Inzerce
Inzerce
Inzerce

Dítě 1. rok: 13. - 18. měsíc

  1. Jak roste dítě?
  2. Co už všechno dítě umí?
  3. Péče o dítě, prohlídky, očkování
  4. Aktivity s dítětem, spánek
  5. Kojení, výživa

1. Jak roste dítě?

V tomto období růst dítěte není tak intenzivní jako v prvním roce života, průměrně vyroste cca o 4-5 cm, na váze přibude průměrně 1-2 kg. Ovšem jde pouze o přibližná čísla, skutečné hodnoty mohou v jednotlivých případech velmi kolísat - záleží především na konstituci dítě včetně genetických předpokladů.

Stejně tak se zvětšuje obvod hlavičky - v průměru měří obvod hlavičky 47 cm, současně se také uzavírá velká fontanela na temeni hlavičky. Uzávěr fontanely je velmi individuální, u některých dětí se uzavře již v 1. roce, u jiných až v 18. měsíci. Všechny zmíněné parametry sleduje při každé preventivní prohlídce dětský lékař a zaznamenává je do dokumentace.

2. Co už všechno dítě umí?

Po 12. měsíci se dítě dokáže samo postavit s přidržením, bez držení dokáže krátce stát, s přidržením udělá několik krůčků. Vysloví první významové slovo, rozumí výzvě „vstaň” nebo „otevři pusu, dokáže pít z hrnečku, dokáže uchopit lžičku a s pomocí nabrat například kaši a dát ji do úst. Postupně opakuje slova a rozumí jim, porozumí zákazu „to nesmí“. Dokáže si hrát s kostkami, napodobuje různá zvířátka a dokáže některá pojmenovat. Zdokonaluje se pohybová aktivita, většinou kolem 15. měsíce chodí samo bez držení, vyleze na křeslo či pohovku, začíná zpočátku nemotorně běhat a vše ve svém okolí zkoumá. V 18. měsíci dokáže samo jíst lžičkou a pít z hrnečku, umí říci jednoduchou větu (např. mami ham). Je-li dítě vedeno k vykonání potřeby na nočník (lze učit, jakmile se dokáže samo posadit), dokáže si samo o vykonání potřeby říci.

V tomto období rozezná velmi dobře blízké a cizí osoby.

3. Péče o dítě, prohlídky, očkování

Ve 12. měsíci proběhne preventivní prohlídka a mělo by být ukončeno povinné očkování hexavakcínou (pokud nebylo očkování posunuto ze zdravotních důvodů). Ve 14. měsíci čeká dítě očkování proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám, přeočkování nejdříve za 6 měsíců, v 18. měsíci proběhne celková preventivní prohlídka. Ošetřující lékař mimo jiné zkontroluje očkovací kalendář a určí termíny případných odložených očkování a dle zájmu rodičů i termíny nepovinných očkování.

4. Aktivity s dítětem, spánek

V tomto období dítě spí většinou 10 - 12 hodin v noci, během dne 1 - 2 hodiny odpoledne, některé děti potřebují 1 hodinu dopoledne i odpoledne. Potřeba spánku je také velmi individuální, ale odpolední spánek je prospěšný i později pro děti předškolního věku. Již od nejútlejšího věku se má dítě navykat na pravidelný denní režim, který musí rodina dodržovat, protože se vytváří dynamické návyky, jež usnadňují pozdější další výchovu a vývoj dítěte. Samozřejmě se režim nastaví podle stáří dítěte a jeho individuálních zvláštností, podle roční doby a v neposlední řadě také s ohledem k potřebám dalších členů rodiny.

5. Kojení, výživa

Po 12. měsíci již dítě dostává smíšenou stravu, která svou konzistencí připomíná stravu dospělých, u většiny dětí je kojení nahrazeno jinými mléčnými přípravky dětské výživy, ale jsou i výjimky, kdy je dítě kojeno až do 2 let věku. Dětská strava má být pestrá s dostatkem zeleniny a ovoce, ale rozhodně by neměla obsahovat smažená a ostře kořeněná jídla, houby a různé pochutiny typu chipsů, hranolků, jídla rychlého občerstvení, sladkosti a sladké nápoje. Rovněž při vaření nelze používat různá dochucovadla s obsahem glutamátu, solit jen lehce. Dítě se v tomto období velmi rychle učí jíst samo lžičkou, pije bez problému z hrnečku, dokáže samo jíst předložené pečivo, i když ještě není plně dokončen vývoj zubů (v 18. měsíci má dítě v průměru 12-20 zubů). Není ale vhodné dávat dítěti do ručičky část jablka nebo jiného tvrdého ovoce, vždy je nutné je nastrouhat na hrubém struhadle, stejně tak i mrkev nebo jinou tvrdší zeleninu (tím, jak se ukousnutá část obalí slinami, je kluzká a velmi snadno se vdechne). 

Strava by měla být podávána 5x denně, tzn.: snídaně, svačina, oběd, svačina, večeře. Množství jednotlivých jídel je velmi individuální, jednotlivé porce je nutno podávat v množství odpovídajícím věku a také chuti dítěte. Důležité je rovněž učit děti již v tomto útlém věku správnému stolování včetně dodržování pravidelnosti v podávání stravy, je velkou chybou zabavit dítě hrou během stolování („on jinak nechce jíst”) nebo nahradit dítětem odmítané jídlo nějakým pamlskem („aspoň něco aby do žaludku dostal). Vše musí probíhat v klidu a pohodě, ne ve spěchu, večeře by měla být podána nejpozději v 19 hodin, pak bude čas na večerní hygienu a také pohádku nebo písničku před spaním (ne video nebo televize!!!!). Samozřejmostí je dostatečné podávání tekutin podle ročního období.

Ukázka zdravého jídelníčku pro děti 0-6 let.

Samostatnou kapitolu tvoří pak nejrůznější dietní opatření u alergických dětí a dětí s různými poruchami výživy.

Nejčastější problémy, možná onemocnění

Jak bylo zmíněno v předešlých odstavcích, nejčastější problémy souvisí s výživou a celkovým vývojem dítěte, které lze poměrně snadno řešit při častých preventivních prohlídkách. Jiná situace je samozřejmě u dětí s prokázanou poruchou vývoje, jakoukoli vrozenou vadou či alergickými dispozicemi (alergická onemocnění u rodičů). Zde postupuje ošetřující lékař vždy individuálně. 

Nemocnost dětí do 18. měsíce po zrušení jeslí mnohonásobně poklesla. Nejčastěji jde o onemocnění dýchacích cest, hlavně v podzimním a zimním období. Jedná se většinou o virové infekce, které se šíří vzdušnou cestou velmi rychle (nemocný člen rodiny, návštěvy obchodních středisek, dětských akcí apod.), nepříjemnou komplikací může být zánět středouší, bohužel i zánět mozkových blan, méně často se setkáváme s infekcemi močových cest. U neočkovaných dětí se může objevit černý kašel! Celoročně se setkáváme s virovými onemocněními zažívacího traktu, ale také bakteriálními (např. salmonelóza), které mohou mít u této věkové skupiny velmi těžký průběh v souvislosti s rychlou ztrátou tekutin batolete. Z onemocnění projevujících se také vyrážkou jde nejčastěji o plané neštovice, spálu nebo tzv. šestou dětskou nemoc (ekzanthema subitum).

Je nutno se také zmínit o parazitárních onemocněních - tj. roupy, škrkavky, vši, svrab. I tato onemocnění se mohou u tak malých dětí objevit díky domácím mazlíčkům a toulavým kočkám (nekrytá pískoviště). Je nutno při pobytu venku vždy myslet na to, že děti všechno zkoumají a strkají do pusy vše, co na zemi najdou včetně hlíny a písku. Proto je vhodné, aby pečující osoba s sebou nosila láhev s vodou a žínku, nebo vlhčené ubrousky na utření ruček.

Častou námitkou ze strany rodičů je, že jejich pes či kočka jsou odčervené. Jenže si neuvědomují, že zvířata mají vlhký čenich a venku mohou parazity snadno získat a doma pak přenést na dítě (proto by měl být čenich zvířete po návratu z procházky omyt).

Autor: MUDr. Květoslava Ludvíkovská
Diskuze » Poradna »
Sdílejte článek
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek

Jak nám to sluší a co již umíme?

Chci taky vložit foto

Předchozí článek 12. měsíc Další článek 19. - 24. měsíc

Související články

Diskuze
Téma Příspěvků Poslední
příspěvek

Poradna

Očkování dětí

| tinamull | dnes, 09:29

Dobrý den p.doktorko chci Vás požádat o radu,mladšímu synovi bude v červenci 6 let je vhodné ho naočkovat proti chřipce?Taktéž bych ráda naočkovala staršího 15ti letého a toho i proti pneumokokům ,mladší je má.Je u toho staršího také vhodné naočkovat proti pneumokokům?moc děkuji za odpověď Műllerová

Dobrý den. Očkování proti chřipce je velmi vhodné u obou dětí. U staršího dítěte pneumokoky nejsou nutné. Chrání do 5 let, poté se očkuje jen u dětí, které trpí opakovaně na záněty středního ucha, nebo mají sníženou imunitu.

MUDr. Ludmila Vomelová | Babyonline | dnes, 11:32
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Další informace
Inzerce