1. týden = 3. týden těhotenství

Co se děje 1. týden?

Po oplození se vajíčko opakovaně dělí. Při prvním dělení se rozdělí na dvě úplně stejné buňky (blastomery).

Zatímco na toto první dělení je zapotřebí asi 30 hodin, intervaly potřebné k dalším dělením buněk se postupně zkracují. Blastomery se dělí téměř současně (geometrická řada) a po každém rýhovacím dělení jsou menší a menší.

Embryo 40 hodin po oplození

Foto 1: Za 40 hodin po oplození se některá embrya nacházejí ve dvoubuněčném stádiu. Zvětšeno asi 450x.

Embryo ve formě 4 blastomer

Foto 2: Za 48 hodin od oplození jsou časná preembrya tvořena čtyřmi blastomerami, které jsou od sebe odděleny hlubokými rýhami. Proto se také toto dělení buněk označuje jako rýhování. Zvětšeno asi 350x.

Embryo ve stáří 72 hodin

Foto 3: Za dalších 24 hodin, tedy po zhruba 72 hodinách může být embryo ve stádiu šestibuněčném, někdy již v osmibuněčném. Zvětšeno asi 300x.

Embryo - 90 hodin

Foto 4: Asi po 90 hodinách od umělého oplození jsou některá embrya ve stádiu dvanáctibuněčném. Jiná mohou být i rychlejší a mít ještě více buněk, které se již špatně pod mikroskopem počítají. Zvětšeno asi 500x.

Název této série buněčných dělení – rýhování – je odvozen od zevního vzhledu těchto časných embryí. Každé dělení zanechá na povrchu rýhu, takže po 4 až 5 děleních se tento časný zárodek podobá plodu moruše (v souladu s tím se nazývá morula).

Zárodek ve formě moruly

Foto 5: Morula po 96 hodinách od umělého oplození. Buňky se již nedají spočítat. Zevní buňky (šipka) jsou zřetelně ohraničeny. Na povrchu preembrya je stále ochranný glykoproteinový obal. Zvětšeno asi 500x.

Morula, složená z 16 či více buněk, se z vejcovodu, kterým dosud putovala, dostává do dutiny děložní 4. den od oplození. Není to již pouhý nahodilý shluk buněk. Můžeme na ní rozlišit pod obalem vrstvu zevních buněk, které obalují buňky vnitřní. Mezi buňkami se postupně začínají tvořit mezibuněčná spojení. Některá z těchto spojení umožňují komunikaci, resp. výměnu informací mezi buňkami. Vytvoření těchto spojů ovlivňuje pak významně další vývoj časného zárodku.
V průběhu 5. a částečně i 6. dne pobytu v dutině děložní se morula přeměňuje v blastocystu.

1. týden těhotenství

Obrázek: Cesta vajíčka od ovulace (uvolnění z vaječníku) přes oplodnění až k usídlení v děloze.

Zárodek ve stadiu blastocysty

Foto 6: Blastocysta po 100 až 120 hodinách vývoje ve zkumavce. Je to poslední stádium, které můžeme ještě kultivovat mimo organizmus, tedy in vitro. Blastocysta má v podstatě podobu váčku s dutinou (zelená šipka). Její povrchové buňky (černá šipka) jsou základem budoucích obalů plodu. Vnitřní shluk buněk (červená šipka) je základ budoucího embrya a některých přídatných útvarů. Zvětšeno asi 500x.

Je to stadium, které má podobu váčku. Stěna, tvořená zevními buňkami se později podílí na stavbě plodových obalů. Uvnitř se při jednom pólu objevuje dutina, obsahující tekutinu. Při druhém pólu se tak vytvoří shluk buněk, v němž je obsažen základ zárodku. Blastocysta se dosud vyvíjí v dutině děložní volně, bez jakékoliv vazby na mateřské tkáně.

Konec prvního týdne vývoje je završen navázáním těsného spojení mezi tkáněmi embrya a matky. Rozpustí se obal blastocysty. Blastocysta se přiloží k povrchu děložní sliznice tím pólem, na kterém je základ zárodku. Děložní sliznice prodělala mezitím pod vlivem hormonů určité změny, takže je zcela připravena blastocystu přijmout a zajistit její výživu.
Zevní buňky blastocysty se začnou čile množit a pronikat v podobě pruhů do děložní sliznice. Současně tvoří enzymy, které sliznici rozrušují. Blastocysta se do vyhlodané jamky ve sliznici zanořuje. Tomuto procesu zanoření zárodku do sliznice děložní se říká nidace.

Autorky: Doc. MUDr. Jitka Šťastná, CSc., doc. MUDr. Miroslava Sedláčková, CSc.

Autorka fotografií a popisu k nim: RNDr. Jana Žáková Ph.D., vedoucí laboratoří Centra asistované reprodukce Gynekologicko-porodnické kliniky FN Brno

Vice o Vašem těhotenství tento týden: 3. týden těhotenství

Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek

Komerční sdělení

Související články

1. týden vývoje miminka - diskuze

Poradna

Dobry den, mojej lekarke sa nezdali vysledky monitoru, vraj mam CTG nereaktivny typ krivky a tak mi robili opakovane toto vysetrenie v nemocnici, kde som bola na pozrovaní 2 dni. Tam uz boli vsetky vysledky z monitoru v poriadku. O par dni neskôr, na poradni, v 38tt bol monitor opat CTG nereaktivny typ krivky. Tak mam prist o par dni, ked mi zacne 39tt do nemocnice a spravia mi oxytocinovy zatazovy test, pretoze lekarka ma pochybnosti, ci by babatko zvladlo spontanny porod. Vsetky ostatne vysetrenia, vratane UTZ boli v poriadku. Na UTZ som povedala tieto komplikacie a lekarka ma ubezpecila, ze ona nevizualizuje na utz ziadne odchylky alebo ohrozenia plodu. Chcem sa opytat, ci je naozaj nutny ten test, nakolko viem, ze sa nim da vlastne vyvolat porod, co povazujem za dost velke riziko, aj ked je babatko uz donosené. Su tie krivky naozaj take zle? Dakujem za odpoved.

Dobrý den, dle fotografií které jste zaslala se mi zdají vaše monitory zcela v pořádku, takže já bych na základě nich žádný zátěžový test nedělala. Pokud je dítě normálně veliké (dle UZ nevykazuje známky nedostatečnosti placenty a nedostatečného růstu, má normální průtoky pupečníkem), pak je velmi nepravděpodobné, že by se něco dělo. Občas je záznam méně reaktivní z důvodu, že zachytí dítě zrovna v klidové fázi. Ale nic to neznamená. Jinak co se týče vyvolání porodu zátěžovým testem - množství oxytocinu, které se při testu používá je tak malé, že většinou nemá na spuštění pravidelných kontrakcí vliv.

MUDr. Veronika Ťápalová | Babyonline | 25.06.2017, 08:54
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Další informace