Lída si ve 23. TT s dcerou prohlíží velký balíček praktických dárků od sponzorů

Lída měla opět nabitý týden. Po oslavě synových patnáctin vyřizovala jeho novou občanku, zjistila, že objednat nový mobil není nic snadného, Fanouškovi pořídila novou autosedačku a doručený gymball musela kvůli nevhodné velikosti poslat zpět. Náladu si ale zlepšila při prozkoumávání velkého balíčku od sponzorů. Kopání miminka stále sílí, rostoucí bříško Lídu začíná omezovat a kromě křečových žil ji trápí také záda a kyčle.

Ludmila (23. týden těhotenství)

Ahoj maminky, jsem opět tady tentokrát ve 23. týdnu těhotenství.

Oslava patnáctin

Minulý týden jsme slavili 15 let našeho syna. Byla to taková mini oslavička v kruhu rodinném. Cestou z kostela jsem nakoupila pár drobností, jelikož jsem si uvědomila, že v návalu starostí jsem mu ani nic pořádného nesehnala. Stejně ale nevím, co mu mám pořád kupovat. Všechno už má a co nemá, to ho stejně neoslní. Ani na oblečení on není, stačí mu, co dostane z druhé ruky. Odpoledne jsme s Kristýnkou roznesly letáky, poté jsme společně nakrojili dort a předali mu sušenky a Toffifee.

Můj telefon je kaput!

Na další den byl Pepa objednaný k doktorovi na preventivní prohlídku. Cestou ze střediska se mi stala taková nepříjemná věc. V kapse dlouhého kabátu jsem si přisedla telefon a přestal mi fungovat display. Zjistila jsem to až v obchodě, kdy jsem chtěla platit. No, radost jsem z toho neměla. Doma jsem holt zasedla k internetu a sháněla nový. Byla jsem pěkně naštvaná. Franta potřeboval novou autosedačku a do toho ten telefon. Ale co už, no.

Konečně občanka

Odpoledne jsme šli pro Kristýnku do školy a hned potom s Pepou opět na úřad vyřídit konečně jeho první občanský průkaz. Bála jsem se, že tam bude fronta, ale byli jsme tam jediní. Co mě taky nemálo potěšilo – světe div se! Večer mi nebylo špatně. Tak jsem toho využila a udělala doma kus práce.

Koupit nový telefon je těžší, než jsem si myslela

Nejlepší ale bylo úterý, to jsem měla vyloženě Ježíška. Ráno to tak ovšem nevypadalo. Den začal, nebo spíš pokračoval, tím prokletým telefonem. Nejdřív na e-shopu psali - dodání v úterý. Tak jsem s tím tak nějak počítala. Jenže česká pošta opět nezklamala a došlo mi oznámení, že se zásilka zpozdí a dojde až ve středu. No, vřelo to ve mně. Jela jsem do města, chtěla jsem zajít do banky a aktivovat si smart klíč. Už mě nebavilo mít sim kartu v telefonu u manžela. Nehledě na to, že jsem pak zjistila, že se mi pokoušeli dovolat dva lidé a nevím proč telefon nezvonil. Zkrátka se nedovolali. Rychle jsem tedy objednala další telefon, který měli na prodejně skladem, že si ho tam večer vyzvednu. To se povedlo. Přišlo mi potvrzení o rezervaci. Budiž. Sice nebude banka, ale bude alespoň telefon. Jenomže hned na to přišla další zpráva, že zásilka je na cestě! Tak to už bylo na mě moc. Přemýšlela jsem, jestli to je pravda. A byla.

Ježíšek

Zrovna jsem nový mobil dávala do provozu, když se znovu rozezněl zvonek a tam paní ze zásilkovny, která mi předala obrovský balík z Babyonline. Bohužel jsem už neměla čas na studování balíku, protože jsem slíbila Kristýnce, že pro ni zase přijdeme do školy. Hned po návratu domů jsme se zase chystaly do sboru a kvůli té bance jsme musely jet o hodně dřív, aby mi nezavřeli.

Návštěva banky a nová autosedačka

V bance, nevím proč, fungovala jen jedna přepážka a to ještě bez časovek. Stoupla jsem si tedy na konec fronty a modlila se, ať se ještě dostanu na řadu, jelikož bylo už dost pozdě. Poštěstilo se. Celá operace trvala jen asi deset minut a do zkoušky nám zbývaly zhruba dvě hodiny času. Zajely jsme tedy do kauflandu pro mandarinky v akci, které už ale stejně neměli. Alespoň jsme koupily velice levnou cibuli. Pak mě ještě  napadlo mrknout se do obchodu na tu sedačku pro Fanouška. Měla jsem vybranou už konkrétní a nechtěla jsem ji objednávat z internetu, tak jsem byla ráda, že ji v kamenném obchodě také měli. Stejně jsem vlastně neměla na výběr, jelikož všechny ostatní byly na izofix a ten my v autě nemáme. Vzala jsem tedy Joie Stage. Daly jsme ji zatím do kufru auta, aby nelákala nenechavce, a už byl čas jít na zkoušku.

Ani objednávka gymballu nevyšla na první pokus

Cestou jsme se ještě v Bille stavily pro svačinku, a pak už uháněly k divadlu. Tam mě ovšem čekalo další překvapení. Kamarádka mi vyzvedla gymball, který jsem měla objednaný a donesla mi ho do divadla. Těšila jsem se, jak se mi bude cvičit, ale doma po rozbalení jsem zjistila, že je strašně maličký a nikomu z nás nevyhovuje. Tak šel milý balon zpět do krabice a čeká na vrácení. Zase nemám na čem cvičit. Ach jo.

Tajemná krabice

Ke konci týdne jsme se s Kristýnkou pustily do prozkoumání sponzorské krabice. Tolik krásných dárečků. Už se těším, až je budu testovat prakticky. Zatím používám jen krém proti striím, i když přemýšlím, jestli ještě po tolika těhotenstvích a takových prasklinách zabere.

Začala jsem také číst knížku Zdravé těhotenství, která byla taky v balení. Vitamíny otevřu až kdoví kdy, protože mi zbývá hodně tabletek z balení, co jsem si kupovala na začátku těhotenství. Zbytek produktů je buďto pro miminko nebo po porodu.

Víkend se nesl ve znamení pohřbů, dušičkových mší a průvodů na hřbitov. 

A jak jsem se celý týden cítila? 

Jednoduše těhotně. Kopání miminka je čím dál intenzivnější a bříško mě začíná pomalu omezovat. Nadále mě obtěžují křečové žíly hlavně na pravé noze a vaginální varixy. V sobotu a v neděli mi bylo ráno trochu nevolno ale bez zvracení a rychle to přešlo. Tak to bylo určitě, vzhledem k poloze, vinou žaludku utlačovaného zvětšujícím se bříškem. Zatím jsem nezaznamenala žádné tvrdnutí ani pobolívání břicha, ale za to záda a kyčle bolí fest. V týdnu mě čeká poradna, tak jsem zvědavá, co se zase dozvím nového.

Těším se na setkání v příštím deníčku,

Lída