3. díl: 15 dní do porodu

3. trimestr, 38. týden

Sobotní ráno bylo podmračené a já doufala, že sluníčko zvítězí a vykoukne. Vstala jsem jako obvykle po sedmé a šla snídat k počítači. Dnes se mi podařilo natrefit na Bolu na Veru-Beru, tak jsme si chvíli na chatu vyměnovaly rady a zkušenosti s našimi dětičkami a pocity s bříšky. Bylo to příjemné zahájení dne. Po snídani jsem poklidila nepořádek po včerejším grilování a čekala, až Pepíček vyleze z pelíšku. Měli jsme totiž v plánu jet s Pepíčkem k našim do Radčic. Tam se konal sraz auto-moto veteránů.

Po osmé Pepík procitl a před devátou jsme už byli sbalení a vypravení na cestu. Manžel měl smluvenou minibrigádu na betonování, a proto jsme raději vyklidili pole. S Pepíčkem za zády jde totiž všechno hůř.

Mamka byla ráda, že nás vidí. Přijela i ségra a všichni jsme se šli podívat, kolik se toho letos do Doupnic sjelo. Přes nejisté počasí byla účast hojná. Omrkli jsme vozy, Pepíček jako správný chlap vše prohlížel, nechal se u autíček fotit a dokonce si i do některých sedl.

Po jedenácté účastníci odjížděli na okružní jízdu. Než se seřadili a zorganizovali vše potřebné, stihli jsme dojít domů a sledovat průjezd vesnicí v klidu z lavičky před domem.

Mamka měla připravené jídlo dopředu, takže když jsme se dostatečně vynadívali, naobědvali jsme se. Pepíček byl tentokrát vzorný a snědl 3 naběračky hovězí nudlové polévky a ještě pár brambor s masíčkem. Pak šel s mírnými protesty spát.  Zatímco spal, tak se venku rozpršelo a bylo jasné, že je po akci.  Volné chvíle jsme trávili povídáním  u kávy a mřížkového koláče. Po probuzení si Pepa  ještě s babičkou chvíli četli, hráli si, ale pak už byl nejvyšší čas jet domů.

Když jsme dojeli domů, byl taťka dole u babiček a dědy a pomáhal jim stěhovat a přikrývat nábytek. V pondělí jim mají přijít měnit okna, tak nás všechny čeká náročný týden. Mrkli jsme na ně a nakonec tam zůstali až do večera. Babička uvařila večeři, a proto jsme se po návratu domů už pouze umyli a zasedli k pohádce. Pepíček se díval, my s taťkou probírali dění dnešního dne. Abych měla dobrý pocit, uvařila jsem si k tomu maliník i lněné semínko.

3. trimestr, 38. týden

3. trimestr, 38. týden

Dnes ráno jsem vstala jako obvykle před sedmou a opět posnídala u počítače. Pepíček se vzbudil po osmé a po ranní hygieně a snídani jsme měli jet do sousední  vsi na nákup chlazených kuřat. Myslela jsem, že Pepíčka nechám u babičky, ale ten si postavil hlavu, že pojede se mnou, tak jsem naložila jeho i babičku do auta a jeli jsme všichni.
Kuřata nakonec už nebyla, jen krůty a ty u nás nikdo moc nemusí, tak jsme došli do místního obchodu nakoupit pár drobností a jeli jsme domů.

Po příjezdu poslala SMSku kamarádka, jestli jsme doma, že by na chvíli zašla na pokec. Má podobně starého klučíka tak jsme jejich společnost uvítali.
Po chvilce dorazili, tak jsem Zuzce udělala kafe, sobě maliníkový čaj a kluci vyfasovali kýbl s vodou a nějaké nádobíčko a různě zalévali kytičky, nás i sebe.

Když se přiblížil čas oběda, šli jsme je kousek vyprovodit, ale bylo děsné vedro, tak jsme to brzo vzdali a šli k babičce. Tam jsme se najedli a čekali na tchýni až dorazí z práce.
Měli jsme v plánu jet všichni společně na návštěvu k strejdovi Bohoušovi (babiččin švagr), který bude mít zítra svátek. Jezdíme tam moc rádi, protože strýc i teta jsou moc hodní. Po druhé hodině jsme vyrazili. Myslela jsem, že Pepíček hned zabere a trošku se prospí, ale usnul až v půlce cesty, takže spal asi jen čtvrt hodinky. Doufala jsem, že ho babička přenese a on bude pokračovat, ale jakmile procitl, už spát nechtěl...no nevadí, alespon půjde spát dřív večer.

U příbuzných jsme strávili příjemné odpoledne. Po páté jsme vyrazili zpět.

Babička cestou na Pepíčka mluvila, aby neusnul. Podařilo se a my dojeli  bdělí. Taťka už byl doma a kutil něco v dílně. Pepíček mu šel hned asistovat a já šla připravovat večeři. Po sedmé jsme se najedli a na Pepíčkovi bylo vidět, že už začíná být ospalý. Tak se šli s taťkou opláchnout a po osmé jsem ho šla zkusit uspat.

"Přečetli" jsme dvě knížky, zhasli a za chvíli už Pepíček oddychoval. Já se vyplížila z pelíšku a šla zlikvidovat nádobí od večeře. Manžel s chutí zasedl k televizi a sledoval mistrovství v atletice....nobo co to ted běží  :)
Já využila klidu a šla sepsat deníček. Abych měla pro dnešek splníno, dala jsem si vařit lněné semínko a za chvíli si ho půjdu vypít.
Už se těším na svoji koupel a pelíšek. Dnešní sezení na návštěvě a vedro udělala z mých nohou konve. Ale jinak to byl příjemně strávený den.

A jak se cítím?

Díky vedru jsem trochu utahaná, potila jsem se dnes při sebemenším pohybu. Zjištuju, že ohnout se pro cokoliv je pro mě nadlidský výkon. Už ani zapínání bot se neobejde bez funění. Taky mě každou chvíli pálí žáha, což je docela nepříjemné. Užívám na to Gaviston, ale je to hnus a když nemusím, tak to nejím.

Diskuze: maminka/rodime-online/rodime-v-primem-prenosu/kamila

3. trimestr, 38. týden

3. trimestr, 38. týden

V noci přišla bouřka a krásně pročistila vzduch a tak se mi spalo o trochu lépe. Ale po šesté jsem byla stejně vzhůru. Udělala jsem si snídani a chvilku brouzdala po netu. Pak jsem se šla osprchnout a připravit na kontrolu do poradny. Před prohlídkou jsem se potřebovala zastavit na poště, kde jsem před těhotenstvím brigádničila, podepsat nějaké papíry.
K Pepíčkovi přišla opět babička a já mohla vyrazit. Ještě štěstí, že mám babičku k dispozici na hlídání. Nedovedu si představit budit Pepíčka a tahnout ho po doktorech a pochůzkách s sebou.

V práci jsem si chvilku popovídala s kolegyněma, vyřídila potřebné formality a jela k lékařce.
Tam jsem pochodila vcelku dobře. Stěry na streprokoka negativní, tlak a moč v pořádku, jen váha mrška poskočila za týden o 2 kila. Uffff.
Při prohlídce paní doktorka poznamenala, že se nález od minulého týdne trošku změnil, ale že to žádná sláva ještě není a na porod to ještě dlouho nevypadá....takže za týden na viděnou.

Po kontrole jsem se zastavila v masně na nákupu a s hrůzou zjistila, že si cestuju bez pěněženky. Naštěstí si v kabelce dávám pár korun stranou pro "strýčka příhodu" tak jsem je použila.

Když jsem přijela domů, byl už Pepíček u babičky a právě snídal. Udělala jsem si čajík a sedla si s nimi. Po snídani jsme šli na chvíli ven. Pepík pobíhal okolo domu, já šla pověsit vyprané prádlo. Pak se Pepíček projel na odrážedle, porýpal se v písku a postavil pár bábovek a šli jsme zase k babičce. Ta už měla připravený oběd. Pochutnali jsme si společně na pangaskovi s bramborem. Pak jsme chvíli poseděli a popovídali si, zatímco Pepíček stavěl kostky. Když nastal čas spaní šli jsme domů. K odpolednímu spánku jsem Pepíčka nemusela ani moc přemlouvat. Přečetli jsme pohádku a po chvilce chrupal jako dudek. Já pomalu zabírala taky, když v tom jsem uslyšela zvuk manželova auta....radostně jsem šla ven, ale manžel mě zklamal, protože se doma zastavil jen převléci a vzít si nějaké papíry před další cestou na jednání.

Po jeho odjezdu jsem zvažovala, zda jít odpočívat nebo se do něčeho pustit. Udělala jsem kompromis...dala prát další pračku, došla jsem pro brambory a dala je vařit na večeři a pak jsem si sedla k počítači a relaxovala.

Pepíček se vzbudil až před pátou. Nasvačil se, udělal bobíka do nočníčku a šli jsme ven. Za chvíli si pro malého přišly babičky, jestli nechce s nimi jít na procházku, že půjdou k lesu omrknout, zda už jsou ostružiny.

Pepíček ochotně šel a já se pustila do přípravy večeře. Oloupala jsem uvařené brambory, nakrájela je i zeleninu a udělala bramborový salát. Po půl hodince babičky Pepíčka vrátily a my čekali, až taťka dorazí domů. Když manžel přijel, tak jsem k salátu jenom osmažila sekanou a večeře byla hotová.

Najedli jsme se a po jídle šli ještě všichni ven. Já pozalévala kytky a manžel si za Pepíčkovy asistence připravoval věci na další den. Když se začalo stmívat, šlo se domů. Pepíček chtěl pustit opět opičáka, ale nejprve musel nekompromisně do vany, protože byl jako čuník. Po umytí jsme mu pustili pohádku, manžel papíruje a já se na chvilku zašila k počítači. Ještě mě čeká umytí nádobí po večeři a pak se naložim do vany a budu relaxovat.

Zítra mě nečeká nic neobvyklého, tak se snad v klidu vyspím.

Diskuze: maminka/rodime-online/rodime-v-primem-prenosu/kamila

A jak se cítím?

3. trimestr, 37. týden

Ráno jsem se vzbudila a myslela si, že je ještě moc brzo. Ale když jsem jukla vedle sebe, byl manžel už pryč. Jen Pepíček si to spokojeně oddychoval. Vylezla jsem také  a šla se podívat, kde je a kolik je vůbec hodin. Bylo sedm  a manžel s kamarádem Honzou, který u nás po včerejší oslavě zůstal přes noc, měli uvařené kafe a seděli venku na lavičce a povídali si.
Tak jsem udělala pro všechny snídani a šla si chvilku sednout k nim. Ale protože řešili pracovní záležitosti, brzo jsem se přesunula k počítači a šla pročíst, co je nového na Bolu.

Po snídani kamarád odjel, manžel šel něco poklízet do dílny a já sklidila peřiny a provizorní lůžko po Honzíkovi. Protože to vypadalo na pěkný den, převlékla jsem peřiny a dala prát pračku. Pepíček si to pořád ještě oddychoval, ani sebou nehnul, když jsem v ložnici rachotila. Asi dospával včerejší ponocování. Ještě jsem stihla vyprané prádlo pověsit a dát prát druhou várku, než se Pepíček vzbudil. Po probuzení jsme se oblékli, něco málo se nasnídal a už jsme se pomalu chystali na výlet.

Měli jsme domluvené opět svezení na poníčkovi. Tentokrát s námi jela i babička. Ale bohužel dnes se nám nedařilo. Nejprve jsme museli chvilku čekat, ale to by tolik nevadilo, protože bylo na co koukat. Já si krátila chvíli focením přírody a Pepík s taťkou a babičkou prohlídkou stáje, poštuchováním místních koček a pejska. Problém nastal až po té, když nám konečně paní přivedla ustrojeného poníka Bobíška a šla nasazovat Pepíčkovi přilbičku. Nechtěně ho totiž při zapínání přezky pod krčkem skřípla. No a ta naše "hérečka" spustila křik, jako kdyby mu ten krk usekla celý a nebyl k utišení. V tu chvíli bylo po chuti si  na koně sednout, na vše měl "né a né", tak jsme po chvíli odešli. Paní se moc omlouvala, skoro brečela, ale já ji uklidnovala, že se nic nestalo, a že to příští týden zkusíme znova.

Pro zlepšení nálady jsme jeli na oběd. Tentokrát jsme vybrali jinou restauraci, než minule a opět jsme si moc pochutnali.
Cestou domů, která trvala asi 20 minut Pepíček usnul. Mysleli jsme si že ho doma přeneseme do postele a on bude pokračovat ve spánku, ale byl to omyl. Nějak procitnul a už neusnul. Chvilku jsme všichni 3 odpočívali, ale pak po nás začal skákat, tak jsme šli raději ven. Ale tím, že nebyl pořádně vyspalý, byl dost protivný a vše si zkoušel vybrečet.

Nechala jsem ho tatínkovi, ať si to užije a poradí si s ním a přijala nabídku sousedky, abych si šla zaplavat k ní do bazénu. Bylo to moje první letošní koupání v bazéně a bylo to skvělé. Když jsem se osvěžila, vrátila jsem se domů. Pepíček byl pořád protivný, tak jsme se rozhodli jít dolů k babičkám a dědovi, aby přišel na jiné myšlenky. Tam se docela uklidnil a my strávili klidné chvilky povídáním při kávě a zmrzlině.

Po návratu domů jsem začala připravovat večeři. Manžel s Pepíčkem vzali koloběžku a jeli se kousek projet.
Když jsem dodělala jídlo, zavolala jsem je domů, najedli jsme se a na Pepíčkovi bylo vidět, že už by spal. Tak jsme ho rychle umyli a já ho šla uspat. Tentokrát usnul bez odmlouvání během pěti minut. Manžel si po čtrnácti dnech užívá televize a já sedím u počítače a sepisuju zážitky dnešního dne.
Nesmím ale ponocovat moc dlouho....zítra mě v sedm hodin ráno čeká první monitor v chrudimské porodnici, tak budu muset brzo vstávat.

Diskuze: maminka/rodime-online/rodime-v-primem-prenosu/kamila

15. 8. 2009, 22 dní do porodu

3. trimestr, 37. týden

Dnes jsem se probudila po šesté a protože už mám počítač opět v provozu, neváhala jsem a hned vylezla z postele. Udělala jsem si snídani a dala se do pročítání a psaní příspěvků.
Manžela sluníčko vytáhlo z postele za chvilku taky. Přišel za mnou do pracovny, ale když viděl s jakým zaujetím ťukám do klávesnice, prohlásil cosi o závislácích, udělal si kafe a šel ven.

Když jsem vyřídila vše potřebné, šla jsem trošku poklidit.Po osmé se vzbudil Pepíček, ale ještě trvalo asi 20 minut než opravdu vylezl. A to jsem ho musela přemlouvat a lákat. Po ranní hygieně a snídani jsme se s Pepíčkem vypravili do Radčic k našim.
Manžel nejel, protože měl na dnešek naplánovanou brigádu. Měli v plánu betonování a zdění a tak bylo lepší vyklidit pole, protože s Pepíčkovou asistencí se udělá o hodně míň práce.

V Radčicích jsme počkali, až dorazí Radka s Jirkou a vyrazili jsme do sousedního města na jarmark. Tam už byl program v plném proudu. Právě když jsme přicházeli, probíhalo šermířské vystoupení. Jakmile Pepíček uviděl, jak se šermíři bijí, spustil obrovský nářek a my museli jít pryč.

Obešli jsme stánky s různými lákadly, dali si zmrzku a pokoukali po atrakcích. Kupodivu Pepíček nechtěl na nic jít a nikde se svézt.

Protože se přiblížil čas oběda a tak jsme se vydali domů k mým rodičům. Tam jsme dostali najíst, já pak uspala Pepíčka, aby byl fit na další program.
Tím bylo vypuštění 720 červených balonků na oslavu první písemné zmínky o městě Skuteč.

Před druhou jsem Pepíčka vzbudila a jelo se.
Po příjezdu do Skutče dostal každý hrst balonků a čekali jsme na signál, kdy je máme pustit. Pak zazněl pokyn a my balonky pustili. Byla to nádherná podívaná, když se ta záplava červených balonků  vznesla k obloze.

Když bylo po všem, vydali jsme se na cestu domů. Taťka s dědou a zedníkem ještě pracovali a Pepíček se hned aktivně přidal. Naštěstí už měli většinu plánovaných úprav hotových.

Po skončení práce se tatka trošku upravil, počkali jsme až dorazí kámoš a všichni jsme šli k sousedom, kam jsme byli pozváni na grilování. Poseděli jsme do desíti a pak jsme museli jít kvůli Pepíčkovi domů.
Malý usnul hned jak ulehl, ani jsem dnes nemusela číst pohádku. A to do poslední chvíle venku tvrdil, že "hají ne"  :)
Kamarád u nás nocoval, tak s manželem ještě chvíli rokovali a já využila klidu na sepsání deníčku a projití příspěvků. Ale protože jsem měla náročný den, tak jsem se po chvíli vydala za Pepíčkem do pelíšku.

A jak se po dnešním dni cítím?

Bylo to skvělé zpestření. Jen nohy a záda mě bolí z celodenního chození a stání ve vedru.

Diskuze: maminka/rodime-online/rodime-v-primem-prenosu/kamila

Další díly příběhu:

• 1. díl: Kamila
• 2. díl: 5 dní po porodu
• 3. díl: 15 dní po porodu
• 4. díl: 23 dní po porodu
• 5. díl: 36 dní po porodu