Smíšená strava dítěte, zavádění příkrmů - nové poznatky ve výživě kojenců

V současnosti jsme svědky nových poznatků ve výživě kojenců. Podkladem změn je nabízet dítěti mezi 4. a 6. měsícem různé potraviny v malém množství, cca 1 čajovou lžičku denně, kdy se na základě níže uvedené studie ukázalo, že v tomto období kojenci nejlépe tolerují jiné nemléčné potraviny. Blíže nám problematiku objasní paní dr. Ludvíkovská:

Aplikace nových poznatků ve výživě kojenců

Na základě závěrů velkých studií zaujaly k problematice kojenecké stravy v r. 2008 postoj evropská nutriční komise při ESPGHAN (Evropská společnost pro pediatrickou gastroenterologii, hepatologii a výživu), americký výbor pro výživu při alergologické a imunologické sekci Pediatrické akademie a v r. 2009 německá guidelines pro prevenci alergie. Podle oficiálních zpráv uvedených společností nebylo prokázáno, že by oddalování nemléčných přídavků stravy za hranici 4-6 měsíců vedlo ke snížení alergických onemocnění.

Proto je doporučováno podávat mezi 4. a 6. měsícem věku (období tzv. imunologického okna) různé potraviny v malém množství, cca 1 kávová lžička denně.

Takto podávané potraviny mají postupně obsahovat mouku z obilovin, brambory, rýži a maso včetně ryb, slepičí vejce, ovoce, zeleninu a výrobky z mléka a mají být podávány v malých, nezvyšujících se dávkách.
Sójové mléko není pro prevenci alergie doporučováno.

Výlučné kojení je doporučováno nejdéle do 6. měsíců věku.

Kdy a jak zavádět zeleninový příkrm, kdy přidat maso?

Rozhodnutí o zahájení příkrmů patří do rukou pediatra, který je obeznámen s rodinnou anamnézou dítěte, včetně alergií v rodině, poruch látkové výměny apod.

Příkrm lze podávat po ukončení 4. měsíce věku kojencům živeným náhradním mlékem nebo kojencům živeným kombinací mateřského a náhradního mléka a plně kojeným od ukončeného 6. měsíce věku.

Začínáme kombinací mrkev-brambor, podáváme zásadně lžičkou, nejvhodnější doba je před polední mléčnou dávkou. Podáme nejdříve 2-3 lžičky příkrmu a poté dokrmíme mlékem.

Každý den zvyšujeme dávky příkrmu, postupně lze přidat další druhy zeleniny (kedlubnu, brokolici, květák, zelenou fazolku, hrášek), takže během 3 týdnů by měla být polední dávka mléka nahrazena zeleninovou kaší. Je třeba si uvědomit, že každé dítě je jiné, některé přijme nový pokrm dobře, jiné s nechutí. Zkuste krátce nakojit nebo podat mléko po lžičkách a pak nabídněte příkrm. Vždy po zavedení nového druhu zeleniny vyčkejte cca 2 dny, zda se neobjeví zvýšená plynatost či řidší stoličky.

Koncem 3. týdne podávání zeleniny přidávejte postupně maso (libové hovězí, telecí, drůbeží, králičí, vepřové, rybí), místo brambor lze podat rýži, postupně i těstoviny. Posléze lze přidat polovinu vejce (žloutek i bílek), ale nutno v příkrmu řádně provařit a další týden podat vejce celé – opět řádně v příkrmu provařené. Pokud dítě přijímá i vejce bez problémů, může být ve stravě 2x v týdnu, ale ten den nepřidávejte maso – tzn. buď vejce, nebo maso.

Připravujete-li pokrm sama, na závěr přidejte lžičku olivového nebo slunečnicového oleje.
Koncem 6. měsíce lze zařadit i omáčky, které zahustíte solamylem: koprovou, rajskou, nikdy ne houbovou či játrovou!

Jak postupovat v případě, že dítě zeleninový příkrm opakovaně odmítá?

• zkuste přidat trochu mléka k zelenině a znovu nabídněte, pak mléka ubírejte
• udělejte 2-3 denní přestávku a znovu nabídněte stejné množství
• zkuste k vařené zelenině přidat kousek cibule (má lehce kořeněnou chuť)
• nikdy pokrm nepřislazujte, na sladkou chuť si dítě zvykne snadno – ale o to hůře pak přijímá zeleninu!
• nikdy nepodávejte pokrm z lahve, vždy jen lžičkou!
• nikdy nepřidávejte různá ochucovadla, do 1 roku nesolte!

Vařit nebo kupovat hotovou kojeneckou stravu?

Samozřejmě lze příkrmy připravovat doma, ale zejména v začátku je výhodnější využívat široké nabídky hotové kojenecké výživy v lahvičkách. Jde o přípravky velmi bezpečné z hlediska obsahu dusičnanů a jiných cizorodých látek, naopak u kupované zeleniny hlavně v zimním období nemáte jistotu nikdy. Navíc hotová kojenecká výživa ušetří maminkám spoustu času.

Zařazení ovoce

Jakmile dítě dobře přijímá polední masozeleninový pokrm, zařadíte ovocné pyré, což je vlastně ovocná kaše v nejrůznějších kombinacích. Ovoce zařaďte před dopolední mléčnou dávkou, postup je obdobný jako u zeleniny. Vhodné je začít kombinací jablko-banán, množství každý den zvyšujte, až nahradíte dopolední mléčnou dávku ovocnou kaší. Podobně můžete přidávat ovoce i před odpolední mléčnou dávkou, můžete přidávat k odpolednímu ovoci bílý jogurt nebo tvaroh a tak postupně nahradíte i odpolední mléčnou dávku.

Opět můžete s výhodou využít hotových přípravků kojenecké výživy. Budete-li ovoce připravovat doma, jablka musíte podusit a po zchladnutí přidat např. rozmačkaný banán. Syrové jablko většinou působí zvýšenou plynatost, přidaný kousek banánu lehce pokrm přisladí a zjemní.

Spí-li vaše dítě v noci v této době klidně a nebudí se, znamená to, že mu večerní mléčná dávka stačí. Jakmile se však začne budit, budete muset přidat některou z mléčných kaší – rýžová, obilninová. Musíte vyzkoušet, jaké množství kaše bude dítě potřebovat, někdy stačí několik lžiček, jindy více, poté vždy nabídněte mléko (kojení nebo lahev).

Schéma celodenní smíšené stravy 4.-6. měsíc

• ráno: kojení nebo láhev náhradního mléka
• dopoledne: ovocná svačinka
• v poledne: masozeleninový pokrm, brambor / rýže / těstoviny + omáčka + maso
• odpoledne: ovocná svačinka s jogurtem / tvarohem
• večer: rýžová či obilninová kaše, kojení / láhev náhradního mléka

Jak postupovat v dalších měsících?

• Dítě by mělo mít již zavedený pravidelný jídelní režim – tj. snídaně, svačina, oběd, svačina, večeře. V mezidobí nepodávat kromě vody nebo čaje žádné jiné pochutiny.
• Jednotlivé dávky budete podle chuti a potřeb dítěte zvyšovat.
• Lze zařadit luštěniny (vhodná je červená čočka, protože většinou nepůsobí zažívací problémy).
• K ovoci lze přidat v přiměřeném množství piškoty.
• Hotové ovocné jogurty nejsou právě vhodné, raději kupujte bílý jogurt nebo tvaroh a přidejte ovocnou přesnídávku.
• Dbejte na to, aby dítě jedlo v klidu, povzbuzujte ho a nikdy nepoužívejte hračky k odvedení pozornosti. Některým dětem prostě stačí menší množství, násilím ničeho nedosáhnete.
• Nekrmte dítě u zapnuté televize či radia.
• Jakmile se dítě samo posadí a pevně sedí, posazujte ho ke stolu s ostatními členy rodiny.
• Postupně ho učte pít z běžně tvarovaného hrnečku, na vycházky sebou berte hrneček s pítkem – je to výhodnější, protože má kryt a dítě si tolik nezvyká na dudlík.
• Zkoušejte ke snídani nebo svačince dávat do ručky kousek pečiva, velmi rychle pochopí, že má žvýkat. Kolem 8. měsíce přidejte na pečivo máslo, nakrájejte na malé kousky a učte dítě brát pečivo ručkou do úst. Na pečivo můžete přidat nastrouhaný tvrdý sýr, ředkvičku nebo kousky oloupaného rajčete.
• V této době (8. měsíc) také zkoušejte kojenecký oběd dělit – tzn. nepodávejte už jenom kašovitý pokrm, ale dávejte na talíř zvlášť př. brambor, maso, zeleninu, vše nakrájené na malé kousky, vždy část takhle připravte a zbytek rozmačkejte vidličkou. V tomto období už také stravu nemixujte.
• Učte dítě jíst lžičkou, ručičku mu nejdříve přidržujte, u stolu sedící děti se učí velmi rychle příkladem ostatních členů rodiny. Samozřejmě, že zpočátku bude jídlo víc na stole a pod stolem, ale učení děla mistra.

Užitečné poznámky ke krmení dítěte

• Dítě krmte vždy ve stejnou dobu a ve stejné místnosti (pokud nejste zrovna na dovolené).
• Poloha dítěte musí být stejná jako při kojení či krmení z lahve – tzn. dítě držet v polosedě opřené o vaše levé předloktí, pravou paží dítěte fixujete pod svou levou paži a touto svou levou paží přidržujete levou ručku dítěte, aby vám svou ručkou do lžičky nestrkalo (u levorukých maminek vše opačně).
• Používejte bryndáčků, i když látkové jsou krásnější, plastové se snadno udržují (z látkových se skvrny od zeleniny a ovoce těžko odstraňují).
• Počítejte s tím, že dítě může nově zaváděný pokrm vyprsknout, vyplivovat nebo vyblinká celý obsah žaludku, podle toho krmte v místnosti, kde takové nehody nebudou na závadu.
• Jakmile se dítě dokáže samo posadit, krmte ho v sedě, k tomu účelu lze využít dětské stoličky (musí být bezpečná a musí mít atest).
• Stravu jen lehce mixujte, tzn. tak, aby zůstávaly drobné kousky, dětí dokáží dásněmi tyto kousky rozdrtit a naučí se později lépe kousat. Pokrm také můžete rozmačkat jen vidličkou.

Na konci 12. měsíce se již skladba stravy dítěte přibližuje stravě starších dětí a dospělých, denně by mělo dítě vypít cca 500 ml mléka.

POZOR!

• Skutečnost, že je nyní doporučován poněkud odlišný postup v kojenecké stravě neznamená, že přídavek nahradí mléčnou dávku, a také to neznamená, že po 6. měsíci lze dítěti podat svíčkovou či guláš.
• Také to neznamená, že maminka musí přestat kojit.
• Stejně tak to neznamená, že kojenec má dostávat neupravené kravské mléko z obchodu, děti mají dostávat dětská mléka aspoň do 2 let věku, nejlépe do 3 let. Kravské neupravené mléko (tj. z obchodu) obsahuje vysoké procento bílkovin a minerálních látek, což významně zatěžuje funkci ledvin. Dětská mléka obsahují podstatně méně bílkovin a navíc jsou obohacena vitamíny – A, C, E, železem, jódem a jsou tedy pro kojence a batolata stravitelnější. Není však námitek použít neupravené kravské mléko po 1. roce života k přípravě dětské kaše.
• Kojenci nikdy nepodávejte příliš velké a tvrdé kousky, které může snadno vdechnout (ořechy, bobule, kousky syrové mrkve či jablka). Tvrdou zeleninu a ovoce vždy nastrouhejte. Zvláště kousky jablka jsou nebezpečné, protože omočené slinami jsou velmi kluzké a dítě je vdechne velmi snadno. Ořechy v přítomnosti dětí nikdy neloupejte ! Děti jsou velmi zvídavé, do pusy strčí cokoli a vdechnutý kousek oříšku způsobí vždy závažné dechové potíže.

Jak je to u dětí s rizikem alergie?

U dětí se zvýšeným či vysokým rizikem alergie (výskyt potravinové či jiné alergie v rodině), u dětí s poruchami látkové výměny apod., je potřeba postupovat mnohem opatrněji a nové potraviny zavádět vždy po konzultaci s lékařem.

Zdroj 1. bodu: Novák J.: Výživa kojence a prevence alergických onemocnění, Pediatr. Praxi 2011; 12 (6)

garant: prof. MUDr. Hana Hrstková, CSc.

Vaše dotazy

• Jakou zeleninu a ovoce je možno dávat dítěti a od jakého měsíce (v článku uvádíte květák a brokolici od 8. měsíce, ale v hotových příkrmech v obchodech jsou právě květák a brokolice uvedeny jako první lžička)?
• Jakých zásad je třeba dbát při domácím vaření pro miminka (např. jak dlouho vařit, abych nezahubila všechny vitamíny)?
• Neškodí dětem částečné nahrazení čerstvé zeleniny (ovoce) mraženým?
• Na jak dlouhou dobu si mohu dopředu navařit, např. na 2 až 3 dny, aby jídlo vydrželo v ledničce?
• Má příkrm nahradit mléčnou dávku a jak pak vytvořit pitný režim dítěte?
• Jaké příkrmy používat v 6 měsících, naplňuje ještě kojení pitný režim dítěte?
• Kdy je dítěti možné začít podávat maso a bílé jogurty?
• Má se ještě dítě po přechodu na smíšenou stravu v noci kojit?
• Co dělat, když dítě odmítá jakýkoli zeleninový příkrm?
• Dcera spí s prsem v puse. Jak ji to odnaučit?