Průběh a úspěšnost IVF procesu

1. Jaké léky jsou při IVF léčbě užívány?

Pro léčbu IVF se užívají hormonální preparáty, které se aplikují injekcí podkožně do oblasti podbřišku. Jejich aplikace je velice snadná a nebolestivá. Nejsnadnější je stimulace gonadotropními hormony (FSH, LH), které jsou vyráběny laboratorně – Puregon, Gonal F a aplikovány pohodlně pomocí pera.

2. Jak bude probíhat vaše první návštěva centra léčby neplodnosti?

Při vstupní konzultaci s vámi lékař probere rodinnou i osobní anamnézu, projde s vámi průběh všech již absolvovaných vyšetření a následně navrhne způsoby a postupy dalších vyšetření a léčby. Lékařem budete také informováni o cenách, včetně možných úhrad ze zdravotních pojišťoven. Konzultace by se v ideálním případě měli účastnit oba partneři.

Vysoce erudovaní specialisté, jež tyto konzultace vedou vám předají veškeré informace týkající se vaší léčby ve srozumitelné a lidské formě. Konzultace trvá zhruba 45 minut, včetně prostoru pro vaše dotazy.

3. Jaká je pravděpodobnost, že se umělé oplodnění povede?

Pravděpodobnost otěhotnění po transferu jednoho embrya je asi 45 %. Vzhledem k tomu, že je ve většině IVF cyklů získáno více perspektivních embryí, udávána se tzv. kumulativní úspěšnost. Ta představuje souhrnnou pravděpodobnost otěhotnění po přenosu všech embryí, která pocházejí z jednoho odběru vajíček. Přibližně 7 z 10 párů stačí k dosažení těhotenství pouze jeden IVF cyklus.

4. Existují nějaká rizika v souvislosti s umělým oplodněním?

Stejně jako každý lékařský zákrok i umělé oplodnění s sebou nese určitá rizika. Typickou komplikací spojenou s dodávkou hormonů do lidského těla je tzv. OHSS, tj. ovariální hyperstimulační syndrom.  Při OHSS se zvětšují vaječníky, tvoří ovariální cysty, dochází ke tlaku v podbřišku a k bolestem či zvětšení břicha a při závažnější formě i k hromadění tekutiny v dutině břišní. Příznaky OHSS dříve či později samy odezní, lékařská prohlídka je však vždy na místě. Prevencí vzniku OHSS je pravidelné a pečlivé monitorování celé stimulace.

5. Jak probíhá odběr vajíček, jak dlouho po něm musíte zůstat na klinice?

Odběr vajíček (punkce) se provádí tenkou jehlou pod ultrazvukovou kontrolou poševní cestou, probíhá v celkové anestézii a obvykle trvá 10–15 minut. Zpravidla bývá odebráno 8-20 zralých vajíček, jejich počet závisí na přístupnosti jednotlivých váčků i na úspěchu stimulační léčby. Již v průběhu punkce začnou embryologové v laboratoři vyhledávat v odebrané folikulární tekutině vajíčka. Ve stejný den dochází k jejich oplození spermiemi a ke vzniku embryí.

Po punkci si pacientka krátce odpočine, vychutná dobrou a zdravou svačinku a může odejít za doprovodu další osoby domů. Po anestezii žena nesmí sama řídit automobil.

6. Jaký je ideální počet transferovaných embryí?

Transfer dvou a více embryí pravděpodobnost otěhotnění nezvyšuje, naopak pouze zvyšuje podíl vícečetných těhotenství. Vícečetná těhotenství bývají často riziková. Vhodné je tedy transferovat do dělohy pouze jedno embryo.

7. Může dlouhodobé užívání hormonální antikoncepce ovlivnit vaši plodnost?

Hormonální antikoncepce jako taková neplodnost nezpůsobuje. Včasné vysazení hormonální antikoncepce, a to alespoň rok před plánovaným početím a ideálně do 30. roku věku, vám pomůže důkladně poznat vaše tělo. Pokud jste užívala antikoncepci po většinu svého nejplodnějšího období a vysadila ji například v 35 letech, mohou se u vás najednou vyskytnout problémy, které antikoncepce maskovala – nepravidelný menstruační cyklus, poruchy ovulace, nepřítomnost ovulace a jiné. Než se podaří tyto gynekologické problémy vyřešit a upravit, může být často pozdě a budete muset vyhledat pomoc v centru asistované reprodukce.

8. Přibere žena na hmotnosti při podstoupení cyklu umělého oplodnění?

Většina žen absolvuje hormonální stimulaci bez změny své hmotnosti.

9. Jak poznám opravdu první den menstruace, pokud na začátku pouze špiním?

Špinění nemůže být bráno jako začátek menstruace. Za první den menstruace považujte první den silného menstruačního krvácení, pokud menstruace začala až ve večerních hodinách, berte za první den menstruace následující den.

10. Kdy nejdříve si mohu po embryotransferu udělat těhotenský test?

Těhotenský test proveďte nejdříve 14 dnů po embryotransferu, dříve může být falešně pozitivní, či falešně negativní.

11. Existuje nějaké testování, které nám zaručí, že bude naše dítě zdravé?

Zda se konkrétním dvěma lidem může narodit zdravé dítě dokáže odhalit nové prediktivní testování PANDA (panelová diagnostická analýza). Tento test kompatibility se provádí z krve a prozradí vám rovněž, zda u vás existuje riziko komplikací s otěhotněním, v průběhu těhotenství, nebo riziko početí postiženého dítěte. 

Pokud PANDA odhalí, že představujete rizikový pár, můžete si nechat otestovat embrya ještě před zavedením do dělohy, využít tzv. preimplantační genetické testování embryí. Rozlišuje se preimplantační genetické testování aneuploidií a preimplanatační genetické testování monogenních onemocnění. Díky Preimplantačnímu genetickému testování aneuploidií (PGT-A) lze spolehlivě zkontrolovat, zda u embrya nepřebývá nebo naopak nechybí nějaký chromozom a vyloučit tak embrya s genetickou abnormalitou. Preimplanatační genetické testování monogenních onemocnění (PGT-M) pak představuje metodu k vyloučení přenosu dědičných onemocnění, tzv. monogenních chorob na potomky.

Autor: MUDr. Kateřina Veselá, Ph.D. (ředitelka kliniky Repromeda)

Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Komerční sdělení

Související články

Průběh a úspěšnost IVF procesu - diskuze

  • Komplikace
    OHSS - dle mého názoru opět velmi banálně popsáno, příznaky sami odezní... je to jak kdybyste měli rýmu, ale situace v reálu je, že se jedná o velmi bolestivý stav (porod je proti tomu sranda), který může skončit velmi závažnými komplikacemi jako odebrání vaječníku, nucenému potratu atd.
    + nyní velmi diskutované propojení IVF s následnou rakovinou, taktéž chybí
    Opravdu mě mrzí, jak jsou ženy banálně poučené o tom do čeho jdou, přestože do toho půjdou i tak, samozřejmě, ale měly by mít jasno a ne se až v průběhu komplikací dozvídat, že ono to tak banální vše není...
    petra1303   | 12.07.2018 08:34:55
    Reagovat | URL příspěvku
Vložit příspěvekČlanky s diskuzí

Poradna

Nedaří se nám otěhotnět

| LibaVra | 08.01.2019, 00:03

Dobrý den, s partnerem se snažíme o druhé dítě, ale už 3/4 roku se nám nedaří. Poslední tři měsíce jsem chodila na folikulometrii a cca 16 den byl folikul cca 20mm (MS nepravidelná 26-31dní), ale ovulační testy mi další dny vycházely vždy negativní (i 3 denně). Můžete mi prosím vysvětlit jak je to možné? Může být důvodem kojení prvního syna, aby folikuly dozrávaly, ale pak nedošlo k ovulaci? Lékařka mi řekla, že nebude dál nic řešit dokud nepřestanu syna kojit. Má smysl dělat při kojení hormonální rozbor krve? Před prvním synem jsem prodělala zamlklý potrat, kyretáž, srůsty na děloze které musely být rozrušeny (2 roky jsem nemohla otěhotnět, potom hned napodruhé), při porodu došlo k velkým krevním ztrátám - mohlo dojít k dalším srůstům? Jaký by jste prosím doporučila postup? Moc děkuji za odpověď.

Dobrý den, pokud jste po porodu neměla další revizi, pak by srůsty v děloze být neměly. Jinak musím souhlasit s vaší registrující gynekoložkou, že pokud kojíte, nemá smysl nic vyšetřovat. Při kojení je menstruační cyklus a ovulace velmi nevyzpytatelná a nepravidelná. Některé ženy nemají po celou dobu kojení ovulace a tudíž nemůžou otěhotnět. Můžete zkoušet a třeba se otěhotnění podaří, nicméně řešit, zda je či není nějaký problém s otěhotněním má význam až po skončení laktace.

MUDr. Veronika Ťápalová | Babyonline | 08.01.2019, 09:56
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Další informace
Inzerce