Kojení a zubní kaz

Způsobuje dlouhodobé kojení zubní kaz?

Může dlouhodobé a časté kojení způsobovat tvorbu zubních kazů u dítěte?

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje plné kojení do ukončeného šestého měsíce věku dítěte a následné kojení minimálně do dvou let věku a potom dle potřeby a bez omezení kojení i v noci. Kojení má pozitivní vliv na předcházení vzniku vad skusu, procvičování orofaciálních svalů, stimuluje správné dýchání, polykání, žvýkání a vývoj hlasu. 

Na druhé straně někteří stomatologové nedoporučují časté a zejména noční kojení po prořezání prvních zubů. Na internetu můžeme najít nespočet různých kontroverzních diskuzí o kojení a zubním kazu u dětí. 

Tento rozpor rodiče často zarazí a řada maminek kojení ukončuje. To ale není vždy nutné, pokud se dodržuje správná dentální hygiena u dítěte a intervaly mezi kojeními.

Je princip kojení stejný s pitím umělého mléka z láhve?

Při kojení se dostává mateřské mléko zpravidla přímo do zadní části dutiny ústní a následně pokračuje ihned do hltanu a dále. Nedochází k tak velkému styku zubů s mateřským mlékem, jako je tomu při pití z láhve. Někteří výrobci dětských lahví se již dnes snaží docílit toho, aby i v případě pití z láhve docházelo k co nejmenšímu styku mléka s dočasnými zuby.

4 příčiny vzniku zubního kazu

Zubní kaz je nejčastějším infekčním onemocněním vůbec. Na vzniku zubního kazu se vždy podílí tyto čtyři faktory:

• Bakterie
• Cukry
• Čas působení kyselého prostředí na zub
• přítomná zubní tkáň

1. Přítomnost bakterií

Hlavní příčinou kazu je považována bakterie Streptococcus mutans. Jejím zdrojem potravy jsou sacharidy s krátkým řetězcem. Nejvíce energie se uvolňuje při štěpení α-glykosidické vazby mezi glukózou a fruktózou sacharózy – tedy běžného cukru v potravinách. 

2. Dodaný cukr

Mateřské mléko, resp. mléko obecně obsahuje vysoký podíl laktózy a naprosté minimum sacharózy. Laktóza je disacharid tvořený glukózou a galaktózou s β-glykosidickou vazbou. Při štěpení této vazby se uvolňuje oproti sacharóze velmi málo energie, která může být využita bakteriemi Streptococcus mutans. Následně je množství vznikajících kyselin při štěpení laktózy daleko menší, než při štěpení sacharózy. Laktóza dále nezpůsobuje tak velký pokles pH, jako je tomu u sacharózy. Sacharóza způsobuje v biofilmu na povrchu zubu pH 5 a méně, kdežto laktóza způsobí pokles pH na hodnotu 6. Laktózu tedy můžeme označit za méně kariogenní, tedy schopnou vytvořit zubní kaz, než sacharózu. Proč popisujeme rozdíl mezi laktózou a sacharózou, když i v umělém mléce je převaha laktózy? Souvisí s přechodem na smíšenou stravu. Zatímco při kojení byl hlavním zdrojem v potravě cukr laktóza, po zavedení smíšené stravy se poměr mění, zvyšuje se množství sacharózy.

3. Čas působení kyselin vzniklých štěpením cukrů

Velmi důležitým faktorem v roli vzniku zubního kazu hraje čas - doba, po kterou kyseliny působí na sklovinu. Čím déle jsou cukry k dispozici bakteriím, tím se více posouvá rovnováha na stranu kyselého prostředí a postupně vzniká demineralizace zubu (počáteční stádium zubního kazu). Bylo zjištěno, že rizikovější než množství sacharidů je vyšší frekvence konzumace sacharidů, tedy častější jídlo. Vyšší frekvence neumožňuje sklovině čas na remineralizaci, která hraje v rozvoji vzniku zubního kazu velkou roli. Důležité se proto při kojení zdá být dodržování dostatečně dlouhých pauz mezi kojeními. 

Nejdůležitější prevencí = dentální hygiena

Nejdůležitějším faktorem, jak předejít jakémukoliv zubnímu kazu je pravidelná dentální hygiena, která spočívá v pravidelném odstraňování zubního plaku z povrchu zubů. Čistit zuby dítěti je nutné ihned po prořezání prvního zubu, protože nezralá sklovina dočasných zubů je náchylnější na vznik zubního kazu než stálé zuby. 

Pokud budete perfektně pravidelně dvakrát denně čistit svým dětem zuby, tak potom by nemělo ani při kojení dojít ke vzniku zubního kazu. Je doporučeno čistit zuby večer až po kojení, tak aby děti chodily s čistými zuby spát. Je to z důvodu toho, že v noci klesá produkce slin. Sliny se podílejí na samočištění zubů a snižování kyselého pH. To znamená, že samočištění slinami neprobíhá v noci tak efektivně jako ve dne.

Jaké protektivní faktory obsahuje mateřské mléko?

Mezi nejdůležitější složku v mateřském mléce patří výše zmiňovaná laktóza, která je méně kariogenní než sacharóza. V mateřském mléce jsou obsažené imunoglobuliny IgA a IgG, které zpomalují růst bakterií, především Streptococcus mutans. Přímý baktericidní účinek má lysozym, který je v mnohonásobně vyšším množství v mateřském mléce než například v kravském mléce. Další složkou mateřského mléka je laktoferin, který váže železo. Tím brání bakteriím v použití tohoto železa pro jejich potřebu. Mimo to obsahuje mateřské mléko minerály, jako jsou vápník a fosfor, které napomáhají remineralizaci skloviny.

Do kdy je bezpečné kojit?

Na základě studie z roku 2017 bylo zjištěno, že děti kojené do jednoho roku mají signifikantně nižší riziko vzniku zubního kazu. Na druhé straně děti kojené dva roky a déle mají vyšší riziko vzniku zubního kazu. Kojení mezi 13. až 23. měsícem věku dítěte nemá vliv dle studie na vznik kazu.1 

Z výzkumů se zdá být velice důležitá role zavádění příkrmů do stravy dítěte, která se u kojených dětí zavádí po ukončeném šestém měsíci věku dítěte. Jde především o sladké pití a sacharidy v potravě.2 Pokud je dítě výlučně kojené, tak nehrozí téměř žádné nebezpečí vzniku zubního kazu. Problémem může být i celodenní přísun různého pečiva, sušenek, křupek obsahující škrob, který je v ústech štěpen enzymem ptyalinem na jednodušší cukry, které jsou dále zužitkovány bakteriemi.

Jak vidí kojení po jednom roce stomatoložka?

Pokud má vaše dítě perfektně vyčištěné zdravé zuby, vy perfektně čistíte a mezi kojením jsou dostatečně dlouhé pauzy, tak se kojení z pohledu stomatologa nemusíte obávat.

Pokud má dítě velmi špatnou dentální hygienu a kazy, tak je ve většině případů lepší se snažit noční kojení ukončit, protože tento stav může kojení dále situaci zhoršovat. Plak se mnohem snadněji uchytí do kazem poškozeného zubu než na hladkou a čistou sklovinu. Plak se často dostává do míst, kde není možné dodržovat dostatečnou dentální hygienu. 

Nicméně je potřeba jasně říci, že pokud se na zubech objeví dítěti kaz, tak není na vině kojení, ale nedostatečná hygiena.

Citace: 

1. https://pediatrics.aappublications.org/content/140/1/e20162943

2. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/26206663/