Inzerce
Inzerce
Inzerce

Rodíme ONLINE - Představení maminky

Eva (28 let, 12. týden těhotenství, druhorodička, termín porodu březen 2015)

Rodíme ONLINE

Ahoj maminky,

úvodem bych se prý měla představit, ale jdu od doktora, v ruce mám obrázek malého nic neříkajícího drobečka, kterému ale už statečně tluče srdíčko a jsem natolik nabytá emocemi, že trochu přeháži pořadí…

Jak probíhají prohlídky v těhotenství v Rakousku?

Na prohlídku jsem čekala 3,5 měsíce. Pokud žena nemá problém, jsou tu čekací doby dlouhé. Když jsem si před 14-ti dny udělala test a neměla žádné potíže, řekla jsem si, že to nebudu hrotit a půjdu k doktorovi prostě v objednaném termínu. Vtipné bylo, když se mě sestřička ptala na datum poslední menstruace. Sdělila jsem jí ho, ona vykulila oči a pak už jsem jen dodávala, že jsem zase asi tak trochu těhotná. Doktor se taky zajímavě culil. Jelikož se tu nedává v době kojení žádná antikoncepce, asi se to stává poměrně často. Nejvtipnější je, že nekojím 3 měsíce, na prohlídku čekám 3,5 měsíce a těhotná jsem zhruba 2 měsíce. Ach jo…

Ale i když se vše seběhlo tak rychle a je to šok na šok, stejně jsem měla slzičky na krajíčku, když jsem to malé viděla na ultrazvuku. Mrknout se byli i nastávající taťka a sestřička.

Rodíme ONLINE

Na prohlídky chodíme vždycky s přítelem. Dcerce to bylo zatím tak nějak jedno, každopádně ono jí to časem taky dojde.

Plánovali jste druhé dítě?

Druhé miminko jsme sice chtěli a plánovali, ale až za půl roku. Člověk by si řekl „půlrok sem, půlrok tam“, jenže jsme měli dost zásadní plány, které teď padly. Konečně se nám ustálila finanční situace. Příteli se urovnaly problémy v práci – hrozící krach a potíže s výplatami. A já prodala svůj byt v ČR, jelikož jsem měla smůlu na podnájemníky a stále jsem jen platila jejich dluhy.

Začali jsme vážně mluvit o svatbě, ale já se prostě nechci vdávat těhotná nebo kojící. Chci si svatbu užít a ne řešit únavu, zvracení (s první dcerou jsem se prozvracela na 46 kg a v domnění, že musím potratit a sama nejspíš umřít jsem skončila na kapačkách v nemocnici) a další libůstky těhotenství. Nechci ve svatebním ani skákat kolem dítěte v systému NAKOJIT – ODŘÍHNOUT – KÁKNOUT – PŘEBALIT – NAKOJIT.

Inzerce

Takže mé současné pocity?

I když jsme miminko za půl roku chtěli, nějak se z toho zatím nedokážu správně radovat. Pokud to bude klouček, ještě budiž, ale když vím, co problémů je u holčičky.

Žijeme totiž v Rakousku. Dítě je po narození v Rakousku stejně občanem pouze ČR (oba rodiče jsme Češi a v tomto státě neplatí, že má občanství i státu, kde se narodilo). Papírování je kolem toho deset milionů a u holčiček dvakrát tolik, jelikož je problém s příjmením v ženském tvaru, pokud nejsou rodiče sezdaní. Ale to by bylo vyprávění na dlouho.

Abych se dostala k tomu představování…

Jmenuji se Eva, je mi 28 let, tři roky žijeme v Rakousku a s přítelem máme 15-ti měsíční berušku, která je naším velikým štěstím. Původně jsem vystudovaná zdravotní sestra, mám na to vysokoškolský diplom, což mi v ČR bylo víc na škodu, než jako plus – třeba je to nyní už jiné – a bez sebemenší znalosti němčiny, a vlastně s bytostným odporem k tomuto jazyku, jsem šla za přítelem do německy mluvící země. Začátky byly strašné a nerada na to vzpomínám, ale nyní jsem hlavně kvůli dětem ráda, že jsme, kde jsme.

Díky mému současnému pobytu jsem v místě, kde mi nabídli přetočení zevními hmaty u dcery, která byla KP a jasná indikace k císaři. Jsem v místě, kde upřednostňují přirozené postupy, rodí v moderním duchu přirozených porodů a řídí se doporučeními WHO a jiných velkých zdravotnických organizací. Jsem v místě, kde obvodní gynekolog před porodem provádí místo Hamiltonova hmatu masáž akupresurních bodů pro uvolnění porodních cest a tím usnadňuje a urychluje otevírání se při porodu. Akupresurní masáž mu hradí pojišťovna.

Inzerce

Z mého pohledu je to velké plus a jsem vděčná, že mi toto všechno je umožněno a mám to, jak se říká, u nosu.

Prozatím se, maminky, rozloučím. Budu zvědavá, zda mne tentokrát nevolnosti „líznou“ jen symbolicky – kéž by! A jdu vstřebávat tu novinu…

Posílám pozdravy z Rakous!
Eví

Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Komerční sdělení

Související články

Rodíme ONLINE - Představení maminky - diskuze

Poradna

Zavírání se v pokoji

| Ada1215 | 18.10.2020, 16:29

Dobrý den, dceři je 12 let a v poslední době se neustále zavírá ve svém pokoji, nechce s námi moc komunikovat a dokonce jí i vadí, nechávat otevřené dveře do svého pokoje, i když ví, že tam bez jejího vědomí nebudeme vstupovat. Snažíme se její soukromí respektovat, vždy klepeme na dveře, pokud s ní chceme mluvit. Nevím, jestli je to puberlou nebo proč nám jako rodičům přestala věřit. Podotýkám, že se u nás doma nic nezměnilo, vše funguje jako dřív. Někdy mám pocit, že jí i vadí jen moje přítomnost. Přitom jsou ale dni, kdy se spolu normálně bavíme, dokonce se mi tu a tam s něčím svěří. Ale takových chvil je čím dál méně a bojím se, aby nevymizely úplně. Vím, že má nějaké problémy s kamarádkami, ale o tom vůbec nechce mluvit. Dále mě trápí její vztah s otcem . mým manželem. Ten je na ní poměrně přísný, což vůbec není na škodu, ale mám pocit, jako by se úplně vytratilo jakékoliv prřátelství mezi ní a otcem. Dokonce se i vyjádřila v tom smylsu, že by bylo lepší, kdyby s námi vůbec nebydlel. Všechno je mi to hrozně líto. Poradíte mi, prosím, jak vylepšit komunikaci a vztahy v rodině? Jak docílit toho, aby se situace ještě nezhoršovala? Dcera ví, že ji mám moc ráda a že mlže kdykoliv přijít, pokud ji bude něco trápit. Myslím, že ví, že mi může věřit.
Děkuji za radu.

Dobrý den, u vás doma se jak píšete, nic nezměnilo, ale jak to tak vypadá, tak se změnila vaše holčička. Vaše dcera podle popisovaných projevů evidentně vstoupila do období dospívání a chová se adekvátně svému věku a vývojovému období. Vy jako rodiče respektujte její potřebu většího soukromí a zavřené dveře jejího pokoje. Naopak pokud dcera přijde a bude si s vámí chtít povídat, pak tyto chvilky využijte na maximum a snažte se na ni udělat čas a vyslechnout ji. Příležitost si s ní popovídat, dozvědět se také nějaké informace o ní a o tom co prožívá se nemusí po delší dobu opakovat a to že byste na ni neměli čas může podkopat její důvěru ve vás. Nevyzvídejte nic o vztazích s kamarádkami, nepodsouvejte jí problémy, ale naslouchejte. V případě vyzvídání se dcera ještě více uzavře do sebe a neřekne vám nic. O období dospívání bylo napsáno mnoho literatury, stačí zapátrat na internetu, který se jen hemží radami jak komunikovat s dospívajícími dětmi. Lze také vyhledat některou z poraden pro rodinu a mezilidské vztahy, kde můžete pod vedením odborníka na komunikaci v rodině pracovat. Přesto všechno se připravte na to, že toto období je pro všechny zúčastněné členy náročné, ale také důležité. Vždyť z vaší holčičky se má stát sebevědomá mladá žena. Ohledně vztahu s otcem nejsou popisované projevy také nic neobvyklého, je ale potřeba i ze strany otce zapracovat na zlepšení komunikace  a přiblížení se dceři. Na tomto místě si níže dovolím vložit odkaz na článek, který jsem v létě četla na internetu a kde možná najdete některé odpovědi na vaše dotazy.

S pozdravem Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog

Mgr. Michaela Matoušková | Babyonline | 19.10.2020, 10:28
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Další informace
Inzerce