Rodíme společně s BOL - září 2012 / 2

Sponzorem ONLINE projektu Rodíme společně s BOL je společnost Feedo.cz, která každé z pěti rodiček po porodu věnuje dárkový poukaz na nákup v hodnotě 1.000 Kč.

Rodičky rovněž obdrží NOVINKU vydavatelství Babyonline, publikaci Zdravé těhotenství.

Eva Santos - 36. týden

Čas se mi krátí víc a víc a začínám to na sobě dost pociťovat. Musím přiznat, že přechod do posledního měsíce mě dost zaskočil. Tak, jak jsem vše do této doby zvládala bez problému a pouze mi v určitých věcech překáželo jen moje objemné tělo, najednou opravdu nemůžu! A to je tedy hrozné zjištění. Týden nebyl ani tak náročný, když se ohlédnu, ale mě bylo každý den jako po maratonu. Nikdy bych nevěřila, že mohu z týdne na týden cítit takový rozdíl. Jelikož ještě do porodu chceme otevřít jeden obchůdek, který kreslím, musela jsem i tento týden na stavbu a to se malinké vůbec nelíbilo. Večer mi to dala pěkně znát a já jsem nevěděla, jak si ulevit. Pochopila jsem tedy, že budu muset zařadit o stupeň menší rychlost, ale i tak mi dávala Apolenka co proto. Dokonce i běžné nákupy mě odrovnaly, a kdyby se mnou nebyl manžel, tak bych snad nechala košík uprostřed obchodu a šla se někam schoulit.

Po tomto týdnu už nejspíš vím, co jsou to poslíčci. Alespoň se mi tento týden dařilo docela obstojně spát. Můžu se pochlubit, že za celý týden jsem neprobděla ani jednu noc:D! Taky mám to štěstí, že mě zatím nebolí záda.

Na víkend mi manžel naordinoval naprostý klid a tak mě nenechal ani vařit, je pravda že jsem to ocenila, speciálně pro to, že manžel je skvělý kuchař a tak jsem si nejen odpočívala, ale pak se ještě parádně nadlábla. Odpoledne, jelikož pršelo, jsme vytáhli krabici z puzzle, kterou onehdy manžel kdesi koupil. A doslova jsme si hráli: D i když jsem na puzzle nesáhla přes deset let, musím říct, že jsme se perfektně bavili a v mém momentálním stavu to pro mě byla činnost tak akorát.

Ještě jedno malé vzrůšo tento týden ale bylo. Měnili nám vstupní dveře, z čehož jsem měla velkou radost, speciálně pro to, že se nebudu muset složitě vymotávat s kočárkem. Příští týden je naplánovaná výměna okna v ložnici a francouzského okna na balkón - jelikož to organizuje můj táta, a ten je specialista na "načasování“, vše se dělá na poslední chvíli a tak si se mnou Apolenka ještě užije. A i když mi všichni tvrdí, jak já budu jen sedět a dirigovat, stejně mi to nedá a vrhnu se do úklidu. Jelikož to není u nás v rodině nic neobvyklého (u nás se vždy malovalo na štědrý den ráno a tak podobně) vůbec mě ta situace nestresuje, naopak se těším, že bude vše perfektní, než bude Apolenka na světě.

V příštím týdnu mě čeká návštěva pana doktory, ozvy, předporodní kurz, na který beru i manžela a už si chci definitivně zabalit tašku do porodnice. Jinak slibuji Apolence, že se budu šetřit :)

Evičce držíme palce, ať je vše stále, jak má být a nedočkavě se těšíme na další vyprávění.