Helena o porodu a prvních dnech s Valinkou

Tentokrát to nebylo tak rychlé jako s první dcerou. Kontrakce sílily, ale trvalo velice dlouho, než se začaly porodní cesty otvírat. Jak to nakonec dopadlo?

Helena

Dobrý den,

tak se hlásím s posledním těhotenským deníčkem.

Týden nám začal tak nějak klasicky, manžel v práci a my doma u pohádek a her. Nicméně skončil tak, že náš život už nebude stejný! ❤

Středa začala chystáním tašek na dobročinný bazárek

Protože bylo ve středu volno, tak jsem se rozhodla dobalit poslední věci dobročinného bazárku, který se měl konat tuto sobotu a nebyla bych to já, kdybych nevypravila plné auto tašek s věcmi, které jsem usoudila, že už nepotřebuji a poslouží dobré věci. Akce je skvělá v tom, že dobrovolné příspěvky za odnesené věci se darují rodinám handicapovaných dětí. Takže skvělá akce, jak udělat dobrý skutek a zároveň mít možnost si domů donést něco nového. Tak jsem lítala tam zpátky, tam zpátky a nosila plné tašky. Když mě viděl manžel, tak myslel, že mě přetrhne jak hada za to, co pořád tahám a že nemůžu chvilku odpočívat. :D Tak přece poslíčci se můžou rozehnat i pohybem přece. :D Tak mi ještě manžel stihl vynadat, že jestli začnu rodit a on nebude mít kde dát do auta tašku do porodnice, protože mám plné auto věci do bazárku, tak mě fakt nakopne. :D Ale však co, termín mám v neděli, poslíčci nejsou nic vážného, následující den odvezu věci na sběrné místo a v sobotu navštívím bazárek osobně. :)

Večer už do porodnice

K večeru jsem neměla už moc hlad a přepadla mě únava, tak jsem si šla před osmou lehnout. Nicméně lehce po osmé se ozvalo něco, co jsem čekala až přece 12. 5.!!! KONTRAKCE! Ale žádná hrůza, jen už to opravdu nebyli poslíčci a co deset minut jsem cítila bolest spodku. Tak jsem to teda zahlásila manželovi, který si prvně myslel, že si z něho dělám srandu a chci, ať má stres v noci. :D Tak jsem to zkusila zaspat, jenže to vůbec nešlo, takže po půlnoci se interval snížil na 6–7 minut. Jelikož jsem druhorodička a spoléhala jsem na to, že to bude fičák, tak jsem zahlásila manželovi, že jedeme do porodnice. Větší stresy než já měl samozřejmě on, protože to odhadl správně a dvě tašky do porodnice jsme skoro neměli kam do auta dát. :D

Stázku přijela pohotovostně hlídat má mamka, takže od středečního večera mě Stázka neviděla. Než mamka dojela, tak se mi kontrakce stáhly na 4–5 minut, takže rychle do porodnice. Naštěstí to máme jen kousek a v noci žádný provoz není. 

Prázdná porodnice a pokoj s vanou

V porodnici mě mile přivítali a prohlédli, udělali ultrazvuk a řekli mi, že čípek nezmizel a že se neotvírám. Takže jsme si vyslechli to samé, co u Stázky, ale nebudeme stresovat, u Stázky to trvalo jen 3 hodiny od příjmu. Tak manžel stihne přece ráno vystřídat mamku a mamka si nebude muset brát volno z práce. :D

Nakonec doktor rozhodl, že si mě tam nechají, že to třeba bude opravdu postupovat rychle, když už jeden porod za sebou mám. Já nabuzená, že za chvilku budu mít malou v rukách, jsem se opravdu těšila. Protože jsem byla v porodnici sama, mohla jsem si vybrat pokoj, tak jsem si vybrala pokoj s vanou. Kamarádka mi vykládala, jak to bylo s vanou, že jí hodně při porodu pomohla, tak to musím mít taky. :D Bolesti začaly sílit, tak jsem uvítala možnost být ve vaně. Voda byla fakt super, a hlavně po zkušenosti z prvního porodu vím, že si mám hodně dávat pozor na dýchání.

Takže jsem celkem dlouho ležela ve vaně, následovalo podání homeopatických čípků, protože mě opravdu všechno bolelo, ale samozřejmě jsem se vůbec neotvírala, takže jsem začala mít celkem nervy. Kontrakce sílily, manžel usínal na křesle a já nevěděla, co bude dál. Naštěstí když malou dali na monitor, tak srdce jí bilo jak zvon, tak jsem aspoň z toho byla klidná. V jedné chvíli jsem dokonce měla tak špatné dýchání, že jsem chytla zimnici a mdloby, to jsem myslela, že naprosto odpadnu a skončím na císaři.

Dlouhé čekání a skvělá porodní asistentka

Hodiny utíkaly a já stále nic, jen bolesti hrozné. :D Dokonce jsem zažila i změnu směny, takže jsem potkala dva doktory a různé porodní asistentky. Nakonec jsem ale měla tu nejlepší porodní asistentku, co jsem mohla mít. Skvělá porodní asistentka mi poradila s dýcháním, s vhodnou polohou, když probíhá kontrakce, a pak už jsem teda zavelela, že bolest jde děsně do pánve, a šlo se na sál.

Valinka je na světě

Jenže! Pořád jsem nebyla úplně na sto procent otevřená, takže mě ještě polohovali na sále, ať se malá dorotuje a trochu mi pomůže. To už ale byly bolesti nesnesitelné. Ano, jsme ženy, musíme zvládnout snad všechno. Nicméně jsem byla už tak vyčerpaná, malá už skoro na světě, že mi museli dát kyslíkovou masku, píchnout oxytocin, trošku mi rukou pomoct i v porodních cestách, ale pak už na tři zatlačení byla malá venku, okamžitě se rozkřičela, šňůru kolem neměla omotanou, i když byla dobře pokroucená potom, jak se v břichu pořád vrtěla, takže mi v pohodě hned udělali bonding a my s manželem jsme hrdí rodiče dvou dokonalých děti.

Jméno musel vybírat manžel, protože jména holčiček má starost on, jména pro chlapečky já. :D Tak vybral krásnou Valerii, ale nebyla bych to já, abych do toho nekecala, tak jsem to musela poupravit na verzi s dlouhým é, takže Valérie. Valinka hned začala hledat prso a když nebylo, tak křičela tak, že se i další sestřičky chodily dívat, co se na sále děje, že miminko je tak nervózní. :) Ale vše v pohodě, i porodní poranění byla kosmetická, tentokrát to proběhlo bez nástřihu, tak jsem byla moc ráda.

Který porod byl složitější?

Následovaly chvíle poznávání se, už jsem úplně zapomněla, že Stázka byla taky taková malinkatá. Valinka měla 3420 g a 49 cm, Stázka 3150 g a 47 cm. Který porod byl složitější pro mě, to je těžko říct, u prvního člověk nevěděl, do čeho jde, a u druhého se spoléhá, že to bude rychlejší. No nevím, možná Valinka tu cestu na svět měla složitější.

Sobotní krizovka a šťastný Den matek

Valinka krásně spinká, hezky saje, naštěstí jsem se druhý den rozkojila, takže váhový úbytek tak hrozný nebyl. Jen v sobotu večer přišla krizovka, kdy malá nechtěla spát, nechtěla se kojit, nevěděla, co dělat, tak jsme museli zajet za sestřičkami. Naštěstí jí zkušené sestřičky pomohly, daly kapičky proti prdíkům a konečně usnula. Předtím se totiž, podle mě, přepila moc mléka a nevěděla, co teď. Přiznám se, trochu mě to rozhodilo, ale v noci pak už krásně spala a v pohodě se kojila. Bohužel máme ale dudel, protože mám dudlající dítě a protože by mi asi prsa upadla, kdyby se uspávala na nich, tak jsme se se sestřičkami na novorozeneckém oddělení shodly, že dudel bude ideál. Následující noc už byla lepší, ráno pak proběhla kontrola malé a vše bylo v pořádku. Takže jsme si na Den matek odnesli domů malý uzlíček radosti a teď jsme kompletní rodina. ❤

Jak přijala sestřičku Stázka?

Stázka je naprosto úžasná, chová se k malé krásně, krásně ji přijala, hladí ji, ukazuje hračky. :D Tak věřím, že se brzo vše utřepe, i bolení bříška. Už se těším na naši první procházku.

Produkty od sponzorů přišly vhod, všechny jsou kvalitní 

Co se týká dárků od sponzorů, tak nemám absolutně co vytknout, připomínkovat nebo kritizovat. Plenky, vložky do podprsenky, ubrousky, poporodní vložky, fyziologický dudlík Zero Zero od Suavinex a všechno ostatní se naprosto hodilo a jsem moc ráda, že jsem tyto věci měla k dispozici. Mohu doporučit každé mamince, vše je kvalitní a vhodné pro citlivou pokožku miminka i maminky po porodu. Myslím, že dudlík Suavinex mi zachránil prsa, protože mám dudlající miminko. :)

Děkuji moc za vše, mějte se krásně! 

Helena