Logické a početní úkoly zvládá Daneček hravě, u psaní si musí hlídat správný sed

Daneček se pomalu připravuje k zápisu do 1. třídy, který proběhne v dubnu. V Předškolákových týdeníčcích je už za polovinou a maminka Eliška nám popsala, v čem udělal pokrok, co ho nejvíce baví, a k jakým úkolům se potřebují ještě vrátit.

U Hlavičkových úkolů by Daneček vydržel i hodinu

Jelikož byly všechny děti skoro 3 týdny doma nemocné a Daneček tedy neměl předškolní přípravu ve školce, o to více ho bavila práce s Předškolákovými týdeníčky.

Nejraději má Hlavičkové úkoly, ty jsme dělali zhruba od 20. do 24. týdne a vesměs ho bavilo všechno, až na skládání geometrických tvarů, které vyžaduje spoustu trpělivosti, protože stačí, aby trochu zafuněl a všechny geometrické tvary se mu rozletí. Tak u toho se zlobil, ale jinak ho z Hlavičkových úkolů všechno moc baví, u takových úkolů by vydržel i hodinu, dvě. Na tento způsob cvičení má sešitů spoustu, protože ho moc baví, takže když ho potřebuju večer zklidnit, tak si sedneme k úkolům a to on ztratí pojem o čase. Musím ho brzdit, ať neuděláme celý sešit najednou.

V sešitě jsme i počítali, asi do šesti nebo sedmi, to jde Danečkovi bez problémů. Občas za mnou přiběhne „Mami, šest plus šest je dvanáct“, spočítá si to na prstech. :-)

Při psaní hlídáme správný sed a držení těla

Tento měsíc Danečka bavila i Jízda tužkou, protože se úkoly střídaly, nebylo to pořád to stejné. Nejvíc se mu líbil 23. a 24. týden, kdy na jedné straně byly čáry doprava, nahoru, dolů i šikmé, takže to nebylo jednotvárné. A na druhé straně byli smajlíci (obličeje), to ho bavilo nejvíc.

U psaní Danečka musím ještě stále opravovat, hlavně co se týká držení těla, aby měl správný sed a nebolela ho u psaní záda. To se zlobí, když ho rovnám, že mu pak nejde dobře kreslit s tou tužkou. Ale snažím se mu to vysvětlit, aby ho pak záda nebolela pořád, protože teď u toho sedí sice třeba jen deset minut, ale ve škole pak bude sedět i 6 hodin.

Zrovna jsme viděli na Babyonline pro předškoláky video Jak na ploché nohy, s Dituškou a Emičkou, tak mu říkám: „Vidíš, holky tady taky sedí pěkně rovně, a když se shrbí, taky je paní poopraví, aby se narovnaly, aby je nebolela záda.“ Takže to trošku víc pobral a říkal: „Tak jo, mami, já se budu snažit víc.“ Zatím jsme podle videa necvičili, ale budeme, chci si to pustit celé. Kdysi jsme cvičili na nožky, i třeba malování nohou, ale pak jsme od toho nějak upustili, přišlo léto a už nebylo tolik času.

S Pohybkovami jsme trénovali pružnost a obratnost, válení sudů pobavilo celou rodinu

U Pohybovek Danečka nejvíc bavil 23. týden – válení sudů se sbalením do klubíčka, to jsme se všichni nasmáli. I to házení míčů, to si hází i jen tak. A pokročil v „žížale“, poprvé si nedosáhl na špičky nohou, zlobil se, že musí mít pokrčená kolena, ale když jsme to zkoušeli dneska znova, už si na ně dosáhl, tak byl šťastný a říkal: „Mami, dívej, došáhl jsem!“  Takže jsou vidět pokroky.

Když už jdeme cvičit Pohybovky, tak nikdy necvičíme jen jeden cvik, ale vracíme se k různým úkolům. Když dětem nejde, to co máme zadané v daném týdnu, vyberu jim cvičení, které mají nejradši, které je bavilo a smáli se u toho, aby se „chytli“, a pak si zase třeba zkusíme to, co jim nešlo. Anebo ty těžší úkoly zařazujeme častěji, aby se zdokonalovali.

Procvičili jsme roční období a co se děje v přírodě

V Praktikovi pro život jsme hodně probírali roční období, měsíce a týdny. Dny v týdnu si ještě úplně nepamatuje, většinou zapomíná na pondělí a začíná od úterka, ale dobré. :-D U měsíců věděl, že rok má 12 měsíců a už jsme si jen zvědomili to čtvero ročních období, namalovali jsme si to na obrázek, rozdělili rok na 12 dílků, potom na 4 barvy a už se mu to líp pamatovalo. U každého měsíce se zastavil a říkal, co si pamatuje, co v tom měsíci dělává, a co se děje v přírodě. K tomu jsme se vraceli na několikrát, než si zapamatoval, jak jdou po sobě jednotlivé měsíce.

Chystáme se na zápis

Ve školce jsme dostali zhruba před 2 týdny papír, jestli chce být přihlášen do školy a do které, takže to už je přihlášený a jen pak půjdeme na zápis a na den otevřených dveří, aby věděl, kam bude chodit.

A když vyjde sluníčko, to jsme samozřejmě venku.

P.S. Fotka, kde leží a má o sebe opřené sešity, byl jeho nápad. :-)