Rodíme ONLINE - Představení maminky

Eva (28 let, 12. týden těhotenství, druhorodička, termín porodu březen 2015)

Ahoj maminky,

úvodem bych se prý měla představit, ale jdu od doktora, v ruce mám obrázek malého nic neříkajícího drobečka, kterému ale už statečně tluče srdíčko a jsem natolik nabytá emocemi, že trochu přeháži pořadí…

Jak probíhají prohlídky v těhotenství v Rakousku?

Na prohlídku jsem čekala 3,5 měsíce. Pokud žena nemá problém, jsou tu čekací doby dlouhé. Když jsem si před 14-ti dny udělala test a neměla žádné potíže, řekla jsem si, že to nebudu hrotit a půjdu k doktorovi prostě v objednaném termínu. Vtipné bylo, když se mě sestřička ptala na datum poslední menstruace. Sdělila jsem jí ho, ona vykulila oči a pak už jsem jen dodávala, že jsem zase asi tak trochu těhotná. Doktor se taky zajímavě culil. Jelikož se tu nedává v době kojení žádná antikoncepce, asi se to stává poměrně často. Nejvtipnější je, že nekojím 3 měsíce, na prohlídku čekám 3,5 měsíce a těhotná jsem zhruba 2 měsíce. Ach jo…

Ale i když se vše seběhlo tak rychle a je to šok na šok, stejně jsem měla slzičky na krajíčku, když jsem to malé viděla na ultrazvuku. Mrknout se byli i nastávající taťka a sestřička.

Na prohlídky chodíme vždycky s přítelem. Dcerce to bylo zatím tak nějak jedno, každopádně ono jí to časem taky dojde.

Plánovali jste druhé dítě?

Druhé miminko jsme sice chtěli a plánovali, ale až za půl roku. Člověk by si řekl „půlrok sem, půlrok tam“, jenže jsme měli dost zásadní plány, které teď padly. Konečně se nám ustálila finanční situace. Příteli se urovnaly problémy v práci – hrozící krach a potíže s výplatami. A já prodala svůj byt v ČR, jelikož jsem měla smůlu na podnájemníky a stále jsem jen platila jejich dluhy.

Začali jsme vážně mluvit o svatbě, ale já se prostě nechci vdávat těhotná nebo kojící. Chci si svatbu užít a ne řešit únavu, zvracení (s první dcerou jsem se prozvracela na 46 kg a v domnění, že musím potratit a sama nejspíš umřít jsem skončila na kapačkách v nemocnici) a další libůstky těhotenství. Nechci ve svatebním ani skákat kolem dítěte v systému NAKOJIT – ODŘÍHNOUT – KÁKNOUT – PŘEBALIT – NAKOJIT.

Takže mé současné pocity?

I když jsme miminko za půl roku chtěli, nějak se z toho zatím nedokážu správně radovat. Pokud to bude klouček, ještě budiž, ale když vím, co problémů je u holčičky.

Žijeme totiž v Rakousku. Dítě je po narození v Rakousku stejně občanem pouze ČR (oba rodiče jsme Češi a v tomto státě neplatí, že má občanství i státu, kde se narodilo). Papírování je kolem toho deset milionů a u holčiček dvakrát tolik, jelikož je problém s příjmením v ženském tvaru, pokud nejsou rodiče sezdaní. Ale to by bylo vyprávění na dlouho.

Abych se dostala k tomu představování…

Jmenuji se Eva, je mi 28 let, tři roky žijeme v Rakousku a s přítelem máme 15-ti měsíční berušku, která je naším velikým štěstím. Původně jsem vystudovaná zdravotní sestra, mám na to vysokoškolský diplom, což mi v ČR bylo víc na škodu, než jako plus – třeba je to nyní už jiné – a bez sebemenší znalosti němčiny, a vlastně s bytostným odporem k tomuto jazyku, jsem šla za přítelem do německy mluvící země. Začátky byly strašné a nerada na to vzpomínám, ale nyní jsem hlavně kvůli dětem ráda, že jsme, kde jsme.

Díky mému současnému pobytu jsem v místě, kde mi nabídli přetočení zevními hmaty u dcery, která byla KP a jasná indikace k císaři. Jsem v místě, kde upřednostňují přirozené postupy, rodí v moderním duchu přirozených porodů a řídí se doporučeními WHO a jiných velkých zdravotnických organizací. Jsem v místě, kde obvodní gynekolog před porodem provádí místo Hamiltonova hmatu masáž akupresurních bodů pro uvolnění porodních cest a tím usnadňuje a urychluje otevírání se při porodu. Akupresurní masáž mu hradí pojišťovna.

Z mého pohledu je to velké plus a jsem vděčná, že mi toto všechno je umožněno a mám to, jak se říká, u nosu.

Prozatím se, maminky, rozloučím. Budu zvědavá, zda mne tentokrát nevolnosti „líznou“ jen symbolicky – kéž by! A jdu vstřebávat tu novinu…

Posílám pozdravy z Rakous!
Eví