Lídu ve 22. TT znovu překvapilo náhlé motání hlavy, nevolnost a zvracení

Kromě nových problémů se spánkem se Lídě daří stále stejně. Znovu ji ovšem dostala do postele náhlá nevolnost a motání hlavy tak jako minulý týden. Další ultrazvuk je v nedohlednu, ale miminko o sobě dává vědět alespoň malými kopanečky. Jinak je Lída stále aktivní, chodí na procházky, zahrála si na slavnostní mši, vyřizovala dětem občanské průkazy a stihla také upéct Pepovi dort k 15. narozeninám.

Ludmila (22. týden těhotenství)

Ahoj maminky,

zdravím již za 22. týden těhotenství.

Jak se daří?

Musím říct, že celkem dobře. Váha stoupla naštěstí jen o kousek, ovšem bříško se zvětšilo o celé 2 cm. Jinak problémy provázející těhotenství stejné jako dosud. Snad se navíc přidaly problémy se spánkem. Jednou vstávám ve 4:00 h, jindy mám problém vstát v 8:00 h. Částečně v tom má prsty i Fanda podle toho, jakou má noc a jak často se chce přisát.

Už se nemůžu dočkat dalšího ultrazvuku

Co se miminka týče, poradna mě čeká až 8. listopadu. Jediné zprávy z bříška mám stále jen v podobě jemných ťukanečků. Nemůžu se dočkat dalšího ultrazvuku, ale myslím, že dřív než kolem toho 30. týdne to nebude. Při těhotenství s Františkem si mě vzala do parády mladá paní doktorka a ta mi dělala ultrazvuk snad každou poradnu. Teď mám jiného pana doktora a ten je na ultrazvuky dost skoupý. Jinak se mi ale věnuje, vyšetřuje, jak má a to je hlavní. Jen mě zarazilo, že když jsem se mu svěřila s hemeroidy a křečáky, jako by mě ani neslyšel. Jsem z toho trochu v rozpacích. Myslela jsem, že mi třeba něco poradí nebo to alespoň vezme na vědomí. 

Náhlá nevolnost mě znovu dostala do postele 

Týden začal jako obyčejně. Ráno jsem se stavila za holkama v práci zjistit, co je nového. Potom jsme si udělali procházku do Brodku pro Kristýnku do školy. Pepa prchl k babičce, manžel na odpolední směnu, tak jsem měla doma jen Kristýnku a Františka. Relativně klid. Uvařila jsem večeři a těšila jsem se, jak se podívám na Ulici, jenomže kolem 19. hodiny se dostavily známé příznaky jako minulý týden. Zamotala se mi hlava a dostavilo se zvracení. Stejný scénář jako minule, akorát s trochu horším průběhem. Poprosila jsem Kristýnku aby se postarala o Fanouška a šla jsem si lehnout. Dvakrát jsem odběhla pozdravit se se záchodovou mísou a přenechat jí svoji celodenní stravu…

V Kocourkově

Připadala jsem si jako v Kocourkově. Aby mě chytly stejné potíže, ve stejný den a ve stejnou hodinu týden po sobě? Druhý den jsem to s jídlem nepřeháněla a jedla jen piškoty a žaludeční čaj. Jsem rozhodnutá, že pokud se potíže budou opakovat, zmíním se doktorovi v poradně. Zatím nevolnosti neměly dlouhého trvání, tak to beru jako doprovodný neduh v těhotenství. Jen doufám, že si tělo tímhle způsobem nenahrazuje ty mírné nevolnosti z prvního trimestru a nebudu tohle prožívat ještě na porodním sále. Jen jsem se modlila, aby mi ve středu už bylo dobře, protože mě čekal slavnostní oběd v domově důchodců.

Nová kotelna a pořádný oběd v Domě pokojného stáří

Problémy z pondělka naštěstí odezněly a já jsem mohla odjet hrát na slavnostní mši do Domu pokojného stáří do Bohuslavic, kde jsem byla pozvaná i na oběd. Povedlo se jim zrekonstruovat novou kotelnu po havárii, takže babičky a dědečkové měli konečně pořádné teplo. Proto si myslím, že si tahle událost slavnostní mši zasloužila. Jsem ráda, že jsem se mohla zúčastnit. Na oběd jsme potom měli snad ten nejlepší vývar, který jsem kdy jedla a vepřové výpečky se zelím a knedlíkem. Jako bych zapomněla, jak mi bylo v pondělí, knedlíků jsem nakonec snědla pět. 

Občanské průkazy 

Koncem týdne se opět nic zvláštního nestalo. Využili jsme volno ve škole a vyrazili na městský úřad do Konice vyřídit dětem občanské průkazy. Ačkoli jsem nejstaršího syna představila již jako patnáctiletého, oficiálně patnáct oslaví teprve až v pondělí. Zákona neznalá jsem mu šla zažádat o občanku právě pár dní před jeho narozeninami, ale jelikož po mně chtěli peníze ještě jako za dětskou občanku, raději jsme se rozhodli návštěvu úřadu zopakovat po neděli. Kristýnce jsem ovšem byla nucena vyřídit expres cestovní doklad, kvůli blížícímu se termínu odjezdu do Německa. Standardní vyřizovací lhůta už by se bohužel nestihla. Malého Fanouška přislíbila pohlídat mamka v Praze, čili tomu jsem doklad zřizovat nemusela. 

Dort k 15. narozeninám

Právě blížící se narozeniny nejstaršího syna mě donutily konečně se pustit do pečení dortu, abychom mohli v neděli slavit. Sice jsem měla v plánu překvapit ho Minecraft dortem, nakonec to ale skončilo jen u krtka. Ten máme stejně všichni nejraději. Na složitý Minecraft bych bohužel neměla čas. Ve zbytku dne jsme se šli s kočárem projít ke kamarádce, která mi slíbila vajíčka do zásoby. Na oplátku jsem jejím slepičkám donesla zbytky, které se mi doma nahromadily.

Konečně čistá polička

Večer se mi povedlo po dlouhé době udělat si pořádek na poličce mezi knížkami. Byla až hrůza co prachu a zbytečností se tam nahromadilo. Nějaké knihy jsem vytřídila a to by člověk nevěřil, jakou proměnou polička prošla. Trochu lituji, že jsem neudělala fotku před úklidem.

Zatím se s vámi loučím,

Lída