Inzerce
Inzerce
Inzerce

Rodíme ONLINE - Vánoce v Čechách, kontrola v nemocnici

Eva (28 let, 32. týden těhotenství, druhorodička, termín porodu březen 2015)

 
Milé maminky,
 
po delší odmlce se opět hlásím… 
 

Vánoce v Čechách

 
Byli jsme na Vánoce v Čechách a to je vždy dost hektické a není času nazbyt. U mých rodičů jsme byli naposledy na začátku srpna, takže si asi dovedete představit, jak to po tak dlouhé době chodí. Od návštěvy k návštěvě a stejně se člověk nezavděčí všem.
 
 
Vánoce byly krásné, ale jsem docela ráda, že máme chvíli klidu a jsme zase pěkně doma. I když? Včera jsme se vrátili v podvečer, dnes jdeme na procházku a potkáme skupinku mladých lidí. Jak je míjíme, tak slyšíme „vzal jsi ty klíče?…“ Procházíme se dál a na zemi ležely dvě krabičky od cigaret (po Silvestru bohužel i tady nebývá právě čisto) a na nich „Kouření může zabíjet“. Tak si nejsem jistá, zda jsme vážně zpátky ve Steyru.
 

Plánovaná kontrola v nemocnici - podezření na preeklampsii

 
Před odjezdem k rodině jsem měla ještě plánovanou kontrolu v nemocnici. Vše bylo v pořádku. Průtok krve k mimískovi opět v normě a dokonce se už váhově dostal nad spodní hranici váhové křivky, takže dohání postupně svůj deficit. Ale proto, že jsme měli problémy s průtokem mezi placentou a dělohou právě v tom týdnu, kdy jsme ho měli. A proto, že se to poté normalizovalo a zdá se, že už to normální zůstane, tak se zdravotníci čím dál víc bojí, že to vážně může nasvědčovat preeklampsii. Sice nemám žádné další příznaky, které by k ní směřovaly, ale riziko tu prostě je. Paní doktorka se rozhodla, že mi raději udělají ještě krevní testy. Když se na mě vyřítila sestřička se sedmi zkumavkami na krev, tak jsem se mírně zděsila a ptala jsem se, zda je to všechno pro mě? A zda mi v těle vůbec nějaká krev zůstane? No, bylo to pro mě a nějaká krev mi zůstala. Zítra mám zase kontrolu a dozvím se výsledky, tak držte pěsti.
 
Mímo bylo naposledy opět hlavičkou dolů a podle pohybů soudím, že tak i zůstalo.
 
 
Vloni jsme prošvihli místní Tři krále a jejich sbírku, což mě docela mrzelo. Letos se nám zadařilo. Přijeli jsme, vystěhovali všechny věci z auta do chodby, začali uklízet a do toho zvonek. Asi byli chudáci pěkně vyděšení, když viděli tu spoušť za dveřmi, ale nenechali se vykolejit, odříkali, co měli a nade dveřmi máme 20-C+M+B-15, tak snad nám to přinese jenom dobré v tom roce 2015. Dcerka si taky hodila minci do jejich kasičky, ale jelikož právě seděla na nočníku, když přišli, tak se vyřítila s nahatou prdelkou a malé Tři krále náležitě pobavila. Ono i najít nějaká drobná eura bylo docela zábavné. Po návratu z ČR jsme ještě nevybírali a česká pětikoruna, co nám zbyla v peněžence, by je asi neuspokojila.
 
 
Zkrátka tento rok v Rakousku jsme odstartovali vtipně a snad nám humor vydrží!
 
Všem přeji jen to dobré! Hlavně zdraví a lásku! A když k tomu bude i štěstí, pohoda a neutuchající úsměv na rtech, bude to ideální!!!
 
 
Posílám pozdravy z Rakous!
Evča   
 
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Komerční sdělení

Související články

Rodíme ONLINE - Vánoce v Čechách, kontrola v nemocnici - diskuze

Vložit příspěvekČlanky s diskuzí

Poradna

Zavírání se v pokoji

| Ada1215 | 18.10.2020, 16:29

Dobrý den, dceři je 12 let a v poslední době se neustále zavírá ve svém pokoji, nechce s námi moc komunikovat a dokonce jí i vadí, nechávat otevřené dveře do svého pokoje, i když ví, že tam bez jejího vědomí nebudeme vstupovat. Snažíme se její soukromí respektovat, vždy klepeme na dveře, pokud s ní chceme mluvit. Nevím, jestli je to puberlou nebo proč nám jako rodičům přestala věřit. Podotýkám, že se u nás doma nic nezměnilo, vše funguje jako dřív. Někdy mám pocit, že jí i vadí jen moje přítomnost. Přitom jsou ale dni, kdy se spolu normálně bavíme, dokonce se mi tu a tam s něčím svěří. Ale takových chvil je čím dál méně a bojím se, aby nevymizely úplně. Vím, že má nějaké problémy s kamarádkami, ale o tom vůbec nechce mluvit. Dále mě trápí její vztah s otcem . mým manželem. Ten je na ní poměrně přísný, což vůbec není na škodu, ale mám pocit, jako by se úplně vytratilo jakékoliv prřátelství mezi ní a otcem. Dokonce se i vyjádřila v tom smylsu, že by bylo lepší, kdyby s námi vůbec nebydlel. Všechno je mi to hrozně líto. Poradíte mi, prosím, jak vylepšit komunikaci a vztahy v rodině? Jak docílit toho, aby se situace ještě nezhoršovala? Dcera ví, že ji mám moc ráda a že mlže kdykoliv přijít, pokud ji bude něco trápit. Myslím, že ví, že mi může věřit.
Děkuji za radu.

Dobrý den, u vás doma se jak píšete, nic nezměnilo, ale jak to tak vypadá, tak se změnila vaše holčička. Vaše dcera podle popisovaných projevů evidentně vstoupila do období dospívání a chová se adekvátně svému věku a vývojovému období. Vy jako rodiče respektujte její potřebu většího soukromí a zavřené dveře jejího pokoje. Naopak pokud dcera přijde a bude si s vámí chtít povídat, pak tyto chvilky využijte na maximum a snažte se na ni udělat čas a vyslechnout ji. Příležitost si s ní popovídat, dozvědět se také nějaké informace o ní a o tom co prožívá se nemusí po delší dobu opakovat a to že byste na ni neměli čas může podkopat její důvěru ve vás. Nevyzvídejte nic o vztazích s kamarádkami, nepodsouvejte jí problémy, ale naslouchejte. V případě vyzvídání se dcera ještě více uzavře do sebe a neřekne vám nic. O období dospívání bylo napsáno mnoho literatury, stačí zapátrat na internetu, který se jen hemží radami jak komunikovat s dospívajícími dětmi. Lze také vyhledat některou z poraden pro rodinu a mezilidské vztahy, kde můžete pod vedením odborníka na komunikaci v rodině pracovat. Přesto všechno se připravte na to, že toto období je pro všechny zúčastněné členy náročné, ale také důležité. Vždyť z vaší holčičky se má stát sebevědomá mladá žena. Ohledně vztahu s otcem nejsou popisované projevy také nic neobvyklého, je ale potřeba i ze strany otce zapracovat na zlepšení komunikace  a přiblížení se dceři. Na tomto místě si níže dovolím vložit odkaz na článek, který jsem v létě četla na internetu a kde možná najdete některé odpovědi na vaše dotazy.

S pozdravem Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog

Mgr. Michaela Matoušková | Babyonline | 19.10.2020, 10:28
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Další informace
Inzerce