Představení maminky Denči

Denči je 25 let a se svým manželem žije v Novém Městě nad Metují. Denča pracuje jako finanční konzultant. S manželem milují adrenalin, cestování, sport a neustále objevují nová místa a zážitky. Denča má stanovený termín porodu na 20. 3. 2021 a absolvovala již prvotrimestrální screening.

Denča (15. týden těhotenství)

Milé čtenářky,

jsem Denisa a je mi 25 let, s manželem Petrem, kterému je 36 let, a naším pejskem žijeme ve Východních Čechách v Novém Městě nad Metují.

S manželem jsme se poznali před třemi lety a v srpnu 2019 se vzali v Lázních Bělohrad. Já pracuji jako finanční konzultant a manžel se věnuje prodeji parkurových koní. 

Milujeme adrenalin, cestování a nové zážitky

Milujeme adrenalin, rádi cestujeme, sportujeme a neustále objevujeme nová místa, zážitky. 

Čekáme první miminko a termín porodu mám na konci března 

Nyní jsem v 15. týdnu těhotenství, termín porodu mám stanovený na 20.3.2021, máme za sebou negativní prvotrimestrální screening a pro nás oba je to první miminko, na které se oba moc těšíme. Manžel je opravdu skvělý, čte si, co je pro miminko dobré, kupuje mi vše, na co mám chuť, maže mi bříško a chodí se mnou na všechny prohlídky.

Naše cesta za miminkem

V prosinci minulého roku jsme se rozhodli, že je čas založit rodinu. Miminko jsme chtěli už delší dobu, ale nikdy nebyla ta vhodná situace. Tak jsme se rozhodli, že už čekat nebudeme, protože kdo ví, jak dlouho to bude trvat, než otěhotním…

Po dvou měsících nepřišla očekávaná menstruace, já měla všechny možné příznaky, tak jsem si udělala test, první, druhý, třetí… Myslím, že nakonec těch testů bylo asi šest, ale čárka stále nikde. Rozhodla jsem se navštívit gynekologii a tam mi potvrdili, že těhotná nejsem a dostala jsem vyvolávací injekci. 

Začátkem července mě začala hrozně bolet prsa, po dvou týdnech nedorazila menstruace, tak jsem si udělala test a čekala, že tam opět nic nebude. Opak se stal pravdou, čárka se objevila během pár vteřin tak silná, že by ji určitě nikdo nepřehlédl. JÁ JSEM TĚHOTNÁ… Začala jsem se smát, brečet, zase smát a celý den dokola jsem si četla návod, jestli jsem to špatně nepochopila. 

Jak jsem oznámila těhotenství tatínkovi

Chtěla jsem, aby na to měl do konce života vzpomínku, aby to měl zaznamenané. Jelikož nás čekalo výročí svatby, domluvila jsem se s naším svatebním fotografem, že bychom udělali společné fotky a já u toho manželovi předala foto s ultrazvukem. Musela jsem počkat tři týdny, bylo to vážně náročné. Věděla to v tu dobu jen má maminka a fotograf. 

Manželovi jsem řekla, že pro něj mám překvapení k výročí a vzala ho do Prahy. Brzy pochopil, že se jedná o focení, takže spíš než nadšený byl mrzutý, že se fotit nechce. Fotograf mě nechal vydusit pěkně až do konce focení, kdy jsem mu na znamení měla dát obálku. Byla jsem tak strašně nervózní, vytáhla obálku a dala ji manželovi, ten nechápavě koukal na mě, co se děje. Obálku otevřel a vykřikl: „Ty vole, já budu táta?“, hned ji zase zavřel a nechápavě na mě koukal. Já začala brečet, manželovi to pomalu docházelo a údiv přecházel v nadšení a úsměv. Vstřebával to celou cestu domů, ale byl nadšený a já si konečně vydechla, že to nemusím tajit. 

Co na to rodina a přátelé?

Všichni se nás už dlouho na miminko ptali a měli neskutečnou radost, když jsme to oznámili. A já jsem neskutečně ráda, že naše miminko bude mít tolik lásky kolem sebe!

Všem přeji krásný týden,

Denča

Podle deníčku maminky zpracovala Andrea Holásková