4. část: Kdy se ještě uchovávají vajíčka a spermie? Kam směřuje legislativa, kdo bude mít nárok na IVF, pouze páry?

Rozhovor na téma "Jak probíhá oplození vajíčka spermií a jejich správný výběr při IVF" s panem prof. MUDr. Pavlem Trávníkem, DrSc. z Kliniky reprodukční medicíny a preimplantační genetické diagnostiky Repromeda vedený MUDr. Janou Martincovou:

Co se týče samotných vajíček a spermatu, je u nich jiný důvod uchovávání než dárcovství, nebo nádorová onemocnění?

Těch důvodů je více, jednak si může žena nechat odebrat vajíčka a muž spermie u nádorových onemocnění – to je klasický případ před cytostatickou léčbou, kdy vajíčka i spermie nejsou touto léčbou nijak ovlivněna. Až se nemocní zotaví z léčby, mohou mít zdravé dítě z nepoškozených pohlavních buněk. To je jeden důvod.

Další důvod může být ten, že mladá žena hodlá mít delší kariéru nebo nemůže najít partnera a dokud má ještě ta vajíčka kvalitní, chce si je uchovat pro budoucí otěhotnění. Tomu se říká social freezing – kryokonzervace ze sociálních důvodů.

Jsou muži, kteří si nechají zmrazit spermie pro případ, že by třeba při nějakém onemocnění nebo úrazu přišli o plodnost. Ale to jsou naprosté výjimky. 

Nebo zcela pravidelně se uchovávají darovaná vajíčka a darované spermie do doby, kdy prokážeme, že v době odběru dárce netrpěl žádnou infekční chorobou, která by se v době odběru ještě neprojevovala. Dárci se vyšetřují sérologicky a protilátky se ještě v době odběru, kdy virus koluje v krvi, nemusí objevit. Takže je daleko bezpečnější při darování nepoužívat čerstvá vajíčka, čerstvé spermie, ale kryokonzervované.

Když si to tady takto vykládáme, tak mi přijde, že embryolog stráví v podstatě nad tím jedním embryem strašnou spoustu času. Dá se to vyčíslit, jak dlouho 1 embryolog stráví času nad 1 párem, čili celým tím embryologickým procesem od odběru až v podstatě po implantaci?

Ono se to těžko vyjadřuje, protože on pracuje paralelně. V jednu chvíli pracuje jenom s vajíčky a spermiemi nebo embryí jednoho páru, to je pravidlo, aby nemohlo dojít k záměně. Provede s nimi nějaké úkony, umístí je do inkubátoru a začne pracovat s dalšími. Jsou to řádově hodiny, případně kdybychom do toho započetli i sledování pomocí kamery, tak to budou třeba i desítky hodin.

Pane profesore, ještě poslední otázka. V současné době se ve společnosti rozvířila diskuze, jestli by na IVF měly mít nárok pouze páry, ať už sezdané nebo nesezdané, což je podle stávající legislativy tzv. lege artis, nebo jestli by nově mohly i ženy, které z jakéhokoliv důvodu nemají partnera, požádat o in vitro fertilizaci. 

Já bych to podporoval. Vím, že existuje spousta žen, které mají dítě přirozeným způsobem, přirozeným otěhotněním a starají se o něj sami a starají se dobře, takže si nemyslím, že by se hůře staraly, kdyby to bylo dítě po asistované reprodukci. Je samozřejmě lepší, když je rodina kompletní, když dítě vychovávají 2 rodiče, ale není špatné, když dítě dobře vychovává jeden rodič. Čili podle mě by bylo dobré, kdyby to šlo.

A jaké jsou hlasy zastánců této legislativní novinky a jaké odpůrců, se kterými se setkáváte?

Tak zastánci se domnívají podobně jako já, že i ta samotná žena je schopná dítě dobře vychovávat, postarat se o něj. Pokud se týče odpůrců, ti jsou z několika takových směrů. Někteří říkají, že žena bude vyžadovat sociální dávky apod., že dítě sama neuživí, což si myslím, že může nastat, ale nemyslím si, že by stát neměl na to podpořit ženu vychovávající dítě. Je to další člověk, který vyroste pro stát a nějakou investici od něj si zaslouží. Pak jsou odpůrci, řekl bych takoví tradicionalisté, kteří hlásají, že dítě má vyrůstat jenom v kompletní rodině. Je určitě lepší, když dítě vyrůstá v kompletní rodině, ale naprosto si nemyslím, že to je špatné, když nevyrůstá v kompletní rodině. 

Neozvou se nám potom muži, že je to diskriminace a že by také chtěli mít možnost nějaké té náhradní dělohy, aby si mohli pořídit dítě?

To záleží, jestli seženou ženu, která bude ochotná jim dítě odnosit. Pokud najdou ženu, která bude ochotná jim dítě odnosit za důstojných podmínek, ne v nějaké pěstírně dětí, jako jsme viděli v Indii, tak potom bych s tím souhlasil.

Já velice děkuji za zajímavý rozhovor, kde jsme se dostali i trochu dále než jen k embryologické problematice a těším se na případné další setkání. 

Já se taky těším a myslím, že tohle je problematika, o které se dá ještě hodně hovořit.

Naprosto souhlasím, děkuji.

Rozhovor s panem Prof. MUDr. Pavlem Trávníkem, DrSc. z Kliniky reprodukční medicíny a preimplantační genetické diagnostiky Repromeda připravila MUDr. Jana Martincová.