Inzerce
Inzerce
Inzerce

Rodíme společně s BOL - představení rodiček

Také se Vám zdá, že se na BOL rozšířila epidemie těhotenství? :-)

Jak by ne, vždyť jsme přece dětský portál!

Ale přece nás to v pozitivním slova smyslu překvapilo.

Rozhodli jsme se proto dát novou tvář našemu seriálu a trochu změnit jej na „Rodíme společně s BOL“.

5 maminek, které důvěrně znáte z diskuze, v různých týdnech těhotenství, se nám týdně budou svěřovat s tím nejzajímavějším, co prožily. Nebudou chybět informace, jaká vyšetření absolvovaly, jak se daří jim a v neposlední řadě jak se daří miminku.

Třeba to bude motivovat i Vás k těhotenství :), nebo Vás ostatní budoucí maminky k tomu, aby jste se podělily o zajímavosti z Vašeho těhotenství.

 

Sponzorem ONLINE projektu Rodíme společně s BOL je společnost Feedo.cz, která každé z pěti rodiček po porodu věnuje dárkový poukaz na nákup v hodnotě 1.000 Kč.

Inzerce

Rodičky rovněž obdrží NOVINKU vydavatelství Babyonline, publikaci Zdravé těhotenství.

 

Inzerce

Které maminky se projektu účastní?

A nyní už je řada na našich nastávajících maminkách, aby se nám představily:

Evasantos (1. dítě, 8. týden při odstartování Rodíme společně s BOL)

Evě bude 28 let a její manžel Daniel pochází z Brazílie. „S manželem jsem se seznámila na studijní stáži a před dvěma lety jsme se vzali a rozhodli žít ČR, kde bychom chtěli jednou vychovávat i naše děti.“

O miminku začali mladí manželé mluvit rok po svatbě: „Chtěli jsme se ale na něj co nejlépe „připravit“. Snažili jsme se několik měsíců. Když jsem si v polovině února dělala test, tak už jsem tušila, že bude pozitivní.“ :-)

Teď je Eva v 8. týdnu, termín porodu na konci října je pro ni ještě hodně vzdálený a jak sama píše, vzorně si prochází všemi hlavními příznaky těhotenství: „Už mě pěkně trápí nevolnosti, mám hodně citlivá prsa, hůř se mi usíná a z počátku mě bolívalo v podbřišku. Ale i tak si těhotenství užívám a oba se s manželem neskutečně těšíme.“

Inzerce

 

Val.J35 (3. dítě, 16. týden)

Jitka, kterou známe jako naši drsnou Val, již potřetí otěhotněla, jak sama píše, nedopatřením. Za pár měsíců jí bude 42 let a s manželem Láďou (47 let) mají ještě 2 úžasné děti, Jitkou „něžně“ nazývané „Potvoráci“. Žijí na Vysočině, kam se zhruba před rokem přestěhovali z Prahy, ve společné domácnosti s potkanem a psem.

Děti jsme vzhledem k mé neplodnosti neplánovali


Jirka, první neplánované dítě, se narodil 9. dubna 2007, tedy v Jitčiných 36 letech a Jituška o rok později, 23. března 2008. Říkáte si, proč tak pozdě? „Rozhodně jsem se nehonila za kariérou, ani nečekala na toho pravého,“ vyvádí nás z omylu Jitka. „Ale vše bylo jinak. Ve 20 letech mně lékaři oznámili, že bez přispění lékařů normální cestou neotěhotním. Vzala jsem to jako fakt a svůj budoucí život si s klidným svědomím naplánovala a zařídila bez dětí i manžela.“
Když potkala svého budoucího manžela, kterému bylo 38 let a jejich, jak Jitka říká, „postelová známost“ přešla ve vážnější vztah, netajila se tím, že děti mít nemůže. Vzápětí zjistila, že se k sobě báječně hodí, neboť: „Láďa se zase netajil tím, že děti nikdy mít nechtěl a nechce.“

Inzerce

I přes neplánované otěhotnění jsme si děti nechali


Šok přišel, když po 10měsíční známosti Jitka zjistila, že je těhotná: „Budoucímu tatínkovi jsem to sice oznámila, ale jako realista jsem žádné nadšení neočekávala. Jediné, nad čím jsem přemýšlela, bylo, jestli jsem ochotná dítko vychovávat.“ Druhý šok přišel po Láďově odpovědi. Byl totiž první, kdo prohlásil: „Tak si to necháme.“ A nejen to. „Dokonce jsme se vzali a já kromě mateřství spadla také do manželství,“ dodává Jitka.

„Druhé dítě je dalším velkým omylem lékařů a zároveň hříčkou přírody, která tak připomněla, že si vždy dělá to, co sama chce. Když jsem po šestinedělí s Jirkou vyžadovala antikoncepci, vyslechla jsem si od lékaře přednášku o svém zdravotním stavu a o tom, že Jirka je velký zázrak, který se bude jen těžko opakovat. Odcházela jsem sice s antikoncepcí, ale bohužel i přes tvrzení, že nekojím, mi lékař předepsal antikoncepci pro kojící matky. Po třech měsících od porodu jsem byla těhotná znovu. To už bylo trochu větší dilema, nicméně nakonec zvítězil náš smysl pro humor a my dospěli k závěru, že mít jedno nebo dvě dítka už není takový rozdíl. Aspoň tomu jednomu nebude smutno.“

Od té doby uplynulo pár let. Jirkovi je nyní 5 let a Jitušce 4 roky: „My si zvykli na ně, oni na nás. Oba po nás podědili to nejhorší, takže je doma docela veselo,“ s humorem sobě blízkým dodává Jitka.

Do třetice


V listopadu loňského roku kvůli vážným gynekologickým potížím byla Jitce provedena hysteroskopie, která naštěstí prokázala, že myom – příčina potíží – je nezhoubný. V této době byla u Jitky vysazena antikoncepce.

Koncem ledna se objevily pro změnu jiné potíže: „Bolelo mě břicho, občas jsem zvracela, děsila se, co se zase děje. Byl to právě manžel, kdo jako první prohlásil, že jsem těhotná. Jeho tvrzení poté potvrdil i těhotenský test. Na to jsem kategoricky prohlásila, že třetí dítě nechci, protože mě mimina otravují, a proto půjdu na potrat. Gynekolog už jen těhotenství potvrdil, ale navíc mi sdělil něco, s čím jsem naprosto nepočítala - já už totiž byla skoro v 8. týdnu.

Doteď nevím, co bylo tím hlavním impulsem. Zda pohled na bijící srdíčko miminka nebo pohled na manžela, který potrat sice schvaloval, ale řekl mi, že je to hlavně na mně a že si to mohu kdykoli rozmyslet. Dopadlo to tak, jak to dopadlo. Oba jsme konstatovali, že třetí dítě za současné situace je sice šílenost, že nejsme nejmladší, oba nás baví dětičky až tak okolo 2 let a představa mimina, plínek, nočního vstávání atd. nás děsí, ale že si to dítě - pro nás z naprosto neznámého důvodu - stejně necháme, pokud bude zdravé.“

A tak Jitka v současnosti prožívá 16. týden těhotenství? „Vetřelec“, jak jej opět něžně pojmenovala, zatím zdárně prošel screeningem, teď ho čeká tripl-test a za pár týdnů i amniocentéza. Tou prošly i jeho starší sourozenci. „Pro mě je riziko potratu při tomto vyšetření daleko přijatelnější než porod nemocného či poškozeného potomka,“ svěřuje se bez obalu Jitka a dodává: „Co se týče prvního trimestru těhotenství, tak ten nebyl nic moc. Vetřelec netrvá na tom, že musím prospat 20 hodin denně. Přestal se drze roztahovat, takže pominuly bolesti břicha. Už jsme se shodli i na tom, jakou potravu je ochotný snášet a vůbec se tak nějak začal chovat trochu slušně,“ končí své představení Jitka.

 

Jezurka (3. dítě, 23. týden)

Pavle je 36 let, pracuje jako vychovatelka, t.č. na mateřské dovolené, manžel podniká a rodina se dvěma dětmi – Eliškou (9 let) a Verunkou (2 roky) bydlí v rodinném domku v Bělé pod Pradědem – kousek od Jeseníku. Miminko čekají už začátkem července.

„Vždycky jsem chtěla velkou rodinu," říká Pavla: „Ve 20 jsem chtěla spoustu dětí a nejlépe i nějaké adoptovat. Pak ale přišla na řadu kariéra, zájmy, přátelé, cestování. Najednou mi bylo třicet a já zjistila, že jsem sama s malou dcerkou a všechno je úplně jinak. Seznámila jsem se s Jirkou – sympatickým, okouzlujícím chlapem – byla to láska na první pohled a snad i na celý život.

Hodila jsem za hlavu skvělou práci, opustila rodinu, přátele a odstěhovala se z nově zařízeného bytu ve městě do malé vesnice v pohraničí. Rok jsme dostavovali domeček a žili v provizoriu staré chaloupky. Na Jesenicku jsem nemohla sehnat dobrou práci, pracovala jsem jako vychovatelka v lázních a také v Ústavu pro mentálně a tělesně postižené děti a mládež. Nakonec jsem však našla skvělou práci ve své profesi – nyní pracuji jako vychovatelka ve Středisku volného času, kde je perfektní kolektiv.

Teď je mi 36 let a konečně snad mám to, o čem jsem snila. Před třemi lety jsme měli hezkou svatbu a na jaře 2010 se nám narodila dcera Verunka.“

Náš malý brouček


Pavla je ve 23. týdnu a těhotenství si užívá. Do práce chodí pouze na jedno odpoledne, kdy vede kroužek flétny a keramiky pro handicapované. Občas pomáhá manželovi ve firmě, zpracovává grafiku a weby. Po většinu času jí Verunka, neustále v pohybu, nenechá chvilku klidu a zkouší její trpělivost s jejími vykutálenými nápady. Verunka, malý drak a vztekloun po tatínkovi, musí vyzkoušet každou lumpárnu a je úplný opak starší Elišky, klidné, přemýšlivé a citlivé holčičky po mamince.

„Jsou jako voda a oheň,“ dodává Pavla a je velmi zvědavá, po kom bude miminko.

„Tatínek si vždycky přál chlapečka, a aby se jmenoval po něm. Pak se mu narodila Verunka.  Teď je z ní však úplně hotový, dokonale si ho omotala kolem prstu. Další miminko prý musí být zase holčička.“

Pavla tedy čeká stejně jako Jitka třetí dítě. „Miminko je plánované. Po několika debatách jsme se rozhodli, že prostě chceme tři děti. A to i přesto, že se mi nechtělo na tak dlouho pouštět dobrou a zajímavou práci. Z toho důvodu jsme také naplánovali druhé těhotenství hned po roce od Verunčina narození. Brouček si to ale rozmyslel a usídlil se až po půlročním snažení – taky k tomu asi přispěl fakt, že jsem stále kojila. Otěhotnět se mi podařilo, až poté, co jsem kojení ze dne na den ukončila. Den před očekávanou menstruací jsem si udělala test a zjistila, že se to povedlo!“

Těhotenství Pavly zatím probíhá bez problémů: „V I. trimestru jsme absolvovali vyšetření na genetice – výsledky byly i vzhledem k věku výborné.“ Největší obavy měla Pavla z ultrazvuku ve 21. týdnu. V minulosti zažila právě v tomto období těhotenství velké zklamání, kdy se zjistilo, že dítě trpí těžkou vrozenou srdeční vadou, neslučitelnou se životem. Její chlapeček by měl dnes 8 let: „Tentokrát však bylo vše v pořádku, brouček skvěle spolupracoval, cvičil ručičkama, mával na své sestřičky a cumlal si paleček – srdíčko i ostatní orgány jsou v pořádku. Byla jsem šťastná a neobešlo se to bez slziček. Vzhledem k tomu, že mimčo odmítlo ukázat pohlaví, tatínek prohlásil, že to je jeho princeznička. Uvidíme, zda se mu přání splní nebo to bude překvapení pro všechny. Prozatím tatínek vybírá tvrdošíjně holčičí jména, já tajně vymýšlím pro chlapečka – co kdyby náhodou...



Eliška se na sourozence těší, její největší starostí je, jak se vejdeme do auta a jak bude oba prcky vodit do školky. Verunce se líbí moje bříško, hladí mě, dává pusinky a nosí miminku dudlík.  

Doposud jsem přibrala 7 kg a do porodu nám zbývá asi 17 týdnů a 3 dny.“

 

Danicka84 (1. dítě, 29. týden)

Dana žije v Českých Budějovicích a v květnu, na její 28. narozeniny, čeká s manželem přírůstek do rodiny. Je v 29. týdnu těhotenství: „První termín porodu mám 16. května, ale jelikož jsem měla nepravidelný cyklus, lékař se přiklání spíše k druhému termínu, který je stanoven na 25. května. Přijde mi to ale ještě jako strašně dlouhá doba, konec května… Zdál se mi jednou sen, že jsem porodila v 37. týdnu, a od té doby na to pořád myslím, tak uvidíme, kdy miminko skutečně vykoukne na svět.“



Dana bydlí s manželem zatím v bytě svého otce, který tam nebydlí, ale místo něj jej obývá také Danin bratr: „Uvidíme, kdo tam vydrží déle.

Miminko bylo plánované, ale přesto velice nečekané.“ Dana se zrovna nacházela ve fázi hledání nové práce (předtím pracovala jako asistentka pedagoga pro tělesně postižené studenty). Po pěti měsících, kdy se nic nedělo, byli s partnerem zaskočeni, když se v září na testu objevily dvě čárky. Místo hledání práce zorganizovali svatbu, kterou uskutečnili v prosinci 2011.

„Pak už jsme se začali těšit se na naše první dítě. Mé těhotenství probíhá zatím relativně bez problémů, pominu-li to, že mi byla zjištěna těhotenská cukrovka a musím držet dietu. Dá se říci, že jsem netrpěla žádnými nevolnostmi ani zvracením, zvracela jsem všehovšudy 3x a to až po 12. týdnu. První trimestr jsem si vyloženě užívala. Kolem 16. týdne jsem začala cítit pohyby miminka a tehdy se všechno změnilo. Začaly mě trápit bolesti břicha a snad i první tuhnutí. Jsem dost hubená, takže na roztahování dělohy a růst miminka jsem dost citlivá.

Človíček ve mně je velice aktivní a má se čile k světu, někdy je docela složité udýchat ty kopanečky a vrtění. Alespoň vím, že je vše v pořádku. Asi tři týdny mě trápí bolest zad a žeber, hlavně večer a v noci, moc toho tak nenaspím. Snad bude ale i nadále probíhat vše tak, jak má.“

 

Luciasek84 (2. dítě, 32. týden)

Lucce je 27 let a se svým mužem Tomášem vychovávají 18ti měsíční holčičku Barborku.



S manželem se seznámili na školní koleji, ke konci spolu bydleli a po ukončení školy se vzali. „Po vysazení antikoncepce se miminko podařilo, jak se říká, na první šup. Velmi jsem si přála holčičku, a proto jsem byla strašně šťastná, když mi doktorka na velkém ultrazvuku ukázala mezi stehny kávové zrnko."

První těhotenství si Lucka užívala bez nevolností a zvracení. Bála se pouze, že porodí předčasně, neboť je sama narozena v 7. měsíci. Od 21. týdne byla doma v klidovém režimu, dítě se tlačilo hlavičkou dolů a porodní cesty předčasně otevíraly. Naštěstí Barborka vydržela a vykoukla na svět 4 dny před oficiálním termínem - 12. září 2010. „Byla jsem s ní sice domluvená, že porod mi oznámí zcela jednoduše prasknutím vody a nebudeme si spolu hrát na nějaké počítání kontrakcí a jejich délky, ale s 16 hodinovým porodem a z toho asi hodinovým tlačením jsem tedy nepočítala. Když mi pak navíc přinesl manžel v dece zabalenou svojí věrnou miniaturní kopii, která ze mě neměla snad ani vlásek na hlavě, první má slova po porodu směřovala na doktorku, které jsem se ptala, kde mohu podat oficiální stížnost. :)“

Původně neuplakanější miminko v porodnici se doma změnilo k nepoznání a stal se z ní učiněný anděl. „Od 8 týdnů spala 10 hodin v kuse, spát chodila v 6 večer. Na první a jediné kojení se budila kolem páté ráno, po 15ti minutách jídla a položení do postýlky pak spala do půl desáté. Nevyhnuly se nám sice nějaké dětské nemoci a podezření na alergie, ale zatím se nic vážného nepotvrdilo a z Barborky je už velká slečna.“

Lucka již nechtěla v další generaci opakovat velký věkový rozdíl se sestrou a druhé miminko plánovala maximálně s dvouletým rozdílem. „Barborku jsem kojila 10 měsíců a po jediné menstruaci, která přišla 6 týdnů po ukončení kojení, jsem vysadila antikoncepci a téměř ihned znovu otěhotněla. Oficiální termín porodu je stanoven na 9. května 2012 a mezi dětmi tak bude 20měsíční rozdíl.

Ze začátku mi to přišlo úsměvné a strašně super, s blížícím se termínem porodu mám ale pocit, že jsem se asi musela zbláznit. Těhotenství vůbec není tak růžové jako to první. Hned se dvěma čárkami na testu se mi udělalo zle a přešlo to víceméně až kolem 18. týdne. Zvracela jsem i několikrát denně, což je s malým ročním miminkem ohromná zábava. Musela jsem také strávit pár dní v nemocnici, protože moje tělo odmítlo poslouchat a zvracela jsem za jednu noc asi 10x, až jsme pro jistotu zavolali záchranku a já si šla poležet. Nevyhnulo se mi také krvácení z důvodu prasklé cysty, kdy jsem si myslela, že je všechno ztraceno. :( Našel se také problém se štítnou žlázou, která nepracuje, tak jak by měla, a proto musím brát nějaké tabletky, aby miminku nic nechybělo, a pro nedostatek vitamínu B jsem musela dojíždět do nemocnice na vitaminové injekce. Prostě jen samá pozitiva. :)

Screening i veškeré testy miminka však prozatím dopadly výborně. Končím 32. týden, takže mám za sebou oba velké ultrazvuky i odběry krve, testy na cukrovku. A protože jsme si velmi přáli chlapečka, i tentokrát se na nás usmálo štěstí a budeme mít páreček. Miminko pokřtil Ferda a se skutečným jménem si pořád nevíme rady.“



Ve středu Lucka absolvovala ultrazvuk, kde byla váha miminka odhadnuta na 1735 gramů a odpovídala termínu porodu. „Kontrakce zatím nepociťuji. Protože se brácha se opičí po Barušce a tlačí hlavičkou na porodní cesty, neopustily mě obavy předčasného porodu, ale každým dnem je to lepší a lepší a naopak se bojím dne, kdy to přijde. S Ferdou mám domluveno, že až bude chtít ven tak praskne vodu, ale tou to bohužel nekončí...“

Všem našim rodičkám děkujeme za představení, přejeme jim pohodové těhotenství a těšíme se na pokračování v příštím týdnu.

Připravily Naďa Barochová a Jana Martincová.

Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Komerční sdělení

Rodíme společně s BOL 2012 - představení rodiček - diskuze

Vložit příspěvekČlanky s diskuzí
  • Krásný, už se těším na další týden   . Abych vám to těhotenství ještě nezačala záviděť a nezačali jsme plánovat sourozence té naší princezně o něco dřív   .
    Eliv   | 18.03.2012 07:49:23
    Reagovat | URL příspěvku
  • Páni...jsem zatím pěkně nezkušený "zajíc" jak tak koukám :D tohle byl skvělý nápad dát nás těhulky a maminky na jednu stránku, musím říct, že jsem si Vaše příběhy přečetla hned několikrát a s velkou chutí. A tak trochu vidím, co mě pravděpodobně všechno čeká :) Jen jsem zvědavá, jestli to budu všechno zvládat s takovým humorem :) Těším se na další pokračování a případné další maminky. 
    evasantos   | 14.03.2012 21:25:39
    Reagovat | URL příspěvku
  • Krásně popsané, všem přeji bezproblémové těhu a hodné mimísky v bříškách.
    Geniue   | 14.03.2012 15:36:18
    Reagovat | URL příspěvku
  • Bezva čtení. Přeji vám holky bezproblémové těhotenství a rychlé porody 
    medox   | 14.03.2012 14:13:51
    Reagovat | URL příspěvku
  • tak pěkné těhotenství, kočky
    Já teda nezávidím ani omylem. Su ráda, že mám už hotovo, těhotenství není oblíbená fáze  Ale mimouša bych brala.

    P.S. Ježurka má tak strašně krásně princeznovské svatební šaty.
    zajic   | 14.03.2012 13:34:50 | Reakcí: 1, poslední: 14.03.2012 21:43:07
    Reagovat | Zobrazit reakce | URL příspěvku
    • \
      RE: tak pěkné těhotenství, kočky
      jéé děkuji!!! zamilovala jsem se do těch šatů na první pohled - byly první a poslední, které jsem si v naší malé jesenické půjčovně zkusila a už nechtěla jiné (zvlášť když se do nich tak pěkně zamaskovalo břicho ve 4měsíci   )
      a mimouška ti občas půjčím na hraní, jestli chceš      
      jezurka   | 14.03.2012 21:43:07
      Reagovat | URL příspěvku
Vložit příspěvekČlanky s diskuzí

Poradna

Klesání hcg po Misoprostolu

| Saksan | 10.03.2024, 23:27

Dobrý den,

po dg. anembryomola (zjištěno 6+5) proběhlo ve čtvrtek ukončení těhotenství pomocí Misoprostolu v dávce dvakrát 600. Na posledním utz byl pouze 3 cm gestační váček. Hned ve čtvrtek proběhlo silné krvácení se sraženinami, od té doby běžná ms. Dneska jsem zkoušela tt a je na něm dálnice. Mám hrozný strach, zda potrat proběhl úplně. Jednalo se o vytoužené těhotenství po prvním transferu z IVF a několika letech snahy. Představa revize a následného čekání mě neskutečně děsí.

Moc děkuji za odpověď
Aneta

Dobrý den,

hCG tak rychle po farmakologické revizi neklesá, proto je normální, že těhotenský test Vám ukazuje pozitivní výsledek. Určitě máte naplánovanou kontrolu po podání tablet s určitým odstupem (běžně 2-3 týdny), do té doby vyčkejte, dělat těhotenské testy nemá smysl.

MUDr. Pavla Zahrádková | Babyonline | 11.03.2024, 08:36
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Odmítnout Další informace
×