Nová účastnice, dárky od sponzorů

Katka (7. týden), Jitka (16. týden), Lucie (23. týden), Barbora (25. týden) 

Hlásíme novinku! K maminkám se nově přidává Katka z předchozího ročníku, která po 4 měsících od porodu po IVF otěhotněla přirozeně!

Sponzoři seriálu Rodíme ONLINE 2018/2019:

Které maminky se projektu účastní? 

Katka (7. týden těhotenství, čeká druhé miminko)

Dobrý den milé čtenářky, milí čtenáři,

někteří věrní si mě budete pamatovat z loňského ročníku Rodíme online. Ano, čtete správně, loňský ročník. Letos 13. 4. jsem porodila zdravého syna, který byl z umělého oplodnění, neboť se nám delší dobu nedařilo otěhotnět a dle výsledků to prý přirozenou cestou není možné. Tak vězte, je to možné… Nám se to podařilo, hned po 4 měsících, první měsíc, co jsem bohužel přestala kojit.

Takže opravdu není nutné házet flintu do žita. Vím, že se to lehce říká, ale těžko aplikuje. Mám s tím vlastní zkušenost, ale teď když jsme s manželem byli v klidu a na další dítě jsme v podstatě nemysleli, zabývali se miminkem a jeho potřebami, tak se to najednou podařilo… :-)

Jak jsme na těhotenství přišli? 

Říkejme tomu ženská intuice, tušila jsem to. Ale nechtěla jsem se radovat předčasně atd. Jeli jsme do Polska na svatbu. Už tam mi bylo divné, že jsem lítostivá, že mě vše dojme. Navíc jsem začala cvičit, abych shodila poporodní bříško a místo aby mizelo, tak se zvětšovalo. Pak se mě manžel zeptal, kdy jsem to měla dostat, a bylo zpoždění… Po pár dnech jsem si udělala test a hle, dvě čárky… :-)

Proč jsem se znovu přihlásila do Rodíme

Jsme strašně šťastní. Asi se divíte, že jsem se opět přihlásila do projektu Rodíme. Důvod je nasnadě, psaní mě baví, navíc je úžasný se pak zpětně podívat, jak jsme se cítila, vše se tak rychle zapomíná. Sama bych se k tomu „nedokopala“, a takto prostě „musím“. :-)

Jsem na začátku 7. týdne těhotenství

Takže momentálně jsem v 7. týdnu. Je to hodně brzy, ale pravda je, že prostě každá žena cítí, zda je vše v pořádku. Vzhledem k tomu, že mám za sebou již i potrat v prvním trimestru, tak vím, že toto těhotenství dopadne dobře a že vše bude tak, jak má. :-)

První kontrola u lékaře a potvrzení těhotenství

Minulý týden jsem byla u lékařky na potvrzení, že je vše v pořádku. Máme prý krásné fyziologické těhotenství, srdíčko nám tluče a miminko je usazené tam, kde má být. Paní doktorka z nás má radost a prý akorát budeme mít pěkný „záhul“, že to bude horší jak dvojčata. Děti totiž budou od sebe 13 měsíců. :-)

Prodloužený víkend chceme strávit u moře

Máme za sebou krásný prodloužený víkend, který jsme si užili. Koupili jsme si obytné auto a David si vzal dovolenou. I přes počáteční komplikace jsme vyrazili za dobrodružstvím. Kryštůfek měl totiž svou první rýmu, která trvala již týden a k tomu se přidal i kašel. Měli jsme vyrazit v úterý večer, ale pro jistotu jsme ještě čekali do středy, kdy jsme radši dojeli k paní doktorce pro „povolení“ vyrazit k moři. 

Naštěstí jsme povolení dostali s tím, že sice nedoporučuje cestování s tak malým dítětem, nicméně když máme obytné auto, kde je prostor, kde se malý může natáhnout a hrát si na posteli, není problém. Navíc mu teplo a mořský vzduch udělá dobře na tu rýmu. Kašel měl také jen z rýmy, hleny se mu usadily v krku a z toho kašlal.

Cesta do Itálie

Tak jsem začala balit a v brzkém odpoledni jsme vyrazili. Nejsme žádní troškaři, jeli jsme rovnou 1 200 km, neboť na severu již není takové teplo. Cesta byla dlouhá, ale Kryštůfek to zvládal skvěle i díky prostoru a možnosti rozvalit se na posteli. Vzhledem k tomu, že jsme tak trošku šetřiví, tak jsme se v Itálii vyhýbali dálnicím. Stálo nás to o 4 hodiny více času, znovu už to neuděláme, ale panoramata a příroda úchvatná. :-)

Šikmá věž v Pise

Po cestě jsme se zastavili v Pise. Chtěli jsme na vlastní oči vidět Šikmou věž, jestli fotky neklamou a je opravdu tak moc nakloněná. Opravdu je. :-D Poté jsme pokračovali, již po dálnici, do cílového campu Marina di Bibbone. Tam jsme dorazili po sedmé večer ve čtvrtek. Málo lidí a plno prostoru, super. :-)

Marina di Bibbone

Camp má přímý přístup k moři, tak jsme ještě večer vyrazili, abychom ho Kryštůfkovi ukázali. Foukal vítr a moře bylo studené. Doufala jsem, že se to druhý den zlepší. Ráno Kryštůfek vstával velmi brzy, tak jsme opět vyrazili k moři. Teplota se nezlepšila, ale krásně svítilo sluníčko. Když se dopoledne vyspinkal, tak jsme se před obědem vyrazili plácnout na pláž. Sluníčko svítilo, bylo 30 stupňů, ale foukal vítr. Bohužel moře bylo na Kryštůfka studené, takže se koupat nemohl. Nicméně na pláži na dece se mu moc líbilo. Ve finále mi tam usnul na rameni. 

Předčasná cesta domů

Vzhledem k tomu, že jsme se nemohli koupat, tak jsme se rozhodli, že již v sobotu ráno, místo večer, vyrazíme pomalu zpět domů. Přes Švýcarsko, kde má manžel příbuzné. Cesta měla být 4,5 hodiny po dálnicích, ale opět jsme se jim chtěli vyhnout, alespoň ve Švýcarsku, (Itálii jsme již zaplatili :-)), tak se nám protáhla na 6,5 hodiny. 

Těhotenské nevolnosti

Druhé těhotenství mě trošku zmáhá, nejen že jsem unavená, ale hlavně mi není dobře. Ne že bych zvracela nebo tak. Ale žaludek mám na vodě, je mi nevolno, motá se mi hlava, asi nízký tlak apod. Takže tato cesta byla pro mě upřímně utrpením. Opravdu jsem to proklínala, navíc malej celkem zlobil, nechtěl být v sedačce, nechtěl spát atd. Takže pro mě „očistec“. 

Návštěva rodiny ve Švýcarsku

Rodina nás přivítala úžasně, dostali jsme vydatný oběd, kávu a bylo to super. Bohužel jsme nemohli zůstat moc dlouho, čekala nás ještě cesta do Německa k jednomu jezeru, kde jsme chtěli přespat. Museli jsme cestu rozdělit, aby to v neděli nebylo zase tak moc náročné. Kryštůfek usnul hned, jak jsem ho dala do sedačky. Na místo jsme měli dorazit za 2,5 hodiny. Když jsme se blížili na místo, tak jsem nahlas řekla, že bychom možná měli využít toho, že spinká a jet dál. Bylo vidět, že již usnul nočním spánkem, i když na něho to bylo velmi brzy (před sedmou večerní).

Nakonec jsme si řekli, že ano, že pojedeme dál a buď až domů anebo kam až bude moc manžel řídit, není kam spěchat a uvidíme. Dojeli jsme za Mnichov, tam jsme zaparkovali na parkovišti, vyspali se a ráno vyrazili domů.

Na nevolnost mi pomáhá káva bez kofeinu

Cesta už byla mnohem lepší. Mě bylo také lépe, musím se prostě hned ráno najíst a napít. Paradoxně mi moc pomáhá káva, bez kofeinu samozřejmě. :-) Je fakt, že svůj stav asi neumím pořádně popsat sama sobě, natož vám, každopádně takto „špatně“ mi je celý den. Není to jen ráno. U Kryštůfka jsem to měla od druhého měsíce také, ale jen po obědě, po teplém jídle. Tentokrát to mám po celý den a je jedno, co jím. :-)

Je vidět, že každé těhotenství je úplně jiné, tak jsem zvědavá, jak to bude pokračovat dál. :-) 

Vzhledem k tomu, že vše probíhá úplně v pořádku, nemusím tentokrát chodit na kontroly každých 14 dní, ale stačí po měsíci. Takže na kontrolu a odběry jdu 24. 10. a na 1. trimestrální screening jdeme 8. 11. O všem vás budu informovat.

Přeji vám krásný týden a příště se na vás opět těším.

Katka, David a Kryštůfek

Jitka (16. týden těhotenství, čeká první miminko)

Všem krásný den,

16. týden jsem přivítala návratem do pracovního procesu. 

Vrátila jsem se do práce

Rozhodla jsem se tedy opět v kanceláři věnovat své poradenské činnosti, která mě baví. Pokud mi to zdravotní stav dovolí a budu zvládat i dojíždění do obou lokalit, které mám na starosti, ráda bych během následujících měsíců předala svoji agendu mému nástupci a ukončila tak prozatím své působení v této pracovní sféře.

Dárky od sponzorů byly pro mě polovičními Vánocemi

Největší radostí, se kterou se vám hned na začátku chci pochlubit, a dá se říci, že i takovými mými polovičními Vánocemi, je zásilka dárků od sponzorů Rodíme, které jsem až domů obdržela v obrovské krabici. Stejně jako na Štědrý den jsem si na jejich rozbalení totiž musela počkat až do večera. Přítel sdílí nadšení se mnou, a proto si nechtěl nechat ujít společnou radost z rozbalování. A tak mi nezbývalo nic jiného, než se celý den na balíček dívat a trpělivě čekat, až se budoucí tatínek vrátí z práce. Dovedete si to představit?! :-)

Jakmile se krabice objevila na sedačce, první kdo se do ní po otevření musel hned podívat, byla zvědavka Mia. Nejen, že si do ní okamžitě vlezla, ale později si z krabičky od odsávačky udělala pohodlný pelíšek, ve kterém teď spokojeně tráví většinu dne. :-))

V užívání Femibionu budu nadále pokračovat

Postupně mě budou těšit všechny dárky, proto nemohu říci, který mi po rozbalení vykouzlil největší úsměv na tváři.

Jak jsem již ve svém deníčku psala, Femibion používám již od počátku těhotenství, proto jsem velmi uvítala, že v jeho užívání budu moci díky tomuto sponzorovi plynule pokračovat.

Mexický přívěsek Bola nosím už nyní

Další velmi milou pozorností od sponzora Babylonia z obchodu Müllerovi maminkám je elegantní šperk Bola pro těhotné ženy s jemnými zvuky, které jsou pro miminko uklidňující nejen během těhotenství ale i po porodu.

Vím, že miminko tyto zvuky vnímá až od 20. týdne, ale mně se přívěsek se srdíčkem tolik zalíbil, že ho budu nosit už teď.

Olej na strie od Weledy je přírodního složení

Jedním z dárků, které jsem začala ihned používat je těhotenský olejíček na strie od Weledy.

Již podle líbezné vůně a prvotřídního přírodního složení je prozatím nejlepším olejem v této kategorii, který jsem měla možnost vyzkoušet.

Krátce po nanesení mě mile překvapila jeho výborná vstřebatelnost a následná hebkost pokožky těla.

Těhotenský pás od Medely se stane nedílnou součástí mého šatníku

Vyzkoušela jsem si také těhotenský pás od Medely a myslím, že s tempem růstu mého bříška v poslední době nebude moc dlouho trvat a stane se rychle nedílnou součástí mého šatníku.

Dárek od přítele

Aby těch dárečků nebylo pro tento týden málo, dostala jsem od přítele také tričko s nápisem „Jsem budoucí mamina TAK BACHA!“ a pyšně ho teď nosím. :-D

Kniha Zdravé těhotenství je šitá na míru mému životnímu stylu