Inzerce
Inzerce
Inzerce

Jak jsou na tom spermie českých mužů? Jak zlepšit svůj spermiogram?

  1. Změnil se nějak v čase počet spermií českých mužů?
  2. Souvisí nějak plodnost s počtem spermií?
  3. Co většinou ve spermiogramu stojí za neplodností? 
  4. Kolik odběrů spermií je potřeba k rozhodnutí, zda půjdete cestou IVF a jakou?
  5. U kterých poruch se dá páru pomoci IVF a u kterých již ne?
  6. Je možné nějakými režimovými opatřeními spermiogram zlepšit? 
  7. V kolika procentech musíte „sáhnout“ po dárci spermií?
  8. Existují nějaké instrukce, které vylepší šanci na otěhotnění?

O problematice kvality spermatu českých mužů, odběrech před IVF i o tom, proč musí být spermie dobře pohyblivé i dnes s embryologem, panem profesorem Pavlem Trávníkem.

Změnil se nějak v čase počet spermií českých mužů?

Předně bych rád řekl, že počet spermií není nejdůležitější parametr mužské plodnosti. Ten hraje roli až při velkém poklesu, tedy pod 15 milionů v 1 mililitru. Daleko významnější roli hraje tak zvaná progresivní pohyblivost, to je podíl spermií pohybujících se dostatečně rychle z jednoho místa na druhé. Parametry spermií, jak počet, tak i pohyblivost, zůstávají u mužů od doby, kdy se začaly náležitě vyšetřovat, prakticky stejné, jen s určitými geografickými a etnickými rozdíly. Byly sice publikovány dvě práce, které tvrdily, že dochází k dramatickému poklesu koncentrace spermií u mužů a první z nich, publikovaná před 25 roky, předpovídala, že v současné době už prakticky nebudou plodní muži. Obě tyto publikace, na které se odvolávala řada novinových článků i někteří odborníci, jsou ale na velmi nízké vědecké úrovni a nebyly publikované renomovanými odborníky zabývajícími se mužskou plodností. Přes svou bezvýznamnost získaly velkou publicitu pro svou mediální atraktivitu. Už mnoho desetiletí existují 3 % mužů, kteří spermie vůbec nemají a kolem 10 % mužů se sníženou plodností.

Čili k žádnému poklesu nedochází, do jisté míry se ale zvyšuje počet párů, které chtějí svoje problémy s otěhotněním řešit a obracejí se na specializovaná pracoviště. 

Souvisí nějak plodnost s počtem spermií, že by např. od určité hodnoty muž, i když jsou ostatní spermie životaschopné, nebyl plodný, nebyl schopen počít dítě?

Plodnost určitě souvisí i s počtem spermií, závislost na tomto i ostatních parametrech spermií ale není jednoduchá, jde do značné míry o statistickou pravděpodobnost. Můžeme to ilustrovat na příkladech. Pokud má muž všechny parametry spermií normální a jeho partnerka je plodná, pravděpodobně otěhotní při pravidelném pohlavním styku nejpozději do půl roku. Pokud má muž například 9 milionů spermií v 1 mililitru, pravděpodobnost otěhotnění do 1 roku je asi 2,5%, takže snaha o otěhotnění vedoucí k úspěchu může trvat 40 let. Koncentrace spermií v ejakulátu je ale velmi individuální, a pokud je koncentrace nižší, ale spermie jsou dobře pohyblivé, může být muž zcela plodný. Pokud však muž nemá progresivně pohyblivé spermie, není šance na otěhotnění bez použití intracytoplazmatické injekce spermie žádná. Při hodnocení počtu spermií je třeba také brát v úvahu to, že koncentrace spermií u mužů se u jednotlivých odběrů liší a z jednoho vyšetření není možné učinit závěr o případné poruše plodnosti. Zejména v případech, kdy sice zjistíme malý počet ale zároveň dobrou pohyblivost, by byl závěr o snížené plodnosti ukvapený.

Co většinou ve spermiogramu stojí za neplodností, i když muž spermie produkuje? (poruchy struktury a funkce) 

Nejčastější příčinou snížené plodnosti mužů je právě nedostatečná pohyblivost spermií. Existují i další poruchy funkce, například neschopnost spermií spojit se s vajíčkem nebo jejich neschopnost po průniku do vajíčka zahájit jeho vývoj. Také poruchy struktury spermií (nadměrně velká hlavička, mnohočetné bičíky, chybění akrozomu apod.) se vyskytují. Téměř všechny tyto poruchy jsou podmíněné geneticky. V současné době je už známo, že tvorbu a funkci spermií ovlivňuje kolem 2300 genů, mutace kteréhokoliv z nich má vliv na plodnost.

Kolik odběrů spermií je potřeba k rozhodnutí, zda půjdete cestou IVF a jakou?

Hodnoty spermií, zejména jejich množství, mohou u jednoho muže kolísat. Neznamená to, že se významně mění jeho plodnost, může to ale ovlivnit výsledky vyšetření. Pokud jsou parametry spermií v normě, stačí jedno vyšetření, stejně v případech, kde je jsou spermie málo pohyblivé nebo je málo morfologicky normálních spermií, tyto parametry významně nekolísají. Výsledek vyšetření může ovlivnit například špatný odběr – není zachycen celý objem ejakulátu nebo jsou spermie po odběru špatně uchovávané (mají se uchovávat při pokojové teplotě, nesmí zmrznout ani se přehřát). Kvalitu ejakulátu může také zásadně negativně ovlivnit příliš dlouhá pohlavní abstinence, a to jak z hlediska vyšetření, tak i oplození. Pokud je objem ejakulátu normální, koncentrace spermií malá a pohyblivost normální, doporučujeme vyšetření zopakovat, může jít o dočasný výkyv. Vždy je třeba opakované vyšetření, pokud zjistíme azoospermii, spermie tedy ve vzorku chybí. Potom je nezbytné vyšetření urologem-andrologem.

Pokud zjistíme, že muž má nízkou koncentraci progresivně pohyblivých spermií, je to jednoznačná indikace k intracytoplazmatické injekci spermií, protože spermie, které se nepohybují progresivně, vajíčko bez mikromanipulace neoplodní. Pokud je hlavní příčina neplodnosti na straně ženy a muž má velmi dobré parametry spermií, je možné zkusit konvenční mimotělní oplození, to znamená, že spermie se ve vhodné koncentraci přidají k vajíčkům a oplodní je fyziologickým způsobem.

U kterých poruch se dá páru pomoci IVF a u kterých již ne?

Metody asistované reprodukce jsou v současné době schopné vyřešit převážnou většinu poruch plodnosti. Pokud chce mít pár biologicky vlastní děti, tedy bez použití darovaných spermií nebo vajíček, musí se podařit živé spermie získat alespoň operační cestou, což se daří asi u poloviny mužů s azoospermií. Operační cesty jsou dvě, v části případů se daří spermie získat punkcí z nadvarlete (tzv. MESA), většinou je třeba získat je z odebraných kousků varlete (TESE). Pokud se nepodaří živé spermie nebo kvalitní vajíčka získat, pomůže darování. Jsou páry, které ovšem mají nahromaděnou takovou spoustu překážek, že to nedovolí ani úspěch asistované reprodukce. Takových párů je však jen velmi málo. Pokud používáme k oplození ne zcela optimální spermie, je vždycky vhodné genetické vyšetření embrya před jeho přenosem do dělohy, abychom předešli těhotenským ztrátám nebo porodu postiženého dítěte. 

Je možné nějakými režimovými opatřeními, podpůrnými prostředky spermiogram zlepšit? Co konkrétně se vylepší?

Já bych raději než o zlepšení spermiogramu hovořil o zvýšení plodnosti. Spermiogram je jen záznam o vyšetření ejakulátu, který plodnost s určitou mírou pravděpodobnosti popisuje. 

Pokud má muž poruchu tvorby spermií danou geneticky, nebo má poškozená varlata, například léta trvajícím špatným prokrvením, prakticky ji neovlivníme. Pomoci se dá například tam, kde za sníženou plodností je hormonální porucha, například nedostatečná funkce hypofýzy. Tam může pomoci hormonální léčba. Také v případech, kdy si muž poškodil varlata užíváním anabolik, může v případě, že je přestane užívat, dojít k výraznému zlepšení. Kouření má na tvorbu spermií neblahý vliv. Dočasně může tvorbu spermií zhoršit nebo i zastavit přehnané saunování nebo časté koupání v horké vodě. Pomoci může strava bohatá na bílkoviny a vitamíny, a to zejména v případech, kdy strava tohoto muže byla na bílkoviny a vitamíny původně chudá, zázrak ale neudělá. Je ovšem třeba počítat s tím, že tvorba každé spermie trvá asi 10 týdnů, takže jakákoliv změna, pozitivní nebo negativní, se projeví v plodnosti i výsledku vyšetření až za 3 měsíce.

V kolika procentech / případech z celkového počtu IVF ročně musíte „sáhnout“ po dárci spermií?

K darování spermií dochází jednak tam, kde se nepodaří je získat ani operační cestou nebo tam, kde spermie mají vadu bránící oplození nebo normálnímu vývoji embrya. Párů, kde je nutné použít darované spermie je na našem pracovišti 6,6 %.

Existují nějaké instrukce, které vylepší šanci na otěhotnění ve smyslu zajištění co nejhladší cesty spermie k vajíčku? Ženy si v nejrůznějších fórech zdánlivě logicky radí, např. co nejdříve ležet, zvednout nohy :-), nejít se hned umýt, nevyplachovat ničím pochvu.

Samozřejmě, pokud hned po styku vypláchneme pochvu nějakým roztokem, zabíjejícím spermie, pravděpodobnost otěhotnění snížíme. Zvedání nohou nemůže mít vliv, protože sperma do dělohy neteče, spermie do dělohy cestují aktivně hlenem, který vyplňuje kanálek v děložním krčku. Pokud by některé úvahy vycházely z předpokladu, že málo pohyblivé spermie se nějakou metodou snáze dostanou k vajíčku, je třeba upozornit, že málo pohyblivá spermie, i když bychom ji dali těsně k vajíčku, vajíčko neoplodní. Aby spermie pronikla do vajíčka, musí být dobře pohyblivá a musí při průniku přes obaly vajíčka vyvinout značnou sílu. Proto také nemá smysl u pacientek, jejichž partneři mají málo pohyblivé spermie, provádět intrauterinní inseminaci (vpravení spermií do dělohy). Ta může uspět jen tam, kde žena pravidelně ovuluje, má zcela průchodné vejcovody a partner má dobře (progresivně) pohyblivé spermie.

Rozhovor s panem Prof. MUDr. Pavlem Trávníkem, DrSc. z Kliniky reprodukční medicíny a preimplantační genetické diagnostiky Repromeda připravila MUDr. Jana Martincová.

Autor: prof. MUDr. Pavel Trávník, DrSc.
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Autor: prof. MUDr. Pavel Trávník, DrSc.
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek

Související témata

Komerční sdělení

Související články

Jak jsou na tom spermie českých mužů? Jak zlepšit svůj spermiogram? - diskuze

Poradna

Délka luteální fáze

| Majdulak | 24.01.2019, 07:46

Dobrý den paní Ťápalová,

ráda bych se s Vámi poradila ohledně délky luteální fáze a medikaci.

V současnou dobu mám cyklus 32-33 dní, ovulace pravidelně 20DC (pozitivní ovulační testy a všechny další příznaky). V tomto období (20DC) mi doktor potvrdil folikul o velikosti 24,8mm a sliznice 9,8mm.
Doktor mi předepsal Clostillbegyt (5DC-9DC po 1 tabletě), z důvodu že mi údajně nestačí 2.fáze cyklu na úspěšné uhnízdění a cílem je mi posunout ovulaci na dřívější den cyklu.
V současnou chvíli je tedy má 2.fáze cca 12-13 dní. Dle internetu je minimum 10 dní. Může to opravdu stačit?
Popravdě trochu pochybuji jestli je v mém případě Clostillbegyt opravdu potřeba. Hormonální profil mi z krve nedělali.

Včera jsem byla na přeměření v 13DC (po užívání Clostillbegytu) a výsledky dle slov lékaře mizerné. Žádný dominantní folikul, sliznice jen 4,8mm. Nyní mi chce zvýšit dávku.

Ráda bych slyšela i jiný názor, jelikož po Clostillbegytu mám šílené noční návaly horka, skoro nespím. Závěr je takový, že pochybuji, zda je "léčba" zvolena správně.

Zdravotní stav mám dobrý, přítel také. Žádné léky neužíváme.

Děkuji za Vaši odpověď

Djobrý den, domnívám se, že pokud máte ovulační cykly (potvrzeno ovulačnímu testy a hlavně ultrazvukem), pak délka vaší luteální fáze po ovulaci je dostatečná, neměla by zapříčinovat problémy s otěhotněním. Neuvádíte, zda se snažíte o těhotenství a případně jak dlouho, ale problém může být v případě neuspěchu zcela někde jinde (spermiogram, špatná kvalita vajíček atd..) Bylo by tedy vhodné v takovém případě začít pátrat jinde.

MUDr. Veronika Ťápalová | Babyonline | 21.02.2019, 14:09
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Další informace
Inzerce