzymy, které sliznici rozrušují. Blastocysta se do vyhlodané jamky ve sliznici zanořuje. Tomuto procesu zanoření zárodku do sliznice děložní se říká nidace.

Autorky: Doc. MUDr. Jitka Šťastná, CSc., doc. MUDr. Miroslava Sedláčková, CSc.

Autorka fotografií a popisu k nim: RNDr. Jana Žáková Ph.D., vedoucí laboratoří Centra asistované reprodukce Gynekologicko-porodnické kliniky FN Brno

Vice o Vašem těhotenství tento týden: 3. týden těhotenství

Předchozí článek:

Oplození

Následující článek:

Fota z IVF

Poradna

Období vzdoru?
avatar Siry 16. 07. 2025

Dobrý den, nevím zda se to řadí mezi období vzdoru, protože Peťa (v srpnu 3 roky) byl vždycky svéhlavý a vše dělal po svém. Jinak, než by udělal kdokoliv z nás, nebo kterékoliv jiné dítě. Je hodně akční, neposedí ani u jídla a když už ho tedy přemluvím, tak alespoň houpe nohama, nebo listuje knížkou. Rád hází věcmi, od malička vším a je těžké ho to odnaučit, ale je fakt, že hází velice dobře. A i když to zní jako ADHD, nemyslím si, že je to náš případ, protože když se s ním učím logopedii nebo čtu knížku, nebo dělám jakékoliv jiné aktivity tak u toho vydrží i hodinu v kuse. Nevím, možná se mílím, spíš to tak cítím. Učíme se logopedii už od 1 roku, protože má oboustranný rozštěp rtu i měkkého a tvrdého patra. S tím by to taky nemělo souviset je to jen kosmetická vada. Vše zvládá s přehledem. Spíš mě teď trápí to, že minulý týden začal hodně zlobit ve školce (v malé skupince dětí). Chodí tam už 3 měsíce a teď znovu hází věcmi (to už přestal dělat) i po dětech, plácá děti, dělá naschvály, nechce chodit spávat s ostatními dětmi a neposlouchá, paní učitelky jsou mu pro smích i když se zlobí. Nejde to ani po dobrém, ani po zlém. Někdy chytne amok, že brečí když není po jeho a kdybych neodvedla pozornost někam jinam tak brečí třeba celé hodiny. Někdy ani odvést pozornost nestačí. Když se uklidní, tak mu to vysvětluji a on poslouchá a sám řekne ,,ne, nedělá se to, nejde to. Ovšem neuběhne ani 5 minut a jsme tam kde jsme byli. Pokud je to tedy období vzdoru tak prosím alespoň o potvrzení. Nechci to podcenit, pokud by to bylo vážnější, chci to řešit za včas tak jako když jsem řešila vše kolem rozštěpu. Předem moc děkuji za zpětnou vazbu. S pozdravem Sarah Člupná.

Dobrý den, podle popisovaného chování vašeho syna se s největší pravděpodobností jedná o projevy období vzdoru. V této době se dítě teprve učí pracovat se svými emocemi a zvládat je, jeho psychika není ještě dostatečně rozvinutá,  aby je mohlo zvládnout rozumově. K dítěti je potřeba přistupovat laskavě a trpělivě se současným nastavováním hranic a pravidel,  vytvořit mu bezpečné a přijímající prostředí. Projevy chování mohou zhoršit či posílit prožívané zátěžové situace jakou je například nástup do školky.  Adaptační reakce může být i odložená a v plné míře se projeví teprve potom co si dítě uvědomí,  že školka není pouze hraní si v dětské herně,  ale že se jedná o jakousi dětskou povinnost ( obdobu zaměstnání). Zároveň pobyt ve školce klade na dítě také nároky sociální ve formě rozvoje vztahů s cizími dospělými a vrstevníky a rozvoj kooperace s nimi. Dobré je předávat si vzájemně se školkou zkušenosti, které postupy a metody se vám u syna osvědčily a co u něj zabírá,  například zmiňované odvedeni pozornosti.  Velmi pěkně postupujete,  když se synem po jeho uklidnění situaci probíráte.  Doporučila bych vám se hodně konkrétně zaměřit na chování,  které by syn dělat měl,  které je požadované a pouhou snahu o něj velmi ocenit. Neříkat si tedy pouze to, co by dělat neměl, co je špatně. Dítě totiž často neví,  jakým jiným chováním by to nežádoucí mělo nahradit. Můžete využít přehrávání různých situací s pomocí hraček, na trhu jsou i různé dětské knížky určené k rozvoji rozpoznání a porozumění emocím a k práci s nimi a jsou i pro takto malé děti s hodně obrázky a názornosti.  
 

Ohledně rozštěpu rtu a patra se do budoucna bude jednat o spíše kosmetický problém ( i když se již dá velmi dobře řešit a nebude na synovi jistě nic poznat), avšak předpokládám,  že syn v raném dětství zřejmě podstoupil a ještě bude postupovat určité lékařské zákroky možná spojené s operací v anestezii. Tyto rané zážitky, i když jsou nevědomé, se mohou promítnout do vývoje křehké dětské psychiky a projevit se například vyšší dráždivostí dítěte či specifiky v chování při zátěži, které by však postupně měly odeznít. 
 

Ohledně podezření na ADHD se jedná o diagnózu psychiatrickou, kterou by měl rozhodnout dětský psychiatr,  v naší terminologii se používá pojem porucha pozornosti s hyperaktivitou nebo hyperkinetická porucha chování (ADHD je pojem užívaný v americké klasifikaci nemocí). Tuto diagnózu psychiatr obvykle neuzavírá před šestým rokem věku dítěte,  pokud tedy projevy nejsou extrémně silné.  Jinak se totiž může jednat jen o přirozený vývoj a zrání nervového systému,  kdy se dítě jako hyperaktivní může jevit, ale " vyroste z toho", jak se říká, právě přibližně do věku šesti let. Postupně se můžete snažit prodlužovat dobu zaměřené pozornosti i u aktivit, které syna tolik nezajímají,  strukturovat čas na dobu volné hry a nějaké povinnosti. Přirozeně tuto schopnost trénujete také procvičováním logopedie. 
 

V případě prohlubování výchovných obtíží ve školce bych doporučila zkusit se obrátit na Pedagogicko-psychologickou poradnu k posouzení možnosti nějaké podpory ve školce,  případně k doporučení kontaktovat další odborníky či výchovná doporučení. 
S pozdravem Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog

 

Vybraná anketa

Souhlasíte s omezením odkladů za současného zrušení přípravných tříd?

18 %
6 hlasů

76 %
26 hlasů

6 %
2 hlasy

Celkem hlasovalo 34 unikátních návštěvníků

Diskuze 0

Mohlo by vás zajímat

Knihy vysoce hodnocené odborníky i rodiči zaštiťuje matka-lékařka Jana Martincová.

Zdravé těhotenství

těhotenství
Unikátní publikace pro těhotné i šestinedělky věnující se současně zdravé výživě, zdravému vaření krok za krokem a zdravému cvičení před, v průběhu těhotenství i po porodu. O tom nejdůležitějším, co rozhoduje o zdraví Vašeho miminka! Zkuste to!
cena pouze u nás: 199 Kč
Zdravé těhotenství