Rodíme společně s BOL - říjen 2012 / 1

Sponzorem ONLINE projektu Rodíme společně s BOL je společnost Feedo.cz, která každé z pěti rodiček po porodu věnuje dárkový poukaz na nákup v hodnotě 1.000 Kč.

Rodičky rovněž obdrží NOVINKU vydavatelství Babyonline, publikaci Zdravé těhotenství.

Eva Santos - 37. týden

Uf uf uf, začíná přituhovat. Cítím se jako vzducholoď. To malinké si roste a přibírá snad každou minutou a já mám pocit, že mi to břicho musí brzo explodovat, že už to nemůže takhle dál pokračovat… A ono se to jen stupňuje. Tak to ani nechci vidět ty nadcházející tři týdny. Každý pohyb je námaha a výkon století. Moje pohyby jsou vůbec asi děsně legrační - kolíbavé asi něco jako zápasník sumo, nebo spíš kačena no a hodně, hodně zpomalené. Nemůžu si sama navléct ponožky natož pak šněrovat boty, od stolu už sedím ve vzdálenosti, na kterou přestává stačit délka mých rukou. Jedno převalení v posteli mám rozplánované do několika fází a celý ten proces zabere celou věčnost, načež jsem naprosto zpocená, a i když zjistím, že momentální pozice mi vyhovuje ještě míň než ta předchozí, potřebuju další půlhodinu, než najdu nové síly zkusit se otočit zpět.

Tento týden jsem hodně spala. Ale zároveň jsem toho i hodně zvládla. Takže to byla vždy akce s vypětím všech sil a mezitím KO stav, kdy jsem se doplazila k nejbližší posteli či pohovce, zaujala horizontální polohu a ve vteřině usnula. Takhle to šlo celý týden. Ale musím se pochlubit, že mám konečně kompletně sbalenou tašku do porodnice - respektive tři - k porodu, na šestinedělí a potom hromádku, kterou mi má manžel přivézt na cestu domů. Když jsem se mu snažila vysvětlit kde je co, tak mi jen řekl, že všechno strčí do kufru auta a bude to postupně vyndávat podle mých pokynů.  Mám také za sebou návštěvu poradny včetně CTG a stěru na SAG. Vše je v naprostém pořádku, k porodu se zatím nic nechystá. Na kurzu jsem se také domluvila s porodní asistentkou na návštěvu porodnice k sepsání papírů (vždy je lepší si tam zajít ještě před porodem a vše sepsat v klidu). Také jsme s manželem absolvovali "kurz předporodní přípravy v kostce", který pořádá porodní asistentka, ke které už několik měsíců chodím na cvičení. Mě to přišlo velice zajímavé, ale manžel mi cestou domů řekl, že on už všechno ví dávno, že jsem se vlastně mohla zeptat jeho, no tak jsem na něj v den porodu velice zvědavá, není nad to mít tak zkušenou oporu, že?

Doma máme kompletně vyměněná okna, hurá hurá hurá. Musím tedy říct, že to mě vyčerpávalo opravdu nejvíc. Manžel i rodina se sice snažili, co mohli, aby mě k ničemu nepustili, ale když je celej barák vzhůru nohama a vy máte zrovna hnízdící pud, no holt mi jen tak sedět nešlo. Apolenka to kupodivu zvládala velice dobře a přešly mě i bolesti a tlaky břicha, které jsem měla začátkem týdne. Tohle dítě bude mít asi rádo akci! O víkendu jsme vše douklízeli (manžel mimo jiné dokonce umýval okna a já ho u toho z povzdálí dirigovala: D) a já se pustila i do generálního úklidu koupelny, pro miminko už je nachystaný přebalovací pult, postýlka i kolébka na svém místě. Veškeré oblečení, plenky atd. vyprané, vyžehlené, uložené. Teď už si snad opravdu můžu jen lehnout s nohama nahoru a čekat, kdy se Apolenka rozhodne.    
 

Evičce držíme palce, ať je vše stále, jak má být a nedočkavě se těšíme na další vyprávění.