Lída ve 37. týdnu těhotenství zažila nepříjemnou registraci v porodnici

Po riziku předčasného porodu minulý týden se naštěstí Lída cítí mnohem lépe. Registrace v porodnici jí ale rozhodně náladu nezlepšila. Nejen, že ji bezdůvodně předběhla jiná maminka, ale hlavně ji naštval doktor s prohlášením, že její třídenní hospitalizace byli jenom poslíčci. Alespoň Lídě tento týden přišel další balík dárků, které se líbily nejen jí, ale i Fandovi. Kromě plenek, vložek a podložek Lída v balíčku našla také nosítko Ergobaby, na jehož otestování se už moc těší. Aktivně se také připravuje na porod, cvičí s Aniballem, začala s masážemi hráze, připravuje poslední věci pro miminko a chtěla by také vyzkoušet aromalampu.

Ludmila (37. týden těhotenství)

Ahoj maminky a těhulky,

tak jsem opět tady v ukončeném 37. týdnu těhotenství.

Jak se cítím?

Navzdory patáliím s hrozícím předčasným porodem v minulém týdnu a zvýšené míře šetření se cítím celkem dobře. Samozřejmě v rámci možností s přihlédnutím k momentální fázi těhotenství. Otlačená žebra, šílené křeče v nohou, pálení žáhy, rozdrápané břicho od toho, jak strašně svědí... Problémy na denním pořádku. A ta únava! Ono je pořád co dělat, ale už nejsou síly. A rozhodně nepociťuji nějaký syndrom hnízdění. Jsem ráda, že udělám to, co je potřeba a představa, že přestavuji nábytek, je mi k smíchu.

Promítání pro děti

V neděli se chystalo promítání v komunitním centru v Konici. Děti to měly jako odměnu za koledování na tři krále, ale mohli přijít i rodiče, sourozenci a ostatní rodinní příslušníci. Nejprve se mi vůbec nechtělo jet, ale Kristýnka mě přemluvila. Fandu jsme nechaly doma chlapům a jely samy dvě. Promítali nám film Zpívej 2 a na to, že to byla kreslená pohádka, se mi to moc líbilo.

Registrace v porodnici

Druhý den mě čekala registrace v porodnici. Ráno to začalo celkem slibně, když teda pominu, že opět nebylo kde zaparkovat. Proto jsem musela vjet do placeného areálu. Doufala jsem, že se mi parkování podaří uhrát jen na 10 Kč. Na sále mi otevřela jedna z těch nejpříjemnějších sestřiček, zato na ambulanci na ultrazvuku…Ze sálu jsem tam měla zajít ještě na prohlídku. Přede mnou byly už dvě ženy, čili jsem musela čekat (byla jsem jediná těhotná). Vyšla sestra a vzala si od nás papíry.

Jiná maminka mě předběhla!

Chvíli po mě vylezla ze sálu ještě další maminka. Ačkoli jsem přišla prokazatelně před ní, přesto nechápu, proč ji sestra vzala přede mnou! Přiznám se, že se mě to docela dotklo. Musela jsem se tvářit všelijak, protože sestra jenom utrousila, že to jde pomalu, protože doktoři operují. V duchu jsem si pomyslela něco o tom, proč to nešlo pomalu i tehdy, když brala tu paní příchozí po mně. Ale nahlas jsem neřekla nic.

Moje třídenní hospitalizace byli prý jen poslíčci!

Uvnitř v ambulanci nelidskost pokračovala, tentokrát od doktora. Nejdřív jsem se na UZ dozvěděla, že se malý ještě otočil zadečkem napřed, což mě moc nepotěšilo. Jinak teda bylo vše v pořádku. Potom se lékař zeptal na problémy v těhotenství. Když jsem zmínila ony trable z minulého týdne, bylo mi řečeno, že to byly poslíčci! V duchu jsem se musela hořce zasmát. Ačkoli jsem v medicíně totální laik, dávat tři dny kapačky na poslíčky mi přišlo fakt k smíchu. On u toho nebyl, když mi natáčely křivku, ani když jeho kolega na základě výsledků nařídil hospitalizaci pro rozbíhající se porod a předepsal kapačky. A už vůbec nebyl v mé kůži, když jsem skoro čtyři hodiny snášela trvalé bolesti břicha, než infúze zabraly. Myslím, že kdyby mi tehdy o přijetí rozhodoval on, tak mě s klidem pošle domů porodit předčasně. Na půl huby jsem se rozloučila a ještě ráda z ordinace vypadla. Měla jsem náladu pod psa.

Balík od sponzorů se líbil i Fandovi

Chvíli po tom, co jsem dorazila domů, mi volala paní ze Zásilkovny, že do pěti minut je u mě s balíkem. To mi doopravdy zvedlo náladu. Všechny nepříjemné momenty z rána byly hned pryč. S Františkem jsme začali krabici zkoumat. Prcek, ačkoli věcem nerozuměl, nad každou hned vesele výskal. Já jsem měla největší radost z nosítka a litovala jsem, že ho nemůžu vyzkoušet na Frantovi hlavně kvůli bříšku a musím tedy čekat až na Dominička. Dále tam byly věci jako poporodní vložky nebo vložky do podprsenky, dětské podložky či pleny. Některé věci jsem už měla nabalené z první zásilky, tak jsem je neměnila a rozhodla se je testovat později, popř. kdyby mi v porodnici nestačily. Při mé třídenní rekreaci na porodním minulý týden jsem zjistila, že na pokojích mají maminky dostatečnou zásobu plen pro miminka, což za mých předchozích třech těhotenstvích nebylo. Proto jsem do tašky pleny ani nepřibalovala.

Návštěva gynekologie

V pátek mě čekala ještě poradna u obvodního gynekologa. Pan doktor mi v rychlosti udělal kontrolní UZ aby zjistil, že se Dominiček otočil zpět hlavou dolů a ujistil mě, že už by se otáčet neměl. Oddychla jsem si, třebaže ještě v pondělí jsem cítila známé kopanečky a bouličky těsně pod žebry, což signalizovalo nožičky nahoře. Akorát mě moc nepotěšilo, že mi už zakázal brát magnesium, které mi předepsala paní doktorka v porodnici. Zdálo se mi, že po něm jsou přece jen ty křeče snesitelnější. Pozval si mě ještě na 20. února a s tím jsem odešla.

Dětský maškarák

V sobotu nás čekal dětský maškarní bál. Už mi nezbývala kapacita na přípravu kostýmů a Kiki si taky nic nenachystala, proto se šli bavit jen tak.

Já jsem se sice bála, jak mi bude, ale opět jsem to Kristýnce slíbila a navíc jsme byli domluveni s bratránkem a jeho rodinou, tak najednou nebylo zrovna na místě nepřijít. Díky bohu mi bylo fajn, tedy kromě únavy, ale tu jsem překonala.

A jak pokračují přípravy na porod?

Začala jsem pít maliníkový čaj a cvičit s Aniballem, taky jsem najela na masáž hráze. Též jsem dochystala poslední zbytky věcí pro miminko. Ještě nějaké oblečeníčko. Vytáhla jsem houpátko, které jsem kdysi v létě získala za odvoz, nicméně jsem zjistila, že se jaksi rozpadá a představa, že se kostra rozpojí v momentě, kdy ponese novorozeně, mě donutila ho raději vyhodit. Taktéž jsem jsi vytřídila relaxační písničky, které si chci pouštět při porodu. Ještě jsem se rozhodla experimentovat s aromalampou a voskovými vůněmi do ní. Při předchozích porodech jsem nic takového neměla, tak bych při tom posledním chtěla vyzkoušet něco nového. Akorát moc nevím, jak na to. Ve čtvrtek mě čeká předporodní kurz, tak tam třeba budou prezentovat, co všechno na sále maminky používají. 

Ergobaby Omni Dream

Nosítko vhodné již pro novorozence 3,2 až 20 kg. Má 4 polohy nošení, snadné upínání a integrovanou kapuci chránící proti slunci. Na bederním pásu je odepínatelná ledvinka na drobnosti. Materiál polyester. Osobně jsem toto nosítko ještě nevyzkoušela a to ani u Františka. Na toho jsem měla šátek, tak se těším, jak budu testovat zase novou věc. 

Tak se těším na příští týden,

Lída